< Matouš 17 >

1 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšli na vysokou horu.
We alte kündin kéyin, Eysa Pétrus, Yaqup we Yaqupning inisi Yuhannani ayrip élip, égiz bir taghqa chiqti.
2 Náhle učedníci zpozorovali, že Ježíšův vzhled se změnil. Tvář mu oslnivě zářila jako slunce a jeho oděv se skvěl bělostí.
U yerde uning siyaqi ularning köz aldidila özgirip, yüzi quyashtek parlidi, kiyimliri nurdek ap’aq bolup chaqnidi.
3 Vtom uviděli Mojžíše a Elijáše, jak s ním rozmlouvají.
We mana, [muxlislargha] Musa we Ilyas [peyghemberler] uning bilen sözlishiwatqan halda köründi.
4 Petr zvolal: „Pane, je nám tu tak dobře! Jestli chceš, postavíme vám tu přístřeší a zůstaňme tady!“
Shuning bilen Pétrus Eysagha: — I Reb, bu yerde bolghinimiz némidégen yaxshi! Xalisang, birini sanga, birini Musagha, yene birini Ilyasqa atap bu yerge üch kepe yasayli! — dédi.
5 Než to však dořekl, zahalil je oblak a slyšeli hlas: „Toto je můj milovaný Syn, moje radost, toho poslouchejte!“
Uning gépi tügimeyla, mana nurluq bir bulut ularni qapliwaldi. Mana, buluttin: «Bu Méning söyümlük Oghlumdur, Men uningdin xursenmen. Uninggha qulaq sélinglar!» dégen awaz anglandi.
6 Když to učedníci slyšeli, padli k zemi s uctivou bázní.
Muxlislar buni anglap özlirini yerge tashlap düm yétip wehimige chüshti.
7 Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se!“
Biraq Eysa kélip, ulargha qolini tegküzüp: Qopunglar, qorqmanglar, — dédi.
8 Když se rozhlédli, viděli pouze samotného Ježíše.
Ular béshini kötürüp qariwidi, Eysadin bashqa héchkimni körmidi.
9 Cestou z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu neříkejte, co jste viděli, dokud nevstanu z mrtvých.“
Taghdin chüshüwétip, Eysa ulargha: — Insan’oghli ölümdin tirildürülmigüche, bu alamet körünüshni héchkimge éytmanglar, — dep tapilidi.
10 Učedníci se ho ptali: „Proč učitelé zákona zdůrazňují, že před tebou měl přijít Elijáš?“
Andin muxlisliri uningdin: — Tewrat ustazliri néme üchün: «Ilyas [peyghember Mesih kélishtin] awwal qaytip kélishi kérek» déyishidu? — dep sorashti.
11 Ježíš jim odpověděl: „Mají pravdu. On má přijít a připravit lidská srdce na Kristův příchod.
U ulargha jawaben: — Ilyas [peyghember] derweqe [Mesihtin] awwal kélidu, hemme ishni ornigha keltüridu.
12 Já vám však říkám, že Elijáš už přišel, ale oni ho neuznali a naložili s ním podle svého. A také pro mne chystají jen utrpení.“
Emma men silerge shuni éytip qoyayki, ilyas alliqachan keldi, lékin kishiler uni tonumidi, belki uninggha xalighanche muamile qildi. Shuninggha oxshash, Insan’oghlimu ularning qollirida azab chékish aldida turidu, — dédi.
13 Učedníci pochopili, že mluví o Janu Křtiteli.
Shu chaghda muxlislar uning chömüldürgüchi Yehya toghrisida sözlewatqanliqini chüshendi.
14 Na úpatí hory na ně čekal zástup lidí. Nějaký muž klekl před Ježíšem a řekl:
Ular xalayiqning yénigha barghinida, bir kishi uning aldigha kélip, tizlinip:
15 „Pane, slituj se nad mým synem! Mnoho zkusí, má zlé záchvaty a při nich často spadne do ohně nebo do vody.
Reb, oghlumgha ichingni aghritqaysen! Chünki uning tutqaqliq késili bar bolghachqa, zor azab chékiwatidu; chünki u daim otning yaki suning ichige chüshüp kétidu.
16 Prosil jsem tvé učedníky, ale nevědí si s ním rady.“
Uni muxlisliringgha élip kelgenidim, saqaytalmidi, — dédi.
17 Ježíš si povzdechl: „Co to s vámi je? Nevěříte a překážíte Boží moci! Nemám to s vámi lehké. Přiveďte mi ho sem!“
Eysa jawaben: — Ey étiqadsiz we tetür dewr, siler bilen qachan’ghiche turay?! Men silerge yene qachan’ghiche sewr qilay? — Balini aldimgha élip kélinglar — dédi.
18 Pak Ježíš přikázal démonu, který byl příčinou nemoci, aby chlapce opustil. A od té chvíle byl chlapec zdráv.
Shuning bilen Eysa [jin’gha] tenbih bériwidi, jin balidin chiqip ketti, balimu shuan saqaydi.
19 Když potom byli s Ježíšem sami, zeptali se učedníci: „Proč my jsme nemohli toho chlapce uzdravit?“
Kéyin, Eysa ayrim qalghanda, muxlislar uning yénigha kélip: — Biz néme üchün jinni qoghliwételmiduq? — dep sorashti.
20 Ježíš jim odpověděl: „Protože málo věříte. Budete-li mít víru alespoň jako semínko hořčice a řeknete této hoře: ‚Posuň se, ‘poslechne vás. Nic pro vás nebude nemožné.
U ulargha: — Ishenchinglar bolmighanliqi üchün. Men silerge shuni berheq éytip qoyayki, silerde qicha uruqidek zerriche ishench bolsila, siler awu taghqa: «Bu yerdin u yerge köch» désenglar, köchidu; shundaqla silerge mumkin bolmaydighan héch ish bolmaydu.
21 Takový případ vyžaduje opravdovou modlitbu a půst.“
Biraq, bundaq jinlarni dua qilish we roza tutush bilen bolmisa heydigili bolmaydu — dédi.
22 Když přišli do Galileje, Ježíš jim řekl: „Mám být vydán do rukou těch,
Ular Galiliye ölkiside aylinip yürginide, Eysa ulargha: — Insan’oghli [satqunluqtin] insanlarning qoligha tapshurulidu;
23 kteří mne zabijí. Ale třetího dne zase vstanu k životu.“Učedníky to velmi zarmoutilo.
ular uni öltüridu, lékin üchinchi küni u tirilidu, — dédi. Buni anglap muxlislar éghir ghem-qayghugha chömüp ketti.
24 V Kafarnaum přišli k Petrovi výběrčí chrámové daně a zeptali se: „Váš mistr neplatí daň?“
Andin ular Kepernahum shehirige kelginide, [ibadetxana] «ikki draqma» [béjini] yighquchilar Pétrusning yénigha kélip: — Ustazinglar «ikki draqma»ni tölemdu? — dep soridi.
25 „Platí, “odpověděl Petr. Doma ho Ježíš předešel otázkou: „Co myslíš, Petře, od koho vybírají králové a panovníci daně a poplatky? Od synů nebo od cizích?“
Töleydu, — dédi Pétrus. Lékin u öyge kirgishigila, téxi bir néme démestila Eysa uningdin: — Simon, séningche bu dunyadiki padishahlar kimlerdin baj alidu? Öz perzentliridinmu, yaki yatlardinmu, — dep soridi.
26 „Od cizích, “odpověděl Petr.
Pétrus uninggha: Yatlardin, — déwidi, Eysa uninggha: — Undaqta, perzentler [bajdin] xaliy bolidu.
27 „Dobře tedy, “řekl Ježíš, „synové tedy nejsou vázáni touto povinností! Ale nebudeme Jeruzalém zbytečně dráždit. Jdi k jezeru, nahoď udici a v první rybě, kterou chytneš, najdeš minci. Ta bude stačit na poplatek za nás oba.“
Biraq [baj yighquchilargha] putlikashang bolmasliqimiz üchün, déngizgha bérip qarmaqni tashla. Tutqan birinchi béliqni élip, aghzini achsang, töt draqmiliq bir tengge pul chiqidu. Uni élip men we sen ikkimizning [béji] üchün ulargha ber, — dédi.

< Matouš 17 >