Matouš 9
1 Ježíš tedy vstoupil opět do člunu, vrátil se na druhý břeh a přišel do Kafarnaum.
And he entered into a ship, and passed over, and came into his own city.
2 Na nosítkách k němu přinesli ochrnutého člověka. Ježíš viděl jejich víru, a tak řekl nemocnému: „Už se netrap, chlapče! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny!“
And, behold, they brought to him a man sick of the palsy, lying on a bed: and Jesus seeing their faith said unto the sick of the palsy; Son, be of good cheer; thy sins be forgiven thee.
3 Ale někteří z učitelů zákona se nad tím pozastavovali: „To jsou prázdná slova. Na to má právo jen Bůh.“
And, behold, certain of the scribes said within themselves, This [man] blasphemeth.
4 Ježíš však prohlédl jejich myšlenky a obrátil se k nim: „Myslíte si, že zůstalo jen při slovech, když jsem mu odpustil hříchy? Dokážu vám, že moje slovo má moc.“Nato se obrátil k ochrnutému: „Vstaň a odnes svá nosítka domů!“
And Jesus knowing their thoughts said, Wherefore think ye evil in your hearts?
For whether is easier, to say, [Thy] sins be forgiven thee; or to say, Arise, and walk?
But that ye may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins, (then saith he to the sick of the palsy, ) Arise, take up thy bed, and go unto thine house.
And he arose, and departed to his house.
8 Lidé nad tím žasli a děkovali Bohu, že dal člověku takovou moc.
But when the multitudes saw [it], they marvelled, and glorified God, which had given such power unto men.
9 Cestou odtud uviděl Ježíš muže jménem Matouš, jak vybírá poplatky. „Pojď se mnou a staň se mým učedníkem!“vyzval ho. Matouš hned vstal a následoval ho.
And as Jesus passed forth from thence, he saw a man, named Matthew, sitting at the receipt of custom: and he saith unto him, Follow me. And he arose, and followed him.
10 Později při hostině v Matoušově domě přišlo také mnoho celníků a lidí pochybné pověsti, aby poznali Ježíše a jeho učedníky.
And it came to pass, as Jesus sat at meat in the house, behold, many publicans and sinners came and sat down with him and his disciples.
11 Zbožné farizeje to popudilo: „Jak si váš mistr může sednout k jednomu stolu s takovými lidmi?“
And when the Pharisees saw [it], they said unto his disciples, Why eateth your Master with publicans and sinners?
12 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře potřebují nemocní a ne zdraví.
But when Jesus heard [that], he said unto them, They that be whole need not a physician, but they that are sick.
13 Zamyslete se nad tím, co znamená to staré slovo Písma: Nechci vaše oběti a dary, ale chci, abyste byli milosrdní. Nepřišel jsem schvalovat vaši bezúhonnost, ale zvát hříšníky k pokání.“
But go ye and learn what [that] meaneth, I will have mercy, and not sacrifice: for I am not come to call the righteous, but sinners to repentance.
14 Potom přišli za Ježíšem žáci Jana Křtitele s otázkou: „My a farizejové často držíme půst. Proč se tvoji učedníci také nepostí, jak je zvykem zbožných lidí?“
Then came to him the disciples of John, saying, Why do we and the Pharisees fast oft, but thy disciples fast not?
15 Ježíš jim odpověděl: „Žádá někdo po svatebčanech, aby byli smutní a odmítali jídlo, dokud je ženich mezi nimi? Kdyby někdo ženicha odvlekl, bude po svatebním veselí. I moji učedníci se jednou postí, až přijde pravý čas. Nový život z Boha se nedá vtěsnat do starých zvyků a forem.
And Jesus said unto them, Can the children of the bridechamber mourn, as long as the bridegroom is with them? but the days will come, when the bridegroom shall be taken from them, and then shall they fast.
16 To je podobné, jako kdyby někdo přišil na staré šaty záplatu z neseprané látky. Co se stane? Záplata vytrhne chatrné tkanivo a díra se ještě zvětší.
No man putteth a piece of new cloth unto an old garment, for that which is put in to fill it up taketh from the garment, and the rent is made worse.
17 Mladé víno přece také nedáváte do měchů ze staré kůže, jinak by popraskaly a obojí by přišlo nazmar. Nové víno potřebuje nové měchy!“
Neither do men put new wine into old bottles: else the bottles break, and the wine runneth out, and the bottles perish: but they put new wine into new bottles, and both are preserved.
18 Zatímco Ježíš mluvil, přišel jeden z představených místní synagogy a poklonil se mu. „Moje dcera právě zemřela, “řekl, „ale ty jí můžeš zase vrátit život. Pojď, polož na ni ruku a vrátíš jí život.“
While he spake these things unto them, behold, there came a certain ruler, and worshipped him, saying, My daughter is even now dead: but come and lay thy hand upon her, and she shall live.
19 Ježíš i jeho učedníci šli s ním.
And Jesus arose, and followed him, and [so did] his disciples.
20 Vtom však jedna žena, již dvanáct let postižená krvácením, se k Ježíšovi zezadu přiblížila a dotkla se okraje jeho roucha.
And, behold, a woman, which was diseased with an issue of blood twelve years, came behind [him], and touched the hem of his garment:
21 Myslela si: Když se alespoň dotknu jeho šatu, určitě se uzdravím.
For she said within herself, If I may but touch his garment, I shall be whole.
22 Ježíš se však otočil, podíval se na ni a řekl: „Raduj se, tvá víra tě zachránila.“A opravdu, v tu chvíli byla žena zbavena svého trápení.
But Jesus turned him about, and when he saw her, he said, Daughter, be of good comfort; thy faith hath made thee whole. And the woman was made whole from that hour.
23 Pak Ježíš došel k domu onoho představeného synagogy, kde hrála pohřební hudba a naříkal shromážděný dav.
And when Jesus came into the ruler’s house, and saw the minstrels and the people making a noise,
24 Řekl jim: „Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek.“Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu.
He said unto them, Give place: for the maid is not dead, but sleepeth. And they laughed him to scorn.
25 Když byl dům konečně vyklizen, Ježíš vešel, vzal děvčátko za ruku a ono vstalo.
But when the people were put forth, he went in, and took her by the hand, and the maid arose.
26 Zpráva o tom se rychle roznesla po celém kraji.
And the fame hereof went abroad into all that land.
27 Na cestě odtud se k Ježíšovi přidali dva slepci a volali: „Kriste, králi, slituj se nad námi!“
And when Jesus departed thence, two blind men followed him, crying, and saying, [Thou] Son of David, have mercy on us.
28 Šli za ním až do domu. Ježíš se jich zeptal: „Opravdu věříte, že vám mohu vrátit zrak?“
And when he was come into the house, the blind men came to him: and Jesus saith unto them, Believe ye that I am able to do this? They said unto him, Yea, Lord.
29 „Určitě, Pane, “ujišťovali ho slepci. Dotkl se jejich očí a řekl: „Staň se vám, jak věříte.“
Then touched he their eyes, saying, According to your faith be it unto you.
30 V tu chvíli prohlédli. Pak jim důrazně přikázal: „Nechte si to pro sebe, ať se nikdo o tom nedoví!“
And their eyes were opened; and Jesus straitly charged them, saying, See [that] no man know [it].
31 Ale oni chodili po celém kraji a všude o něm mluvili.
But they, when they were departed, spread abroad his fame in all that country.
32 Sotva odešli, přivedli k Ježíšovi němého člověka, posedlého zlým duchem.
As they went out, behold, they brought to him a dumb man possessed with a devil.
33 Ježíš démona vyhnal a němý začal mluvit. Zástupem proběhla vlna údivu: „Nikdy se v Izraeli nic podobného nedělo!“
And when the devil was cast out, the dumb spake: and the multitudes marvelled, saying, It was never so seen in Israel.
34 Farizejové to však vysvětlovali: „Vyhání ďábly, protože je ve spojení s jejich vládcem.“
But the Pharisees said, He casteth out devils through the prince of the devils.
35 Potom Ježíš procházel všemi městy i vesnicemi, učil v tamních synagogách a kázal radostnou zvěst o Božím království. A kamkoliv přišel, všude uzdravoval nemoci všeho druhu.
And Jesus went about all the cities and villages, teaching in their synagogues, and preaching the gospel of the kingdom, and healing every sickness and every disease among the people.
36 Když se tak díval na zástupy lidí stojící před ním, bylo mu jich líto, protože nevěděli, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Byli jako ovce bez pastýře.
But when he saw the multitudes, he was moved with compassion on them, because they fainted, and were scattered abroad, as sheep having no shepherd.
37 Svým učedníkům řekl: „Ti všichni patří Bohu jako úroda svému hospodáři. Je však málo ženců.
Then saith he unto his disciples, The harvest truly [is] plenteous, but the labourers [are] few;
38 Proto proste Pána, ať pošle pracovníky na své žně.“
Pray ye therefore the Lord of the harvest, that he will send forth labourers into his harvest.
