Marek 14
1 Dva dny před židovskými Velikonocemi byl Ježíš v Betanii hostem u Šimona, zvaného Malomocný.
Kane odongʼ ndalo ariyo mondo Sap Pasaka kod Sawo mar makati ma ok oketie thowi ochopi, jodolo madongo gi jopuonj chik ne manyo yo moro malingʼ-lingʼ mane ginyalo makogo Yesu mondo ginege.
2 Právě byli u stolu, když do domu přišla žena s alabastrovou nádobkou drahocenného vonného oleje z pravého nardu. Otevřela ji a olej vylila na Ježíšovu hlavu.
To ne giwinjore kendgi niya, “Kik watim kamano ka Sawo pod dhi nyime, nono to ji ongʼanyonwa.”
3 Některým se to zdálo přehnané a říkali si mezi sebou: „K čemu takové plýtvání? Vždyť ten olej měl cenu přes tři sta denárů. Mohli jsme ho prodat a výtěžek rozdat chudým.“
Kane oyudo Yesu ni Bethania, kochiemo e mesa e dala ngʼat moro miluongo ni Simon ja-dhoho, dhako moro nobiro gi chupa mar alabasta mopongʼ gi mo mangʼwe ngʼar kendo ma nengone tek. Notoyo ngʼut chupano mi oolo morno duto ewi Yesu.
4 Vyčetli to i té ženě. Ale Ježíš se jí ujal: „Nechte ji. Proč jí kazíte radost? Vždyť ona to myslí dobře.
Moko kuom joma ne ni kanyo nyiego nomako mi gikuotho e kindgi giwegi niya, “Morni iketho malit kayiem nangʼo?
5 Chudých bude vždycky dost a budete mít příležitost jim pomáhat, ale já od vás odejdu.
Ne inyalo loke pesa mangʼeny moloyo chudo mar ngʼato kuom higa achiel mi pesago pogi ne joma odhier.” Ne gikwero mamano gi dwol makwiny.
6 Udělala, co mohla. Vlastně předem ošetřila moje tělo, jako se to dělá před pohřbem.
To Yesu nodwokogi niya, “Weyeuru mos. Uchande nangʼo? Osetimona gima ber miwuoro.
7 Poslyšte, co vám teď řeknu: Kdekoliv po světě se bude mluvit o mně, tam se také bude připomínat tento její čin.“
Joma odhier ubiro bedogo kinde duto, kendo unyalo konyogi sa asaya muhero. To an ok ubi siko ka un koda ndalo duto.
8 Mezitím se radili velekněží a učitelé zákona, jak by Ježíše nenápadně zatkli a odstranili.
Ne otimo monyalo. Ne oolo mo mangʼwe ngʼarno e ringra chon mondo oikago ne ikna.
9 Usnesli se: „Nesmíme to udělat o svátcích, aby nevznikly nepokoje, když je v Jeruzalémě mnoho poutníků.“
Awachonu adier ni kamoro amora ma noyalie Injili e kind ogendini duto mag piny, gima dhakoni otimo bende nohul, kiparego.”
10 Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, nabídl vedoucím židovským kněžím, že jim Ježíše vydá, až bude na nějakém opuštěném místě.
Eka Judas Iskariot, mane en achiel kuom jopuonjrene apar gariyo, nodhi ir jodolo madongo mondo ondhog Yesu oket e lwetgi.
11 To právě potřebovali, a tak mu za to slíbili peněžitou odměnu. Od té chvíle čekal Jidáš na svou příležitost.
Negimor gi wachno, mi gisingore ni gibiro miye pesa. Omiyo nochako manyo kinde maber mar kete e lwetgi.
12 První den svátků, kdy se zabíjel a jedl velikonoční beránek, zeptali se učedníci Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“
Chiengʼ mokwongo mar Sap Makati ma ok oketie Thowi, chiengʼ mane ochuno jo-Yahudi mondo oyangʼ nyarombo mar Pasaka, jopuonjre Yesu nopenje niya, “Idwaro mondo wadhi waikni kama ichame Pasaka kanye?”
13 Ježíš poslal dva z nich do města; měli potkat člověka se džbánem vody
Kuom mano Yesu nooro jopuonjrene ariyo kowachonegi niya, “Dhiuru ei dala maduongʼ mondo urom gi ngʼato motingʼo dapi. Luweuru nyaka ot modhiye.
14 a sledovat ho až do domu. Majiteli toho domu měli říci: „Mistr prosí, abys nám ukázal místnost, kde máme jíst velikonoční večeři.“
Uwach ne wuon ot modonjeno ni, ‘Japuonj penjo niya, ere oda mar welo monego achamie Sap Pasaka kod jopuonjrena?’
15 A on jim měl ukázat velikou jídelnu v patře, zařízenou a připravenou. Tam měli prostřít k jídlu.
Obiro nyisou ot malach molos malo, kama osechanie kombe kendo oseiki; maber, kanyo ema uiknwa.”
16 Dva z učedníků šli tedy do města, podle Ježíšova návodu našli dům a připravili velikonočního beránka.
Jopuonjrego noa modhi Dala maduongʼ moyudo gik moko mana kaka Yesu nosewachonegi. Omiyo negiloso Sap Pasaka.
17 Večer tam přišel Ježíš s ostatními.
Kane ochopo godhiambo, Yesu nochopo, ka en kod jopuonjrene apar gariyo.
18 Při večeři se na ně obrátil: „Poslyšte, co vám řeknu: Jeden z vás, kteří jste se mnou u stolu, mě zradí.“
Kane oyudo gichiemo, nowachonegi niya, “Awachonu adier ni achiel kuomu biro ndhoga, en ngʼat machiemo koda.”
19 Zaraženě na sebe pohlédli: „Koho tím míní? Snad ne mne?“
Chunygi nodoko malit, mi moro ka moro nochako wachone niya, “Dobed an koso?”
20 Opakoval jim: „Je to jeden z vás dvanácti, který si nabírá ze stejné mísy se mnou.
To Yesu nodwokogi niya, “En achiel kuomu ji apar gariyo, ngʼat machiemo koda e tawo achiel.
21 Jdu cestou, která je mi určena, ale běda tomu člověku, který se propůjčil ke zradě. Bylo by pro něho lépe, kdyby se byl nenarodil.“
Wuod Dhano biro dhi adier mana kaka nondiki kuome. To ngʼat mandhogo Wuod Dhano none malit! Dine obedo maber moloyo kane ok onywole.”
22 Na závěr večeře vzdal Ježíš díky Bohu za chléb, lámal ho a podával kousky stolovníkům se slovy: „Jezte, to je moje tělo!“
Kane oyudo gichiemo, Yesu nokawo makati, kendo bangʼ goyo erokamano, nongʼinge momiyo jopuonjrene kowacho niya, “Kawuru, ma e ringra.”
23 Pak se pomodlil nad kalichem vína a podával jim ho všem se slovy:
Bangʼe nokawo kikombe, mi ogoyo erokamano bangʼe omiyogi eka negimetho koa e kikombeno giduto.
24 „To je moje krev, prolitá za mnohé jako pečeť nové smlouvy mezi Bohem a člověkem.
Nowachonegi niya, “Ma en remba mar singruok, ma ochwer ne ji mangʼeny.
25 A já vám říkám, že už neokusím jiného vína až do té doby, než s vámi zasednu k hostině v Božím království.“
Awachonu adier ni ok anamadh olemb mzabibu kendo nyaka chop odiechiengʼno ma anamadhee kendo manyien e pinyruoth Nyasaye.”
26 Nakonec zazpívali píseň a vyšli ven na Olivovou horu.
Kane gisewero wend pak, ne giwuok gidhi nyaka e Got Zeituni.
27 Cestou jim Ježíš řekl: „Tuto noc mě všichni opustíte. Prorok o tom napsal: ‚Zabijí pastýře a ovce se rozprchnou.‘
Yesu nonyisogi niya, “Un duto ubiro ringo uweya, nimar ondiki niya, “‘Abiro goyo jakwath mi rombe noke.’
28 Ale vstanu z mrtvých a půjdu napřed do Galileje, kde se setkáme.“
To bangʼ ka asechier to anatelnu adhi Galili.”
29 „I kdyby tě všichni zradili, já tě neopustím, “prohlásil Petr.
To Petro nonyiso Yesu niya, “An ok abi weyi kata ka ji duto oringo oweyi.”
30 „Poslyš, co ti řeknu, “odvětil Ježíš. „Dřív než kohout ráno podruhé zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
Yesu nodwoko Petro niya, “Awachoni adier ni otieno ma kawuononi, kapok thuon gweno okok diriyo in iwuon wangʼ inikweda nyadidek.”
31 „Kdybych měl i zemřít, nezapřu tě, “zapřísahal se Petr. Ostatní slibovali podobně.
To Petro nosingore koramo niya, “Kata ka ochuno ni nyaka atho kodi, to ok abi kwedi ngangʼ.” Jopuonjre mamoko duto bende nowuoyo machalre gi Petro.
32 Přišli do olivového sadu, zvaného Getsemane. „Počkejte tady na mne, než se pomodlím, “požádal Ježíš učedníky.
Negidhi kama iluongo ni Gethsemane. Yesu nowacho ne jopuonjrene niya, “Beduru ka e kinde ma alamo.”
33 Vzal s sebou jenom Petra, Jakuba a Jana. Ti viděli, že Ježíše se zmocňuje strach a tíseň.
Nokawo Petro gi Jakobo kod Johana modhigo, eka chunye nochako chandore kopongʼ gi paro mangʼeny.
34 Netajil se tím: „Je mi těžko až k smrti. Zůstaňte tady a bděte se mnou.“
Nowachone jopuonjrene niya, “Chunya opongʼ gi lit nyaka kar tho. Beduru ka mondo uriti.”
35 Odešel kousek dál, padl na zem a modlil se, aby byl ušetřen nastávajících hodin, kdyby to bylo možné.
Ne ochwalore nyime matin bangʼe to ogoyo chonge piny mi olamo ni kanyalore to sa mar masirano okadhe.
36 „Otče, Otče, “volal, „ty máš všechny možnosti. Ušetři mne toho kalicha utrpení. Nehleď však na to, co chci já, podrobím se poslušně tvé vůli.“
Nolemo kowacho niya, “Abba, Wuora, gik moko duto nyalore kuomi. Gol kikombeni kuoma. To ok kaka adwaro to mana kaka in ema idwaro.”
37 Vrátil se k těm, které vzal s sebou, a viděl, že spí. Probudil Petra: „Šimone, jak můžeš spát? To nedokážeš se mnou bdít ani tu chvíli?
Bangʼe nodok ir jopuonjrene monwangʼo ka ginindo. Nowachone Simon Petro niya, “Inindo? Rito otami kata kuom sa achiel kende?
38 Probuďte se a modlete se, abyste obstáli v přicházející zkoušce. Odhodlání nestačí, když člověk nemá dost sil.“
Beduru motangʼ kendo lamuru mondo kik udonj e tem. Chuny oikore makmana ringruok ema nyap.”
39 A opět odešel a modlil se jako předtím.
Ne ochako owuok odhi kendo molemo kaka mokwongo.
40 Když se k nim vrátil podruhé, spali zase, protože byli velmi unaveni. Nevěděli, co říci na svou omluvu.
To kane odwogo, nochako oyudogi ka ginindo, nikech nindo noingogi. Ne ok gingʼeyo gima diginyise.
41 Když přišel potřetí, řekl jim: „Ještě spíte? Ještě odpočíváte? Už dost! Přichází chvíle, kdy Syn člověka bude vydán do rukou zlých lidí.
Kane odwogo irgi kendo mar adek, nowachonegi niya, “Pod unindo aninda kendo uyweyo? Oromo! Sa osechopo. Neyeuru kaka indhogo Wuod Dhano kendo kaka ikete e lwet joricho.
42 Vstaňte a pojďte, můj zrádce už je zde.“
Chunguru wadhi! Jandhokna osechopo!”
43 Jen to dořekl, přicházel Jidáš – jeden z dvanácti nejbližších, a s ním velký zástup mužů, ozbrojených meči a obušky. Byla to chrámová stráž, poslaná velekněžími.
Kane pod owuoyo, Judas, mane en achiel kuom jopuonjrene apar gariyo nothinyore gi oganda mane omanore gi gik lwenje kaka ligangla gi arunge. Ne oorgi koa ir Jodolo madongo, jopuonj chik kod jodong oganda.
44 Aby se ve tmě nezmýlili, zrádce si s nimi smluvil toto znamení: „Kterého z nich políbím na pozdrav, to je on. Chyťte ho a dobře držte.“
Noyudo jandhok osechano kodgi ranyisi mobiro timo kowacho niya, “Ngʼat ma wangʼ ananyodhi e En, makeuru mondo udhi kode kurite ma ok onyal ringo otony.”
45 Přistoupil tedy k Ježíši a se slovem „Mistře“ho políbil.
Judas nopusore piyo piyo nyaka ir Yesu, mowachone niya, “Rabi!” bangʼe to onyodhe.
46 Ozbrojenci Ježíše popadli a zajali ho.
Jogo ne ondhiyo Yesu kendo negimake.
47 Jeden z jeho učedníků vytasil meč a sekl po jednom z útočníků tak, že mu uťal ucho.
To achiel kuom joma nochungʼ machiegni nowuodho liganglane kendo notongʼo jatij jadolo maduongʼ mi ochodo ite oko.
48 Ježíš se hájil pouze slovy: „Cožpak jsem zločinec, že jste na mne přitáhli jako do boje?
Yesu nowachone joma nobiro makego niya, “Uwuokna oko mondo umaka ka utingʼo ligengni kod arunge mana ka gima an jatend koko mar jo-jendeke nangʼo?
49 Každý den jsem přece učíval v chrámu, ale tam jste se na mne neodvážili. Ani nevíte, jak přesně plníte proroctví řečená o mně.“
Pile ka pile an kodu ka apuonjo e laru mag hekalu, to ne ok umaka. To koro ndiko nyaka chop kare.”
50 Ježíšovi učedníci se rozprchli.
Eka ji duto noweye moringo odhi.
51 Pouze jeden chlapec narychlo oblečený sledoval Ježíše z povzdálí. Strážci ho chytili za plášť,
Wuowi moro matin mane ni duk, mane orwako law abola, noyudo luwo bangʼ Yesu. Kane gi liwe mi gimake, nopusore nigi,
52 ale on se z něj vyvlékl a utekl nahý.
moringo otony ka en duk, moweyo nyaka sukane kanyo.
53 Ježíše odvedli k veleknězi, který ihned svolal nejvyšší židovskou radu.
Negikawo Yesu gitero ir jadolo maduongʼ mi jodolo madongo duto gi jodongo kaachiel gi jopuonj chik nochokore kaachiel.
54 Petr se opatrně vydal za nimi, a tak se dostal až na nádvoří veleknězova paláce. Posadil se k ohni strážců a hřál se s nimi.
Petro noluwo bangʼe gichien, modonjo kode nyaka e laru mar jadolo maduongʼ. Kanyo nobetie piny kaachiel gi jorito, kooyo mach e dwol.
55 Mezitím velekněz a jeho poradní sbor marně hledali člověka, který by dosvědčil, že Ježíš spáchal nějaký hrdelní zločin.
Jodolo madongo gi jobuch Sanhedrin duto ne manyo ketho mane ginyalo donjonego Yesu mondo gingʼadne buch tho, to ne ok giyudo ketho moro amora kuome.
56 Měli dost falešných svědků, ale jejich výpovědi si příliš odporovaly.
Ji mangʼeny bende ne jimbone wach ka giketo ketho mag miriambo e wiye, to wechegi ne ok chalre.
57 Několik se jich shodlo na Ježíšově výroku: „Zbořím tento chrám, postavený rukama. Za tři dny pak postavím jiný a nebude k tomu třeba lidských rukou.“
Bangʼe jomoko nochungʼ modonjone gi miriambo kawacho niya,
“Ne wawinjo jali kawacho ni, ‘Abiro muko hekalu ma dhano ogeroni eka bangʼ ndalo adek to, abiro gero machielo ma ok olos gi lwet dhano.’”
59 Ale ani tato svědectví nebyla jednotná.
To kata mana gin bende wechegi ne ok chalre.
60 Velekněz se ujal slova a zeptal se Ježíše: „Jak vyvrátíš tato obvinění?“
Eka jadolo maduongʼ nochungʼ malo e nyimgi mopenjo Yesu niya, “Dak idwok wachno? Ma wach manade ma jogi wacho kuomini?”
61 Ježíš však mlčel a nijak se nehájil. „Jsi Kristus, Boží Syn?“dotíral velekněz.
To Yesu nolingʼ alingʼa thi ma ok odwoke. Jadolo maduongʼ nochako openje niya, “In e Kristo ma Wuod Nyasaye Mangima koso?”
62 „Ano, jsem, “potvrdil Ježíš. „Uvidíte mne, jak sedím po Boží pravici a jak se vracím na zem z nebeských oblaků.“
Yesu nodwoke niya, “Ee, An. To unune Wuod Dhano kobet e bat korachwich mar Jal Maratego kendo kolor oa e boche polo.”
63 Teď velekněz roztrhl svoje vnější roucho na znamení pobouření a vykřikl: „Nač ještě svědky?
Jadolo maduongʼ noyiecho lepe kowacho niya, “Pod wadwaro joneno mamoko nangʼo?
64 Sami jste slyšeli, jak se rouhá. Co si zaslouží?“Jednohlasně ho odsoudili k smrti. Někteří se vrhli dopředu,
Un uwegi usewinjo koyanyo Nyasaye. Uparo nade?” Giduto ne gikwede kaka ngʼat mowinjore githo.
65 plivali na Ježíše, pak mu zavázali oči, políčkovali ho a křičeli: „Hádej, kdo to byl, ty proroku?“A také strážci ho začali bít obušky.
Eka jomoko nochako ngʼulo olawo kuome. Negitweyo wangʼe mi gigoye ngum, kagiwacho niya, “Hul ane ngʼa mogoyi.” Askeche to nongʼwane ka girodhe.
66 Mezitím jedna z veleknězových služek uviděla Petra u ohně, prohlédla si ho a řekla: „Ty jsi také jeden z těch, co chodili s tím Nazaretským Ježíšem!“
Kane oyudo Petro obet oko e laru, achiel kuom nyiri matiyone jadolo maduongʼ nobiro machiegni.
Ka noneno Petro kaoyo mach, nodhi machiegni kode morange matut, bangʼe owachone niya, “In bende ne in gi ja-Nazareth miluongo ni Yesu.”
68 „Nechápu, o čem mluvíš, “zapíral. Vykradl se z nádvoří a tehdy poprvé zakokrhal kohout.
To Petro nokwere kawacho niya, “Ok angʼeyo kendo kata winjo ok awinj tiend gima iwachono.” Bangʼe noa kanyo odhi e dhorangach.
69 Služka ho za chvíli opět zahlédla a začala vykládat okolostojícím: „Je to jeden z jeho přívrženců!“
Ka nyako ma jatichno nochako onene e dhorangach, nochako owacho ne joma ochungʼ kanyo niya, “Ngʼatni en achiel kuomgi.”
70 Petr to však znovu popřel. Kdosi se na něj osopil: „Určitě k nim patříš, máš taky galilejský přízvuk.“
To Petro nochako okwer kendo. Bangʼ kinde matin joma nochungʼ machiegni nowacho ne Petro niya, “adier in achiel kuomgi, nimar in ja-Galili.”
71 Tu se Petr začal dušovat a přísahal: „Neznám vůbec toho člověka, o kterém mluvíte.“
To en nochako kwongʼore mowachonegi koramo niya, “Ok angʼeyo ngʼat muwuoyo kuomeno.”
72 A právě tehdy zakokrhal kohout podruhé. To připomnělo Petrovi Ježíšova slova, že ho třikrát zapře, než kohout dvakrát zakokrhá. Vyběhl ven a propukl v pláč.
Gikanyono thuon gweno nokok kendo mar ariyo. Eka Petro noparo wach mane oyudo Yesu osewachone niya, “Kapok thuon gweno okok nyadiriyo to wangʼ inikweda nyadidek.” Wachno nobedone malit mi nochako ywak.
