Matouš 27
1 Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.
Mane autem facto, consilium inierunt omnes principes sacerdotum et seniores populi adversus Jesum, ut eum morti traderent.
2 Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
Et vinctum adduxerunt eum, et tradiderunt Pontio Pilato præsidi.
3 Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:
Tunc videns Judas, qui eum tradidit, quod damnatus esset, pœnitentia ductus, retulit triginta argenteos principibus sacerdotum, et senioribus,
4 „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“
dicens: Peccavi, tradens sanguinem justum. At illi dixerunt: Quid ad nos? tu videris.
5 Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
Et projectis argenteis in templo, recessit: et abiens laqueo se suspendit.
6 Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“
Principes autem sacerdotum, acceptis argenteis, dixerunt: Non licet eos mittere in corbonam: quia pretium sanguinis est.
7 Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.
Consilio autem inito, emerunt ex illis agrum figuli, in sepulturam peregrinorum.
8 A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
Propter hoc vocatus est ager ille, Haceldama, hoc est, Ager sanguinis, usque in hodiernum diem.
9 Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,
Tunc impletum est quod dictum est per Jeremiam prophetam, dicentem: Et acceperunt triginta argenteos pretium appretiati, quem appretiaverunt a filiis Israël:
10 a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
et dederunt eos in agrum figuli, sicut constituit mihi Dominus.
11 Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“„Když tomu tak říkáš, budiž, “odpověděl mu Ježíš.
Jesus autem stetit ante præsidem, et interrogavit eum præses, dicens: Tu es rex Judæorum? Dicit illi Jesus: Tu dicis.
12 K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
Et cum accusaretur a principibus sacerdotum et senioribus, nihil respondit.
13 „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ptal se Pilát.
Tunc dicit illi Pilatus: Non audis quanta adversum te dicunt testimonia?
14 Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
Et non respondit ei ad ullum verbum, ita ut miraretur præses vehementer.
15 Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
Per diem autem solemnem consueverat præses populo dimittere unum vinctum, quem voluissent:
16 Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
habebat autem tunc vinctum insignem, qui dicebatur Barabbas.
17 Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
Congregatis ergo illis, dixit Pilatus: Quem vultis dimittam vobis: Barabbam, an Jesum, qui dicitur Christus?
18 Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum.
19 V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
Sedente autem illo pro tribunali, misit ad eum uxor ejus, dicens: Nihil tibi, et justo illi: multa enim passa sum hodie per visum propter eum.
20 Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
Principes autem sacerdotum et seniores persuaserunt populis ut peterent Barabbam, Jesum vero perderent.
21 Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
Respondens autem præses, ait illis: Quem vultis vobis de duobus dimitti? At illi dixerunt: Barabbam.
22 „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
Dicit illis Pilatus: Quid igitur faciam de Jesu, qui dicitur Christus?
23 Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
Dicunt omnes: Crucifigatur. Ait illis præses: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant dicentes: Crucifigatur.
24 Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
Videns autem Pilatus quia nihil proficeret, sed magis tumultus fieret: accepta aqua, lavit manus coram populo, dicens: Innocens ego sum a sanguine justi hujus: vos videritis.
25 Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
Et respondens universus populus, dixit: Sanguis ejus super nos, et super filios nostros.
26 Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Tunc dimisit illis Barabbam: Jesum autem flagellatum tradidit eis ut crucifigeretur.
27 Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
Tunc milites præsidis suscipientes Jesum in prætorium, congregaverunt ad eum universam cohortem:
28 Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
et exuentes eum, chlamydem coccineam circumdederunt ei,
29 Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
et plectentes coronam de spinis, posuerunt super caput ejus, et arundinem in dextera ejus. Et genu flexo ante eum, illudebant ei, dicentes: Ave rex Judæorum.
30 Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
Et exspuentes in eum, acceperunt arundinem, et percutiebant caput ejus.
31 Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Et postquam illuserunt ei, exuerunt eum chlamyde, et induerunt eum vestimentis ejus, et duxerunt eum ut crucifigerent.
32 Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
Exeuntes autem invenerunt hominem Cyrenæum, nomine Simonem: hunc angariaverunt ut tolleret crucem ejus.
33 Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
Et venerunt in locum qui dicitur Golgotha, quod est Calvariæ locus.
34 Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
Et dederunt ei vinum bibere cum felle mistum. Et cum gustasset, noluit bibere.
35 Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“
Postquam autem crucifixerunt eum, diviserunt vestimenta ejus, sortem mittentes: ut impleretur quod dictum est per prophetam dicentem: Diviserunt sibi vestimenta mea, et super vestem meam miserunt sortem.
36 Pak se posadili a drželi stráž.
Et sedentes servabant eum.
37 Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
Et imposuerunt super caput ejus causam ipsius scriptam: Hic est Jesus rex Judæorum.
38 Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
Tunc crucifixi sunt cum eo duo latrones: unus a dextris, et unus a sinistris.
39 Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali
Prætereuntes autem blasphemabant eum moventes capita sua,
40 a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“
et dicentes: Vah! qui destruis templum Dei, et in triduo illud reædificas: salva temetipsum: si Filius Dei es, descende de cruce.
41 K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.
Similiter et principes sacerdotum illudentes cum scribis et senioribus dicebant:
Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere: si rex Israël est, descendat nunc de cruce, et credimus ei:
43 Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“
confidit in Deo: liberet nunc, si vult eum: dixit enim: Quia Filius Dei sum.
44 Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Idipsum autem et latrones, qui crucifixi erant cum eo, improperabant ei.
45 V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.
A sexta autem hora tenebræ factæ sunt super universam terram usque ad horam nonam.
46 Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Et circa horam nonam clamavit Jesus voce magna, dicens: Eli, Eli, lamma sabacthani? hoc est: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
47 Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.
Quidam autem illic stantes, et audientes, dicebant: Eliam vocat iste.
48 Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.
Et continuo currens unus ex eis, acceptam spongiam implevit aceto, et imposuit arundini, et dabat ei bibere.
49 Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“
Ceteri vero dicebant: Sine, videamus an veniat Elias liberans eum.
50 Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
Jesus autem iterum clamans voce magna, emisit spiritum.
51 V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly
Et ecce velum templi scissum est in duas partes a summo usque deorsum: et terra mota est, et petræ scissæ sunt,
52 a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
et monumenta aperta sunt: et multa corpora sanctorum, qui dormierant, surrexerunt.
Et exeuntes de monumentis post resurrectionem ejus, venerunt in sanctam civitatem, et apparuerunt multis.
54 Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
Centurio autem, et qui cum eo erant, custodientes Jesum, viso terræmotu, et his quæ fiebant, timuerunt valde, dicentes: Vere Filius Dei erat iste.
55 Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.
Erant autem ibi mulieres multæ a longe, quæ secutæ erant Jesum a Galilæa, ministrantes ei:
56 Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Jacobi, et Joseph mater, et mater filiorum Zebedæi.
57 Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.
Cum autem sero factum esset, venit quidam homo dives ab Arimathæa, nomine Joseph, qui et ipse discipulus erat Jesu:
58 Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.
hic accessit ad Pilatum, et petiit corpus Jesu. Tunc Pilatus jussit reddi corpus.
59 Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna
Et accepto corpore, Joseph involvit illud in sindone munda,
60 a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.
et posuit illud in monumento suo novo, quod exciderat in petra. Et advolvit saxum magnum ad ostium monumenti, et abiit.
61 Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
Erant autem ibi Maria Magdalene, et altera Maria, sedentes contra sepulchrum.
62 Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi
Altera autem die, quæ est post Parasceven, convenerunt principes sacerdotum et pharisæi ad Pilatum,
63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘
dicentes: Domine, recordati sumus, quia seductor ille dixit adhuc vivens: Post tres dies resurgam.
64 Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
Jube ergo custodiri sepulchrum usque in diem tertium: ne forte veniant discipuli ejus, et furentur eum, et dicant plebi: Surrexit a mortuis: et erit novissimus error pejor priore.
65 „Dobře, “řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
Ait illis Pilatus: Habetis custodiam, ite, custodite sicut scitis.
66 Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
Illi autem abeuntes, munierunt sepulchrum, signantes lapidem, cum custodibus.
