Marek 6
1 Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu.
A rju ni ki hi ki gbuma ba ba mriko ma but húa.
2 Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky!
Da vi a sabat ye wa ahi ka tsuro tre ni tra rji. Gbugbu nai wa ba wowua ba yo mamaki nda tre akpa toh tsuro yi rjime? A bi wrji time ba nno? A bi ngye towa wa ani tie wa ba zan kagrji?
3 Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.
Ana vren kafinta muyi na, ivren mariya mu ni vayi ba Yakubu, Yosi, Yahuza u Siman Nan?
4 Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“Jejich nedůvěra ho zarmoutila
U Yesu ka hla bawu din, Anabi bana nyime niwu ni gbu ma mba bi koh Mana.
5 a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.
Ana to tie kpie rligrama ni gbuma na, a sáwo ni ndi fyime yi u baka fe si.
A yi mamaki ni ka nyime ndi ma ni ndu rji. A ye who hi ni mrli gbu bi wiewiere ni ba nda ka bla tre rji ba wu.
7 Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla.
A yo mrli koh ma wlon don haá ndá tton ba rju ni hiha ndá nno ba gbengble ni tu bi brji meme,
8 Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.
ndá hle bawu ndu ba na nji kpie u hi ni ziren a na ba nji kpala ni kpo mba na,
bá son lahgban ndá sur nklon ririyi.
10 „V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou.
A hla bawu ikoh wa bi ti ria bi ka ki ni ki me hi ntton wa bi wlua.
11 Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“
Igbu wa ba na kpayi ko woyi na, bika kpun me-meh u za mbi hle ni bawu ndu kafa shaida ni tu mba.
12 Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život.
Ba rju hi ndá ka tree ni ndi ba ndu ba tuba.
13 Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.
Ba zu meme brji rju ni mi ndi gbugbu wu nda nyiu nye ni tu bi lilo u ba kafe si kpa.
14 Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky.
Ichu fero a wo in I wa ba ki tie'a don inde Yesu a Shan shu u gbua. Ba ri ba tre Yohana u Batisma ta shine ndá ni tie kpie wa yi wa ba zan kagrjiá!
15 Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.
Bari ba tre “a hi Iliya Bari me a ndá hi Anebi na Anebi bi Sen'a”
16 Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“
Amma fero ni wo nayi ka tre ndi Yohana wa me chu tu ma ua ta Shime.
17 Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi.
Fero ana ton ba ndu ba vu Yohanna tro ni tre Herodiya (I wa vayi ma Filibus) don a grand ni gbengble.
18 Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu.
Yohana ana hla ni Fero a hi yours tsu ndu Vu vayi me kpa wa ma.
19 Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit.
Wawu Herodiya ka nji fu Yohana ndá wa kon u wuu hama.
20 Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.
Don Fero ata klu Yohana niwa ana ndi u klu rji nda zi Yohana ni tro Amma ndá na tie wu ya na. Wo tre ma ta nno fu kpukpo me Kuma ndá giri ni wu'u.
21 Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje.
I vi wa a zi gbien ni tu Yohana ye ki tsar-a ni vi u taka ngrji Fero ni wa a yo Indi bi nikon bi ti ndu niwu ni khi kle komanda ba u bi nikon bi Galili rli birli ni wu.
22 Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila.
Ivren wa u Heridiya a ye nga me nda nglu nzan ni ba wu; wa suron Fero bi ni wu ni mbier bi tsri ba. I chuia ka hla ni vren wa, mye kpie wa u wa ni me u me no wu.
23 Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.
A shi rji ni vren wa nda hla, ko a hi ngye u mye me me nnou, ko ani ta me ga mulki mua ti ha
24 Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.
me. A tsutsu rju hi ni yi ma nda myen, me myen tiemu ngye ri? A hla wu, Itu Yohana u tie Batisma.
25 Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“
A tsutsu gbla me hi ni chuia nda tre me son ndu ne zizan yi, Itu Yohana u tie Batisma ni mi gbugba.
26 Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil.
Ikpie kpa suron chua tie wie me amma ana wa ani kama na ni wa a shirji wua ua u taka vi grji ma.
27 Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal.
Ichua to me nda yo soja ma ndu ba ka chutu Yohana. Soja wa a ra gbien chua hi ni itra wa ba tro Yohanna nda chu tu ma.
28 Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.
A nji tu Yohanaye ni mi gbugba kukron nda ka nno vren wā-a u vren wā-a ka nji ka nno yima.
29 Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.
Mru ko ma ha wo nda hi ka ban jiji kpa ma ka rju ni be.
30 Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.
Manzani ba ba ye ni Yesu nda vu ikpie wa ba tie'a bla wa wawu-u.
31 Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo.
A hla bawu “Rju hi ni wi gi wa bi he kimbi'a ndi kusi tsame. Don indi gbugbu wu ba ta ye nda hi ni ba u ba ka na he nton u rli ua mena.
32 Odjeli tedy lodí na odlehlé místo.
U Manzani ba ba ka rju dran gwu hi wrji wa indi ba na he'a na.
33 Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali.
Amma indi ba ba to ba nda to rju mba nda tsutsu ni za rju ni mi gbuba wawu-u nda ka ri ni bubu'a guci ni bawu.
34 Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.
Da ba-a rugran ne'a nda ka to kpentren ndi wa ba ki gben ba'-a, wa a lo'u suron don bana rhi kpe me na intamma wa ba na he ni ndi ma na. a krli ri ni tsuro ba' ikpi gbugbu-u.
35 Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“
Ba he me u icha ye tie u mali ko ma baka tre wu ndu.
Hla ndu ba hi ni mi gbu bi wie wiere na le birli da di don iwrji wa ba he'a bran inkon ni gbu.
37 „Tak jim dejte najíst vy!“navrhl Ježíš. „Kde bychom vzali tolik jídla, “namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“
Wa' a kasa ba wu din, nno ba ikpie wa ba rlia. Ba mye, ki hi le bredi u denari derli harli ye nno ba?
38 „Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“požádal Ježíš. „Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby, “hlásili mu, když se vrátili.
Wa mye ba “bi he ni gble bredi bren? Hi ndi hi ya' to”. Da ba ka to, ba hla wu din, Igble nton ni lambe hari.
39 Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa.
A ndu ba kusun ni giga'a ni nklan ma.
40 Vzniklo sto takových skupin.
Ba kuson ini nklan deri-deri mba se'titon.
41 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem.
A vu bredi ton ba ni lambe ha ba nda nzu ya shulu nda ti lulu ni tu mba nda myre bredi ka nno manzani ma ndu ba ga ndin ba. A la vu lambe ba nda fan ba ti tsitsa ma da ga ba.
42 Tak se všichni najedli dosyta
Baka ntan da wrji sa'sa'me don mbuerma.
43 a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků.
Ba vu shu ni sisen wlon don harli.
44 Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.
Bi wa ba tan bredia u lambe-a ba lilon dubu ton.
45 Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil.
A ni kle tre's da ndu manzani ba ri ni nhamma gwu'a nda hi guci wu ni Besaida nda ndu kpentren ndi ba hi kpamba.
Da indi ba ba hi wawu-u wa ka hon hi ngblu nda'yi addua.
47 Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře.
Yalu a tie u Jirgi'a ka ri tsutsu ma-a ye u Yesu na rli he ni meme ni nkrji ma.
48 Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera. Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
A to ba ni mi Jirgia ni tsi kpa wa ba ki tie ni shishi ngwungwu'a nda ta son vu ba yiba.
49 Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
Amma da ba to u si zren ni tu ma-a baka ya nda ahi ibrji,
50 On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
sisri ti ba u baka yira yi! Gbagblame, a tre ni ba nda hla bamu vu suron! A hi me! Na klu sisri na!
51 Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal. Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
A ri mi Jirgi'a ni ba' u ngwu ngwu'a ka ku kli nda na la fu na. Ikpie a nno ba mre kpukpome.
52 Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
Don ba na rli rehe to njima ni kpie wa a tie ni bredi ba me' isuron ba ana kpan kpa.
53 Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
Niwa ba ru kikle (kpace) ma-a, ba ye ni gbu Gennesarit nda llo' Jirgia zi ki.
54 Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
Niwa ba rju ni Jirgi'a indi ba ba tsi to-o,
55 Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
nda tsutsu ka nji bi lillo ni ba tabli mba rji ba'u nklan mba hi ni wrji wa ba wo nda a hea.
56 Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.
Duk wrji wa a ri ni gbu, ko rligra ma ko tsitsa ma ko ni meme ndi bari ani to ba zi bi lillo ni bubu wa ba zu hi kasuwa. Ba breu ndu don ba me' ndu ba kpire nyiu nklon ma, gbugbu u wa ba kpire a ba kpa si kpamba
