Marek 10
1 Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
And he arose from thence, and cometh into the coasts of Judæa by the farther side of Jordan: and the people resort unto him again; and, as he was wont, he taught them again.
2 Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
And the Pharisees came to him, and asked him, Is it lawful for a man to put away [his] wife? tempting him.
3 Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
And he answered and said unto them, What did Moses command you?
4 „K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
And they said, Moses suffered to write a bill of divorcement, and to put her away.
5 „To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce, “řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
And Jesus answered and said unto them, For the hardness of your heart he wrote you this precept.
6 Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
But from the beginning of the creation God made them male and female.
7 Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
For this cause shall a man leave his father and mother, and cleave to his wife;
8 v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
And they twain shall be one flesh: so then they are no more twain, but one flesh.
9 A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
What therefore God hath joined together, let not man put asunder.
10 Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
And in the house his disciples asked him again of the same [matter].
11 Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
And he saith unto them, Whosoever shall put away his wife, and marry another, committeth adultery against her.
12 A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
And if a woman shall put away her husband, and be married to another, she committeth adultery.
13 Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
And they brought young children to him, that he should touch them: and [his] disciples rebuked those that brought [them].
14 Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
But when Jesus saw [it], he was much displeased, and said unto them, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
15 A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall not enter therein.
16 Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
And he took them up in his arms, put [his] hands upon them, and blessed them.
17 Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
And when he was gone forth into the way, there came one running, and kneeled to him, and asked him, Good Master, what shall I do that I may inherit eternal life? (aiōnios g166)
18 „Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh, “odvětil Ježíš.
And Jesus said unto him, Why callest thou me good? [there is] none good but one, [that is], God.
19 „A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Defraud not, Honour thy father and mother.
20 „Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
And he answered and said unto him, Master, all these have I observed from my youth.
21 Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
Then Jesus beholding him loved him, and said unto him, One thing thou lackest: go thy way, sell whatsoever thou hast, and give to the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, take up the cross, and follow me.
22 Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
And he was sad at that saying, and went away grieved: for he had great possessions.
23 Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
And Jesus looked round about, and saith unto his disciples, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
24 To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
And the disciples were astonished at his words. But Jesus answereth again, and saith unto them, Children, how hard is it for them that trust in riches to enter into the kingdom of God!
25 Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
It is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
26 To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“říkali si mezi sebou.
And they were astonished out of measure, saying among themselves, Who then can be saved?
27 Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
And Jesus looking upon them saith, With men [it is] impossible, but not with God: for with God all things are possible.
28 Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
Then Peter began to say unto him, Lo, we have left all, and have followed thee.
29 „Ujišťuji vás, “odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
And Jesus answered and said, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or brethren, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or lands, for my sake, and the gospel’s,
31 Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
But many [that are] first shall be last; and the last first.
32 Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
And they were in the way going up to Jerusalem; and Jesus went before them: and they were amazed; and as they followed, they were afraid. And he took again the twelve, and began to tell them what things should happen unto him,
33 „Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
[Saying], Behold, we go up to Jerusalem; and the Son of man shall be delivered unto the chief priests, and unto the scribes; and they shall condemn him to death, and shall deliver him to the Gentiles:
34 Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
And they shall mock him, and shall scourge him, and shall spit upon him, and shall kill him: and the third day he shall rise again.
35 Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
And James and John, the sons of Zebedee, come unto him, saying, Master, we would that thou shouldest do for us whatsoever we shall desire.
36 „Co si ode mne přejete?“vzhlédl Ježíš.
And he said unto them, What would ye that I should do for you?
37 „Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
They said unto him, Grant unto us that we may sit, one on thy right hand, and the other on thy left hand, in thy glory.
38 „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
But Jesus said unto them, Ye know not what ye ask: can ye drink of the cup that I drink of? and be baptized with the baptism that I am baptized with?
39 „Ale jistě, “přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
And they said unto him, We can. And Jesus said unto them, Ye shall indeed drink of the cup that I drink of; and with the baptism that I am baptized withal shall ye be baptized:
40 Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
But to sit on my right hand and on my left hand is not mine to give; but [it shall be given to them] for whom it is prepared.
41 Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
And when the ten heard [it], they began to be much displeased with James and John.
42 Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
But Jesus called them [to him], and saith unto them, Ye know that they which are accounted to rule over the Gentiles exercise lordship over them; and their great ones exercise authority upon them.
43 Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
But so shall it not be among you: but whosoever will be great among you, shall be your minister:
44 A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
And whosoever of you will be the chiefest, shall be servant of all.
45 Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
For even the Son of man came not to be ministered unto, but to minister, and to give his life a ransom for many.
46 Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
And they came to Jericho: and as he went out of Jericho with his disciples and a great number of people, blind Bartimæus, the son of Timæus, sat by the highway side begging.
47 Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
And when he heard that it was Jesus of Nazareth, he began to cry out, and say, Jesus, [thou] Son of David, have mercy on me.
48 Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
And many charged him that he should hold his peace: but he cried the more a great deal, [Thou] Son of David, have mercy on me.
49 Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
And Jesus stood still, and commanded him to be called. And they call the blind man, saying unto him, Be of good comfort, rise; he calleth thee.
50 Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
And he, casting away his garment, rose, and came to Jesus.
51 „Co pro tebe mohu udělat?“dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
And Jesus answered and said unto him, What wilt thou that I should do unto thee? The blind man said unto him, Lord, that I might receive my sight.
52 „Staň se, tvá víra tě zachránila.“V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.
And Jesus said unto him, Go thy way; thy faith hath made thee whole. And immediately he received his sight, and followed Jesus in the way.
