Matouš 9
1 Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum.
Are xtoꞌtaj ri Jesús chubꞌixik we riꞌ, xaqꞌan pa jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ ri jaꞌ, xeꞌ chꞌaqaꞌp che ri kꞌo wi, pa ri tinimit ubꞌiꞌnam Capernaúm, jawjeꞌ ri kel wi.
2 Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“
Are kꞌo chilaꞌ e nikꞌaj winaq xkikꞌam bꞌik jun achi ri qꞌoyol pa ri uchꞌat, ri man kakwin taj kusalabꞌaj ribꞌ. Ri Jesús are xril ri kikojobꞌal ri winaq xubꞌij che ri achi: Achi, chabꞌana achuqꞌabꞌ. In katinkuy che ronojel ri amak.
3 Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“
E kꞌo kꞌu jujun aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik chilaꞌ, xkichomaj: Jachin jun jeꞌ kunaꞌ we achi riꞌ, we pukꞌuꞌx chi are Dios, awas riꞌ ri kuchomaj.
4 Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“
Ri Jesús retaꞌm ri tajin kakichomaj, rumal riꞌ xuta chike: ¿Jas che sibꞌalaj itzel kixchoman chwij?
¿Jas ri man kꞌax ta ubꞌixik? ¿Xkuyutaj ri amak, o chatwaꞌjiloq chatbꞌinoq?
Rech kꞌu kiwilo chi in in uKꞌojol ri Achi, kꞌo nukwinem chukuyik makaj choch ri uwachulew, xubꞌij ri Jesús che ri achi ri man kakwin taj kabꞌinik: Chatwaꞌjiloq, chakꞌama bꞌik ri achꞌat, jat cho awachoch.
Xwaꞌjil kꞌu bꞌik ri achi, xeꞌ cho rachoch.
8 Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.
Are xkil ri winaq ri xkꞌulmatajik, xemayijanik, xkiqꞌijilaꞌj ri Dios rumal cher uyaꞌom ri kwinem riꞌ chike ri e winaq.
9 Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho.
Are xel bꞌik ri Jesús chilaꞌ, xril jun achi ubꞌiꞌ Mateo, tꞌuyulik tajin kutoqꞌij alkabal rech ri nim taqanel pa Roma. Xpe ri Jesús xubꞌij che: Chinatereneꞌj. Ri Mateo xwaꞌjil bꞌik, xutereneꞌj ri Jesús.
10 Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky.
Pa ri qꞌij riꞌ, ri Jesús xuqujeꞌ ri utijoxelabꞌ xubꞌeꞌwoq cho rachoch ri Mateo. E kꞌi toqꞌil taq alkabal xuqujeꞌ aꞌjmakibꞌ xubꞌeꞌwoq kukꞌ.
11 Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“
Ri fariseos are xeꞌkil we winaq riꞌ, xkita chike ri utijoxelabꞌ ri Jesús, xkibꞌij: ¿Jas che kawaꞌ le iwajtij kukꞌ toqꞌil taq alkabal xuqujeꞌ kukꞌ aꞌjmakibꞌ?
12 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví.
Are xuta ri Jesús ri xkibꞌij ri fariseos xubꞌij chike: Man kajawataj taj ajkun chike ri utz kiwach, xane are kajawataj ajkun chike ri e yawabꞌibꞌ.
13 Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“
Are katanik, jix chitatabꞌelaꞌ jas kel ri xubꞌij ri Dios are xubꞌij we tzij riꞌ: Are kawaj in utz kixnoꞌjin kukꞌ ri winaq, man are ta kawaj kikꞌam la ri isipanik chinuwach. Xinpe in chikisikꞌixik ri aꞌjmakibꞌ rech kuꞌx nutijoxelabꞌ, man are ta in petinaq chikisikꞌixik ri sibꞌalaj e utz taq winaq kakinaꞌo.
14 Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“
Jun qꞌijal, ri utijoxelabꞌ ri Juan xeqet rukꞌ ri Jesús, xkita che: ¿Jas che ri uj xuqujeꞌ le fariseos kaqabꞌan qꞌipoj waꞌim, man je ta kꞌu laꞌ kakibꞌan le atijoxelabꞌ?
15 Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem.
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri winaq ri e sikꞌital pa jun kꞌulanem man kebꞌison taj, rumal cher kꞌo ri jiꞌatz kukꞌ. Kuꞌriqa kꞌu na qꞌij are kakꞌam bꞌik ri jiꞌatz chikiwach. Kꞌa te riꞌ riꞌ kakibꞌan qꞌipoj waꞌim.
16 To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší.
We xtꞌoqopin jun qꞌeꞌl atzꞌyaq, man kakꞌojox taj rukꞌ jun chꞌaqaꞌp kꞌakꞌ atzꞌyaq. Rumal cher are kachꞌaj ri qꞌeꞌl atzꞌyaq, kujikꞌ ribꞌ ri kꞌakꞌ atzꞌyaq kꞌojobꞌal, xuqujeꞌ kutꞌoqopij ronojel ri qꞌeꞌl atzꞌyaq, jeriꞌ kanimataj ri teqꞌ.
17 Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“
Xuqujeꞌ man kaya ta ri kꞌakꞌ vino pa qꞌeꞌl taq kꞌolibꞌal, rumal cher ri kꞌakꞌ vino kutꞌoqopij riꞌ ri qꞌeꞌl taq kꞌolibꞌal, xaq jeriꞌ katix ri kꞌakꞌ vino, xuqujeꞌ katꞌoqopin ri kꞌolibꞌal. Rumal riꞌ are utz na we kaya ri kꞌakꞌ vino pa ri kꞌakꞌ taq kꞌolibꞌal, jeriꞌ man katꞌoqopin ta ri kꞌolibꞌal xuqujeꞌ man katix ta ri vino.
18 Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela, “řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“
Tajin katzijon ri Jesús, are xopan jun kꞌamal kibꞌe ri winaq aꞌj Israel, xukiꞌ choch kꞌa te riꞌ xubꞌij che: Xkam ri numiꞌal, we kꞌu keꞌya ri qꞌabꞌ la puꞌwiꞌ, kakꞌastaj na riꞌ.
19 Ježíš i jeho učedníci šli s ním.
Xwaꞌjil ri Jesús, xeꞌ rukꞌ ri achi, e rachiꞌl ri utijoxelabꞌ.
20 Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha.
Are e bꞌenaq pa ri bꞌe, xiꞌkꞌow bꞌik jawjeꞌ ri kꞌo wi jun ixoq yawabꞌ kabꞌlajuj junabꞌ. Ri yabꞌil riꞌ kubꞌano chi ri ixoq kutzaq ri ukikꞌel. Are xril ri ixoq chi tajin kiꞌkꞌow bꞌik ri Jesús,
21 Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím.
xuchomaj: we ta kꞌo bꞌanom wiꞌ nuchapom apanoq ri umanta ri Jesús, rukꞌ riꞌ kinutzirik. Xqet kꞌut chirij ri Jesús, xuchap ri umanta.
22 Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.
Ri Jesús xtzalqꞌomijik xukaꞌyej ri ixoq, xubꞌij che: Man kakꞌaxir ta chi awanimaꞌ, are ri akuꞌlibꞌal kuꞌx chirij ri Dios, xatkunanik. Qas che ri qꞌotaj riꞌ xkunataj ri ixoq.
23 Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav.
Ri Jesús xutaqej ri ubꞌe, xopan cho rachoch ri kꞌamal kibꞌe ri winaq aꞌj Israel. Are xopanik, xeꞌril ri ajqꞌojomabꞌ tajin kakibꞌan ri qꞌojom rech muqbꞌal, xuqujeꞌ sibꞌalaj e kꞌi winaq kakiraqaqej kichiꞌ koꞌqꞌik.
24 Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu.
Ri Jesús xubꞌij chike: Chixel bꞌik waral. Ri ali man kaminaq taj, xaq kawarik. Konojel kꞌu ri winaq ri e kꞌo chilaꞌ xetzeꞌn che ri Jesús.
25 Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo.
Ri Jesús xeꞌresaj bꞌik ri winaq pa ri ja, te kꞌu riꞌ xok bꞌik. Xuchap ri ali che ri uqꞌabꞌ. Ri ali xwaꞌjilik.
26 Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.
Konojel ri winaq ri keꞌl pa ri tinimit xketaꞌmaj ri xkꞌulmatajik.
27 Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“
Are xel bꞌik ri Jesús chilaꞌ xepe kebꞌ moyabꞌ. Xkitereneꞌj xkichapleꞌj uraqik kichiꞌ xkibꞌij: ¡Jesús, Ralkꞌwaꞌl ri David, toqꞌobꞌisaj la qawach!
28 Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“
Ri e moyabꞌ xkitereneꞌj bꞌik ri Jesús xok pa ri ja. Are e kꞌo chi pa ri ja, ri Jesús xuta chike: ¿La kikojo chi kinkwinik kixinkunaj? Ri e moyabꞌ xkibꞌij: Jeꞌ, Ajawxel, kaqakojo.
29 „Určitě, Pane, “ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“
Ri Jesús xuchap ri kibꞌoqꞌoch kꞌa te riꞌ xubꞌij: Kꞌulmataj iwukꞌ ri kikojo.
30 V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“
Aninaq xekwinik xekaꞌy chi junmul. Ri Jesús xubꞌij chike: Man kitzijoj ta chi chike nikꞌaj ri xkꞌulmatajik.
31 Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.
Ri achyabꞌ are xeꞌl loq xkitzijoj ri xubꞌan ri Jesús chike konojel ri winaq pa ri tinimit.
32 Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem.
Are tajin keꞌl bꞌik ri achyabꞌ pa ri ja, e nikꞌaj winaq xkikꞌam loq rukꞌ ri Jesús jun achi ri man kakwin taj kachꞌawik rumal cher kꞌo jun itzel uxlabꞌal che.
33 Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“
Ri Jesús xresaj bꞌik ri itzel uxlabꞌal ri kꞌo che ri achi, are xesataj bꞌik ri itzel uxlabꞌal che, ri achi xchꞌawik. Ri winaq ri e kꞌo chilaꞌ xemayijanik, xkibꞌij: Man ilom ta wi pa Israel jun kꞌulmatajem jetaq we riꞌ.
34 Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“
Ri fariseos xkibꞌij: We Jesús karesaj itzel taq uxlabꞌal, rumal cher yaꞌtal kwinem che rumal ri kꞌamal kibꞌe ri itzel taq uxlabꞌal.
35 Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.
Ri Jesús xikꞌow pa taq ri nimaꞌq xuqujeꞌ nitzꞌ taq tinimit. Xuya kꞌutuꞌn pa taq ri Sinagoga, xutzijoj ri utz laj taq tzij rech ri ajawarem rech ri Dios, xuꞌkunaj ri winaq ri kꞌo kꞌaxal xuqujeꞌ yabꞌilal chike.
36 Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře.
Are xril ri kikꞌyal ri winaq ri e teren chirij, xutoqꞌobꞌisaj kiwach, rumal xrilo chi sibꞌalaj e sachinaq pa ri kichomanik xuqujeꞌ maj jachin ketoꞌwik, jacha ta ne ri chij ri maj kajyuqꞌ.
37 Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců.
Ri Jesús xubꞌij chike ri utijoxelabꞌ: Sibꞌalaj e kꞌi ri kajawataj chike koꞌk pa ri ajawarem rech ri Dios, man e kꞌi ta kꞌut tijoxelabꞌ ketzijon ri utz laj taq tzij chike we winaq riꞌ.
38 Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“
Rumal riꞌ, chita che ri Dios, ri ajchoqꞌe ri chak chuꞌtaqa loq nikꞌaj ajchakibꞌ chik pa ri uchak.
