Matouš 21
1 Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed
Mpobalashika pepi ku Yelusalemu, balashika nanshi ku Betifage ku mulundu wa maolifi, Yesu walatuma beshikwiya bakendi babili,
2 a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je.
ne kubambileti, “Kamuyani mu munshi uwu ngomulabononga pantangu apa, mwaya mwengila, nimucane mbongolo wasungililwa pamo ne mwanendi, mu basungulule mubalete kuno.”
3 Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:
Na muntu amwipushe, mumwambileti, “Mwami labayandanga, apwisha kubasebensesha nabalete.”
“Ici calenshika kwambeti maswi alamba mushinshimi akwanilishiwe, akwambeti,
5 ‚Oznamte Jeruzalému: Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.‘“
“Kamwambilani munshi wa Siyoni kwambeti Kobona Mwami wakobe lesanga kulinjobe, Walicepesha, kayi watanta pa mbongolo. Watanta pa mwana mbongolo, nyama ishikumanta mitolo.”
6 Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu.
Popelapo beshikwiya balensa mbuli Yesu ncalabambila.
7 Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše.
Balaleta mbongolo pamo ne mwanendi, balayansa bikwisa pamusana pa mwanambongolo, uyo ngwalatantapo Yesu.
8 Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu.
Bantu bangi balayansa bikwisa munshila, nabambi balakwakula misampi yabitondo ne kwiyansa munshila.
9 Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:
Bantu bangi balikuba pantangu ne balikuba panyuma, balatatika kubilikisheti, “Hosana kuli Mwanendi Dafeti. Walelekwa uyo lesanga mu Lina lya Lesa, Hosana kuli Lesa wakwilu ku Mayoba.”
10 Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“
Yesu mpwalengila mu Yelusalemu, bantu bonse balakankamana, nabambi balikabepusheti, “Anu uyu niyani?”
11 Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“
Bantu bangi balakumbuleti, “Uyu emushinshimi, Yesu waku Nasaleti, mucishi ca Galileya.”
12 Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů
Yesu walengila mu Ng'anda ya Lesa, ne kutandanyamo bantu bonse balikulisha ne kula. Walawishila panshi matebulu ngobalikulishilapo beshikushintanisha mali, ne bipuna bya beshikulisha nkulimba,
13 a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“
Walabambileti, “Mabala alambangeti, ‘Ng'anda yakame nikabe yakupaililamo,’ Nomba amwe mulaisandulu kuba mwakuyubila bakabwalala.”
14 Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval.
Popelapo balema ne bashipilwa balesa kuli Yesu mu Ng'anda ya Lesa mopelemo, nendi walabasengula.
15 Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“velmi je to pobouřilo.
Bamakulene beshimilumbo ne beshikwiyisha milawo ya Mose, mpobalabona byeshikukondwelesha mbyalensa kayi ne kunyumfwa batwanike mu ng'anda ya Lesa kababilikisheti, “Hosana kuli Mwanendi Dafeti,” Calabepila mu moyo.
16 Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“
Neco, Yesu balamwipusheti, “Sena mulanyumfunga mbyobalambanga batwanike aba?” Nendi Yesu walabakumbuleti, “Ee, kanshi nkamuna mubelengapo Maswi alambangeti Lesa walabambilalimo batwanike ne bakateta kwambeti nibakamutembaule kwakupwililila?”
17 Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.
Popelapo Yesu walabashiya, ne kuya ku Betani nkwalakona.
18 Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad.
Mpobwalaca mumene mene, Yesu mpwalikubwelela ku Yelusalemu walanyumfwa nsala.
19 Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“A ten fíkovník rázem uschl. (aiōn g165)
Mpwalabona citondo ca mukuyu pepi ne nshila, walayapo, nomba walacana kacikutowa matewu. Popelapo walacambila citondo camukuyu, “citondobe, kufuma lelo nteti ukasemepo bisepo sobwe.” Cindi copeleco citondo camukuyu cisa calayuma nta. (aiōn g165)
20 Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
Beshikwiya mpobalaboneco balakankamana balamwipusha Yesu, “Inga citondo ca mukuyu ici cilafwambaneconi kuyuma?”
21 Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane.
Yesu walakumbuleti, “Cakubinga ndamwambilishingeti na lushomo lwenu ntelo lwakutonshanya nimukacikonshenga kwinsa mbuli ncondenshili citondo ca mukuyu ici. Nteconkeco sobwe, nsombi na muwambila mulundu uwu, kwambeti, ‘Fuma apa, koya uliwale mu lwenje, mpaka nicikenshike.’
22 Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“
Na mupaila ne lushomo ciliconse nceti mukasenge nimukapewe.”
23 Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“
Cindi Yesu ncalengila mu Ng'anda ya Lesa, ne kutatika kwiyisha, bamakulene beshimilumbo, ne bamakulene Baciyuda, balesa kumwipusheti, “Mwalashifunya kupeyo ngofu shakwinsa cisa? Niyani walamupa ngofu ishi?”
24 „Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“
Nendi Yesu walabakumbuleti, “ne njame nindimwipushe mwipusho umo, mwankumbula, bacu, nindimwambile nkondalafunya ngofu shakwinsa cisa.
Kwambeti Yohane abatishenga, ngofu walashifunya kupeyo, kuli Lesa nambi kubantu?” Balo balatatika kutotekeshana pa lwabo bene, “Natukumbuleti walashifunya kuli Lesa, nendi nambeti, inga mwalabulila cani kumushoma?
Nomba kayi natukumbuleti walashifunya kubantu, bantu nteti batulekepo sobwe, pakwinga balambangeti, Yohane nimushinshimi.”
27 Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.
Neco balamukumbuleti, “Afwe nkatucishipo sobwe.” Nendi walambeti, “Anu ne njame nteti ndimwambilepo sobwe nkondalashicana ngofu shakwinsa cisa.”
28 Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘
“Amwe ngamuyeyapo aconi? Muntu naumbi walikukute bana batuloba babili. Walaya kumwanendi mukulene ne kumwambileti, ‘Mwaname, koya lelo usebense kumabala.’
29 On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘Potom si to ale rozmyslel a šel.
Walakumbuleti ‘Sobwe nkasuni,’ Nsombi panyuma pakendi walalitibuka, walaya ku mabala kuya kusebensa.
30 O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu, ‘ale nešel.
Baishi balaya kumwanabo kanike ne kumwambila maswi amo amo ngobalambila mwanabo mukulene. Nendi walambeti, ‘Ndanyumfu ta, ndenga kusebensa.’ Nsombi uliya kuyako.
31 Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“Oni odpověděli: „Ten první.“„Právě tak, “řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království.
Pa bana babili aba walensa ncobalikuyanda baishi nupeyo?” Balo balambeti, “wakutanguna usa.” Yesu walabambileti, “Cakubinga ndamwambilishingeti, beshikusonkesha misonko ne batukashi bapombo balengilinga mu Bwami bwa Lesa, amwe kamutana.
32 Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
Yohane Mubatishi walesa kumulesha nshila yabululami, amwe muliya kushoma sobwe, kakuli beshikusonkesha misonko, ne batukashi bapombo balo balamushoma, Amwe nambi mwalabibona, muliya kulitibuka kwambeti mumushome.”
33 Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval.
Yesu walambeti, “Kamunyumfwani mukoshanyo naumbi, Muntu naumbi walikukute libala. Mulibalo'mo walabyalamo minyansa, walebaka luba kushinguluka libala lyonse, walaimba cisengu mwakutyanina minyansa, walaibaka lupingwe lwa kupembelelapo libala. Panyuma pakendi walalibwelekesha libala lisa ku balimi, nendi walaya bulwendo kucishi cimbi.
34 V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl.
Cindi cakutebula mpocalashika, muntu usa walatuma basebenshi bakendi ku balimi basa, kwambeti bamupeko bisepo bya mulibala lisa.
35 Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně.
Nomba balimi basa balabekata basebenshi basa, umo balamuma, naumbi balamushina, naumbi balamupwaya mabwe.
Muntu usa walatumako basebenshi nabambi bangi kupita basa bakutanguna. Kayi balimi basa balabensa cimo cimo.
37 Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt.
Kumapwililisho balimi basa walabatumina Mwanendi, ne kwambeti, ‘Mwaname uyu enka nibenga bamupe bulemu.’
38 Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘
Nomba balimi basa mpobalamubona Mwanendi usa, balatatika kumufwiya, kabambeti, ‘uyu eshakapyane buboni bonse. Tiyeni tumushine kwambeti buboni ubu bukabe bwetu.’
39 Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.
Neco balamwikata, nekumuwala kunsa kwa libala ne kumushina.”
40 Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
“Inga mwine libala lisa lya minyansa akesa nakabenseconi balimi basa?”
41 Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
Balo balakumbuleti, “Nakabashine balimi baipa basa, ne kulibwelekesha libala lisa kubalimi nabambi belela kumupako bisepo pacindi cakendi celela.”
42 Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma: „Kámen, který stavitelé neustále odkládali, sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby. Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
Yesu walabepusheti, “Sena muliya kubelengapo Mabala alambangeti, ‘Libwe lyacandanshi ndyobalakana beshikwibaka,’ Elilaba libwe lya nkokola ya ng'anda lilayandikinga? Lesa mwine ewalacinseci, kayi cilatukankamanishi kucibona.”
43 „Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
Encondamwambililingeti, “Bwami bwa Lesa, nibukalamunwe kulinjamwe ne kubupa bantu bambi abo belela kusema bisepo.”
44 Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
Uliyense eshakawile palibwe ili, nakapasauke pasauke. Uyo ngoshi likamuwile, nendi nakashanyaukilelimo.
45 Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich.
Bamakulene beshimilumbo, ne Bafalisi mpobalanyumfwa mikoshanyo njalikwamba Yesu, balenshibeti wambangendibo.
46 Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.
Neco balayanda kumwikata nsombi balatina bantu, pakwinga bantu bangi balikuba bashometi, Yesu nimushinshimi.
