Marek 12
1 Začal pak vyprávět následující příběh: „Jeden člověk založil vinici. Obehnal ji plotem, postavil lis na víno a vystavěl hlídkovou věž. Potom vinici pronajal pachtýřům a sám odcestoval.
And he began to speak to them by parables. A certain man planted a vineyard, and set an hedge about it, and dig a place for the winefat, and built a tower, and let it out to farmers, and went into a far country.
2 Když přišla doba vinobraní, pověřil jednoho ze svých sluhů, aby od pachtýřů vybral podíl z úrody, který mu náležel.
And at the season he sent to the farmers a servant, that he might receive from the farmers of the fruit of the vineyard.
3 Ale pachtýři sluhu ztloukli a vyhodili s prázdnou.
And they caught him, and beat him, and sent him away empty.
4 Majitel tam poslal jiného. Po něm začali házet kamení, těžce ho zranili na hlavě a vyhnali.
And again he sent to them another servant; and at him they cast stones, and wounded him in the head, and sent him away shamefully handled.
5 Poslal tam tedy dalšího a toho zabili. Tak majitel vinice postupně vyslal ještě několik svých lidí. Ke všem se chovali surově, některé ztloukli, jiné ubili.
And again he sent another; and him they killed, and many others; beating some, and killing some.
6 Nakonec tam vypravil svého jediného milovaného syna. Domníval se, že před ním přece jen budou mít respekt.
Having yet therefore one son, his well beloved, he sent him also last to them, saying, They will reverence my son.
7 Ale nájemci si řekli: ‚To je jediný dědic. Zabijme ho a vinice bude naše.‘
But those farmers said among themselves, This is the heir; come, let us kill him, and the inheritance shall be ours.
8 A tak se stalo. Syna zavraždili a tělo vyhodili z vinice ven.
And they took him, and killed him, and cast him out of the vineyard.
9 Co si myslíte, že udělá ten majitel, až přijde? Spravedlivě je odsoudí k smrti a vinici pronajme jiným.
What shall therefore the lord of the vineyard do? he will come and destroy the farmers, and will give the vineyard to others.
10 Vzpomeňte si, že v Bibli je psáno: ‚Kámen, kterým stavitelé opovrhli, se nakonec stal kamenem nejdůležitějším – svorníkem klenby.
And have you not read this scripture; The stone which the builders rejected is become the head of the corner:
11 Pán Bůh to tak učinil a my stojíme v údivu.‘“
This was the Lord’s doing, and it is marvelous in our eyes?
12 Židovští vůdci pochopili, že ten příběh platil jim, že oni jsou těmi proradnými pachtýři. Rádi by byli Ježíše zatkli, ale báli se davu. Prozatím od toho museli upustit.
And they sought to lay hold on him, but feared the people: for they knew that he had spoken the parable against them: and they left him, and went their way.
13 Poslali však za ním několik farizejů a členů Herodovy strany, aby ho vyprovokovali k nějakému žalovatelnému výroku.
And they send to him certain of the Pharisees and of the Herodians, to catch him in his words.
14 „Mistře, “oslovili ho úlisně, „víme, že pravda je ti nade všechno; ať se to komu líbí či nelíbí, učíš pravdě tak, jak ji znáš od Boha. Řekni nám: máme platit Římu daně, nebo nemáme?“
And when they were come, they say to him, Master, we know that you are true, and care for no man: for you regard not the person of men, but teach the way of God in truth: Is it lawful to give tribute to Caesar, or not?
15 Ježíš však nastraženou past prohlédl. „Co to na mě zkoušíte, podejte mi peníz!“
Shall we give, or shall we not give? But he, knowing their hypocrisy, said to them, Why tempt you me? bring me a penny, that I may see it.
16 Když mu ho podali, zeptal se: „Čí obraz a jméno je na té minci?“„Římského císaře, “řekli.
And they brought it. And he says to them, Whose is this image and superscription? And they said to him, Caesar’s.
17 „Dávejte tedy císaři, co je císařovo, a co je Boží, dávejte Bohu.“Tak jim to zase nevyšlo.
And Jesus answering said to them, Render to Caesar the things that are Caesar’s, and to God the things that are God’s. And they marveled at him.
18 Potom přišli se záludnou otázkou příslušníci skupiny saducejů, kteří nevěřili ve vzkříšení z mrtvých.
Then come to him the Sadducees, which say there is no resurrection; and they asked him, saying,
19 Řekli: „Mistře, v Mojžíšově zákoně je psáno: Zemře-li ženatý muž a nezanechá po sobě žádného dědice, jeho svobodný bratr je povinen oženit se s vdovou a zplodit bratrovi potomka.
Master, Moses wrote to us, If a man’s brother die, and leave his wife behind him, and leave no children, that his brother should take his wife, and raise up seed to his brother.
20 Povíme ti příběh: Bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil, brzo však zemřel a nenechal po sobě žádných dětí.
Now there were seven brothers: and the first took a wife, and dying left no seed.
21 Druhý se oženil s vdovou, ale brzy zemřel bezdětný. Tak to stále pokračovalo, až zemřel i poslední. Nikdo z nich nezanechal dědice.
And the second took her, and died, neither left he any seed: and the third likewise.
22 Nakonec zemřela i ta žena.
And the seven had her, and left no seed: last of all the woman died also.
23 Naše otázka zní: Čí bude ta žena po vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm.“
In the resurrection therefore, when they shall rise, whose wife shall she be of them? for the seven had her to wife.
24 Ježíš odpověděl: „Vaše chyba je v tom, že neznáte Bibli a nevěříte v Boží moc. Manželství je záležitostí pozemského života.
And Jesus answering said to them, Do you not therefore err, because you know not the scriptures, neither the power of God?
25 Až lidé vstanou z mrtvých, nebudou už mezi nimi tělesné svazky. Přetrvají jen svazky ducha.
For when they shall rise from the dead, they neither marry, nor are given in marriage; but are as the angels which are in heaven.
26 A o vzkříšení samotném vůbec nepochybujte. Cožpak jste nečetli o Mojžíšovi a hořícím keři? Jak se tam Bůh tehdy představil? ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův.‘Když o lidech zesnulých před mnoha staletími říká: ‚já JSEM jejich Bůh, ‘pak je jasné, že pro něj nikdy nepřestali existovat. Vidíte, jak jste vedle.“
And as touching the dead, that they rise: have you not read in the book of Moses, how in the bush God spoke to him, saying, I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?
He is not the God of the dead, but the God of the living: you therefore do greatly err.
28 Tyto rozhovory sledoval jeden z učitelů zákona. Zdálo se mu, že Ježíš odpovídá znamenitě. A tak mu předložil svůj problém: „Které přikázání je nejdůležitější?“
And one of the scribes came, and having heard them reasoning together, and perceiving that he had answered them well, asked him, Which is the first commandment of all?
29 Ježíš nezaváhal: „První přikázání zní takto: Slyš Izraeli, Pak Bůh je jediný Pán.
And Jesus answered him, The first of all the commandments is, Hear, O Israel; The Lord our God is one Lord:
30 Miluj ho z celého srdce, celou bytostí a ze všech sil.
And you shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind, and with all your strength: this is the first commandment.
31 A to druhé: Miluj druhého člověka tak, jako miluješ sebe. Nejsou důležitější přikázání než tato.“
And the second is like, namely this, You shall love your neighbor as yourself. There is none other commandment greater than these.
32 „Mistře, tys dobře vystihl to podstatné, “musel uznat tazatel. „Bůh je jen jeden a kromě něho není jiného.
And the scribe said to him, Well, Master, you have said the truth: for there is one God; and there is none other but he:
33 Milovat ho z celého srdce, celým rozumem a vší silou své vůle a druhé lidi milovat jako sebe – to je víc než všechny oběti zvířat na oltáři.“
And to love him with all the heart, and with all the understanding, and with all the soul, and with all the strength, and to love his neighbor as himself, is more than all whole burnt offerings and sacrifices.
34 „Ty nejsi daleko od Božího království, “ocenil jeho postoj Ježíš. Pak už se ho nikdo neodvážil na nic zeptat.
And when Jesus saw that he answered discreetly, he said to him, You are not far from the kingdom of God. And no man after that dared ask him any question.
35 Později, když Ježíš učil v chrámu, položil otázku: „Z čeho náboženští učitelé usuzují, že Kristus musí být potomkem krále Davida?
And Jesus answered and said, while he taught in the temple, How say the scribes that Christ is the son of David?
36 Vždyť sám David napsal, inspirován Duchem svatým: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti tvé nepřátele nepoložím k nohám.‘
For David himself said by the Holy Ghost, The LORD said to my Lord, Sit you on my right hand, till I make your enemies your footstool.
37 Když ho David nazývá svým Pánem, jak by tedy mohl být Davidovým synem?“Ježíš měl vždycky mnoho pozorných posluchačů.
David therefore himself calls him Lord; and from where is he then his son? And the common people heard him gladly.
38 Jednou je varoval: „Dejte si pozor na učitele, kteří se na veřejnosti procházejí v krásných šatech a čekají, že je lidé budou uctivě zdravit a klanět se jim.
And he said to them in his doctrine, Beware of the scribes, which love to go in long clothing, and love salutations in the marketplaces,
39 Rádi si zajišťují přední sedadla v modlitebnách a čestná místa na hostinách.
And the chief seats in the synagogues, and the uppermost rooms at feasts:
40 Vyjídají vdovské domy tím, že si dávají platit za modlitby, které úmyslně protahují. Protože učí jiné a takhle se chovají, Bůh je potrestá tím přísněji.“
Which devour widows’ houses, and for a pretense make long prayers: these shall receive greater damnation.
41 Jednou si Ježíš sedl proti chrámové pokladně a pozoroval lidi. Mnozí bohatí tam vkládali značné částky peněz.
And Jesus sat over against the treasury, and beheld how the people cast money into the treasury: and many that were rich cast in much.
42 Přišla také jedna chudá vdova a do pokladny vhodila dvě drobné mince.
And there came a certain poor widow, and she threw in two mites, which make a farthing.
43 Ježíš si zavolal své učedníky a řekl jim: „Poslyšte, ta chudá vdova vlastně dala víc než boháči.
And he called to him his disciples, and says to them, Truly I say to you, That this poor widow has cast more in, than all they which have cast into the treasury:
44 Ti dávali jen přebytky, bez kterých se snadno obejdou, ale ta žena dala všechno, co měla na živobytí.“
For all they did cast in of their abundance; but she of her want did cast in all that she had, even all her living.
