Matouš 17
1 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšli na vysokou horu.
И после шест дана узе Исус Петра и Јакова и Јована брата његовог, и изведе их на гору високу саме.
2 Náhle učedníci zpozorovali, že Ježíšův vzhled se změnil. Tvář mu oslnivě zářila jako slunce a jeho oděv se skvěl bělostí.
И преобрази се пред њима, и засја се лице Његово као сунце а хаљине Његове постадоше беле као светлост.
3 Vtom uviděli Mojžíše a Elijáše, jak s ním rozmlouvají.
И гле, указаше им се Мојсије и Илија, који с Њим говораху.
4 Petr zvolal: „Pane, je nám tu tak dobře! Jestli chceš, postavíme vám tu přístřeší a zůstaňme tady!“
А Петар одговарајући рече Исусу: Господе! Добро нам је овде бити; ако хоћеш да начинимо овде три сенице: Теби једну, а Мојсију једну, а једну Илији.
5 Než to však dořekl, zahalil je oblak a slyšeli hlas: „Toto je můj milovaný Syn, moje radost, toho poslouchejte!“
Док он још говораше, гле, облак сјајан заклони их; и гле, глас из облака говорећи: Ово је Син мој љубазни, који је по мојој вољи; Њега послушајте.
6 Když to učedníci slyšeli, padli k zemi s uctivou bázní.
И чувши ученици падоше ничице, и уплашише се врло.
7 Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se!“
И приступивши Исус дохвати их се, и рече: Устаните, и не бојте се.
8 Když se rozhlédli, viděli pouze samotného Ježíše.
А они подигнувши очи своје никога не видеше до Исуса самог.
9 Cestou z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu neříkejte, co jste viděli, dokud nevstanu z mrtvých.“
И силазећи с горе заповеди им Исус говорећи: Ником не казујте шта сте видели док Син човечији из мртвих не устане.
10 Učedníci se ho ptali: „Proč učitelé zákona zdůrazňují, že před tebou měl přijít Elijáš?“
И запиташе Га ученици Његови говорећи: Зашто дакле књижевници кажу да Илија најпре треба да дође?
11 Ježíš jim odpověděl: „Mají pravdu. On má přijít a připravit lidská srdce na Kristův příchod.
А Исус одговарајући рече им: Илија ће доћи најпре и уредити све.
12 Já vám však říkám, že Elijáš už přišel, ale oni ho neuznali a naložili s ním podle svého. A také pro mne chystají jen utrpení.“
Али вам кажем да је Илија већ дошао, и не познаше га; него учинише с њиме шта хтеше: тако и Син човечији треба да пострада од њих.
13 Učedníci pochopili, že mluví o Janu Křtiteli.
Тада разумеше ученици да им говори за Јована крститеља.
14 Na úpatí hory na ně čekal zástup lidí. Nějaký muž klekl před Ježíšem a řekl:
И кад дођоше к народу, приступи к Њему човек клањајући Му се,
15 „Pane, slituj se nad mým synem! Mnoho zkusí, má zlé záchvaty a při nich často spadne do ohně nebo do vody.
И говорећи: Господе! Помилуј сина мог; јер о мени бесни и мучи се врло; јер много пута пада у ватру, и много пута у воду.
16 Prosil jsem tvé učedníky, ale nevědí si s ním rady.“
И доведох га ученицима Твојим, и не могоше га исцелити.
17 Ježíš si povzdechl: „Co to s vámi je? Nevěříte a překážíte Boží moci! Nemám to s vámi lehké. Přiveďte mi ho sem!“
А Исус одговарајући рече: О роде неверни и покварени! Докле ћу бити с вама? Докле ћу вас трпети? Доведите ми га амо.
18 Pak Ježíš přikázal démonu, který byl příčinou nemoci, aby chlapce opustil. A od té chvíle byl chlapec zdráv.
И запрети му Исус; и ђаво изиђе из њега, и оздрави момче од оног часа.
19 Když potom byli s Ježíšem sami, zeptali se učedníci: „Proč my jsme nemohli toho chlapce uzdravit?“
Тада приступише ученици к Исусу и насамо рекоше Му: Зашто га ми не могасмо изгнати?
20 Ježíš jim odpověděl: „Protože málo věříte. Budete-li mít víru alespoň jako semínko hořčice a řeknete této hoře: ‚Posuň se, ‘poslechne vás. Nic pro vás nebude nemožné.
А Исус рече им: За неверство ваше. Јер вам кажем заиста: ако имате вере колико зрно горушичино, рећи ћете гори овој: Пређи одавде тамо, и прећи ће, и ништа неће вам бити немогуће.
21 Takový případ vyžaduje opravdovou modlitbu a půst.“
А овај се род изгони само молитвом и постом.
22 Když přišli do Galileje, Ježíš jim řekl: „Mám být vydán do rukou těch,
А кад су ходили по Галилеји, рече им Исус: Предаће се Син човечији у руке људске;
23 kteří mne zabijí. Ale třetího dne zase vstanu k životu.“Učedníky to velmi zarmoutilo.
И убиће Га, и трећи дан устаће. И невесели беху врло.
24 V Kafarnaum přišli k Petrovi výběrčí chrámové daně a zeptali se: „Váš mistr neplatí daň?“
А кад дођоше у Капернаум, приступише к Петру они што купе дидрахме, и рекоше: Зар ваш учитељ неће дати дидрахме?
25 „Platí, “odpověděl Petr. Doma ho Ježíš předešel otázkou: „Co myslíš, Petře, od koho vybírají králové a panovníci daně a poplatky? Od synů nebo od cizích?“
Петар рече: Хоће. И кад уђе у кућу, претече га Исус говорећи: Шта мислиш Симоне? Цареви земаљски од кога узимају порезе и хараче, или од својих синова или од туђих?
26 „Od cizích, “odpověděl Petr.
Рече Њему Петар: Од туђих. Рече му Исус: Дакле не плаћају синови.
27 „Dobře tedy, “řekl Ježíš, „synové tedy nejsou vázáni touto povinností! Ale nebudeme Jeruzalém zbytečně dráždit. Jdi k jezeru, nahoď udici a v první rybě, kterou chytneš, najdeš minci. Ta bude stačit na poplatek za nás oba.“
Али да их не саблазнимо, иди на море, и баци удицу, и коју прво ухватиш рибу, узми је; и кад јој отвориш уста наћи ћеш статир; узми га те им подај за ме и за се.
