Matouš 26
1 Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:
Ie nagado’ Iesoà i hene tsara zay, le hoe re amo mpiama’eo:
2 „Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“
Fohi’ areo naho modo ty roe andro le ho tondroke i Fihelañey vaho hasese am-pità’ o Jiosio mb’ an-katae mb’eo i Ana’ ondatiy.
3 V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše.
Ie amy zao nifanontoñe an-kiririsan’ anjomba’ i talèm-pisoroñey o mpisorom-beio, naho o Androanavi’ ondatio, Kaiafa ty tahina’ i talè henane zay,
4 Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa.
nikinia hitsepake Iesoà am-pamañahiañe vaho hañohofan-doza.
5 Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.
Fe hoe iareo: Tsy hanoeñe amy sabadidakey, hera hidabahorake ondatio.
6 Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný.
Ie e Kefare-hananià, añ’anjomba’ i Simona angamae ao t’i Iesoà,
7 Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů.
le nisitsitse mb’ ama’e ty rakemba ninday menake saro-bily am-pitavoña vaho nadoa’e añambone’e eo t’ie nidegañe am-pandambañañe eo.
8 Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání!
Fe nitorifiha’ o ila’eo
9 To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“
fa inao mete ho naletake ami’ty vili’e ambone i solikey naho nanolorañe o rarakeo.
10 Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu.
Iesoà, ie maharofoanañe ze he’e mioza aman’ inoñ’ inoñe, nanao ty hoe: Maneseke ty rakemba tia hao nahareo? Ie nanao raha fanjàka naho nañasoa ahy!
11 Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu.
Ama’ areo lomoñandro o rarakeo, fe tsy ho ama’ areo nainai’e iraho.
12 Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu.
I fandeveñañe ahiy ty nañiliña’e solike amo sandrikoo.
13 To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“
Eka! to t’itaroñako te, ndra aia aia ami’ty voatse toy ty itaroñañe ty talili-soa toy, le hitaliliañe i nanoe’ey ho fitiahiañe ahiy.
14 Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím
Le nimb’amo mpisorom-beio mb’eo ty raike amy folo-ro’ amby rey, i atao Jodasy nte-Keriote,
15 a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“A oni mu dali třicet stříbrňáků.
le hoe re: Inoñe ty hanambeza’ areo ahy te aseseko ama’ areo t’i Iesoà. Aa le nilahare’ iareo ty drala volafoty telo-polo.
16 Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.
Nifototse amy zay, t’ie nipay ty hanesehañe aze.
17 První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“
Ie tañ’andro valoha’ ty fañambenañe i Sabadidake Mofo-tsy-aman-Dalivaiy, le niheo mb’amy Iesoà mb’eo o mpiama’eo nanao ty hoe: Aia ty hañalankaña’ay ho azo ty hikamañe i Fihelañey?
18 Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“
le nanoa’e ty hoe: Akia, mb’an-drova ao mb’ami’ty indaty hanolo-batañe, le anò ty hoe: Hoe t’i Talè: An-titotse ty fotoako, le ama’o ao ty hañambenako i Fihelañey mindre amo mpiamakoo.
19 Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.
Aa le nanoe’o mpiama’eo, vaho hinalanka’ iereo i Fihelañey.
20 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“
Naho hariva, nidegañe am-pandambañañe eo re mindre amy mpiama’e folo ro’amby rey.
Ie nikama, le nanoa’e ty hoe: Taroñeko ama’ areo te, hifotetse ahy ty raike ama’ areo.
22 To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“
Niriroke iereo, sindre nanao ty hoe ama’e: O Talè, izaho hao?
23 On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou.
Le hoe ty natoi’e: I mindre mampijon-tañañ’ amako am-ping’aoy ty handetak’ ahiko.
24 Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“
Hoe t’i Iesoà tam’ iereo: Toe hionjoñe mb’ amy pinatetse ty ama’ey i Ana’ ondatiy, fe hekoheko ami’ty indaty te ie ty nifoterañe i Ana’ ondatiy! Nisoa ho a’ indatiy te tsy naterake.
25 Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“On odpověděl: „Ano.“
Hoe ty natoi’ i Jodasy nandentak’ azey: O Raby, izaho hao? Hoe re: Saontsi’o izay.
26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“
Ie nikama, nandrambe mofo t’i Iesoà, le nañandriañe, naho finola’e vaho nazotso’e amo mpiama’eo ami’ty hoe: Intoy, ikamao, sandriko toy.
27 Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni,
Rinambe’e i fitoviy, nandrenge an-dRae’e, le nazotso’e am’iereo vaho nanao ty hoe: Ikamao, inahareo iaby.
28 to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem.
Lioko ami’ty fañina vao toy, ty hadoañe ho ami’ty maro ho fañeferan-kakeo.
29 Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“
Taroñeko ama’ areo te, tsy hinomako ka ty voka’ i vahey ampara’ ty andro hinomako aze vao mindre ama’areo am-pifehean-dikerañ’ ao.
30 Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.
Niavotse iereo, nimb’ am-bohi-Oliva mb’eo.
31 Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘–
Le hoe t’i Iesoà tamo mpiama’eo: Hene hanahelo ty amako nahareo te anito-hale, fa pinatetse te, Ho lafaeko ty mpiarake le hiparaitake o añondrio.
32 Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“
Naho fa nitroatse amy havilasiy iraho, le hiaolo anahareo mb’e Galilia añe.
33 Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“
Tinoi’ i Petera ty hoe: Ndra t’ie sindre hioje ty ama’o, izaho tsy ho lendeñe.
34 Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“
Hoe t’i Iesoà: Eka! to t’itaroñako, Aolo’ ty kekeo akoholahy an-kaleñe itoy, le ihe ty hitety ahy in-telo.
35 Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“A stejně mluvili i ostatní.
Hoe t’i Petera ama’e: Naho alahatse t’ie hindre havetrake ama’o, izaho tsy hitety azo. Nanoe’ o mpiama’e iabio ka izay.
36 Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“
Le nindre am’iereo mb’an-toetse atao Getsemane ao t’i Iesoà vaho nanao ty hoe amy mpiama’e rey: Miambesara etoa hey, fa homb’ey hoek’ ey iraho hihalaly.
37 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň.
Nendese’e t’i Petera naho i ana’ i Zebedio roe rey, naho namototse ho monjetse vaho embetse.
38 Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“
Le hoe re tam’ iereo, Manahelo, te hikenkañe ty fiaiko. Ikalaño naho mitraofa fijilovañe amako.
39 Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“
Nivike mora mb’eo re, niankotrake an-daharañe, le nihalaly ty hoe: Ry Raeko, naho mete; apitsoho amako ty fitovy toy; fe tsy ty lahako, fa o satri’oo.
40 Pak se vrátil k těm třem a oni spali.
Nimb’amy mpiama’e rey mb’eo re, le zoe’e nirotse, vaho nanao ty hoe amy Petera: Hete! tsy nete niharo fijilo amako ora raike hao nahareo?
41 „Petře, “budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“
Mijilova naho mihalalia, hera hifoake am-panjiziañ’ ao; toe manatry ty troke, fe mavozo ty sandriñe.
42 Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“
Nimb’eo indraike re nihalaly ty hoe: Naho tsy mahaloly ty fitovy toy amako, naho tsy nòmeko, le hanoeñe abey o satri’oo.
43 Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni.
Tampetse izay, nibalike re le zoe’e mirotse iereo fa nigibeñe o fihaino’ iareoo.
44 Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy.
Nenga’e indraike le nimb’eo nihalaly i tsaray fañintelo’e;
45 Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí.
vaho niheo mb’amo mpiama’eo, nanao ty hoe: Mirota henaneo, mitofà; Inge fa antitotse i nifotoañañey te haseseke an-tañam-panan-kakeo i Ana’ ondatiy.
46 Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“
Mitroara, antao, heheke fa etoañ’ i hifotetse ahiy.
47 Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou.
Ie mbe nisaontsy, le niloneake eo t’i Jodasy, mpiamy folo ro’amby rey, reketse firimboñañe amam-pibara naho karavantsy, ie nahitri’ o mpisorom-beio vaho o roandria’ ondatio.
48 Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí.
F’ie nitolora’ i nifotetse azey famantarañe, ty hoe: Ze orofako, ie ty ho tsepahe’ areo.
49 A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“řekl a políbil ho.
Niharinè’e amy zao t’i Iesoà, le nanoa’e ty hoe: Akore, Raby, le norofa’e.
50 Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.
Hoe t’i Iesoà ama’e: Ino o nanoe’oo, Rañetse? Nomb’eo iereo, nañity fitañe amy Iesoà, nitsepake aze.
51 Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho.
Ingo, te nahiti’ ty mpiamy Iesoà ty fità’e nanàrike ty fibara’e naho nibira ty mpitoro’ i talèm-pisoroñey, nampikitsike ty ravembia’e,
52 Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází.
le hoe t’i Iesoà tama’e, Ampiliro an-traño’e ao o meso’oo, fa ho rotsahem-pibara ty mitam-pibara.
53 Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko?
He atao’o te tsy mahatoka an-dRaeko henaneo naho havotra’e etoa ty Lejionan’ Anjely mandikoatse ty folo-ro’amby?
54 Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“
Fe aia amy zay ty hahaheneke i Sokitse Masiñey? amy te zao i nisafiriañey.
55 Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč!
Añe izay le hoe t’i Iesoà tamy màroy: Niakatse hañoridañe malaso, minday fibara naho karavantsy hitsepake ahy hao nahareo? Tsy nitoboke añ’ anjomban’ Añahare ao handro an-kandro nañoke anahareo tsy amam-pañembetse hao iraho.
56 Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.
F’ie toe hene anoeñe, hañenefañe ty sinoki’ o mpitokio. Le fonga nienga aze o mpiama’eo, nibioñe.
57 Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada.
Nasese’ iareo mb’añ’anjomba’ i Kaiafa talèm-pisoroñe mb’eo t’i Iesoà, ie fa vory ao o Androanavio naho o Fariseoo.
58 Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne.
Nañorike aze trehantreha’e t’i Petera pak’ an-kiririsa’ i talèm-pisoroñey, le nizilike ao vaho nitobòke marine o mpitoroñeo hahaoniñe ze hizò.
59 Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.
Nipay mpanao dramotse o mpisorom-beio naho i fivory iabiy hanisy Iesoà hañoho-doza ama’e,
60 Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva
f’ie tsy nahaoniñe, ndra te naneseañe mpanao kitomboke maro hiatreatre Iesoà. Fara’e pok’eo ty mpitalily vìlañe roe
61 a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“
nanao ty hoe: Vinola’ i tìañe ty hoe: Maharotsake i Anjomban’ Añaharey iraho vaho hamboatse aze indraike naho afake telo andro.
62 Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“
Niongake amy zao i talèm-pisoroñey, nanao ty hoe: Tsy mahatoiñe v’iheo, amo iseseha’ iereoo?
63 Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“
Fe nianjiñe avao t’i Iesoà. Le hoe i talèm-pisoroñey ama’e: Ampifantàko aman’ Añahare veloñe irehe ty hivolañe ama’ay naho ihe i Norizañe, Anan’ Añaharey.
64 Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“
Le hoe t’i Iesoà tama’e: Ie nisaontsie’o; fe itaroñako te ho isa’ areo i Ana’ ondaty miambesatse am-pitàn-kavanan-kaozarañ’ ey miheo mb’etoañe amo rahon-dikerañeo.
65 Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“
Rinia’ i talèm-pisoroñey o saro’eo le nanao ty hoe: Niteratera an’Andrianañahare itia, ino ty ipaian-tika valolombeloñe ka? Songa jinanji’ areo i fiteratera’e an’Andrianañahare,
akore ty fisafiri’ areo te hanoeñe? Natoi’ iereo ty hoe: Mañeva havetrake re.
67 Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“
Le nandrora’ iereo ty lahara’e naho finofo’ iereo ty lambosi’e, vaho rinarateha’ ty ila’e,
nanao ty hoe: Ry Norizañe, mitokia; Ia ty nandafa Azo?
69 Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“
Nijohañe am-pimoahan-kiririsa eo t’i Petera, le nimb’ama’e mb’eo ty mpitoro-ampela nanao ty hoe: Toy nitraoke am’ Iesoà nte-Galilia irehe!
70 Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“
Nandañitse añatrefa’ iereo iaby t’i Petera. ie nanao ty hoe: O rakembao, nofiko o enta’oo.
71 Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“
Ie nizilik’ amy lalambeiy mb’eo, le nahatrea aze ka ty mpitoro-ampela raike, nanao ty hoe amo nijohajohañeo: Nindre amy Iesoà nte Nazareta t’indaty tia-hòeke.
72 Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“
Nitety Iesoà am-panta indraike t’i Petera, nanao ty hoe te namoea’e ondatiy.
73 Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“
Tsipaepae’ izay, nisitse mb’eo o nijohajohañeo, nanao ty hoe amy Petera: Toe mpiamy fiosoña’ i Mpitokiy irehe, adodea’ o fisaontsi’oo te mpiam’iareo.
74 Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout
Namototse nitety naho nifatse re nanao te tsy nifànta’e ndra mbia indatiy. Inay amy zao i kekeon’ akoholahiy.
75 a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“Vyběhl ven a hořce se rozplakal.
Nitiahi’ i Petera i saontsi’ Iesoày, te aolo’ i kekeoy ro hitety ahy in-telo. Niakatse añe re nangoihoy an-kafairam-piaiñe.
