Marek 6
1 Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
Yesu bo ñani li kani ki guani o maadogu nni. O ŋɔdikaaba n bo yegi yen'o.
2 Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
M fuodima daali ke o pundi, o bo kua li bali maama bangima dieli nni ki bangi'ba. U Tienu maama niba boncianli bo cengi o maama ke li gɔ mangi'ba. B bo yedi «o ne mɔ bàà m yanbanma ne le yo oo? ŋmaa n ten'o ya yanfuoma na? «O tieni ledi ki fidi tieni ya banciama ne yeni o nuugu i?
3 Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
li ki tie o kpagikpielo Mliyama bijua, yeni Jaka, Jose, Jude yeni Simoni kaa tie o waamu uu? O nisiaba gɔ ye ti sisiiga ne? Ban wani Jesu bo tie b yaa po biidi.
4 Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
Jesu bo maadi yeni'ba: b kan fali sawalipualo yeli kaantianu se o danba dogu nni. yeni o niba siiga nni yeni o deni yaaba kani.
5 a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
Waa bo fidi tiendi banciamtiama, li yaa tie wan maani o nuugu yianbi ba ya po ki paagi 'ba.
b gaafaama bo lidi'o li po. Yesu bo caa a dogibila nni ki ban wangi'ba.
7 Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
Yesu gɔ bo yini o piiga n niba lie yeni ki sɔni'ba niba lie lie; ki puni'ba u paalu k ban ya paani t tagibiidi
8 Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
O gɔ bo maad'ba ke ban daa taa bonli ba bi taacenli po. I gbiamu baba ki daa taa jiedi, gi daa taa bɔgili yeni ya gbanñadu pia liiga.
Ama yi pili yi pia ya caacaadi g da taa liadi yenli baba.
10 „V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
O bo yedi'ba «Yi ya cani yua ya deni kuli yi ya ye lankani, hali yi pan siedi laa dogu nni.
11 Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
B yaa tuo ki gaa i candigu gaa cengi i maama naankani, yin yi ña laa dogu nni ki piini i taaŋmaada ke la tieni sieda i po.
12 Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
Bi bo ñani ki pan wangi buolu faagidi yen ti biidi tienima
13 Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
B bo jaandi ki ñangidi t tagibiidi bi niba boncianla po, ki sɔgini m kpama yaaba yia po ke b paagidi.
14 Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
O bado Herodi bo gaa li sawalo kelima Jesu yeli bo ñani kaankuli, nitianba bo tua: Janbatisi n guani ki fii bi tinkpiba siiga nni. Lani n cedi ke o pia u paalu ki suani ya yaalidigu bancianma ne.
15 Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
b mo yi nmaadi ke «ke ELI YO» tianba mo n yedi li baa tie yoguba ya saawalipuala nikpela siiga nni yua bii?
16 Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
Ama ya yogu ke Herodi bo cengi o maama o bo yedi: Li baa tie Jan min bo jia yua ya yuli yeni n fii bii?
17 Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
Li bo sua yogunu ba Herodi bo cuo Jan ki lol'oki luon'o li yonmdieli nni kelima o bo fie o waalo Filipa ya denpua ke o tua o ya pua yeni po.
18 Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
Jan bo maadi Herodi: laa dagidi yeni ŋan kuani a waalo denpua.
19 Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
Ama Herodisa pali bo biidi Jan po ke n bua ban kpa'o. Ama o bo kan fidi kpa'o.
20 Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
Wani Herodi bo jie Jan kelima o bani ke o tie ya nilo mɔni ki tiegi; kaa pia tagili ba kuli, o ya bo gbadi Jan tundi ya yogu o yama bo yi ŋmadi. Ama yeni li kuli o bo yi fidi cuo o ba ki ya ye yeni li pamanli.
21 Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
Nani Herodi madijaanma daali n bo pundi. Ki cedi ke Herodiasi bàà u sanu ki ba tieni wan bua yaala. Herodi bo tieni t jaanjiedi ke li yabi ki yini a mintiela canbáa - nba, a mintielitɔtiebi liiga yaaba kuli yeni Galile dogu nni liig yaaba kuli.
22 Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
Herodiasa bisalo bo kua bi niba yeni siiga nni ki jeli i ciagi ke li mangi Herodi yeni jaanma tantaani tieba kuli pala. O bado bo yedi: ŋan bua yaala kuli ŋan mia n baa teni ŋa.
23 Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
O go bo poli ki yedi: ŋan mia yaala kuli n baa puni ŋa baa li ya tien dogu mɔno n baa bɔgidi ki teni ŋa.
24 Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
O jifaano bo ñani ki pan buali o naá: a bua min pan mia'o be i? O naá bo maad'o ke Jan batisi yuli.
25 Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
Li yogu ke o jifaano guani hali o bado kani. ki mia'o ki yedi: n bua ŋan tieni Jan batisi yuli ki tadiga nni ki pun'n.
26 Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
O bado pali bo biidi paaa ama nani wan bo poli yeni bi nitaaantieba n ye yeni o bo kan fidi yie
27 Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
Lani ke o bado bo sɔni minteeli-nba canbáa yendo ya minteela n guu kan ke ban cua yeni Jan yuli na. Yaaba bo guu li yonmdieli kua ki cua jia li yuli
28 Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
b bo kpieni li yuli yeni ki taditialigu nni ki cua yeli ki teni o jifaano, ke o jifaano mɔ ji teni o naá.
29 Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
Jan ŋɔdikaaba n bo gbadi ke li tie yeni bi bo cua ki taa o gbannandi ki pan bili o tanlogu nni.
30 Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
Jesu tondiba bo guani ki taani o kani. B bo togidi ban bo tieni yaala yeni ban bo bangi bi niba yaala kuli.
31 Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
O guani ki yedi'ba tin gedi mani n fanfama po bi niba n k yabi naan ki fuodi. Kelima ya niba bo kuni yeni yaaba bo cuoni kuli bo yabidi. b bo k bàà fuoma ki baa jiedi.
32 Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
Li po bi bo kua u ñinbiagu nni ki gedi pan ye b baba.
33 Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
Ama ban bo siedi ki caa i dogi nni niba boncianli bo bandi ban caa naani gi siani bi taana po ki baa gbaa pundi yemba.
34 Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
Ban bo ñani u ñinbiagu nni Yesu bo la ke u niwuligu yabi paaa ke m niñinma cuo bi po kelima b bo tie nani ya pee k pia pekpaalo yeni. Li yogu o bo cili ki wangi'ba ya bona yabi.
35 Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
U yienu n bo bua baa o ŋɔdikaaba bo nagin'o ki yedi: u yogu pendi o ne mɔ tie fuali nni ñianli k kɔbi.
cabi daa ke ban fidi yadi kua i dogbinmu nni ki baa yaala ke b baa je.
37 „Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
O bo ŋmia'ba ki yedi ba: Yinba mɔno n puni ba liba ban je. B bo maadi'o «a bua tin pan daa kuumukobilie ya paanu gi fidi dini ba?
38 „Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
Yesu bo yedi ba: yipia paanu bonjena bona ŋaa yo? Gedi mani ki pan diidi? Ban bo bandi yeni b bo yedi: paanu bonjena mu yeni jami lie.
39 Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
O bo yedi ba ke ban cedi bi niba n kali cagili cagili t muasuandi po
40 Vzniklo sto takových skupin.
B bo kali cagili cagili kobiga kobiga yeni piimu mu i.
41 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
Wani Yesu bo taa paanu bonjemuuda yeni jamilie yeni ki yaadi ki diidi tanoli po, ki jaandi u Tienu ki ŋmiidi ŋmiidi ki teni o ŋɔdikaaba ban bɔgidi u niwuligu. O gɔ bo bɔgidi b kuli i janliedi yeni.
42 Tak se všichni najedli dosyta
B kuli bo dini hali ki pan guo.
43 a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
B bo wodi wodi ban ŋmani ŋmani ki sieni ya paanu yoli yola yeni ya janjena ki gbieni piig nbaabuodilie
44 Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
Yaaba bo ŋmani paanu yeni bo tie jaba tudamu.
45 Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
Li yogu Yesu bo fiini o ŋɔdikaaba ke b kua o ñinbiagu ki ga o liiga ki baa duugi ki gedi ne po ya bɔnpuoli Betisayi ya dogu po. hali baa ti cabi o niwuligu
Ban bo t yadi ki kuini o bo doni lijuali po ki pan bo jaandi.
47 Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
U ñiagu n bo bua baa o ŋɔdikaaba bo ye u ñinbiagu nni hali m ñinciama siiga nni. ke Yesu li ye li jaali po o baba.
48 Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
Obo la ke b kudi u n ñinbiagu yeni fala kelima u faagu bo togid ba. Li bo bua pundi i kootonmuai fiindimna, Yesu bo cuoni u ñinbiagu po ki caa b kani ki bua balini ki pendi ba.
49 Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
Ama ban bo la'o ya yogu ke u cuoni u ñingbani po b bo maali ke li tie yigini ke b yigini
50 On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
Kelima b kuli bo la'o ke i jiejie bo kua'ba. Li yogunu mɔno Jesu bo maadi'ba: ki yedi ba: paagi mani i pala mini le ge. daa jie mani.
51 Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
O bo kua ki taani yen ba u ñinbiagu nni ke faalu mɔ gɔ sedi. Li bo yaalidi'ba hali canyiin.
52 Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
B bo k fidi bangi wan bo taa paanu bonjena mu ki mia u Tienu ki tieni maam, li niima nni kelima b pala bo jɔgini.
53 Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
Ban bo dugi m ñinciama b bo pundi Senssareti ya tinga nni ki gɔ sieni u ñinbiagu
54 Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
Ban ñani u ñinbiagu nni ya yogu bi niba bola'o ki band'o
55 Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
B bo yadi a longbana nni ki siani taadi a yiama yeni b duanduankaadi, b bo tugi'ba ki caa yen'ba ban gbadi ke o ye naankan kuli
56 Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
Wan bo gedi naankani kuli a longbana nni i dogciami nni, b bo yi taani a yiama ki cua yen ba bi niba n bo taandi bi lieba naani; ki ŋanbi mia'o ke wan cabi ba ban sii ba o tiadi kun po baba, yaaba kuli bo yi sii bo yi paagi.
