Matouš 26
1 Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:
I'sa yuşan hı'ı ç'əvxhamee, telebabışik'le eyhen:
2 „Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“
– Şok'le q'öne yiğıle Peesax ixhesva ats'an. İnsanna Dixır çarmıxılqa ts'ıts'e'ecenva mebınbışde xılyaqa qeles.
3 V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.
Mane gahıl kaahinaaşin ç'ak'ınbıyiy milletın ağsaqqalar Kayafa donane xərne kaahinne məhleeqa savayle.
4 Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.
Manbışe fı'ı'l hav'u I'sa aqqı, gik'asva yuşaneepxha.
5 Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
Manbışe eyhe ıxha: – Man saccu bayramnang'a hidya'as, sayid millet g'elil qexhe.
6 Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.
I'sa Bet-Anyee maşnan ı'xnabınane Şimonne xaanang'a,
7 Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.
Mang'usqa sa zəiyfa ayreele. Mane zəiyfayne xılya'ad geed gıranın ətirnan marmarın g'ab eyxhe. I'see kar otxhanang'a, zəiyfee man ətir I'sayne vuk'lelqa qadağva.
8 Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!
Telebabışis mançike qəl vuxha eyhen: – Hexxan kar nişisne ha'a?
9 To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
Nya'a, man ətir gıranda massa huvu, çike ıxhayn pılıd kar deşinbışis heles ixhesınniy.
10 Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu.
I'sayk'le manbışe eyhen ats'a-ats'a, manbışik'le eyhen: – Nya'a şu zəiyfa t'yats'exal hee'e? Məng'ee Yizdemee yugna iş hav'u.
11 Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu.
Kar deşinbı gırgıne gahbışil şoka vuxhes, Zımee gırgıne gahbışil şoka ixhes deş.
12 Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu.
Məng'ee Zalqa man ətir qadğu, k'eyxhas ixhesın xhinne qı'ı.
13 To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“
Zı şok'le hək'edacad eyhe, dyunyeyne ıkkanne cigee ina yugna xabar mısa yuşan hav'ee, ina zəiyfar yik'el qiyele'esda, yicee hı'iynıd.
14 Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím
Mane gahıl yits'ıq'vəne telebayke, Kariotğançene Yahuda donane sang'vee, kaahinaaşine ç'ak'ınbışisqa arı eyhen:
15 a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“A oni mu dali třicet stříbrňáků.
– Zı Mana vuşde xılyaqa quvee, şu zas hucoona heles? Manbışed mang'us xhebts'al nuk'rayn pıl hele.
16 Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.
Mane yiğıle Yahudee I'sa manbışde xılyaqa qelesda gah t'abal ha'a giyğal.
17 První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“
İlydyadıyne gıneybışde bayramne ts'ettiyne yiğıl, telebabışe I'sayke qiyghanan: – Vasın exhaliysın Peesaxın otxhuniy nyaane he'e?
18 Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“
I'see manbışik'le eyhen: – Şahareeqa hapk'ın inəxrıng'usqa ikkeepç'ı, mang'uk'le eyhe: «Mə'əllimeevud eyhe, Cuna gah hipxhırna, Vucee Cune telebabışika sacigee Peesax yiğne xaa alğahas».
19 Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.
Telebabışe I'see uvhuyn gırgın hı'iyle qiyğa, Peesaxısın oxhanasın kar ha'a.
20 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“
Exha qexhemee I'sa Cune yits'ıq'vəne telebayka sufranılqa savayle.
Manbışe kar otxhanmee, I'see eyhen: – Zı şok'le hək'edacad eyhe, vuşde sang'vee Zı merıng'une xılyaqa qeles.
22 To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“
Telebabışe aq'vabı qı'ı, Mang'uke sana-sang'uqad qihna qiyghanan: – Yizda Xərna, zı deş ho'oçee?
23 On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.
I'see eyhen: – Zaka sacigee g'abeeqa xıl k'yoq'uyng'vee, Zı merıng'une xılyaqa qeles.
24 Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“
İnsanna Dix Cune hək'ee Muq'addasne Otk'uninçee otk'unin xhinne əlyhəə. İnsanna Dix merıng'une xılyaqa quvuyng'ulqa ver ooxas! Mang'unemee yedike dexhaycadniy yugda ixhes.
25 Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“On odpověděl: „Ano.“
Manke I'sa merıng'une xılyaqa qeles ıkkanne Yahudeeyid qiyghanan: – Mə'əllim, zı deş ho'oçee? I'see mang'uk'le eyhen: – Manva ğucad uvhu!
26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“
Manbışe karbı otxhanang'a, I'seeyid gıney alyaat'u, Allahıs şukur hav'u gıney hatq'ur telebabışis huvu eyhen: – Alyaat'u oxhne, in Yizın can vod.
27 Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,
Qiyğa Mang'vee k'ola alyaat'a, mançil-allab Allahıs şukur hav'u, telebabışisqa quvu eyhen: – Mançeençe gırgıng'vee ulyoğe!
28 to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem.
İna Yizda eb vob, insanaaşine geebne bınahbışile ılyhepç'esdemee k'yaa'ana. Mana eb mugaavile yugba vuxhecenva k'yapk'ın.
29 Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“
Zı şok'le eyhen, Dekkıne Paççahiyvalee şoka sacigee ts'edın ulyoğasde yiğılqamee, Zı sayid t'ımılene ine meyvayke hı'iynçike ulyoğas deş.
30 Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.
Manbışe Zabureençen mə'niybı qətqı', Zeytunne suvalqa avayk'an.
31 Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘–
Qiyğa I'see manbışik'le eyhen: – G'iyna xəmde vuşde gırgıng'vee Zı g'alerçesdava otk'un: «Zı Çobanıs ı'xəs, Syuruneedın vəq'əbıd heetxvasınbı».
32 Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“
Zı üç'ür qı'ımeeme, Galileyeeqa əlyhəəs, şu maa'ab gozet haa'as.
33 Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“
Pyoturee Mang'us inəxdın alidghıniy qele: – Gırgıng'veecar Ğu g'alerçveene, zı Ğu mısacar g'alerçes deş!
34 Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“
I'see mang'uk'le eyhen: – Zı vak'le hək'edacad eyhe, g'iyna xəmde dadal hook'asse, vak'le Zı dyats'ava ğu xhebne yəqqees eyhes.
35 Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“A stejně mluvili i ostatní.
Pyoturee Mang'uk'le eyhen: – Zı Vaka qik'as gyurxheeyir, zı man ha'as deş! Telebabışde gırgıng'veecad manva eyhe.
36 Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“
I'sa manbışika Getsemaniye eyhene cigeeqa qarı, telebabışik'le eyhen: – Zı hark'ın düə haa'as, şu inyaa gyuv're.
37 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň.
Mang'vee Cukasana Pyoturiy Zavdayna q'öyre dix ıkkekka. Mang'un yik' sacuraycad qa'a giyğal.
38 Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“
Manke I'see manbışik'le eyhen: – Yizın rı'h qik'asde xhineene uts'urun gyatsts'ı. İnyaa aaxve, Zakasana muğurba gyuv're.
39 Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“
Mana sık'ırra şaqana ark'ın aq'vakkena ç'iyelqa g'alirxhu, düə haa'a: – Dek Yizda! Hasre eyxhexhee, Zı mane əq'übayne k'oleençe ulydyoğas! Zas ıkkan xhinne deş, hasre, saccu Vas ıkkanan xhinne ixhecen!
40 Pak se vrátil k těm třem a oni spali.
I'sa telebabışisqa sak'ımee, g'ecen manbı g'alyapk'ı vob. Mang'vee Pyoturulqa onu'ı eyhen: – Nya'a şosse Zakasana sa sə'ətna xheeyib muğurba gyuv'aras dəəxə?
41 „Petře, “budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“
Qopkune yəqqı'le sivmiyk'alcenva muğurba avxu düəbı he'e. Rı'h it'umda, canmee guc deşin vodun.
42 Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“
I'sa q'ör'es ark'ın meeb düə haa'a: – Dek Yizda! Zas mane əq'übayne k'oleençe ulydyoğas dexhexheene, hasre Vas ıkkanan xhinne ixhecen.
43 Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni.
I'sa sark'ıling'a manbı meeb g'alyapk'ı g'ooce. Manbı geeb obzur vuxhayke uleppı aaqas əxə ıxha deş.
44 Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy.
Mang'vee manbı g'alyav'u xhebır'es manacab düə ha'as ayk'an.
45 Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí.
Qiyğa I'sa telebabışisqa sak'ı eyhen: – Vuşun gırgınbı g'alyapk'ı manzilybıne ha'a? Haane, gah k'ane quvxha, İnsanna Dix bınahnanbışde xılyaqa qele.
46 Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“
Oza qeepxhe əlyhəəs. Haane, Zı merıng'une xılyaqa qelesda qöö vor.
47 Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou.
Yitsıq'vəne telebayna sa eyhena Yahuda qööng'ə, I'sa yuşan ha'acarniy vor. Mang'uka sacigee geeb g'ılıncnanayiy dalnan insanar vooxhe. Manbı kaahinaaşine ç'ak'ınbışeyiy milletne ağsaqqalaaşe g'axuvuynbı vuxha.
48 Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí.
I'sa manbışde xılyaqa qelesde Yahudee işaara huvu uvhunniy: – Zı Şavus ubba hee'ene, I'sa Mana vor, Mana aqqe.
49 A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“řekl a políbil ho.
Mane gahıl mana I'saysqa qıxha «Salam, yizda Mə'əllimva!» uvhu Mang'us ubba ha'a.
50 Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.
I'see mang'uk'le eyhen: – Hambaz, ğu nişisiy arı, man he'e. Mankecab I'saysqa insanar qeepxha, Mana aqqaqqana.
51 Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho.
Manke I'saykane sang'vee g'ılınc hı'tdidxı', xərne kaahinne nukarne k'ırıyle k'ena ı'xı', mang'un k'ırı g'a'adaççen.
52 Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází.
I'see mang'uk'le eyhen: – G'ılınc cigeeqa gixhxhe. G'ılınc xılyaqa alyaat'uyn gırgınbı g'ılıncikecab hapt'as.
53 Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko?
Deşxhee, vasqa həməxüdee qöö Zasse Dekkıkee kumag heqqas əxəs dişdiyxan? Zı uvhuynxhiy, Mang'vee Zas mankecad yits'ıq'vəne legionıle geed malaaikarniy g'axıles.
54 Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“
İn karbı ixheskaniy deşxhee, nəxüdniy Muq'addasne Otk'uniybışee otk'uniynbı ixhes?
55 Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč!
Mane gahıl I'see cəmə'ətık'le eyhen: – Nya'a g'uldurulqa vüqqənbı xhinne g'ılıncbışikayiy dalbışika Zı aqqas abı? Zı yiğıs Allahne Xaane məhlee gyu'ur xət qa'amee, şu Zı aqqı deş.
56 Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.
İn gırgın karbı peyğambaraaşine otk'uniybışee, otk'uniynbı ixhecenva eyxhe. Manke gırgıne telebabışe I'sa g'alerçu, heepxı avayk'ananbı.
57 Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada.
I'sa aqqıynbışe Mana xərne kaahinne Kayafayne k'anyaqa qarayle. Q'aanun mə'əllimariy ağsaqqalarıb maqa savayle.
58 Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne.
Pyotur əq'ənançecar xərne kaahinne məhlaysqamee I'sayqa qihna qarayle. Hucooyiy eyxheva g'acesva, Pyotur məhleeqa ikkeç'u xərne kaahinne g'aravulyçeeşika giy'ar.
59 Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.
Kaahinaaşin ç'ak'ınbıyiy Aali Şuureene gırgıng'vee I'sa gik'asdemee horbışika Mang'une aq'val ulyoozarasınbı t'abal haa'a vuxha.
60 Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva
Horbışika aq'val ulyoozarasınbı geebbı abeeyib, manbışis ıkkanəxrına iveeke deş. Nekke qiyğa q'öyre insan qığeç'u
61 a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“
eyhen: – Mang'vee «Zasse Allahın xav qukkyok'al hı'ı, xhebne yiğee alya'as əxəva» uvhu.
62 Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“
Xərna kaahin suğotsu, I'sayk'le eyhen: – Manbışe Yiğne hək'ee eyhençis nya'a Ğu cuvabcad qidele?
63 Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“
I'see mang'une cuvabısıd vuççud eyhe deş. Xərne kaahinee meed Mang'uke qiyghanan: – Zı Vake, Vorne Allahne doyule qiyghan: Allahna Dix, Masixh Ğune?
64 Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“
I'see mang'uk'le eyhen: – Ğu qotkuda uvhu. Zımee şok'le mançiled hexxada eyhes, inçile qiyğa şok'le İnsanna Dix, Gırgın Əxəng'une sağne sural gyu'uriy buludbışil qööcar g'aces.
65 Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“
Manke xərne kaahinee culyun tanalinbı qıtaxı'ı eyhen: – Mang'vee kufur hı'ı! İnçile qiyğa şas aq'val ulyoozarasınbı nişisınbıne? Mang'vee hı'iyn kufur şok'led g'ayxhiyn!
Şu mançik'le hucoovane eyhe? Manbışed «Mana taxsirkarır, gik'as eyxheva» eyhe.
67 Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“
Mankecabıb giviyğalanbı I'sayne aq'vays xudaariy tyubı ı'xiyxə. Sassanbışe Mang'une aq'veeqa çapalaxbı ı'xiyxə
eyhe ıxha: – Ay Masixh, şas peyğambar xhinne yuşan hı'ı eyhelan, şavaayiy Vas ı'xiyxə?
69 Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“
Mane gahıl məhlee gyu'urne Pyoturusqa gulluxçiy zəiyfa qiyxha eyhen: – Ğunar Galileyeençene I'sayka sacigeeniy vor.
70 Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“
Gırgıng'une ögiyl man Pyoturee gardanaqa ilydyaat'u eyhen: – Ğu hucoome eyhe, zak'le ats'a deş!
71 Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“
Qiyğa mana akkabışisqa qarımee, sa menne gulluxçiy zəiyfayk'le g'acu eyhen: – İna insanır Nazaretğançene I'sayka sacigeeniy vor.
72 Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“
Pyoturee meed gardanaqa ilydyaat'u, k'ın g'assır eyhen: – Zak'le mana İnsan ats'acar deş!
73 Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“
Sahavule, şaqana ulyobzuriyn insanar mang'usqa qabı eyhen: – Hək'erar ğu şenbışda vor. Manva yiğne yuşan hı'iyncadıd eyhe.
74 Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout
Pyoturee cuqacad g'arğışbıd hı'ı, k'ınyıd g'assır, eyhen: – Zak'le mana İnsan ats'a deş! Mane gahılyıb dadal hook'a.
75 a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“Vyběhl ven a hořce se rozplakal.
Pyoturuk'le I'see «Dadal hook'asse vak'le Zı dyats'ava ğu xhebne yəqqees eyhesva» uvhiy yik'el qayle. Mana mançe qığeç'u, hülöörəxə geşşe giyğal.
