Matouš 25
1 „Můj druhý příchod se bude v určitém smyslu podobat svatbě. Ti, kteří mne budou očekávat, jsou jako deset družiček, které vyhlížely ženicha, aby ho přivítaly světlem svých lamp.
Igbuchu shulu ani he to mrli mba wlon wa ba vu ba fitila mba nda hi kpa ilon wa sa.
2 Jenom pět z nich bylo prozíravých a vzalo si s sebou nádobky s olejem na doplnění svítilen. Ostatní dívky na to lehkomyslně zapomněly.
Iton ni mi mba ba he toh, u ton ba na ruru.
Niwa ruru mrli mbaa ba vu ba fitila mba nda na nji babran na.
U mrli mba bi hr to ha baka nji nye u ba fitila mba mla.
5 Ženich dlouho nešel, a tak všechny družičky zmohla únava a usnuly.
Ilon wasa ana ciciye na u baka ri druna hi mla ka kurna.
6 O půlnoci je vytrhl ze spánku křik: ‚Ženich jde! Pojďte ho přivítat!‘
U ni tsutsu cuu baka dbu 'Lilon wasa ye'ye! Rju hi kpau.
7 Dívky vyskočily a rychle si upravovaly svítilny. Ty lehkomyslné, které si nevzaly dost oleje, žadonily na ostatních: ‚Dejte nám trochu svého oleje, světlo nám již zhasíná!‘
U mrli mba wa wumba wu baka wlunde nda mla ba fitila mbo tie.
Bi ruru ba ba hla ni bi he to ha tie nye mbia nno ndu ba fitila mbu na khwu na.
9 Ale ty rozumné jim odpověděly: ‚Když se rozdělíme, nevystačí olej nám ani vám. Zkuste to raději u kupce!‘
“Bi he to h'a ba saa ni bawu inye a natsra tawu yayi na bika hi ni bi lenye'a ndi le u mbi.
10 Sotva však odběhly pro olej, přišel ženich a ty dívky, které byly připraveny, šly s ním na svatební hostinu.
Waa ba hi le'nye'a, u ilon wasaa ri ubiwa bana mla ki gben'a ba rihu hi ni bubu lo gran u baka tro nkon traa.
11 Dalších pět družiček přišlo už k zavřeným dveřím. Volaly: ‚Pane, otevři nám!‘
Imrli mba ba rima baka ye ni kogon nda tre Tiekoh, tiekoh, bwu nkon'a ni tawu!
12 Ale on odpověděl: ‚Je pozdě, už vás nemohu přijmout.‘
A saa ni bawu, 'Njanjimu mi hla yiwu mina toh yi na.
13 A tak buďte vždycky připraveni, protože nevíte, ve které chvíli přijdu.
To kima bika mla ki ni tu wa bina toh vi ka nton'a na.
14 Dám vám jiný příklad. Jeden člověk si před odjezdem na dalekou cestu zavolal své zaměstnance a svěřil jim svůj majetek. Každému podle jeho schopností: jednomu pět tisíc, druhému dva a dalšímu jeden. Potom odcestoval.
Ahe towa indji ri ta hi ni meme ri. A yo ba mrli koh ma nda nno ba kpyi ma.
A nno ri mba talenti ton nda nno iha nda la nno ri ngame talenti iri.
16 Zaměstnanec, který dostal pět tisíc, začal obchodovat a vydělal dalších pět tisíc.
Iwaa a kpa talenti ton a agbla hi nda ka tie ndu ni mba nda fe talenti ton bari ni tuma.
17 Ten, který dostal dva tisíce, také sumu zdvojnásobil.
U wa a kpa harli'a a tie tokima me nda fe ha bari nha.
18 Ale ten, kterému byl svěřen jeden tisíc, vykopal v zemi jámu a do ní peníze ukryl.
Se waa a kpa talenti ri'a hi kpama nda shi juju ni meme nda ri nklen tie koh ma.
19 Po delší době se zaměstnavatel vrátil a chtěl, aby mu podřízení předložili účty.
Tie koh mba aka son ban nton babran rlikoh nda k'ma ye ndu mrli koh maa ndu bla nklen ba nno.
20 První přinesl peníze a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět tisíc a tady máš zisk dalších pět tisíc.‘
Ivren koh wa akpa talenti ton'a a nji u ma ni talenti ton wa a hon'a nhaa nda tre, Tiekah mu, u ne talenti ton to yi mi fe talenti ton bari nhaa'
21 Pán ho pochválil za dobrou práci a řekl mu: ‚Osvědčil ses v malém úkolu, proto ti mohu svěřit mnohem víc. A nyní tě zvu na oslavu svého návratu.‘
“Tiekoh ma a hlawu, u toh tie, vrenkoh ndindi ni u kponji! U tie njanji ni kpyi fyi me, mi yowu nji ikpyi gbugbuwu. Rihi ni takpe u tiekoh me'.
22 Přišel druhý a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dva tisíce a odevzdávám ti čtyři.‘–
Ivren koh wa' a kpa talenti ha'a ye nda tre 'Tiekoh, u'ne talenti ha, Toyi, mi fe talenti ha bari nhaa'.
23 ‚Velmi dobře!‘řekl pán, ‚jsi pilný a spolehlivý. Splnil jsi malý úkol, svěřím ti větší. I tebe zvu na hostinu.‘
Tiekohma a hla wu, “u toh tie, vrenkoh ndindi ni u kponji! U tie njanji ni kpyi fyi me. mi yo wu ndu nji ikpyi gbugbuwu. Ri ni mi takpye tiekoh me.
24 Pak skládal účty ten poslední: ‚Pane, vím, že jsi přísný a záleží ti na zisku,
U vrenkoh waa kpa talenti ri'a ye nda tre, Tiekoh, mitoh ndi u ndi wa ana tie ro na. U can ni wrji wa una cu'a na ndi ni vu ni wrji wa una hii na.
25 ale já jsem měl strach, abych neprodělal, a proto jsem raději peníze zakopal a tady ti je v pořádku vracím.‘–
Mi klu sisri ndi nji talenti mea ka ri ni mi meme. Toyi kpa kpye wa u mea.
26 Pán zvolal: ‚Ty lenochu! Ty ničemo! Věděl jsi, oč mi jde.
U tie koh ma ka saa niwu nda tre, u vrenkoh u' ridrii wa ani tie sankon'a, u toh ndi mi can ni ivrji wa mina cu'a na ndi ni vu ni wrji wa mina hii na.
27 Měl jsi svěřené peníze uložit a vynesly by mně aspoň úrok!
Una ka nklen mu'a nno banki to mina kmaye nii ka kpa kpye mu nha' ni wa a hon'a.
28 Vezměte od něho ty peníze a dejte je prvnímu.
Ni tu kima, vu kpa talenti u wo ma ka nno u talenti wlon'a.
29 Protože tomu, kdo dobře využívá, co mu bylo svěřeno, bude ještě přidáno. Kdo se ani trochu nesnaží, přijde o všechno.
Ahi wa ahe wu'a bala nno nhaa gbugbuwu kahewu vlalala me. U wa nda na he ni kpye na ikpye wa umaa ba vu kpa.
30 Toho lenocha vyžeňte ven do tmy. Zbyde mu jen pláč a pozdní lítost.‘
Vu vrenkoh u ridri yi wa ana hi ndu kpyeri tayo ni wrji u kplakpakpa bwu wa ani yi nda tan nyinyren'a.
31 Až přijdu v královském majestátu, v doprovodu všech andělů, zasednu k soudu,
Niwa Ivren Ndji ni ye ni mi (he ma u kpan) ni malaiku ba wawuu, ani son ni kpancima u (daraja).
32 kam se dostaví všichni lidé. To bude chvíle konečného rozdělení lidstva. Jako pastýř vybírá ze stáda ty, které si ponechá a které vyřadí,
Ba vu bi kohra ba wawuu ziwu k'bu ma wani ga ndi ni yiyri towa ani ho n'ma bi koh ni ga nt'matie kan ni ba yawo.
Ani zi ntma ba ni wo korli na u yawo ba ni woma ko'ta.
34 tak i já řeknu svým věrným po pravici: ‚Pojďte, sám Otec vás zve do království, které je pro vás připraveno od počátku světa.
U chu'a ni hla ni bi wo korli ma 'Ye biyi wa Tiemu tie luluni yiwu'a rini gbuchu wa be tie zi yiwu guci ni tie ngbungblua.
35 Měl jsem hlad, a dali jste mi najíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a vy jste mne přijali,
Iyon a tie me u bika ne rli hlan ma atie me u bika ne ma miso; mi ye tsri u bika kpame ri kohmbi,
36 neměl jsem co na sebe, a vy jste mne oblékli, v nemoci jste o mne pečovali, a když jsem byl ve vězení, přišli jste za mnou.‘
I he gbyre u bika sru nklon nimu milo u bika toh tie mu; mi he tro u bika zren yi ni me.
37 Ti věrní namítnou: ‚Nevzpomínáme si, že bychom měli někdy příležitost se takto o tebe postarat.‘
U bi tsratsra ba saa nda tre, 'Baci ani tanyi ki toh wu si tie yon ndi nno wu rli? Ka tie hlan ma ndi nno wu so?
Ni tanyi ki toh wu ndji u tsri ndi kpau? Ka ni gbyre ndi nnowu nklon?
Nitanyi ki toh wu si lo ka nitro ndi ye niwu?
40 Tehdy jim odpovím: ‚Co dobrého jste udělali pro jednoho z mých nepatrných bratrů, to jste udělali pro mne.‘
U chua ni saa nda tre Njanjimu mi hla yiwu ikpye'a bi tie ni ri wa zan tsi tsa me ni mi mrli vayi mu biyi a, bi tie nimu.
41 Těm shromážděným po levici řeknu: ‚Pryč ode mne, propadli jste ohni zatracení, který je připraven pro satana a pro jeho pomocníky! (aiōnios g166)
Wa ni hla ni bi wo kota ma, Cbi dinkon mu wayi, biyi wa ba lanyu yiwu'a, hiri ni ilu u kakle wa ba tie ni brji ni malaiku ma. (aiōnios g166)
42 Vždyť když jsem měl hlad, nedali jste mně najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, neměl jsem střechu nad hlavou, a zavřeli jste přede mnou, neměl jsem co na sebe, a neoblékli jste mne, v nemoci jste o mne nepečovali, a když jsem byl ve vězení, nepřišli jste za mnou.‘
Ni tu wa iyon a tie me u bika na rlina hlan ma tie ma bika na ne so na.
Mi ye tsri u bika na kpame na mi he gbyre bika na ne nklon sru na ndi lo ndi he tro u bina tie kpye muna.
44 Budou se obhajovat: ‚Pane, jak jsme ti mohli pomoci, když jsme tě nikdy neviděli?‘
U ba saa ngame nda tre, Baci ani tanyi kie toh ni yon ka hlan ma ka ndji u tsri ka ni gbyre ka ni lilo, ka ni tro, u kie kana tie kpye wu na?
45 Řeknu jim: ‚Teď už na tom nic nezměníte. Co jste zůstali dlužni tomu nejposlednějšímu, upřeli jste mně.‘
U ani saa ni bawu nda tre Njanjimu mi hla yiwu, ikpye wa bi na tie ni ri wa a zan fyime u mrli vayi mu na bina tie nimu na.
