< Marek 15 >

1 Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
Et confestim, mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et Scribis, et universo concilio, vincientes Iesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.
2 „Tak ty jsi ten král Židů?“ušklíbl se Pilát. „Jak říkáš, “odpověděl Ježíš.
Et interrogavit eum Pilatus: Tu es rex Iudæorum? At ille respondens, ait illi: Tu dicis.
3 Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů.
Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.
4 „Co ty na?“dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens: Non respondes quidquam? vide in quantis te accusant.
5 Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
Iesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.
6 Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů.
Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.
7 Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.
8 Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
Et cum ascendisset turba, cœpit rogare, sicut semper faciebat illis.
9 Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“
Pilatus autem respondit eis, et dixit: Vultis dimittam vobis regem Iudæorum?
10 Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.
11 Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.
12 „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
Pilatus autem iterum respondens, ait illis: Quid ergo vultis faciam regi Iudæorum?
13 „Ukřižovat!“ozvaly se výkřiky.
At illi iterum clamaverunt: Crucifige eum.
14 „Ale za jaký zločin?“namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
Pilatus vero dicebat illis: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant: Crucifige eum.
15 Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Iesum flagellis cæsum, ut crucifigeretur.
16 Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu.
Milites autem duxerunt eum in atrium prætorii, et convocant totam cohortem,
17 Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu.
et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.
18 Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“
Et cœperunt salutare eum: Ave rex Iudæorum.
19 Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
Et percutiebant caput eius arundine: et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.
20 Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis: et educunt illum ut crucifigerent eum.
21 Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
Et angariaverunt prætereuntem quempiam, Simonem Cyrenæum venientem de villa, patrem Alexandri, et Rufi, ut tolleret crucem eius.
22 Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka.
Et perducunt illum in Golgotha locum: quod est interpretatum Calvariæ locus.
23 Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
Et dabant ei bibere myrrhatum vinum: et non accepit.
24 Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta eius, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.
25 Poprava se konala v devět hodin ráno.
Erat autem hora tertia: et crucifixerunt eum.
26 Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
Et erat titulus causæ eius inscriptus: REX IUDÆORUM.
27 Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně.
Et cum eo crucifigunt duos latrones: unum a dextris, et alium a sinistris eius.
28 Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
Et impleta est scriptura, quæ dicit: Et cum iniquis reputatus est.
29 Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu: „Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit?
Et prætereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reædificas:
30 Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
salvum fac temetipsum descendens de cruce.
31 Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali: „Jiným pomáhal a teď je bezmocný.
Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum Scribis dicebant: Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere.
32 Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“A také zločinci na křížích mu spílali.
Christus rex Israel descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.
33 V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
Et facta hora sexta, tenebræ factæ sunt per totam terram usque in horam nonam.
34 Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Et hora nona exclamavit Iesus voce magna, dicens: Eloi, eloi, lamma sabacthani? quod est interpretatum: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
35 Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše.
Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant: Ecce Eliam vocat.
36 Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens: Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.
37 Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
Iesus autem emissa voce magna expiravit.
38 V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.
39 Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
Videns autem Centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait: Vere hic homo Filius Dei erat.
40 Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“a Josefa, a Salome.
Erant autem et mulieres de longe aspicientes: inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi minoris, et Ioseph mater, et Salome:
41 Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
et cum esset in Galilæa, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliæ multæ, quæ simul cum eo ascenderant Ierosolymam.
42 Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku.
Et cum iam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum)
43 Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
venit Ioseph ab Arimathæa nobilis decurio, qui et ipse erat expectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu.
44 Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to.
Pilatus autem mirabatur si iam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si iam mortuus esset.
45 Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Ioseph.
46 Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
Ioseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit sindone, et posuit eum in monumento, quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.
47 Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.
Maria autem Magdalene, et Maria Ioseph aspiciebant ubi poneretur.

< Marek 15 >