Matouš 27
1 Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.
Mane autem facto, consilium inierunt omnes principes sacerdotum, et seniores populi adversus Iesum, ut eum morti traderent.
2 Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Et vinctum adduxerunt eum, et tradiderunt Pontio Pilato praesidi.
3 Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:
Tunc videns Iudas, qui eum tradidit, quod damnatus esset; poenitentia ductus, retulit triginta argenteos principibus sacerdotum, et senioribus,
4 „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“
dicens: Peccavi, tradens sanguinem iustum. At illi dixerunt: Quid ad nos? tu videris.
5 Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
Et proiectis argenteis in templo, recessit: et abiens laqueo se suspendit.
6 Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“
Principes autem sacerdotum, acceptis argenteis, dixerunt: Non licet eos mittere in corbonam: quia pretium sanguinis est.
7 Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.
Consilio autem inito, emerunt ex illis agrum figuli, in sepulturam peregrinorum.
8 A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
Propter hoc vocatus est ager ille, Haceldama, hoc est, ager sanguinis, usque in hodiernum diem.
9 Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,
Tunc impletum est quod dictum est per Ieremiam prophetam, dicentem: Et acceperunt triginta argenteos pretium appretiati, quem appretiaverunt a filiis Israel:
10 a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
et dederunt eos in agrum figuli, sicut constituit mihi Dominus.
11 Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“„Když tomu tak říkáš, budiž, “odpověděl mu Ježíš.
Iesus autem stetit ante praesidem, et interrogavit eum praeses, dicens: Tu es Rex Iudaeorum? Dicit illi Iesus: Tu dicis.
12 K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Et cum accusaretur a principibus sacerdotum, et senioribus, nihil respondit.
13 „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ptal se Pilát.
Tunc dicit illi Pilatus: Non audis quanta adversum te dicunt testimonia?
14 Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
Et non respondit ei ad ullum verbum, ita ut miraretur praeses vehementer.
15 Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
Per diem autem sollemnem consueverat praeses populo dimittere unum vinctum, quem voluissent.
16 Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
habebat autem tunc vinctum insignem, qui dicebatur Barrabas.
17 Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
Congregatis ergo illis, dixit Pilatus: Quem vultis dimittam vobis: Barabbam, an Iesum, qui dicitur Christus?
18 Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum.
19 V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
Sedente autem illo pro tribunali, misit ad eum uxor eius, dicens: Nihil tibi, et iusto illi. multa enim passa sum hodie per visum propter eum.
20 Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
Principes autem sacerdotum, et seniores persuaserunt populis ut peterent Barabbam, Iesum vero perderent.
21 Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
Respondens autem praeses, ait illis: Quem vultis vobis de duobus dimitti? At illi dixerunt: Barabbam.
22 „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
Dicit illis Pilatus: Quid igitur faciam de Iesu, qui dicitur Christus:
23 Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
Dicunt omnes: Crucifigatur. Ait illis praeses: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant dicentes: Crucifigatur.
24 Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
Videns autem Pilatus quia nihil proficeret, sed magis tumultus fieret: accepta aqua, lavit manus coram populo, dicens: Innocens ego sum a sanguine iusti huius: vos videritis.
25 Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
Et respondens universus populus, dixit: Sanguis eius super nos, et super filios nostros.
26 Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Tunc dimisit illis Barabbam: Iesum autem flagellatum tradidit eis ut crucifigeretur.
27 Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
Tunc milites praesidis suscipientes Iesum in praetorium, congregaverunt ad eum universam cohortem:
28 Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
et exuentes eum, chlamydem coccineam circumdederunt ei,
29 Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
et plectentes coronam de spinis, posuerunt super caput eius, et arundinem in dextera eius. Et genu flexo ante eum, illudebant ei, dicentes: Ave rex Iudaeorum.
30 Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
Et expuentes in eum, acceperunt arundinem, et percutiebant caput eius.
31 Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Et postquam illuserunt ei, exuerunt eum chlamyde, et induerunt eum vestimentis eius, et duxerunt eum ut crucifigerent.
32 Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
Exeuntes autem invenerunt hominem Cyrenaeum, nomine Simonem: hunc angariaverunt ut tolleret crucem eius.
33 Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
Et venerunt in locum, qui dicitur Golgotha, quod est Calvariae locus.
34 Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
Et dederunt ei vinum bibere cum felle mistum. Et cum gustasset, noluit bibere.
35 Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“
Postquam autem crucifixerunt eum, diviserunt vestimenta eius, sortem mittentes:
36 Pak se posadili a drželi stráž.
Et sedentes servabant eum.
37 Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
Et imposuerunt super caput eius causam ipsius scriptam: HIC EST IESUS REX IUDAeORUM.
38 Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
Tunc crucifixi sunt cum eo duo latrones: unus a dextris, et unus a sinistris.
39 Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali
Praetereuntes autem blasphemabant eum moventes capita sua,
40 a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“
et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in triduo illud reaedificas: salva temetipsum: si filius Dei es, descende de cruce.
41 K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.
Similiter et principes sacerdotum illudentes cum Scribis, et senioribus dicebant:
Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere: si rex Israel est, descendat nunc de cruce, et credimus ei:
43 Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“
confidit in Deo: liberet nunc eum, si vult: dixit enim: Quia filius Dei sum.
44 Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Idipsum autem et latrones, qui crucifixi erant cum eo, improperabant ei.
45 V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.
A sexta autem hora tenebrae factae sunt super universam terram usque ad horam nonam.
46 Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Et circa horam nonam clamavit Iesus voce magna, dicens: Eli, Eli, lammasabacthani? hoc est: Deus meus, Deus meus ut quid dereliquisti me?
47 Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.
Quidam autem illic stantes, et audientes, dicebant: Eliam vocat iste.
48 Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.
Et continuo currens unus ex eis acceptam spongiam implevit aceto, et imposuit arundini, et dabat ei bibere.
49 Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“
Ceteri vero dicebant: Sine videamus an veniat Elias liberans eum.
50 Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
Iesus autem iterum clamans voce magna, emisit spiritum.
51 V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly
Et ecce velum templi scissum est in duas partes a summo usque deorsum. et terra mota est, et petrae scissae sunt,
52 a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
et monumenta aperta sunt: et multa corpora sanctorum, qui dormierant, surrexerunt.
Et exeuntes de monumentis post resurrectionem eius, venerunt in sanctam civitatem, et apparuerunt multis.
54 Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
Centurio autem, et qui cum eo erant, custodientes Iesum, viso terraemotu et his, quae fiebant, timuerunt valde, dicentes: Vere Filius Dei erat iste.
55 Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.
Erant autem ibi mulieres multae a longe, quae secutae erant Iesum a Galilaea, ministrantes ei:
56 Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi, et Ioseph mater, et mater filiorum Zebedaei.
57 Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.
Cum autem sero factum esset, venit quidam homo dives ab Arimathia, nomine Ioseph, qui et ipse discipulus erat Iesu.
58 Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.
hic accessit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu. Tunc Pilatus iussit reddi corpus.
59 Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna
Et accepto corpore, Ioseph involvit illud in sindone munda.
60 a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.
et posuit illud in monumento suo novo, quod exciderat in petra. Et advolvit saxum magnum ad ostium monumenti, et abiit.
61 Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Erant autem ibi Maria Magdalene, et altera Maria, sedentes contra sepulchrum.
62 Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi
Altera autem die, quae est post Parasceven, convenerunt principes sacerdotum et Pharisaei ad Pilatum,
63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘
dicentes: Domine, recordati sumus, quia seductor ille dixit adhuc vivens: Post tres dies resurgam.
64 Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
Iube ergo custodiri sepulchrum usque in diem tertium: ne forte veniant discipuli eius, et furentur eum, et dicant plebi: Surrexit a mortuis: et erit novissimus error peior priore.
65 „Dobře, “řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
Ait illis Pilatus: Habetis custodiam, ite, custodite sicut scitis.
66 Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
Illi autem abeuntes, munierunt sepulchrum, signantes lapidem, cum custodibus.
