Matouš 7
1 Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni.
“Nnaukumulanje bhananji, a Nnungu bhanakwiya kunng'ukumulanga.
2 Podle toho, jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká sami používáte.
Pabha shinkwaukumulanga bhananji, nneyo peyo na mmanganyanji pushinng'ukumulwanje, shipimilo shinkwapimilanga bhananji na a Nnungu shibhampimilanje shosho.
3 Jak to, že vidíš pilinu v oku druhého člověka a poleno ve svém oku přehlížíš?
Bhai, pakuti nnakushibhona shipande shili nniyo lika mpwenu, na lipoto lili nniyo lyenu nnalibhone?
4 Jak můžeš říkat druhému: ‚Dovol, abych ti vyndal smítko z oka, ‘a poleno ti ve vlastním oku nepřekáží?
Nkukombola bhuli kunnugulila mpwenu, ‘Leka nikushoye shipande nniyo lyako,’ akuno nninkwete lipande nniyo lyenu?
5 Pokrytče! Vyčisti si nejprve svoje oko, a teprve potom jasně uvidíš na to, abys mohl vyjmout pilinu z oka svého bližního.
Mmwe mmagulumba! Nshoyeti lipande litemi nniyo lyenu, penepo shinnole ukoto nikombola shoya shipande shili nniyo lika mpwenu.
6 Je zbytečné vysvětlovat Boží pravdy těm, kteří jimi pohrdají. To je stejné, jako byste očekávali, že pes ocení vzácný pokrm a vepř krásu perly. Co se stane? Všechno zašlapou a nakonec vás napadnou.
“Nnaapanganje ashimbwa indu ya ukonjelo, bhanatendebhukanga nikunnumanga, wala nnaaleshelelanje lulu yenunji ashingulubhe, bhanalibhatanga.
7 Proste, a dostanete, hledejte, a najdete. Klepejte, a bude vám otevřeno.
“Nnjuganje na mmanganyanji shimpegwanje, nnoleyanje na mmanganyanji shimpatanje, nng'olishiyanje na mmanganyanji shing'ugulilwanje.
8 Protože každý, kdo prosí, dostane, kdo hledá, nalezne a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
Pabha, jojowe ajuga anaposhela, aloleya anapata, na aolishiya anaugulilwa.
9 Kdyby kohokoliv z vás poprosilo vlastní dítě o kus chleba, dali byste mu snad kámen?
Bhuli, apali jojowe munkumbi gwenunji atenda mwanagwe annjugaga nkate shampe liganga?
10 A místo ryby byste mu dali hada? Určitě ne!
Eu annjugaga shamaki, shampe lijoka?
11 Jestliže tedy vy, lidé tvrdého a hříšného srdce, dovedete dávat svým dětem dobré věci, tím spíše je nebeský Otec dá těm, kteří ho prosí.
Bhai, monaga mmanganyanji, nkali nninginji mwangali bha mmbonenji, nnamanyanga kwaapanganga ashibhana bhenu indu ya mmbone, bhuli! Ainabhenunji bhali kunnungu bhakapunda kwapanganga ya mmbone bhakwaajugangabho?
12 Jednejte s druhými tak, jak byste si přáli, aby jednali oni s vámi. Tak se dá shrnout Starý zákon.
“Bhai yowe inkupinganga bhandu bhantendelanje na mmanganyanji mwaatendelanje nneyo peyo. Pabha genega ni malombolelo ga Shalia ja a Musha na majiganyo ga ashinkulondola bha a Nnungu.
13 Do Božího království lze vstoupit jen úzkou brankou. Prostorná brána a široká cesta vedou do záhuby a mnoho lidí se tudy ubírá.
“Nnjinjilangane pitila nnango gwa nyilila, pabha mpanda guloya kuobha ushipanuka na nnango gwa jinjilila kweneko gushipanuka na bhabhagwinji bhaapitanga gwene mpandago.
14 Brána a cesta k životu jsou úzké a je málo těch, kteří je najdou.
Ikabheje nnango gwanshoko na mpanda gukwenda kugumi gushibhana na bhakuubhonanga gwene mpandago, bhashokope.
15 Mějte se na pozoru před falešnými náboženskými učiteli, kteří přicházejí v masce neškodné ovce, ale ve skutečnosti jsou jako lační vlci.
“Mwiteiganje na ashinkulondola bha unami, bhakunnjiilanga bhalibhonekanga mbuti ngondolo, ikabheje kwa nkati maogo ga jogoya.
16 Poznáte je podle toho, jak žijí a jednají – právě tak jako posuzujete strom podle ovoce, které se na něm rodí. Cožpak se sklízejí hrozny z trnek a fíky z bodláčí?
Bhai, shimwaamanyanje kwa itendi yabhonji. Bhuli, bhandu bhalikabhanga shabhibhu mmaukutu ga mibha, eu tini mmbigili? Ng'oo!
17 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a zase špatný strom dobré.
Bhai, nkongo gwa mmbone gunaogoya iepo ya mmbone, nkongo gwangali gwa mmbone gunaogoya iepo yangali ya mmbone.
Nkongo gwa mmbone gukaogoya iepo yangali ya mmbone, na wala nkongo gwangali gwa mmbone gukaogoya iepo ya mmbone.
19 Každý strom, který nedává dobrou úrodu, je poražen a spálen.
Nkongo gogowe gukaogoya iepo ya mmbone gupinga shelwa na leshelwa pa moto.
20 Ovoce – činy člověka, to je spolehlivý rozpoznávací znak.
Kwa nneyo, shimwaamanyanje ashinkulondola bha unami kwa itendi yabhonji.
21 Ne každý, kdo mne oslovuje Pane, Pane, přijde do nebeského království. Rozhodující je, zda poslouchá mého Otce.
“Nngabha kila mundu anjema, ‘Mmakulungwa, Mmakulungwa,’ shajinjile Muupalume gwa Kunnungu, ikabhe jwene shatende ibhapinga Atati bhali Kunnungu.
22 V den posledního soudu mi mnozí řeknou: ‚Pane, Pane, cožpak jsme v tvém jménu nemluvili, nebojovali proti zlu a nedokázali mnoho divů?‘
Lyubha lya ukumu bhabhagwinji shibhamalanjilanje, ‘Mmakulungwa, Mmakulungwa! Kwa lina lyenu twatendaga londola na kwa lina lyenu twatendaga shoya maoka, na tenda ilapo yaigwinji.’
23 Já jim však odpovím: ‚Nikdy jste mi nepatřili a neřídili se podle Boží vůle. Jděte pryč!‘
Penepo shinaabhalanjilanje, ‘Ngu, nangammanyanga mmanganyanji, nnjokanganile apano mmanganya nkutendanga yambi.’
24 Kdo slyší tato má slova a jedná podle nich, ten může být přirovnán k prozíravému člověku, který založil svůj dům na skále.
“Kwa nneyo, mundu jojowe apilikana malobhe gangu nitenda, shalandane naka mundu akwete lunda, ashenjile nyumba pa ndandali niolela iishi yakwe ukoto na nyumba nikamilika mbuti jishenjilwe pa liganga likulu.
25 Přesto, že přišly deště s povodní a vichřice se opírala do jeho zdí, dům vydržel, protože byl postaven na skále.
Ula gujinyele, nushi gwigumbele mashi, mbungo jikulungwa jikupugaga nikoma nyumbajo, ikabheje jangagwa pabha jashinkuolelwa ukoto nikamilika mbuti jishenjilwe pa liganga likulu.
26 Kdo však slyší tato má slova, ale neuvede je do života, jedná jako pošetilý člověk, který založil svůj dům na písku.
“Ikabheje jojowe apilikana malobhe gangu ninngatenda, shalandane naka mundu nngumba ashenjile nyumba jakwe pa lianji.
27 Přišly deště, zaplavily krajinu a prudká vichřice se opřela do zdí domu. Ten se zřítil s velkým rachotem.“
Ula gujinyele, na nushi guigumbele mashi, na mbungo gujipujile nikoma nyumba jila, gujigwile, numbe kwa ng'indo gwa nkulungwa.”
28 Když Ježíš domluvil, lidé žasli nad jeho učením.
A Yeshu bhakamaliyeje kubheleketa gene malobhego, bhandu bhashinkukanganigwanga na majiganyo gabho.
29 Na rozdíl od učitelů, které znali, z Ježíše vyzařovala zvláštní síla.
Pabha bhatendaga jiganya malinga mundu akwete ukulungwa, nngabha malinga bhaajiganya bha Shalia bhananji.
