Lukáš 9
1 Ježíš svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad všemi démony a nemocemi.
Jesus called the Twelve together, and gave them power and authority over all demons, as well as to cure diseases.
2 Poslal je, aby uzdravovali a oznamovali, že Boží království je zde.
He sent them out as his Messengers, to proclaim the Kingdom of God, and to work cures.
3 Řekl jim: „Nic si s sebou na cestu neberte, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani náhradní šaty.
“Do not,” he said to them, “take anything for your journey; not even a staff, or a bag, or bread, or any silver, or a change of clothes with you.
4 Kde vám poskytnou přístřeší, tam nějakou dobu zůstaňte a odtamtud vycházejte ke svým úkolům.
Whatever house you go to stay in, remain there, and leave from that place.
5 Jestliže vás někde nepřijmou, nevnucujte se, odejděte a setřeste před nimi i prach se svých opánků, abyste je tak varovali před Božím hněvem.“
If people do not welcome you, as you leave that town, shake even the dust off your feet, as a protest against them.”
6 Učedníci se vypravili na cestu a chodili od vesnice k vesnici. Všude kázali radostnou zvěst o spáse a uzdravovali.
Then they set out and went from village to village, telling the Good News and curing people everywhere.
7 Všechno, co Ježíš kázal a činil, se doneslo až k vladaři Galileje Herodovi. Nevěděl dobře, co si o tom má myslet. Někteří tvrdili, že to Jan Křtitel, kterého dal Herodes popravit, vstal z mrtvých.
Prince Herod heard of all that was happening, and was perplexed, because it was said by some that John must be risen from the dead.
8 Jiní se domnívali, že se znovu ukázal prorok Elijáš, další usuzovali, že vstal z mrtvých některý ze starých proroků.
Some again said that Elijah had appeared, and others that one of the old Prophets had risen again.
9 Herodes říkal: „Jana Křtitele jsem přece dal popravit, kdo je tedy ten muž, o kterém slyším tak zvláštní věci?“Proto si velice přál Ježíše poznat.
But Herod himself said: “John I beheaded; but who is this of whom I hear such things?” And he endeavoured to see him.
10 Učedníci se vrátili k Ježíšovi a vypravovali mu o všem, co vykonali. Odebral se s nimi na odlehlé místo v okolí města Betsaidy.
When the Apostles returned, they related to Jesus all that they had done. Then Jesus retired privately to a town called Bethsaida, taking the Apostles with him.
11 Jakmile se však lidé dozvěděli, kam šel, vypravili se za ním. Ježíš je neodmítl, ale znovu kázal o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
But the people recognised him and followed him in crowds; and Jesus welcomed them and spoke to them about the Kingdom of God, while he cured those who were in need of help.
12 Začalo se stmívat. Učedníci za ním přišli a říkali: „Propusť už lidi, ať se mohou rozejít do okolních vesnic a dvorců, aby si sehnali něco k jídlu a mohli tam přenocovat; tady v té pustině nic neseženou.“
The day was drawing to a close, when the twelve came up to him, and said: “Send the crowd away, so that they may make their way to the villages and farms round about, and find themselves lodgings and provisions, for we are in a lonely spot here.”
13 Ježíš jim řekl: „Tak jim dejte najíst vy.“Podivili se: „My? Vždyť máme jen pět chlebů a dvě ryby a jen mužů je tu asi pět tisíc. Ledaže bychom my sami šli a něco pro ně nakoupili.“Ježíš nato řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“
But Jesus said: “It is for you to give them something to eat.” “We have not more than five loaves and two fishes,” they answered; “unless indeed we are to go and buy food for all these people.”
(For the men among them were about five thousand.) “Get them seated in companies,” was his reply, “about fifty in each.”
15 Tak se stalo.
This they did, and got all the people seated.
16 Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a ty dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak lámal ty pokrmy a podával svým učedníkům, aby je předkládali lidem.
Taking the five loaves and the two fishes, Jesus looked up to Heaven and said the blessing over them. Then he broke them in pieces, and gave them to his disciples to set before the people.
17 Všichni se dosyta najedli. Nakonec učedníci ještě sesbírali dvanáct košů zbytků.
Every one had sufficient to eat, and what was left of the broken pieces was picked up — twelve baskets.
18 Jednou se Ježíš odebral se svými učedníky na odlehlé místo k modlitbám. Otázal se jich: „Za koho mě vlastně lidé považují?“
Afterwards, when Jesus was alone, praying, his disciples joined him, and he asked them this question — “Who do the people say that I am?”
19 Odpověděli mu: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Elijáše, anebo za některého z dávných proroků, který vstal z mrtvých.“
“John the Baptist,” was their answer; “others, however, say that you are Elijah, while others say that one of the old Prophets has risen again.”
20 A tu jim Ježíš položil přímou otázku. „A za koho mě máte vy?“Petr odpověděl: „Ty jsi ten Boží Syn, Mesiáš.“
“But you,” he went on, “who do you say that I am?” And to this Peter answered: “The Christ of God.”
21 Ježíš svým učedníkům kladl na srdce, aby o tom zatím nehovořili.
Jesus, however, strictly charged them not to say this to any one;
22 A dodal: „Syn člověka musí ještě mnoho vytrpět. Starší, přední kněží a učitelé zákona ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.“
he told them that the Son of Man must undergo much suffering, and be rejected by the Councillors, and Chief Priests, and Teachers of the Law, and be put to death, and rise on the third day.
23 Všem pak řekl: „Kdo chceš jít za mnou, přestaň myslet na sebe, den za dnem nes svůj kříž a následuj mne.
And to all present he said: “If any man wishes to walk in my steps, let him renounce self, and take up his cross daily, and follow me.
24 Kdo chce žít podle sebe, promarní svůj život, ale kdo mi svěří celý svůj život, zachrání ho pro věčnost.
For whoever wishes to save his life will lose it, and whoever, for my sake, loses his life — that man shall save it.
25 Co by z toho člověk měl, kdyby získal třeba celý svět, ale prohrál věčnost?
What good does it do a man if, when he has gained the whole world, he has lost or forfeited himself?
26 Kdo se ke mně nezná a za má slova se stydí, za toho se budu jednou stydět i já, až znovu přijdu v plné slávě Boha Otce a v doprovodu andělů.
Whoever is ashamed of me and of my teaching, the Son of Man will be ashamed of him, when he comes in his Glory and the Glory of the father and of the holy angels.
27 Můžete se spolehnout, že někteří z vás nezemřou dříve, dokud neuvidí rozmach Božího království na zemi.“
Indeed, I tell you, some who are standing before me will not know death, till they have seen the Kingdom of God.”
28 Asi za týden po této rozmluvě vystoupil Ježíš s Petrem, Jakubem a Janem na jednu horu, aby se tam modlil.
About eight days after speaking these words, Jesus went up the mountain to pray, taking with him Peter, John, and James.
29 Během modlitby se proměnil výraz Ježíšovy tváře a také jeho šat oslnivě zbělel.
As he was praying, the aspect of his face was changed, and his clothing became of a glittering whiteness.
30 Pojednou se tam objevili dva muži nadzemského vzhledu – byl to Mojžíš a Elijáš. Hovořili s Ježíšem o událostech, které ho čekají v Jeruzalémě – o závěru jeho pozemského života a jeho odchodu k Otci.
And all at once two men were talking with Jesus; they were Moses and Elijah,
who appeared in a glorified state, and spoke of his departure, which was destined to take place at Jerusalem.
32 Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když procitli, uviděli Ježíše zářícího nebeským jasem a ty dva muže vedle něho.
Peter and his companions had been overpowered by sleep but, suddenly becoming wide awake, they saw Jesus glorified and the two men who were standing beside him.
33 Když se pak proroci chtěli vzdálit, řekl Petr Ježíšovi: „Jak je nám tu dobře, Pane! Co kdybychom tu postavili tři přístřešky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Elijášovi?“Nevěděl dobře, co mluví.
And, as Moses and Elijah were passing away from Jesus, Peter exclaimed: “Sir, it is good to be here; let us make three tents, one for you, and one for Moses, and one for Elijah.” He did not know what he was saying;
34 Ještě to ani nedořekl, když je zahalil oblak. To je naplnilo bázní.
and, while he was speaking, a cloud came down and enveloped them; and they were afraid, as they passed into the cloud;
35 Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“
and from the cloud came a voice which said — “This is my Son, the Chosen One; him you must hear.”
36 Po tom všem zůstal na hoře Ježíš zase jen se svými učedníky. O tom, co zde učedníci prožili, zatím nikomu nevyprávěli.
And, as the voice ceased, Jesus was found alone. The Apostles kept silence, and told no one about any of the things that they had seen.
37 Když příštího dne sestupovali z hory, vyšel jim naproti velký zástup lidí.
The next day, when they had come down from the mountain, a great crowd met Jesus.
38 Z davu začal na Ježíše volat jeden muž: „Pane, prosím tě, ujmi se mého syna. Mám jen jeho.
And just then a man in the crowd shouted out: “Teacher, I entreat you to look at my son, for he is my only child;
39 Zmocňuje se ho démon, můj syn pak křičí, u úst má pěnu a je celý zkroucený. Ten záchvat trvá dlouho a nesnadno ho přechází, strašně ho to týrá.
all at once a spirit will seize him, suddenly shriek out, and throw him into convulsions till he foams, and will leave him only when he is utterly exhausted.
40 Prosil jsem tvoje učedníky, aby mi syna uzdravili, ale nepodařilo se jim to.“
I entreated your disciples to drive the spirit out, but they could not.”
41 Ježíš na to řekl: „Vy ale napínáte moji trpělivost. Jak dlouho vám to bude ještě trvat než uvěříte? Přiveď sem svého syna!“
“O faithless and perverse generation!” Jesus exclaimed; “how long must I be with you and have patience with you? Lead your son here.”
42 Než však k němu chlapec došel, padl k zemi v novém záchvatu. Ježíš démona vyhnal, chlapce uzdravil a předal ho otci.
While the boy was coming up to Jesus, the demon dashed him down and threw him into convulsions. But Jesus rebuked the foul spirit, and cured the boy, and gave him back to his father.
43 Všichni byli tím jasným projevem Boží moci ohromeni. Lidé se ještě obdivovali Ježíšovu skutku, ale on se obrátil na své učedníky:
And all present were struck with awe at the majesty of God. In the midst of the general astonishment at all that Jesus was doing, he said to his disciples:
44 „Teď mne obdivují, ale uvidíte, co se mnou jednou provedou.“
“Listen carefully to my words. For the Son of Man is destined to be betrayed into the hands of his fellow men.”
45 To ovšem učedníci tenkrát nechápali, ale neodvážili se ho zeptat.
But the disciples did not understand the meaning of this; it had been concealed from them so that they did not see it, and they were afraid to question him as to what he meant.
46 Jednou se učedníci začali dohadovat, kdo z nich je nejvýznamnější.
A discussion arose among the disciples as to which of them was the greatest;
47 Ježíš to postřehl, postavil před ně dítě a
and Jesus, knowing of the discussion that was occupying their thoughts, took hold of a little child, and placed it beside him,
48 řekl: „Podle toho, jak se chováte k nejmenším, se dá usoudit, jaký vztah máte ke mně, a tak ukazujete svůj postoj k Bohu, který mne poslal. Ten nejpokornější mezi vámi je v Božích očích největší.“
and then said to them: “Any one who, for the sake of my Name, welcomes even this little child is welcoming me; and any one who welcomes me is welcoming him who sent me as his Messenger. For whoever is lowliest among you all — that man is great.”
49 Ještě se ozval Jan: „Pane, viděli jsme člověka, který ve tvém jménu vyháněl démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože s námi nechodí.“
Thereupon John said: “Sir, we saw a man driving out demons by using your name, and we tried to prevent him, because he does not follow you with us.”
50 Ježíš odpověděl: „Jen ho nechte, kdo není proti nám, je s námi.“
“None of you must prevent him,” Jesus said to John; “he who is not against you is for you.”
51 Přiblížil se čas, kdy měl Ježíš zemřít, a tak nastoupit cestu vzhůru k Bohu. Uvědomil si, že proto musí do Jeruzaléma.
As the days before his being taken up to Heaven were growing few, Jesus set his face resolutely in the direction of Jerusalem; and he sent on messengers in advance.
52 Na cestě přes samařské území poslal napřed učedníky, aby vyjednali nocleh v jedné vesnici.
On their way, they went into a Samaritan village to make preparations for him,
53 Tamní obyvatelé však Židy a Jeruzalém nenáviděli a nepřijali tedy Ježíše.
but the people there did not welcome him, because his face was set in the direction of Jerusalem.
54 Jakuba a Jana to rozhněvalo a řekli: „Pane, nemáme na ně svolat oheň z nebe, jako to kdysi udělal Elijáš? Ať ta vesnice shoří!“
When James and John saw this, they said: “Master, do you wish us to call for fire to come down from the heavens and consume them?”
55 Ježíš to rozhodně odmítl: „Jak vás může něco takového napadnout? Jako byste ani nebyli moji učedníci.
But Jesus turned and rebuked them.
56 Syn člověka přece nepřišel lidské životy mařit, ale zachraňovat.“Šli tedy do jiné vesnice.
And they made their way to another village.
57 Cestou mu řekl jeden muž: „Pane, jsem připraven tě kamkoliv následovat.“
And, while they were on their way, a man said to Jesus: “I will follow you wherever you go.”
58 Ježíš ho však upozornil: „Lišky mají své nory, ptáci hnízda, ale já často nevím, kam se večer uložím.“
“Foxes have holes,” he replied, “and wild birds their roosting-places, but the Son of Man has nowhere to lay his head.”
59 Jiného muže vyzval: „Pojď se mnou!“Ale on váhal a vymlouval se: „Dovol mi nejprve pochovat mého otce.“
To another man Jesus said: “Follow me.” “Let me first go and bury my father,” said the man.
60 Ježíš řekl: „Poslední službu mrtvým může vykonat kdokoliv, ale ty neotálej a kaž o Božím království, o záchraně člověka pro věčnost.“
But Jesus said: “Leave the dead to bury their dead; but go yourself and carry far and wide the news of the Kingdom of God.”
61 A ještě jiný řekl Ježíši: „Chci jít s tebou, ale dovol, abych se nejprve doma pořádně rozloučil.“
“Master,” said another, “I will follow you; but first let me say good-bye to my family.”
62 Ježíš mu řekl: „Chce-li oráč vyorat rovnou brázdu, nemůže se ohlížet nazpátek. Kdo není ochoten jít hned, není způsobilý pro Boží království.“
But Jesus answered: “No one who looks back, after putting his hand to the plough, is fitted for the Kingdom of God.”
