Matouš 10
1 Potom Ježíš svolal svých dvanáct žáků a dal jim moc nad temnými silami, aby je vyháněli a uzdravovali všechny nemoci těla i ducha.
Iyesus tatse git b́ danifwotsi bíyok s'eegdek't, kim shayiro bokishitwok'o, shodonat kúúni shod jamon bokashitwok'o alo boosh b́ ími.
2 Jména těch dvanácti, které nazval svými vyslanci – apoštoly, jsou: Šimon, zvaný Petr, Ondřej – Petrův bratr, Jakub – syn Zebedeův a jeho bratr Jan,
Tatse git wosheetsots shútsonwere hank'oyi, shin shinon P'et'rosi eteetso Sim'onnat bí eshu Indriyasi, Zebdiwos nana'uwots Yak'obnat Yohansn,
3 Filip, Bartoloměj, Tomáš, Matouš – bývalý celník, Jakub – syn Alfeův, Tadeáš,
Filip'os, Bert'elemiyos, Tomasi, t'ilish dek'fo Matiwosi, Ilfyos naay Yak'ob, Tadiwos
4 Šimon Kenaanský a Jidáš Iškariotský, jenž ho nakonec zradil.
Okooretso Sim'oni, Iyesusi beshidek't imtso Keriyot asho Yihudi.
5 Těchto dvanáct Ježíš vyslal a na cestu jim dal pokyny: „Nechoďte nyní mezi pohany a nevcházejte do samařských měst.
Iyesus tatse gitwotsi, hank'o ett boon b́woshi, «Ik' ash woterawwotsok amk'ayere, Semari dats ashuwots kitotso kindk'ayere,
6 Raději jděte k těm Izraelcům, kteří se Bohu odcizili, a rozhlašujte, že Boží království je již blízko.
Maniyere mereerikok'o t'afts Isra'el ashuwotsok ameree.
Amrnwere ‹Dari mengstuuniye karnraniyee!› err nabúwere.
8 Uzdravujte nemocné, mrtvé probouzejte k životu, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Co jste zdarma dostali, zdarma rozdávejte.
Shodetswotsi kashiwere, k'irtswotsi tuuzwere, een shodetswotsi s'ayintsworee, Fo'erawwotsi kishwere, beenon it dek'tso beenon imere.
9 Neshánějte žádné peníze,
Awntso wee ambaro wee k'áázo it borsots deshdek'k'ayre.
10 neberte si na cestu zavazadlo s náhradními šaty či obuví, ani hůl na obranu. Jako dělník dostává mzdu, tak i ti, kterým sloužíte, by se měli o vás postarat.
Fintsosh b́ misho daatso bísh b́ geyitsotse it weerindatse k'arc'ito, git kito, gitl c'amono, gumbonowere de'amk'ayere.
11 Kdykoliv vstoupíte do města nebo vesnice, ptejte se po bohabojném člověku a v jeho domě pak zůstaňte, dokud se nevydáte na další cestu.
Bíts itkindts kitotse, wee gálútse, itn dek'et asho koni b́woto t'iwintsde dande'ere, manokman fakshr it keshfetsosh bíyoke teyere.
12 Když vstoupíte do domu, pozdravte přáním pokoje.
Ash moots it kindor jamo aatwere,
13 Jestliže vaše poselství vděčně přijmou, naplní je pokoj, který přinášíte.
Maa man it jeenosh b́wotititka wotiyal jeeno itoktso bísh boree, wotitkali wotiyalmó itoktso jeeno itsh aanowe.
14 Odmítnou-li, jejich škoda, vám pokoj zůstane. Opusťte každé město nebo dům, kde by vás ani vaše svědectví nepřijali, a nezdržujte se s nimi.
Asho konwor itide'awo wee it aap'tso k'ebo b́ k'azetka wotiyal gal man wee kit man k'ay it keshor it tufatsi k'undo teboree.
15 Říkám vám, že takové město na tom bude v den soudu hůře než Sodoma a Gomora.
Arikoniye itsh t keewiri, angshi aawots kit maniyere Sedomnat Gemor ashuwotsi fayet fayo ketefee.
16 Posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.
«Hambe! mereerikok'o elahi taalotse iti twoshiri, mansh dawnzikok'o s'ekwotsi, erkndikok'o dingatwotsi wotoore.
17 Mějte se na pozoru před lidmi, protože vás budou vydávat soudům a budou vás bičovat v synagogách,
Ashuwots angshosh jebats beshide itn imetune, ayhudiyots Ik' k'oni mootse iti jot'etune mansh ashuwotsatse itatso korde'ere.
18 vláčet vás před vládce a panovníky kvůli mně. To všechno bude příležitost, abyste jim i celému světu vydali svědectví.
T jangosh itn dats k'eezirwtsonat, naashwotsoko it aats angshetwok'o itin de'ameyor bonat Ik' ash woterawwots shinatse t jangosh gawitwotsi wotitute,
19 Až vás postaví před soud, nedělejte si starosti s tím, jak a co budete mluvit, protože vám budou dána pravá slova v pravý čas.
Mooshi jebats itn bot'intsor, it keewitwo manoori sa'atmann itsh imetwotse, ‹Aawuk'o k'alrniya, egek'una nokewiti?› err shiyanon kic'k'ayere.
20 To nebudete mluvit vy, ale Duch vašeho Otce promluví skrze vás.
It gitsotse bede keewitwo it nih daritstso shayironi bako itnaliye.
21 Bratr vydá bratra na smrt, otec syna, děti se vzbouří proti rodičům a zabijí je.
Asho b́took eshwo k'irosh beshide imetwe, mank'o nihonúwere b́ took na'o k'irosh beshide imetwe, na'naonwere bo indnihwotsats balngar wotar tuwitúne, k'iroshowere boon beshide imetune.
22 Všichni vás budou nenávidět, protože jste moji. Ale ten, kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn pro věčnost.
T jangatse ash jamoke shit'eek wotitute, ernmó b́s'uwats b́borfetso kup'de'er ned'itwo kashitwe.
23 Budou-li vás v některém městě pronásledovat, utečte do jiného. Říkám vám, že nestačíte projít všechna izraelská města dříve, než se prokáže, kdo vlastně jsem.
Kit ikutse gondbek'o itats bo ayiwor kit k'oshuts k'ay woc'ere, arikon itsh etirwe, ash na'o aanar b́waafetsosh Isra'el kit jametswotsi gúrar betsatste.
24 Žák nemůže očekávat víc než učitel, ani služebník Boží víc než jeho pán.
Danirwo bín danifoniyere bowatse, guutsonwere b́ doonziyere bowatse.
25 Ať je spokojen s údělem svého učitele a pána. Když mne obvinili, že jsem ve spojení s ďáblem, co si asi vymyslí na vás!
Mansh danirwo bín danifokok'o, guutsonwere b́ doonzkok'o b́ bodal bísh bodfe. Moo doonzi ‹Beel Zebuliye› err bos'egiyakon b́ maa ashuwotsnmá maniyere bog gond shútson aawk'owe s'eego bok'azeti!
26 Ale nebojte se jich. Přijde čas, že pravda vyjde najevo a všechno skryté bude odhaleno.
«Haniyak ashuwotsi shatk'ayere, ipetso b́ be'erawo ooritwo, ááshtsonwere b́daneraniye ooritwo eegor aaliye.
27 Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co vám šeptám do ucha, rozhlašujte veřejně!
Eshe taa t'alwotse itsh tkeewirwo, it sháánatse keewwere, shashikon it shishtso dambaan tuuts beyok waaŕ sháánatse daniwere.
28 A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo; věčný život vzít nemohou. Spíše mějte strach z toho, který vás může navěky zahubit. (Geenna g1067)
Meets úd'oniyere beshar kash úd'o falraw ashuwotsi shatk'ayere, maniyere kashonat meetson gahanem tawots juwo falitu Ik'o sharere. (Geenna g1067)
29 Jakoupak cenu má vrabec? A přece ani jeden nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce.
Dimbiti gitwots santim múk'wotsn kemefoshná? Wotowa eree, daritstso it nih bí eekerawon, dimbiti ikú datsatse fed'arr ooreratsanee.
It konmo dab it took s'ironwor taawekee.
31 Tak nemějte strach – jste daleko cennější než celé hejno vrabců. Otci záleží na každém vašem vlásku.
Eshe it dimbiti aywotsiyere bogts k'awntsetswotsi itwottsotse b́ jamon shatk'ayere.
32 Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já budu hlásit před svým Otcem v nebi.
«Ash shinatse tjangosh gaw wotitu jametswotssh, taawere darotse fa'o tnih shinatse bísh gaw wotitwe.
33 Kdo mne však před lidmi zapře, toho se zřeknu před svým nebeským Otcem.
Ash shinatse taan haalitu jamwotsi taawere darotstso tnih shinatse haalitwee.
34 Nemyslete si, že můj příchod přinese světu bezprostřední pokoj; můj příchod způsobí i boj a násilí.
«Taa twaa, jeeno datsats doosh ark'aye itsha, taa kes'a bako jeeno dek'waratsee.
35 Víra ve mne může rozdělit syna a otce, dceru a matku, snachu a tchyni.
Taa twaa, nungush na'o b́ nihats, mááts na'ú bi indats, naayo máátsu bi awats, k'alewo tuzishee.
36 Nepochopení a zloba vlastní rodiny bývají nejhlubší.
Mansh ashosh balangarwots b́ took maa ashuwotsiye bowotiti.
37 Kdo má ve svém srdci na prvním místě otce nebo matku, syna nebo dceru, a ne mne, není mne hoden.
Taayere bogo b́ indi wee b́nihi shunetwo, tik wotosh falratse, taayere bogo b́ nungush na'onat b́ máátsna'ú shunetwo tik woto falratse.
38 Kdo by chtěl za mnou jít a nevzal by na sebe tyto těžkosti jako kříž, není mne hoden.
B́ took mask'aliyo kurde tshuutso sha'erawo asho tik woto falratse.
39 Kdo lpí na svém životě, ztratí ho, kdo však je ochoten pro mne všechno obětovat, ten teprve pravý život získá.
B́ kashu kashiyosh geyiru jamo bin t'afitwe, b́ kashu t jangosh t'afitu jamonmó bin kashitwe.
40 Kdo přijímá vás, přijímá mne, a kdo přijímá mne, ten přijímá toho, který mne poslal.
Itn dek'etwo taan deketwe, taano dek'etwo taan woshtso Aabi dek'etwe.
41 Přijme-li někdo mého svědka s vědomím, že Bůh ho posílá, dostane stejnou odměnu jako on. Kdo se ujme věřícího pro jeho víru ve mne, dostane stejnou odměnu jako ten věřící.
Nebiyiyo nebiyi shútson dek'etwo nebiyi k'awntso daatsitwe, kááwo kááwi shútson dek'etwo kááwi k'awntso daatsitwe.
42 A kdo by podal třeba jen sklenici studené vody jednomu z nepatrných, protože je můj učedník, ten bude určitě odměněn.“
Arikoniye itsh tietiri, t danif b́wottsatse tuutson, múk'anotsitse ikosh aats ak'o ik brc'k'o dab imetu asho b́ k'awntso t'ud'atsee.»
