Marek 10
1 Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
KAHCHU iiti otsi niiya, kahchu yuhchiklodesha Judea ti otaihchi Jordan natyechi: kahchu tane yinkhatyesha; kahchu tane ootanaun akehe kooh otye keeoach ahli taneghaotatyechoo.
2 Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
Kahchu Phariseene yechitestyetl kahchu taoontya yehti, Oochu la teze tatsiyue yechanaolohu aotezi? kikaotyehunooh.
3 Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
Kahchu ateyatetlalon toowehchu yehtilon Tyeha kehe anaghehtya Moses?
4 „K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
Kahchu toowe ghati, Moses hatyeh kha syeklah takehnichatinklessi o-ochatihtyehi adusklesse, kahchu oonchatoohtyellu.
5 „To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce, “řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
Kahchu Jesus ateyatetlakahchu toowe yehti, Naghadzye natsut akehe ayi ihe naghatsi achateskleslon tidi sa.
6 Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
Ahwole hatseto otsi tike ooli toh Nagha Tgha teze oola tsege chu.
7 Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
Ayi otsi teze tatgha echeli to chu kahchu tatsiyue kah awoti;
8 v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
Kahchu kooh chu onkeghatatye kootsun ehlatootyesi: atu otaihchi onkyeghatutyesi ahwole kootsun ehlatootyesi.
9 A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
Oo ayi Nagha Tgha tsayaghehtichii, atuline inchake niyulel.
10 Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
Kahchu nito kwa oota yaotatichne taoontya yehti kwaka inhligi tsi.
11 Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
Kahchu toowe yehti, Ooline assine tatsiyue odehtyetine achune chu makahtueh akoochaile ate, soocha keoach.
12 A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
Tsege chu tatsiyue odehtye, kahchu makahtueh achilai ate, soocha keoach.
13 Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
Kahchu kiyananihtyi tsito yechihai, yekatootihi; yaotatichne yachuootatyech ayi naghanihtyisi ihe.
14 Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
Ahwole Jesus wa-ichi, ohtye atu minihtike ooghilelon, kahchu toowe yehti, Ghateh kooyasahlah tsito yechihai sachaghatutyeli, kahchu atu nanahahun: ayi ihe nao-oaizi Nagha Tgha kyeyih tsi.
15 A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
Kwa hli anaghaisii. Ooline atu niyatiooti Nagha Tgha kyeyih yechinekehchi atu Nagha Tgha kahchi koowoyezi.
16 Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
Kahchu yakoone ihe niyatintyih, kahchu yakatihtich, kahchu oochu yachi indityesa.
17 Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
Kahchu yitai tyesha atghunni kehchi, ehlaityi yuhchidesha ghatlelhu, kahchu yachinachustatalih, kahchu taoontya yehti toowe, Oochu Tanechiotyihi, tawoshlaitea ahtaze wostazonha? (aiōnios g166)
18 „Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh, “odvětil Ježíš.
Kahchu Jesus toowe yehti, Yehoo gha oochu indityesa sindilon ha? atuline oochu oontye ehlaiti zon, ayi Tikeaootli.
19 „A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
Sa tsiwohzon atanati, Atu soocha aoonta, Atu chu tane zaoohel, Atu chu anaooih, Atu chu ketselihoo tsiwotahoontich neotinoo, Atu chu tane nawoah, Ohtye taghooncha natgna chu noo chu.
20 „Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
Kahchu ateyatetlalon toowehchu yehti, Taneghaotatich, atghe tidi kama indityeaiih yeshihto otsi.
21 Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
Kahchu Jesus yakaihtgha, yuntyeh, kahchu toowe yehti, Ehlaiti ooli nainchi tehtsut: ootinta, anehisi anetye mataghaneli, tyetaisanaine chu ghatanale, kooh ohtye natatootlosi ya tehchi: kahchu yuhchidiya, kahchu ninaootiah ayi sookatiya-i, kahchu sakehtiya.
22 Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
Kahchu atu oochu indityesalon ayi sa tachi, kahchu yitaityeshalon atu keneli ihe: atane ohtye ooli natlon ayehilon.
23 Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
Kahchu Jesus klokanatgha, toowehchu yehti yaotatichne, Tewotye atatlate ayine matatintlone kwewootyelassi Nagha Tgha nataghe tsi!
24 To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
Kahchu yaotatichne yazake kaooghulli. Ahwole Jesus ateyatetla kahchu toowehchu yehti, Tsitohkaine, tahtye indatlaooh ayi kiyasooli mehmehetatintlon kwewootyelu Nagha Tgha mataghe tsi!
25 Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
Ayi kyeotunni ghatai kwewotyizoo apetsiche kaookoodi, o-ochi matatintlon ehlaiti teze kwewoya Nagha Tgha nataghe tsi.
26 To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“říkali si mezi sebou.
Kahchu o-ochi ghaooghali, toowe hlaghatati ihe, Mea mechua aghatoota?
27 Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
Kahchu Jesus yakaitgha toowe yehti, Tane la atu kookechi nioontsit, Nagha Tgha la atu kooh hoontye: aha atane Nagha Tgha atghezi ooli mahechi nioontsut.
28 Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
Kahchu Peter toowe tyi ehti, Nea anetye kyecho tasityetl, kahchu naghakyehtasityetliih.
29 „Ujišťuji vás, “odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
Kahchu Jesus ateyatetla toowehchu yehti, Kwa hli anaghaisii, atuline ooli kyeghachelihine nito kwa, mekye koole, mehtghizze koole, matgha koole, ma koole, matsiyue koole, maskyege koole, matsatle koole, suni ihe, kahchu otich oochu ihe,
31 Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
Ahwole natlone haladi atine haistlachi awotyeissi; kahchu haistlachi atine haladi awotyeissi.
32 Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
Kahchu atghunni aghatii Jerusalem otsi ghatestyetlu; kahchu Jesus yaghatyesha: kahchu kawoghuli; kahchu kiyahsellu oonighanityetlon. Kahchu niyatila keneti onketi matgha kahchu yatatati yesoo yuhniyi ihe,
33 „Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
Toowe ehti ihe, Nea Jerusalem otsitatyetl; kahchu tane Chue niyatoohtyelassi taneghaotatich tyiyine, adesklesne chu; inkai mazetse ooli kiyehtlon, kahchu kiyaniyutyelessi achunene;
34 Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
Kahchu kiyachaochesi, kahchu kikatootoozassi, kahchu kikyehoozekassi, kahchu kizoohelassi: taiti dzinee awooche ate tsitike nawootyeissi.
35 Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
Kahchu James chu John chu, Zebidee chue, yachidesha toowe yehtie, Taneghaotatyechi, kooh koosti aghaawoti akootiti sikooh.
36 „Co si ode mne přejete?“vzhlédl Ježíš.
Kahchu toowe yehti, Yea sachi nioonunassit naghachanasti?
37 „Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
Kahchu toowe kiyehti, Aghaniah sookah ookyetih, ehlaiti mehoonati, hligi oosklaghazihtye, nachatinchai kehe.
38 „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
Ahwole Jesus toowe yehtii, Atu atawahti ooli ootahkyeti: atu mihe tuwahto la ayi tsa mehtughastoii? kahchu tunaghakechuhkliti ayi mehtanekhaitsikliti ayi ihe nehsakaichihkliti?
39 „Ale jistě, “přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
Toowe kiyehti, Atu ahandatla. Kahchu Jesus toowe yehti, Kwa hli tuwahtoissi tsaeh ieti otsi tughastode; kahchu ayi mehtukhaitsihkliti mihe tusakechihklitii ihe ayi ihe mihe naghakyechuhklitassi:
40 Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
Ahwole wostyi chisinchi chu tayaghetichu oosklaghazintye atu si senatunne eli kaooali; ahwole kooyachulelassi ayine kooya so-ochesunne,
41 Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
Kahchu kenetyine aghatitsuk chi ohtye atu yatsi kyehanelilon James chu John chu.
42 Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
Ahwole Jesus tyechi yehtilon toowehchu yehti, Atawahti ayi kechanehtya kehe kikaootsutti ayi achune kooyakeolech; kahchu kootaityiye kooyaghatah.
43 Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
Ahwole naghai atu kooh akehe naghahtyeissi: Ahwole ayi koonoochu sachatoohcha kooti, naghani ayi nagha keo-otichassi:
44 A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
Kahchu ooline assine naghani ihe haladi miindichatoesi o-ochi chatoohchai gha, tane glia keo-otichassi achanetye gha.
45 Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
Ayi aghoo teze Chue atu makeochatichi ihe yuhchideya, ahwole tane gha keo-otichassi, kahchu khaooallu yeghataisi natlone yatachi ootane.
46 Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
Kahchu nighanintyetl Jericho: kahchu Jericho otsi hatayaooh yaotatichne chu tane natlone chu, mataituehi Bartimaeus, chue Timaeus, tinkuzze satah tyechihi ihe.
47 Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
Atitsuk chi ayi Jesus Nazareth chihtatyezutti, ohtye tyi otyesta, kahchu toowe yehti, Jesus nai chue David, soonchoonaya.
48 Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
Kahchu natlone yatati atu awotihi gha: hoontye ooli otaihchi ohtye otyesta, David chue, soonchoonaya.
49 Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
Kahchu Jesus hlininiya, kahchu kwehakehe ehti. Kahchu tyechi kiyehti ayi teze mataituehi, toowe kiyehti ihe, Kyeneneli, niiya; tyechi nehti.
50 Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
Kahchu ooyadehchus yiatehtakadi, niiya, kahchu Jesus tsidyesha.
51 „Co pro tebe mohu udělat?“dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
Kahchu Jesus otyesta toowehchu yehti, Ye sachinioonunisita anusleha? Ayi mataituehi teze toowe ehti, Aghaghintai, setai saanaoontlihi.
52 „Staň se, tvá víra tě zachránila.“V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.
Jesus toowe yehti, Taihchi ootinta; na-ihe naghinta. Iitetyeh matai naootli, kahchu Jesus kyehtesha atghunni.
