Matouš 20
1 Když Bůh dává podíl na věčném životě, jedná jako vi nař, který časně najal dělníky k práci na své vinici
“Umwenye wa kwinani ulandene ni mundu jwaali ni ngunda wa sabibu, juŵatyosile kundaŵi pe kukwaŵika ŵandu ŵakulima mu ngunda wao.
2 a dohodl se s nimi na denní mzdě ve výši jednoho stříbrňáku.
Paŵamasile kulangana ni ŵakulima kuti chachalipa chipande chimo cha madini ga feza malinga ni malipilo ga lyuŵa limo, ŵapeleche ku ngunda wa sabibu.
3 Dopoledne šel opět okolo místa, kde se najímaly pracovní síly, a uviděl tam stát ještě jiné, kteří čekali na práci.
Ŵatyosile saa tatu kundaŵi, ŵaweni ŵane ŵangali ni masengo ali ajimi pakusumichisya malonda.
4 Řekl jim tedy: ‚Jděte i vy na mou vinici a dostanete mzdu, která vám náleží.‘
Ŵaasalile, ‘Njende ni ŵanyamwe ku ngunda wa sabibu, none chinanlipe.’
5 A oni šli. Potom šel znovu na to místo v poledne a opět odpoledne a najal další dělníky.
Nipele, ŵapite. Asyene ngunda ŵala ŵatyosile sooni saa sita ni saa tisa, ŵatesile iyoyo.
6 K večeru tam uviděl postávat jiné a zeptal se jich: ‚Proč tu tak nečinně stojíte celý den?‘
Pajaŵandichile saa kumi na moja, ŵatyosile sooni, ŵasimene ŵandu ŵane ali ajimi papopo pakusumisya malonda. Nipele ŵausisye, ‘Kwachichi nkwima apano muusi wose u pangali masengo?’
7 ‚Nikdo nás nenajal k práci, ‘odpověděli. On jim na to řekl: ‚Jděte také na mou vinici a dostanete spravedlivou mzdu.‘
Ŵajanjile, ‘Pakuŵa ngapagwa mundu jwatupele masengo.’ Nombejo ŵaasalile, ‘Njaule ni ŵanyamwe nkapanganye masengo ku ngunda wa sabibu.’
8 Večer potom vinař nařídil svému správci: ‚Zavolej dělníky a zaplať jim za práci. Začni u těch, kteří přišli poslední.‘
“Pakwaswele, nsyene ngunda wa sabibu jula ŵansalile jwakulolela masengo gao kuti, ‘Nkaaŵilanje ŵamasengo mwape malipilo gao, kutandila ŵa kumbesi mpaka ŵa kundanda.’
9 Ti, kteří nastoupili do práce až večer, dostali po stříbrňáku.
Nipele, ŵaiche ŵele ŵaŵapegwilwe masengo katema ka saa kumi na moja, jwalijose ŵapochele chipande chimo cha madini ga feza.
10 Dělníci, kteří pracovali od rána, si mysleli, že dostanou víc. Dostali však stejnou mzdu.
Ni ŵandanda ŵala paŵaiche ŵaganichisye kuti chapochele yakupunda, nambo nombe ŵanyawo ŵapochele chipande chimo cha madini ga feza yalumo ni achinjao.
11 Vzali ji, ale protestovali:
Paŵapochele mbiya syao, ŵatandite kwasongonechela asyene ngunda ŵala.
12 ‚Ti, co přišli poslední, pracovali jenom hodinu a dostali stejně jako my, kteří jsme dřeli celý den v slunečním žáru!‘
Ŵatite, ‘Aŵaŵa ŵaŵapele masengo kumbesi apangenye masengo kwa katema ka lisaa limo pe, kwachichi ntulipile yalumo ni ŵanyaŵa akuno uweji tupililile masengo gakulimba muusi wose ni lyuŵa lili nkuŵala?’
13 Majitel vinice se obrátil k jednomu z nich a řekl: ‚Příteli, nekřivdím ti! Což jsme se předem nedohodli na denní mzdě?
“Pelepo nsyene ngunda jula ŵanjanjile jumo jwao kuti, ‘Ambusanga, ngangummonela! Ana nganitulangana none kwa malipilo ga chipande chimo cha madini ga feza?
14 Dostal jsi svoje, a tak buď spokojený. Když chci zaplatit všem stejně, je to přece moje věc. Nebo chceš závidět, že jsem štědrý?‘
Njigale chichili chenu, njaule kumangwenu. Ngunonyelwa kumpa aju junampele masengo kumbesi yalumo ni mmwe.
Uli, ngangusachilwa kutenda indu ingunonyelwa nkati yose ingwete? Ana nkukola wiwu pakuŵa une ndili jwambone?’”
16 A tak poslední na tom budou jako první a první jako pos-lední.“
Nipele Che Yesu ŵamalichisye kwa kusala, “Iyoyo ŵaali ŵambesi chachiŵa ŵandanda ni ŵaali ŵandanda chachiŵa ŵambesi.”
17 Během cesty do Jeruzaléma si Ježíš vzal stranou svých dvanáct učedníků a mluvil s nimi o tom, co ho tam čeká:
Che Yesu paŵaliji nkukwela kwaula ku Yelusalemu, ŵaajigele ŵakulijiganya ŵao kumi na mbili, paŵaliji nkwenda mwitala, peuto pangali ŵandu ŵane, ŵaasalile,
18 „Vstupujeme do Jeruzaléma, kde budu zrazen a vydán do rukou velekněžím a židovským právníkům. Ti mne odsoudí k smrti
“Nnole! Tukwaula ku Yelusalemu, ni kwele Mwana jwa Mundu chakatajikwe mmakono mwa achakulu ŵambopesi ni ŵakwiganya Malajisyo, nombewo chalamulikwe aulajikwe.
19 a vydají Římanům, aby mě zesměšnili, zbičovali a ukřižovali. Třetího dne však vstanu opět k životu.“
Chakampeleche kwa ŵandu ŵangaŵa Ŵayahudi apate kuntendela chanache ni kumputa mbokola ni kwaŵamba pa nsalaba ni pa lyuŵa lyaatatu chachisyuka.”
20 K Ježíšovi přišla Zebedeova manželka se svými syny Jakubem a Janem. Po uctivém pozdravu mu přednesla své přání: „Slib mi, že až se ujmeš vlády, dáš mým synům nejčestnější místa po svém boku.“
Nipele achikulu ŵa ŵanache ŵa che Sebedayo ŵaichile Che Yesu, pamo ni achiŵanagwe, ŵatindiŵalile ni kwaŵenda chindu.
Che Yesu ŵammusisye, “Chichi nkusaka?” Ŵatite, “Choonde nlanje kuti mu umwenye wenu, achiŵanangu ŵaŵili ŵa chatame, jumo kundyo kwenu ni jwine kunchiji kwenu.”
22 Ale Ježíš na to řekl: „Nevíte, co chcete! Můžete pít z kalicha utrpení, který je připraven pro mne?“Oni odpověděli: „Můžeme!“
Che Yesu ŵajanjile, “Ana nkumanyilila chinkuchiŵenda! Uli chinkombole kuching'welela chikombe cha masauko chiching'wele une?” Ŵanyawo ŵajanjile, “Tukupakombola.”
23 Ježíš jim řekl: „Z mého kalicha pít budete, avšak čestná místa po mé pravici a levici neurčuji já, ale můj Otec.“
Che Yesu ŵaasalile, “Isyene chinng'welele chikombe changu cha masauko, nambo kutama kundyo ni kunchiji kwangu nganigaŵa masengo gangu nambo Akunnungu chachapa lipesa lyo ŵele ŵaŵakolochesye.”
24 Ostatních deset slyšelo tu rozmluvu a zlobili se na ty dva.
Nombe ŵakulijiganya ŵane likumi ŵala paŵapilikene gele, ŵatumbilile ŵaŵili wo.
25 Ale Ježíš je zavolal všechny k sobě a řekl: „Víte, že panovníci vládnou těm, kteří jsou jim podřízení, a kdo má moc, dává ji pociťovat ostatním.
Nipele Che Yesu ŵaaŵilasile ni kwasalila, “Nkumanyilila kuti mamwenye ŵa ilambo akwalongosya ŵandu ŵao kwa machili, ni achakulu ŵao akwatenda ali ŵandu ŵao.
26 Mezi vámi to však musí být jiné. Kdo chce být velký, ať je vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, ať slouží bez nároku všem.
Nambo inaŵe yele kukwenu, nambo jwalijose jwakusaka kuŵa jwamkulungwa kukwenu akusachilwa aŵe katumetume jwa wose.
Ni jwalijose jwakusaka kuŵa jwaandanda kukwenu akusachilwa aŵe jwakutumichila jwenu.
28 Ani já jsem nepřišel, abych si dal sloužit, ale abych sloužil a obětoval svůj život jako výkupné za mnohé.“
Iyoyopeyo, Mwana jwa Mundu nganaika kuti atumichilwe nambo kuti atumichile, ni kuutyosya umi wakwe kuti gaŵe malipilo kwa ligongo lya chiwombolo cha ŵandu ŵajinji.”
29 Když prošli Jerichem, táhl se za Ježíšem velký dav.
Che Yesu ni ŵakulijiganya ŵao paŵaliji nkutyoka ku Yeliko, mpingo wa ŵandu ŵaliji nkwakuya.
30 Tam u cesty seděli dva slepci. Když uslyšeli, kdo jde kolem, začali křičet: „Pane, králi Izraele, smiluj se nad námi!“
Nipele, ŵapali ŵangalola ŵaŵili uŵatemi mungulugulu litala, nombewo paŵapikene kuti Che Yesu ŵaliji nkupita pelepo, ŵanyanyisye achitiji, “Ambuje, Mwana ju che Daudi, choonde ntukolele chanasa!”
31 Lidé z davu je okřikovali. Ale oni tím více volali: „Pane, králi Izraele, slituj se nad námi!“
Mpingo wa ŵandu wakalipile ni kwasalila amyalale. Nambo ŵanyawo ŵapundangenye kunyanyisya, achitiji, “Ambuje, Mwana ju che Daudi, choonde ntukolele chanasa!”
32 Ježíš se zastavil zavolal je k sobě a zeptal se jich: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
Che Yesu ŵajimi, ŵaaŵilasile ni kwausya, “Ana nkusaka nampanganyichisye ichichi?”
33 Oni odpověděli: „Pane, chceme vidět!“
Ŵajanjile, “Ambuje, tukummenda gaunukuche meeso getu.”
34 Ježíšovi jich bylo líto. Dotkl se jejich očí a oni v tom okamžiku prohlédli. Pak šli za Ježíšem.
Nipele, Che Yesu ŵakolele chanasa, ŵakwaiye meeso gao ni papopo ŵakombwele kulola, ni ŵankuiye.
