Lukáš 9
1 Ježíš svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad všemi démony a nemocemi.
Iyesus tatse git b́woshtswotsi b́maand s'eegdek't fo'erawwotsi kishosh, shod jam kashiy, angonat alon b́ imi.
2 Poslal je, aby uzdravovali a oznamovali, že Boží království je zde.
Ik'i mengsti jango ash jamosh bo keewitwok'o shodetswotsno bo kashitwok'o boon b́ woshi.
3 Řekl jim: „Nic si s sebou na cestu neberte, ani hůl, ani mošnu, ani chléb, ani peníze, ani náhradní šaty.
Hank'owa boosh bí et, «It werindosh wotitwo eegor deshdek' k'ayere, gumbonor b́wotiyal, k'arc'itonor, galonor, gizonor, woniyet tahonor dab daamk'ayere.
4 Kde vám poskytnou přístřeší, tam nějakou dobu zůstaňte a odtamtud vycházejte ke svým úkolům.
Ibo amr maa ikots it kindor gálmanitse keer it amfetsosh maa man mec'rotse teyere.
5 Jestliže vás někde nepřijmou, nevnucujte se, odejděte a setřeste před nimi i prach se svých opánků, abyste je tak varovali před Božím hněvem.“
Asha ashwots itn ibiyo bok'azetk wotiyalmó gálmani fakshr it amor it tufatsi k'undo tebk'rar ameree, manwere boats gaw wotitwe.»
6 Učedníci se vypravili na cestu a chodili od vesnice k vesnici. Všude kázali radostnou zvěst o spáse a uzdravovali.
Mansh wosheetsots maniye kesht doo shishyo daniyfetst shodetswotsi kashiyifere gál gálotse boguurefoni.
7 Všechno, co Ježíš kázal a činil, se doneslo až k vladaři Galileje Herodovi. Nevěděl dobře, co si o tom má myslet. Někteří tvrdili, že to Jan Křtitel, kterého dal Herodes popravit, vstal z mrtvých.
Ash ik iko «Gpfo Yohans k'irotse k'az tuure» ett bo keewirwotse Gelil dats k'eezfo Herodis Iyesus fints jamo b́ shishor daand b́wutsi.
8 Jiní se domnívali, že se znovu ukázal prorok Elijáš, další usuzovali, že vstal z mrtvých některý ze starých proroků.
Mank'o ik ikwots «Nebiyo Eliyas aanat waare, » bo etor k'atswotsmó «Shints nebiywotsitse iko k'irotse k'az tuure, » bo etiri.
9 Herodes říkal: „Jana Křtitele jsem přece dal popravit, kdo je tedy ten muž, o kterém slyším tak zvláštní věci?“Proto si velice přál Ježíše poznat.
Herodiswe b́ kaaton «Taa Yohans tooko k'ut'rere, eshe, jaman k'alirwe ett keeweyirwo kone eshna?» bí etfo. Bín bek'ono b́ tewnfo.
10 Učedníci se vrátili k Ježíšovi a vypravovali mu o všem, co vykonali. Odebral se s nimi na odlehlé místo v okolí města Betsaidy.
B́woshefwots bowoshetsoke aani wáát bok'alts jamo Iyesussh bokeewi. Bíwere Betesayida eteets kitu ganoke fa'a jokats bo aali dek't bíami.
11 Jakmile se však lidé dozvěděli, kam šel, vypravili se za ním. Ježíš je neodmítl, ale znovu kázal o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.
Ash ashonwre Iyesus beyoko áwok b́woto bo daniyakon b́shuutso shoy dek't botuw, bíwere boon dek't Ik'i mengsti jango boosh b́ daniyi, boshodatse kasho geeyat waats jamwotsno bo shodotse b́ kashi.
12 Začalo se stmívat. Učedníci za ním přišli a říkali: „Propusť už lidi, ať se mohou rozejít do okolních vesnic a dvorců, aby si sehnali něco k jídlu a mohli tam přenocovat; tady v té pustině nic neseženou.“
Aawo ilosh bí'etfere, b́danif tatse gitwots Iyesus maants t'int «No beyirwokanwo woorwere, eshe ash ashuwotsi gúranatse fa'a kitwotsnat gat'eriwotsits amr mishonat k'eyokon gee bodek'etwok'o fakshk'rowe, » bo et.
13 Ježíš jim řekl: „Tak jim dejte najíst vy.“Podivili se: „My? Vždyť máme jen pět chlebů a dvě ryby a jen mužů je tu asi pět tisíc. Ledaže bychom my sami šli a něco pro ně nakoupili.“Ježíš nato řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je do skupin asi po padesáti.“
Iyesusmó «It it tookon bometwo boosh imere, » bí eti. Bowere «Noo nodetsiye úts mishunat git mus' mec'riye, man b́wottsotse no kewiyala bako jam ashaansh boratse, » bo eti.
Ash ashonwere úts kumk'oyi b́tesh. Iyesus b́ danifwotssh «Ash asho b'alk'ts b'alk'tson kayide'er bo bedek'etwoko woshwere» bíet.
15 Tak se stalo.
B́ danifwotswere bí'ettsuk'o ash ashuwotsi bobetwok'o woshbok'ri.
16 Potom vzal Ježíš těch pět chlebů a ty dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak lámal ty pokrmy a podával svým učedníkům, aby je předkládali lidem.
Maniyere il Iyesus úts mishwotsnat mus' gitwotsn k'a'udek't daromaants kááwdek't s'iilt Ik'o b́údi, tishde'er ash ashosh bokayitwok'o b́ danifwotssh b́ ími.
17 Všichni se dosyta najedli. Nakonec učedníci ještě sesbírali dvanáct košů zbytků.
Jametswots maat bowori, b́ danifwots ash mááre oorts mishi fed'o tatse git ooshi s'eeno bo k'a'úwi.
18 Jednou se Ježíš odebral se svými učedníky na odlehlé místo k modlitbám. Otázal se jich: „Za koho mě vlastně lidé považují?“
Ik aaw Iyesus bí'yal Ik'o b́ k'onfere b́ danirwots waat bínton be bodek', bíwere, «Ash asho taan koni etfno?» ett bíaat.
19 Odpověděli mu: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Elijáše, anebo za některého z dávných proroků, který vstal z mrtvých.“
Bowere «Ik iko ‹Gupfo Yohansiye, › k'atswots ‹Eliyasiye, › etfne neesha, ‹Yoots nebiyiwotsitsi iko k'irotse tuure, › etirwotsu fa'ane, » ett bísh bo aaniyi.
20 A tu jim Ježíš položil přímou otázku. „A za koho mě máte vy?“Petr odpověděl: „Ty jsi ten Boží Syn, Mesiáš.“
Itmó eshe, «Taan koni etfte?» et boon bí aati. P'et'roswere, «Nee Ik'i mesihiyo neene, » ett bísh bí aaniy.
21 Ježíš svým učedníkům kladl na srdce, aby o tom zatím nehovořili.
Iyesusere han konshor bokeewrawok'o kup'idek't b́ keewi.
22 A dodal: „Syn člověka musí ještě mnoho vytrpět. Starší, přední kněží a učitelé zákona ho odsoudí, bude zabit, ale třetí den vstane z mrtvých.“
Manats dabt Iyesus b́ danifwotssh hank'owa bí'et, «Ash na'o gond bek'o ayide bí'ats b́bodo jinatse, eenashwotsnat kahniy naashwotsn, Muse nemo danifwotsoke gac'etwe, úd'etwe, b́wotiyalor keezl aawon k'irotse tuwitwe.»
23 Všem pak řekl: „Kdo chceš jít za mnou, přestaň myslet na sebe, den za dnem nes svůj kříž a následuj mne.
Jametswotssh hank'wa bíet, «T shuuts waa geetso b́ beyal b́took keewo juk'rowe, aaw aawonowere b́ mask'aliyo kurde t shuutso sha'owa
24 Kdo chce žít podle sebe, promarní svůj život, ale kdo mi svěří celý svůj život, zachrání ho pro věčnost.
Taayere bogo b́ kasho shawsh geyitu jametswots t'ut'etúno, taasha err b́ kasho beshide'er imetwonmó ooridek'etwe.
25 Co by z toho člověk měl, kdyby získal třeba celý svět, ale prohrál věčnost?
Asho datsatsi gaal jamo b́datsiyal, b́ kashunmó b́ t'afiyal eege bísh b́k'aliti?
26 Kdo se ke mně nezná a za má slova se stydí, za toho se budu jednou stydět i já, až znovu přijdu v plné slávě Boha Otce a v doprovodu andělů.
Taanat tdanits daniyi jangatse tuutson jitsitu jámo ash na'o b́mangonat b́ nih mangon, aani b́ melaki S'aynwots mangon b́ woor b́jangatse jitsitwe.
27 Můžete se spolehnout, že někteří z vás nezemřou dříve, dokud neuvidí rozmach Božího království na zemi.“
Arikoniye itsh t keewiri, and hanoke fa'úwotsitse Ik'i megstu bo bek'fetsosh k'irrawwots fa'ane.»
28 Asi za týden po této rozmluvě vystoupil Ježíš s Petrem, Jakubem a Janem na jednu horu, aby se tam modlil.
Iyesus han b́keewtsi shmt aawe hakon P'et'rosi, Yohansnat Yak'obn jishdek't Ik' k'onosh gur iko abaats keshb́dek'i.
29 Během modlitby se proměnil výraz Ježíšovy tváře a také jeho šat oslnivě zbělel.
Ik'o b́k'onfere bí'aro wone b́ wtsi, b́ tahonuwer nas' wotat b́ goli.
30 Pojednou se tam objevili dva muži nadzemského vzhledu – byl to Mojžíš a Elijáš. Hovořili s Ježíšem o událostech, které ho čekají v Jeruzalémě – o závěru jeho pozemského života a jeho odchodu k Otci.
Mann! gawerawon git ashuwots waat bínton bokeweyir, boowere Musenat Elyasna bo teshi.
Mangon be'eyat keewefetst bo teshtsonwere, Iyesus Iyerusalemitse gond bek'o bí'ats b́ bodetwok'onat b́ k'iritwok'ona b́teshi.
32 Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když procitli, uviděli Ježíše zářícího nebeským jasem a ty dva muže vedle něho.
Manór P'et'rosnat b́ tohwotsn tokron maawutsat k'egutserno boteshi, tokrotse bo tuwtsok'nmo Iyesus mangonat bínton teshts ash gitwotsn bo bek'i.
33 Když se pak proroci chtěli vzdálit, řekl Petr Ježíšovi: „Jak je nám tu dobře, Pane! Co kdybychom tu postavili tři přístřešky: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Elijášovi?“Nevěděl dobře, co mluví.
Ash gitwots Iyesusatse k'aleyat bo amtsok'on P'et'ros Iyesussh «Danifono, hanoke beyo noosh shenge, eshe iko neesh, iko Musesh, ikono Eliyassh, keez gofuwotsi áá de'one!» bí et, P'et'ros han bietoor b́ keewirwo danatse.
34 Ještě to ani nedořekl, když je zahalil oblak. To je naplnilo bázní.
P'et'ros man keewoke b́befre daawno waat boon degbdek', dawnonwere boon degb́dek'tsok'on shat bowtsi.
35 Z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“
Dawnmanitsno, «T marat'tso t na'o haniye, bín k'ewere!» etiru k'ááro b́ waa.
36 Po tom všem zůstal na hoře Ježíš zase jen se svými učedníky. O tom, co zde učedníci prožili, zatím nikomu nevyprávěli.
K'armanwere b́ shisheyahakon Iyesus bíaali wotat b́ daatseyi, b́ danifwotswere bo bek'ts jamo konshor bo kewrawon s'ket be bowts.
37 Když příštího dne sestupovali z hory, vyšel jim naproti velký zástup lidí.
Yatsok'on Iyesusnat b́ danif keezwotsn guri abaatse bo oot'tsok'on ay asho Iyesusi amt gonkbodek'i.
38 Z davu začal na Ježíše volat jeden muž: „Pane, prosím tě, ujmi se mého syna. Mám jen jeho.
Ash ash dagotse ash iko hank'o ett b́kuh! «Danifono! na'an taash iks'uz b́wottsotse taash n kashiytwok'o neen k'onre,
39 Zmocňuje se ho démon, můj syn pak křičí, u úst má pěnu a je celý zkroucený. Ten záchvat trvá dlouho a nesnadno ho přechází, strašně ho to týrá.
Hambe! Kim shayiran gawerawo detsdek't b́ kuhirye, datsats dikdek't úmbo kishifetst b́ s'ik'iyriye, bí atsono gaawit gondo b́ bek'shiyakon b́fakshfoni.
40 Prosil jsem tvoje učedníky, aby mi syna uzdravili, ale nepodařilo se jim to.“
Kim shayiran bo kishitwok'o n danifwotssh keewre b́tesh, ernmó falratsne.»
41 Ježíš na to řekl: „Vy ale napínáte moji trpělivost. Jak dlouho vám to bude ještě trvat než uvěříte? Přiveď sem svého syna!“
Iyesuswere hanko bí et «It amaneraw k'uurts s'oot'wotso! awrifetsone itnton t beeti? awrifetsoshe it keewo t k'amiti? aab n na'o hakan de'ewowe.»
42 Než však k němu chlapec došel, padl k zemi v novém záchvatu. Ježíš démona vyhnal, chlapce uzdravil a předal ho otci.
Na'onwere Iyesus maants b́ t'intsok'on fo'erawo datsats dikdek't b́ s'ik'i, Iyesusmó kim shayirman hadat, na'onowere kashidek't b́ nihsh imb́k'ri.
43 Všichni byli tím jasným projevem Boží moci ohromeni. Lidé se ještě obdivovali Ježíšovu skutku, ale on se obrátil na své učedníky:
Ash jamonwere Ik'i een ango bobek'tsotse bo adi. Jametsuwots Iyesus b́ k'alts keewmaanatse tuutson adoke bobefere b́ danifwotssh hank'o bíeti,
44 „Teď mne obdivují, ale uvidíte, co se mnou jednou provedou.“
«Itsh tkeewiru keewan nibn de t'iwintsde'ere! Hambe, Ash Na'o ashuwotssh beshide imetwe.»
45 To ovšem učedníci tenkrát nechápali, ale neodvážili se ho zeptat.
Boomó keewman t'iwintsde'atsno, b́keewirmanwere boosh aashgutsatni b́tesh, bín aatoshowere shat bowtsi.
46 Jednou se učedníci začali dohadovat, kdo z nich je nejvýznamnější.
B́ danifwots «No únetsitse bogo kone?» ett moosho tuuz bok'ri.
47 Ježíš to postřehl, postavil před ně dítě a
Iyesusmó bo nibotse bo gawirwo dank'rat na'i marmat' iko dek' waat b́ ganok need'i b́k'ri,
48 řekl: „Podle toho, jak se chováte k nejmenším, se dá usoudit, jaký vztah máte ke mně, a tak ukazujete svůj postoj k Bohu, který mne poslal. Ten nejpokornější mezi vámi je v Božích očích největší.“
Bíwere «Na'i marmat'han taasha err dek'etwo taane b́ dek'iy, taan dek'ts jamonwere taan woshtsonye bo dek'iye. Ititse it jametswotsitse dashtso bí jamoniyere bogee b́ wotitye, » bí et.
49 Ještě se ozval Jan: „Pane, viděli jsme člověka, který ve tvém jménu vyháněl démony. Snažili jsme se mu v tom zabránit, protože s námi nechodí.“
Maniye hakon Yohans Iyesussh, «Danifono, ash iko n shútson fo'erawo b́ kishfere nobek'i, ernmó noonton b́woterawotse bazi nok'ri, » bíet.
50 Ježíš odpověděl: „Jen ho nechte, kdo není proti nám, je s námi.“
Iyesuswere «Iti k'eferaw jamo it maants b́wottsotse k'ayere, bazik'ayere!» bí et.
51 Přiblížil se čas, kdy měl Ježíš zemřít, a tak nastoupit cestu vzhůru k Bohu. Uvědomil si, že proto musí do Jeruzaléma.
Iyesusi daromadan b́ keshet aawo t'infere b́ waatsok'on Iyerusalem maants amoosh k'ut'dek't b́ tuwi.
52 Na cestě přes samařské území poslal napřed učedníky, aby vyjednali nocleh v jedné vesnici.
Bíyere shin shino amet woshetawotsi woshb́k'ri, boowere jam keewo k'aniyosh Semaritse daatsets gal iku maants bo ami.
53 Tamní obyvatelé však Židy a Jeruzalém nenáviděli a nepřijali tedy Ježíše.
Ernmó bí mann beshar Iyerusalemi bí'ametuwok'o bo dantsotse gal manitsi ashuwots bín dek'o geratsno bo tesh.
54 Jakuba a Jana to rozhněvalo a řekli: „Pane, nemáme na ně svolat oheň z nebe, jako to kdysi udělal Elijáš? Ať ta vesnice shoří!“
B́danifuwots Yak'obnat Yohansn man bo bek'tsok'on, «Doonzono! darotse tawo ood'r ashaanotsi mits b́ bazetwok'o no k'alish eekineya?» bo et.
55 Ježíš to rozhodně odmítl: „Jak vás může něco takového napadnout? Jako byste ani nebyli moji učedníci.
Iyesusmó bo maants wongr ett aanat boon b́ hadi. [It aaw naari shayirokik it wottsok'o danatste, ash na'o b́awa ash kash worya bako, t'afiyaliye.]
56 Syn člověka přece nepřišel lidské životy mařit, ale zachraňovat.“Šli tedy do jiné vesnice.
Manoknowere tuut k'osh gaalo maants k'az bo ami.
57 Cestou mu řekl jeden muž: „Pane, jsem připraven tě kamkoliv následovat.“
Iyesusnat b́ danifwots weerindatse bo sha'efere ash iko Iyesussh «Taa ni'amiru jamok n shuutso shoyde'er amoosh geefe, » bí et.
58 Ježíš ho však upozornil: „Lišky mají své nory, ptáci hnízda, ale já často nevím, kam se večer uložím.“
Iyesuswere «Waangwots gop'o detsfne, daritsi kafwotswere kúto detsfne, ashna'onmó dab b́ tooku bits b́ gedetwok wotts bewoku deshatse, » ett bísh bíaaniy.
59 Jiného muže vyzval: „Pojď se mnou!“Ale on váhal a vymlouval se: „Dovol mi nejprve pochovat mého otce.“
K'osh ashosho, «T shuutso wowe» bí et. Ashmanmó «T doonzo! shino amr t nihi duh tdek'ish taash eekowe, » bi et.
60 Ježíš řekl: „Poslední službu mrtvým může vykonat kdokoliv, ale ty neotálej a kaž o Božím království, o záchraně člověka pro věčnost.“
Iyesuswere «K'irtswotsi k'ayk'rowe, k'irts bokuwotsi duhde'enee, nemon amr Ik'i mengsti jango daniwe!» ett bí aaniyi.
61 A ještě jiný řekl Ježíši: „Chci jít s tebou, ale dovol, abych se nejprve doma pořádně rozloučil.“
Maniye il k'osh ash iko «Doonzono, taa neenton sha'o geefe, wotowa bako shino amr t meyitsi ashuwotsi jamir t weetwok'o taash eekowe, » bí eti.
62 Ježíš mu řekl: „Chce-li oráč vyorat rovnou brázdu, nemůže se ohlížet nazpátek. Kdo není ochoten jít hned, není způsobilý pro Boží království.“
Iyesuswere «Goshosh hordo kishon deshde'er shuutso maants s'iliru asho Ik'i mengstosh wotitkaliye, » et bíaanyi.
