Matouš 9
1 Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum.
Yesu kakweniti mumtumbwi na kalokiti litanda na kuwuya mlushi lwakuwi.
2 Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“
Wantu wamu wamjegiti muntu yakalewelekiti nshimba, wamgonjeka mumkeka. Yesu pakawoniti njimiru yawu, kamgambira muntu yakalewelekiti, “Naguwera na lyoga mwana gwangu! Gulegiziwa vidoda vyagutenditi.”
3 Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“
Wafunda wamu wa Malagaliru wanja kulitakulira weni, “Muntu ayu kankumwigilanga Mlungu!”
4 Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“
Yesu kagamaniti maholu gawu, su kawagambira, “Iwera hashi mwankulihola vitwatira vidoda?
Hashi, shizotopa ng'anji shii, ‘Kutakula vidoda vyagutenditi vilekiziwa,’ ama kutakula, ‘Gugoloki na gugendigendi’?
Hanuwalanguziyi kuwera Mwana gwa Muntu kana uwezu pasipanu wa kuwalekeziya wantu vidoda vyawatenda.” Su kamgambira muntu yakalewelekiti, “Gugoloki, gutoli mkeka gwaku na gugendi ukaya kwaku.”
Muntu yakalewelekiti kagoloka na kagenda ukaya kwakuwi.
8 Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.
Lipinga lya wantu pawawoniti vitwatira vyavilawiliti, walikangashiti na wamkwisiti Mlungu yakawayupiti wantu uwezu wa ntambu ayi.
9 Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho.
Yesu kawukiti pahala paliya, na pakaweriti kankugendagenda, kamwoniti mtola kodi yawamshema Matayu, kalivaga palihengu lyakuwi. Yesu kamgambira, “Gunfati.” Matayu kagoloka na kamfata.
10 Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky.
Yesu pakaweriti ukaya kwa Matayu kankuliya shiboga, watola kodi wavuwa na watenda vidoda wiziti kuliya shiboga pamuhera na Yesu na wafundwa wakuwi.
11 Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“
Mafalisayu wamu pawawoniti aga, wawakosiya wafundwa wakuwi, “Iwera hashi mfunda gwenu kankuliya shiboga pamuhera na watola kodi na yawatenda vidoda?”
12 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví.
Yesu kawapikaniriti na kawankula, “Wantu wakomu wamfira ndiri mganga, kumbiti walweli hera ndo wamfira mganga.
13 Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“
Mlungu kalonga, Mgendi mwakalifundi Lilembu ali linanagala lyana mana gaa, ‘Neni ntakula nfira lusungu, nfira ndiri tambiku.’ Niza ndiri kuwashema wantu yawalihola wankumfiriziya Mlungu, kumbiti yawatenda vidoda.”
14 Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“
Shakapanu wantumini wa Yohani Mbatiza wamgenderiti Yesu, wamkosiya, “Iwera hashi, twenga pamuhera na Mafalisayu tuleka kuliya, kumbiti wafundwa waku waleka ndiri kuliya shiboga?”
15 Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem.
Yesu kawankula, “Hashi, mulihola kuwera wahenga pawawera mumsambu gwa ndowa wahinginika pawawera na mpalu gwa ndowa? Nakaka hapeni wahinginiki! Kumbiti lishaka lyankwiza pawamuwusiya mpalu gwa ndowa, ndo womberi hawaleki kuliya.
16 To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší.
“Kwahera muntu yakasona shiraka sha nguwu ya syayi munguwu ngona toziya shiraka ashi hashidegi nguwu ngona na padegekiti palii hapongereki.
17 Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“
Ama kwahera muntu yoseri yakaweza kulekera divayi ya syayi mumihaku ya lukuli lugona, pakatenda hangu mihaku igona haipantiki na divayi hayitiki. Kumbiti divayi ya syayi ilekerwa mumihaku ya lukuli ya syayi na vyoseri havitulwi weri.”
18 Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela, “řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“
Yesu pakaweriti kankutakula aga, afisa gwa Shiyawudi kamwiziriti, kamsuntamalira na kamgambira, “Muhinga gwangu kahowa vinuvinu, kumbiti shondi shondi, gwizi gumtuliri liwoku lyaku nayomberi hakaweri mkomu.”
19 Ježíš i jeho učedníci šli s ním.
Yesu kawuka pamuhera na wafundwa wakuwi, wamfatiti afisa.
20 Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha.
Mdala yakaweriti mlweri gwa kusuma mwazi kwa mivinja lilongu na mbili, kamwiziriti Yesu kumbeli na kuyishinkula nguwu yakuwi.
21 Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím.
Kalihola mumoyu mwakuwi, “Handa panshinkula nguwu, haweri mkomu.”
22 Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.
Su, Yesu kagalambuka kamwona, kamgambira, “Mhinga gwangu, nagwana lyoga! Njimiru yaku ikuponiziya.” Pala palii mdala ulii kapona kusuma mwazi.
23 Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav.
Shakapanu Yesu kingira mnumba mwa afisa ulii. Pakawawoniti wagomba luperembi lwa kudaya na wantu wavua wankudaya,
24 Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu.
kalonga, “Kila muntu kalawi kunja! Muhinga ayu kahowa ndiri, kumbiti kagonja hera!” Womberi wamseka Yesu.
25 Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo.
Su, pawawawusiyiti wantu kulawa kunja, Yesu kingiriti mnumba kwa muhinga yakahowiti na kamkola liwoku lyakuwi na yomberi kagoloka.
26 Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.
Vitwatila avi vieniyiti pa isi yoseri ilii.
27 Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“
Yesu kawukiti pahala paliya na pakaweriti kankugendagenda, wanalwisi awili wanjiti kumfata. Womberi wabotanga, “Gutuwoneri lusungu Mwana gwa Dawudi!”
28 Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“
Yesu pakingiriti mnumba, wanalwisi wawili wamgendera, nayomberi kawakosiya, “Hashi, mjimira handa neni nana uwezu wa kuwaponiziya?” Womberi wamwankula, “Yina mtuwa!”
29 „Určitě, Pane, “ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“
Shakapanu Yesu kagashinkula masu gawu, kalonga, “Na iweri kwa mwenga ntambu yamjimira!”
30 V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“
Na masu gawu gawera makomu. Su Yesu kawalagalira, “Namumgambira muntu yoseri shitwatila ashi!”
31 Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.
Kumbiti womberi wawuka na wabwera visoweru vya Yesu pa isi ilii yoseri.
32 Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem.
Wantu pawaweriti wankugenda zawu, wantu wamonga wamjegera Yesu muntu yakaweriti bubu toziya kaweriti na washamshera.
33 Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“
Katepu hera shamshera pawamlaviyiti, muntu ulii kanja kutakula. Wantu woseri walikangashiti nentu pawalonga, “Hatweni woni shitwatila gambira ashi mu Israeli!”
34 Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“
Kumbiti Mafalisayu walonga, “Mkulu gwa washamshera ndo yakamupiti Yesu likakala lya kuwalaviya washamshera.”
35 Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.
Yesu katyangiriti lushi zoseri na vijiji vyoseri. Kafunditi munumba za Mlungu, na kabweriti Shisoweru Shiwagira sha Ufalumi wa Mlungu, na kuwaponiziya wantu malweri ga ntambu zoseri.
36 Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře.
Su, pakawawoniti vipinga vipinga vya wantu, moyu gwakuwi gumemiti lusungu, toziya waweriti watoka na wanalyoga gambira kondolu wahera mlolera.
37 Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců.
Su kawagambira wafundwa wakuwi, “Mabenu gavuwa, kumbiti watenda lihengu lya kubena wavua ndiri.
38 Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“
Su, mumluwi yakana mabenu hakajegi watenda lihengu wabeni viboga vyakuwi.”
