Matouš 15
1 Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou:
Bu chaghda, Tewrat ustazliridin we Perisiylerdin beziliri Yérusalémdin kélip Eysaning aldigha bérip:
2 „Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“
— Muxlisliring némishqa ata-bowilirimizning en’enilirige xilapliq qilidu? Chünki ular qollirini yumay tamaq yeydiken’ghu, — dédi.
3 Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání?
Lékin u ulargha mundaq jawab berdi: — Silerchu, siler némishqa en’enimizni saqlaymiz dep Xudaning emrige xilapliq qilisiler?
4 Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘
Chünki Xuda: «Ata-anangni hörmet qil» we «Atisi yaki anisini haqaretligenler ölümge mehkum qilinsun» dep emr qilghan.
5 Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz.
Lékin siler: — Herqandaq kishi «Atisi yaki anisigha: — Men silerge yardem bergüdek nersilerni alliqachan [Xudagha] atiwettim — désila,
uning ata-anisigha hörmet-wapadarliq qilish mejburiyiti qalmaydu, — deysiler. Buning bilen en’en’englarni dep, Xudaning emrini yoqqa chiqiriwettinglar.
7 Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:
Ey saxtipezler! Yeshaya peyghember bergen mushu bésharet toptoghra siler toghruluq iken: —
8 ‚Tento lid říká, že mne ctí, ale jejich srdce je ode mne daleko.
«Mushu xelq aghzida méni hörmetligini bilen, Biraq qelbi mendin yiraq.
9 Jejich uctívání je bezcenné, protože vyučují svým vlastním zákonům místo Božím.‘“
Ular manga bihude ibadet qilidu. Ularning ögetken telimliri peqet insanlardin chiqqan petiwalarla, xalas».
10 Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět:
Andin u xalayiqni yénigha chaqirip, ulargha: — Qulaq sélinglar hem shuni chüshininglarki,
11 Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
Insanni napak qilidighini aghzidin kiridighini emes, belki aghzidin chiqidighinidur, — dédi.
12 Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“
Kéyin muxlisliri uning aldigha kélip: — Séning bu sözüngni Perisiyler anglap, uningdin bizar bolup renjigenlikini bildingmu? — dédi.
13 On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo.
Lékin u mundaq jawab qayturdi: — Ershtiki Atam tikmigen herqandaq ösümlük yiltizidin yulunup tashlinidu.
14 Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
Siler ulargha pisent qilmanglar; ular korlargha yol bashlaydighan korlardur. Eger kor korgha yol bashlisa, her ikkisi origha chüshüp kétidu.
15 Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
Lékin Pétrus uninggha: — Baya éytqan temsilni bizge chüshendürüp bergeysen, — dédi.
16 Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte?
Lékin u: — Silermu téxiche chüshenchige érishimidinglar?! — dédi.
17 Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?
Éghizgha kirgen barliq nersilerning ashqazan arqiliq teret bolup chiqip kétidighanliqini téxi chüshenmemsiler?
18 Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.
Lékin éghizdin chiqidighini qelbtin chiqidu, insanni napak qilidighinimu shudur.
19 Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.
Chünki yaman oylar, qatilliq, zinaxorluq, buzuqchiliq, oghriliq, yalghan guwahliq we töhmet qatarliqlar qelbtin chiqidu.
20 To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
Insanni napak qilidighanlar mana shulardur; yuyulmighan qollar bilen tamaq yéyish insanni napak qilmaydu.
21 Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje.
Eysa u yerdin chiqip, Tur we Zidon sheherlirining etrapidiki yurtlargha bardi.
22 Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“
Mana, u chet yerlerdin kelgen qananiy bir ayal uning aldigha kélip: — I Reb! Dawutning oghli, halimgha rehim qilghaysiz! Qizimgha jin chaplishiwalghaniken, qiynilip kétiwatidu! — dep uninggha nida qilip zarlidi.
23 Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“
Lékin u u ayalgha bir éghizmu jawab bermidi. Muxlisliri uning yénigha kélip: — Bu ayalni yolgha salsang! Chünki u keynimizdin egiship yalwurup nida qiliwatidu, — dédi.
24 Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
Emdi u jawab bérip: — Men peqet yoldin ténigen qoy padiliri bolghan Israil jemetidikilerge ewetilgenmen, — dédi.
25 Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
Emma héliqi ayal uning aldigha kélip sejde qilip: — Reb, manga yardem qilghaysen! — dep yalwurdi.
26 „Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“řekl.
U uninggha: — Balilarning nénini kichik itlargha tashlap bérish yaxshi emes, — dédi.
27 Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
Lékin héliqi ayal: — Durus, i Reb, biraq hetta itlarmu xojayinining dastixinidin chüshken uwaqlarni yeydighu, — dédi.
28 „Ženo, “řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Shuning bilen Eysa uninggha: — Ey xanim, ishenching küchlük iken! Tiliginingdek bolsun! — dédi. U ayalning qizi shuan saqiyip ketti.
29 Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera.
Eysa u yerdin chiqip, Galiliye déngizining boyidin ötüp, taghqa chiqip olturdi.
30 Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval.
Uning aldigha top-top xalayiq yighildi. Ular tokur, qarighu, gacha, cholaq we nurghun bashqa xil késellernimu élip kélip, uning ayighi aldigha qoyushti; u ularni saqaytti.
31 Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
Shuning bilen xalayiq gachilarning sözliyeleydighan bolghanliqini, cholaqlarning saqayghinini, tokurlarning mangghanliqini we qarighularning köridighan bolghanliqini körüp, heyran boldi we Israilning Xudasini ulughlidi.
32 Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
Andin Eysa muxlislirini yénigha chaqirip: — Bu xalayiqqa ichim aghriydu; chünki ular üch kündin béri yénimda boldi, yégüdek bir nersisimu qalmidi. Ularni öylirige ach qayturushni xalimaymen, yolda halidin kétishi mumkin, — dédi.
33 Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
Muxlislar uninggha: — Bu chölde bunchiwala ademni toyghuzghudek köp nanni nedin tapimiz? — déyishti.
34 „Kolik jídla máte s sebou?“zeptal se Ježíš. „Sedm chlebů a několik ryb, “odpověděli učedníci.
Eysa ulardin: Qanche néninglar bar? — dep soridi. — Yette nan bilen birnechche tal kichik béliq bar, — déyishti ular.
35 Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.
Buning bilen u xalayiqni yerde olturushqa buyrudi.
36 Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.
Andin, yette nan bilen béliqlarni qoligha élip [Xudagha] teshekkür éytip, ularni oshtup muxlislirigha berdi, muxlislar xalayiqqa üleshtürdi.
37 Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků.
Hemmeylen toyghuche yédi; andin [muxlislar] éship qalghan parchilarni yighip yette chong séwetni toshquzdi.
Tamaq yégenlerning sani balilar we ayallardin bashqa töt ming kishi idi.
39 Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
U xalayiqni yolgha salghandin kéyin, kémige chüshüp, Magadan yurtining chet yerlirige bardi.
