Marek 4
1 Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu.
Kendo Yesu nochako puonjo e dho nam. To oganda maduongʼ nochokore molwore omiyo nodonjo ei yie mi obetie ka ji duto to ochungʼ oko e dho nam.
2 Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:
Yesu nopuonjogi gik mangʼeny e yor ngeche. E puonjnego nowacho niya,
3 „Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí.
“Winjauru! Japur moro nodhi chwoyo kodhi,
4 Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci.
kane oyudo ochwoyo, kodhi moko nolwar e dir yo, mi winy nobiro mochamogi duto.
5 Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy.
Kodhi moko nolwar kuonde motimo lwendni, ma lowo operoree mine gitwi piyo piyo, nikech lowo ne thany thany.
6 Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy.
To ka chiengʼ nowuok, chamgo nowangʼ, kendo nikech ne gionge tiendegi, ne gitwo.
7 Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy.
Kodhi moko nolwar e kind kudho, to ka kudhogo nodongo, ne githungʼo chamgo mi gimonogi nyak.
8 Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“
To kodhi moko to nolwar e lowo maber, mine gitwi kendo gichiego cham. Neginyago cham, moko nyadi piero adek, moko nyadi piero auchiel, kendo moko nyadi mia achiel.”
9 „Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí, “uzavřel Ježíš.
Bangʼe Yesu nomedo wacho niya, “Ngʼat man-gi it mar winjo wach mondo owinji.”
10 Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“
Kane odongʼ kende, jopuonjrene apar gariyo gi jomoko mane ni bute nopenje tiend ngechego.
11 „Vy, kteří mi býváte nablízku, “odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích.
Nowachonigi niya, “Un osemiu rieko mar ngʼeyo tiend gik mopondo mag pinyruoth Nyasaye. To joma moko, to iwuoyogo gi ngeche
12 Je však o nich psáno v proroctví: Dívají se, a nevidí, poslouchají, a přece nerozumějí, a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu, aby jim odpustil jejich viny.
mondo mi, “‘gisik ka gingʼicho to ok ginine gimoro, kendo gisik ka giwinjo weche miwacho to wach ok nodonjnegi; nimar dipo ka gilokore mi owenegi richogi!’”
13 Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?
Yesu nomedo loso kodgi kowachonegi niya, “Ere kaka ok unyal winjo tiend ngeroni? Ka kamano to bende ubiro winjo tiend ngero moro amora?
14 Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu.
Japur chwoyo kodhi ma en Wach.
15 Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.
Jomoko chalo gi kodhi molwar e dir yo, kama ichwoyoe Wach. E sa nogo ma jogi owinjoe Wach to Satan biro mi magi Wach ma giwinjono.
16 Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou,
Jomoko to chalo mana kaka kodhi mochwo kuonde motimo lwanda. Gin giwinjo Wach kendo girwake sano gi mor.
17 jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.
To nikech gionge tiendegi Wach ok bedi eigi amingʼa. Ka chandruok kata sand obiro nigi nikech Wach Nyasaye to gipodho piyo piyo nono.
18 Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou,
Moko chalo kaka kodhi molwar e kind kudho.
19 ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku. (aiōn g165)
To achien parruok kuom ngima mar pinyni gi wuond ma mwandu kelo kaachiel gi gombo mag pinyni ma gigombogo gik mathoth, thungʼo Wach mamone nyak. (aiōn g165)
20 Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“
Moko to chal mana gi kodhi mochuo e lowo maber, giwinjo Wach mi girwaki. Kendo ginyak maber mana ka kodhi manyak nyadi piero adek, nyadi piero auchiel, nyaka nyadi mia achiel.”
21 „Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
Nowachonegi niya, “Bende ngʼato kuomu nyalo moko taya bangʼe to oume gi bakul kata okete e bwo kitanda? Donge okete ewi rachungi taya?
22 Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno.
Ngʼeuru ni onge gimoro mopandi ma ok nofweny, to bende onge gimoro amora mitimo lingʼ-lingʼ ma ok noket e lela.
Ka ngʼato nigi it mar winjo wach to mondo owinji.”
Yesu nodhi nyime kawachonegi niya, “Chikuru itu maber mondo uwinj weche miwachonu, nimar rapim mupimogo ema ibiro pimnugo un bende, kendo moloyo kanyo.
25 Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
Ngʼat man-go nomedne mi nobed gi gik mogundho; to ngʼat ma ongego kata mano ma en-go nomaye.”
26 Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde.
Nowacho bende niya, “Ma e kaka pinyruoth Nyasaye chalo. Ngʼato chwoyo kodhi e lowo.
27 Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat.
Otieno kata odiechiengʼ, kata ka onindo kata oneno, to kodhigo twi atwiya mi dongi, ka jachwoyo ok ongʼeyo kaka mano timore.
28 Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas.
Lowo owuon ema golo kodhi; mokwongo tiendene wuok, eka wiye gulo oko kaeto bangʼe kodhi dongo mi chieg cham.
29 A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
Ka cham osechiek to gikanyono wuon puodho kawo pand keyo mondo okayego.”
30 „Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“uvažoval Ježíš.
Nowacho kendo niya, “En yo mane ma wanyalo pimogo pinyruoth Nyasaye, kata en ngero mane manyalo nyisowa kite?
31 „Je to s ním jako se seménkem hořčice.
Ochal gi koth karadali ma en e kodhi matinie mogik mikomo e puodho.
32 To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
To kata otin kamano to kosekome to odongo mi obed maduongʼ moloyo yiende mag puodho duto. Bedene yarore madongo mi winy mafuyo e kor polo biro ywe e tipone.”
33 Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení.
Yesu nomedo wuoyonegi gi ngeche machal gi mago e thuolo moro amora mane ginyalo winje.
34 Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.
Ne ok owachonegi wach moro amora ma ok okonyore gi ngero. To ka thuolo noyudore mi odongʼ gi jopuonjrene kendgi to nonyisogi tiend weche duto.
35 K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“
Chiengʼno godhiambo Yesu nowacho ne jopuonjrene niya, “Wadhiuru loka nam komachielo.”
36 Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi.
Omiyo ne giwuok giweyo oganda, mine gidhi kode mana kaka ne En-no, mi gichako kwangʼ kode ei yie. Ne nitie yiedhi mamoko bende mane kwangʼ kodgi e nam.
37 Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou.
Eka ahiti mangʼongo notugore mi apaka nochako tago yie koni gi koni mi pi nochako pongʼe.
38 Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“
Sechego noyudo Yesu nindo ewi raten man kachien yie. Jopuonjre nochiewe kagiwachone niya, “Japuonj, donge litni ka watho?”
39 Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.
Yesu nochiewo mokwero yamo. Nochiko apaka kowachone niya, “Kwe! Lingʼ thi!” Gikanyono yamo nokwe mi piny olingʼ thi.
40 Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
Bangʼ mano Yesu nowachone jopuonjrene niya, “Angʼo momiyo uluor kamano? Pod uonge mana gi yie?”
41 Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“
Luoro nomakogi mi gipenjore kendgi niya, “Ma en ngʼa, ma kata yamo gi apaka bende winje?”
