Marek 8
1 Opět se kolem Ježíše shromáždilo velké množství lidí. Byli s ním tak dlouho, že dojedli své zásoby. Ježíš si svolal učedníky, aby se o tom poradili.
その頃また大なる群衆にて食ふべき物なかりしかば、イエス弟子たちを召して言ひ給ふ、
2 „Je mi líto těch lidí, “řekl. „Jsou zde již tři dny a nemají co do úst.
『われ此の群衆を憫む、既に三日われと偕にをりて、食ふべき物なし。
3 Když je pošlu domů bez jídla, cesta je vyčerpá. Vždyť někteří bydlí daleko.“
飢ゑしままにて其の家に歸らしめば、途にて疲れ果てん。其の中には遠くより來れる者あり』
4 „Chceš snad, abychom jim tady v té pustině sháněli něco k jídlu?“ulekli se učedníci.
弟子たち答へて言ふ『この寂しき地にては、何處よりパンを得て、この人々を飽かしむべき』
5 „Kolik chlebů máte?“zeptal se Ježíš. „Sedm, “odpověděli.
イエス問ひ給ふ『パン幾つあるか』答へて『七つ』といふ。
6 Nato řekl všem shromážděným, aby se posadili na zem. Vzal těch sedm chlebů, děkoval za ně Bohu, ulamoval z nich a dával svým učedníkům, kteří je rozdělovali všem ostatním.
イエス群衆に命じて地に坐せしめ、七つのパンを取り、謝して之を裂き、弟子たちに與へて群衆の前におかしむ。弟子たち乃ちその前におく。
7 Měli ještě několik malých ryb, za které Ježíš také Bohu poděkoval a dal je učedníkům, aby je opět roznesli.
また小き魚すこしばかりあり、祝して、之をもその前におけと言ひ給ふ。
8 Všichni se dosyta najedli; bylo jich tentokrát asi čtyři tisíce. Když potom posbírali zbytky nalámaných chlebů, naplnili jimi sedm košů. Pak Ježíš poslal lidi domů
人々 食ひて飽き、裂きたる餘を拾ひしに、七つの籃に滿ちたり。
その人おほよそ四千 人なりき。イエス彼らを歸し、
10 a sám se svými učedníky nastoupil na loďku a přeplavili se k městečku Magdala.
直ちに弟子たちと共に舟に乘りて、ダルマヌタの地方に往き給へり。
11 Když se o Ježíšově příchodu dověděli tamější farizejové, přišli k němu a začali na něj dotírat: „Udělej nějaký zázrak! Prokaž se nějakým božským znamením, a pak ti uvěříme.“
パリサイ人いで來りて、イエスと論じはじめ、之を試みて天よりの徴をもとむ。
12 „Kolik zázraků a znamení byste ještě chtěli?“povzdechl si Ježíš. „Stejně byste ani potom neuvěřili.“
イエス心に深く歎じて言ひ給ふ『なにゆゑ今の代は徴を求むるか、まことに汝らに告ぐ、徴は今の代に斷えて與へられじ』
13 Nechal je, nastoupil s učedníky znovu do loďky a pluli jinam.
かくて彼らを離れ、また舟に乘りて彼方に往き給ふ。
14 Protože se zapomněli postarat o doplnění zásob, měli s sebou jen jednu chlebovou placku.
弟子たちパンを携ふることを忘れ、舟には唯一つの他パンなかりき。
15 Během plavby jim Ježíš vážně kladl na srdce: „Dejte si pozor na farizejský a herodovský kvas!“
イエス彼らを戒めて言ひたまふ『愼みて、パリサイ人のパンだねと、ヘロデのパンだねとに心せよ』
16 Tu si uvědomili, že nemají dost chleba. Neřešitelná situace!
弟子たち互に、これはパン無き故ならんと語り合ふ。
17 Ježíš zaslechl, co je znepokojuje. „Co se staráte o jídlo? Ještě pořád vám nic nedošlo? To jste tak nechápaví?
イエス知りて言ひたまふ『何ぞパン無き故ならんと語り合ふか、未だ知らぬか、悟らぬか、汝らの心なほ鈍きか。
18 ‚Oči mají a nevidí, uši mají a neslyší.‘Cožpak si nic nepamatujete?
目ありて見ぬか、耳ありて聽かぬか。又なんぢら思ひ出でぬか、
19 Co těch pět tisíc, které jsem nasytil pěti chleby? A kolik košů jste nasbírali?“„Dvanáct, “odpověděli.
五つのパンを裂きて、五 千 人に與へし時、その餘を幾筐ひろひしか』弟子たち言ふ『十二』
20 „A když jsem nasytil čtyři tisíce pouhými sedmi chleby, kolik ještě zbylo? Vzpomínáte si?“„Sedm plných košů, “přiznali. „Tak vidíte – ještě vám to nestačí?“
『七つのパンを裂きて四千 人に與へし時、その餘を幾籃ひろひしか』弟子たち言ふ『七つ』
イエス言ひたまふ『未だ悟らぬか』
22 Když dorazili do Betsaidy, přivedli k němu slepce s prosbou, aby ho svým dotekem uzdravil.
彼ら遂にベツサイダに到る。人々、盲人をイエスに連れ來りて、觸り給はんことを願ふ。
23 Ježíš ho vzal za ruku a vyvedl za vesnici. Tam se nasliněnými prsty dotkl očí slepce a zeptal se: „Vidíš něco?“
イエス盲人の手をとりて、村の外に連れ往き、その目に唾し、御手をあてて『なにか見ゆるか』と問ひ給へば、
24 Muž se rozhlédl a zvolal: „Ano, vidím lidi, ale nejasně; vypadají jako chodící stromy!“
見 上げて言ふ『人を見る、それは樹の如き物の歩くが見ゆ』
25 Ježíš se ještě jednou dotkl jeho očí. Když se muž znovu podíval kolem sebe, viděl všechno jasně; jeho oči byly uzdraveny.
また御手をその目にあて給へば、視凝めたるに、癒えて凡てのもの明かに見えたり。
26 Ježíš ho poslal domů se slovy: „Přes vesnici raději nechoď a nikomu to neříkej.“
かくて『村にも入るな』と言ひて、その家に歸し給へり。
27 Potom Ježíš se svými učedníky opustil Galileu a procházel vesničkami v okolí Césareje Filipovy, na úpatí pohoří Hermonu. Cestou se svých učedníků zeptal: „Za koho mne lidé považují?“
イエス其の弟子たちとピリポ・カイザリヤの村々に出でゆき、途にて弟子たちに問ひて言ひたまふ『人々は我を誰と言ふか』
28 „Někteří se domnívají, že jsi Jan Křtitel, jiní říkají, že jsi Elijáš nebo jiný velký prorok.“
答へて言ふ『バプテスマのヨハネ、或 人はエリヤ、或 人は預言者の一人』
29 „A za koho mne považujete vy?“otázal se dále. „Ty jsi ten zaslíbený král – Kristus, “zvolal Petr.
また問ひ給ふ『なんぢらは我を誰と言ふか』ペテロ答へて言ふ『なんぢはキリストなり』
30 Nato jim přikázal, aby to nikomu neříkali,
イエス己がことを誰にも告ぐなと、彼らを戒め給ふ。
31 a začal jim vykládat, co ho čeká, než uskuteční své poslání. Bude muset velmi trpět, velekněží, učitelé zákona i židovští předáci ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.
かくて人の子の必ず多くの苦難をうけ、長老・祭司長・學者らに棄てられ、かつ殺され、三日の後に甦へるべき事を教へはじめ、
32 Mluvil s nimi naprosto otevřeně. Petr si ho vzal stranou a chtěl mu to rozmluvit.
此の事をあらはに語り給ふ。ここにペテロ、イエスを傍にひきて戒め出でたれば、
33 Ježíš se však obrátil k učedníkům a před nimi Petra pokáral: „Mlč, pokušiteli! Díváš se na to z lidského hlediska, a ne z Božího.“
イエス振反りて弟子たちを見、ペテロを戒めて言ひ給ふ『サタンよ、わが後に退け、汝は神のことを思はず、反つて人のことを思ふ』
34 Ke svým učedníkům přizval ještě další lidi a kladl jim na srdce: „Kdo mě chce následovat, musí odložit své vlastní zájmy, nést kříž svých nesnází a utrpení a ve všem následovat můj příklad.
かくて群衆を弟子たちと共に呼び寄せて言ひたまふ『人もし我に從ひ來らんと思はば、己をすて、己が十字架を負ひて我に從へ。
35 Kdo si život a jeho radosti chce zachovat za každou cenu, ten přijde o všechno. Kdo se však všeho zřekne pro mne a moji nabídku, najde pravý a věčný život.
己が生命を救はんと思ふ者は、これを失ひ、我が爲また福音の爲に己が生命をうしなふ者は、之を救はん。
36 Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, a pravý život promarní?
人、全世界を贏くとも、己が生命を損せば、何の益あらん、
37 Dostane snad ještě jednou takovou příležitost?
人その生命の代に何を與へんや。
38 Jestli se někdo stydí za mne a za má slova před nevěřícími a hříšnými lidmi, za toho se také já budu stydět, až se vrátím se svatými anděly v slávě svého Otce.
不義なる罪 深き今の代にて、我または我が言を恥づる者をば、人の子もまた、父の榮光をもて、聖なる御使たちと共に來らん時に恥づべし』
