Lukáš 8
1 Potom Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal radostnou zvěst, že Boží království přichází. Doprovázelo ho jeho dvanáct učedníků
Hat hnukkhu hoi Jisuh teh kho touh hoi kho touh a cei teh Cathut uknaeram lunghawinae kamthang a pâpho.
2 a některé ženy, které zbavil démonů a uzdravil z různých nemocí. Byly to: Marie Magdaléna, kterou osvobodil od naprosté posedlosti,
A hnukkâbang hlaikahni touh ni a hnuk a kâbang awh. Patawnae hoi muitha kathoutnaw ni a tek e dawk hoi ka hlout e napuinaw hai a kâbang awh. Hote napui thung dawk kahraituilinaw sari touh ni a tâco takhai e Magdalin telah a kaw awh e Meri hoi,
3 Jana – žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které je ze svých prostředků podporovaly.
Herod yung thaw ka tawk e Khuza e a yu Joanna hoi Shusanna hoi, a tawn e hno ka pasoung ni teh Jisuh hoi a hnukkâbangnaw ka paca, ka pânei e, alouke napuinaw hai ao awh.
4 Jednou se okolo Ježíše shromáždilo mnoho lidí ze všech koutů. Vyprávěl jim toto podobenství:
Tamihupui, kho avoivang lahoi Bawipa koe a tho awh teh, a kamkhueng awh navah bangnuenae lahoi a dei pouh e teh,
5 „Vyšel rolník na pole, aby rozséval. Jak rozséval, padlo některé zrno na cestu, kde je buď zašlapali lidé, nebo sezobali ptáci.
Cati kaheikung ni cati kahei hanelah a tâco. Cati a kahei navah a tangawn teh lam dawk a bo dawkvah, khok hoi a coungroe awh teh kalvan e tavanaw ni koung a patu.
6 Jiné padlo na skalnatou půdu. Vyklíčilo sice, ale pro nedostatek vláhy uschlo.
Cati tangawn teh talung van vah a bo dawkvah a paw eiteh talai kahawi ao hoeh dawkvah tang a kamyai teh a ke.
7 I do trní některé zapadlo, trní je však přerostlo a udusilo.
A tangawn teh pâkhing um a bo dawkvah, pâkhing ni a yawngyen.
8 Pouze v připravené půdě se zrno trvale uchytilo a vyhnalo do plných klasů, v jakých bývá i na sto zrnek.“Když dovyprávěl, řekl: „Slyšeli jste – přemýšlejte!“
A tangawn teh talai kahawi dawk a bo dawkvah, a paw teh alet cum touh totouh apung teh a paw a paw telah ati. Hottelah a dei hnukkhu vah, thainae hnâ ka tawn pueng ni thai na seh, telah a hramkhai.
9 Později se ho učedníci ptali, co to podobenství znamená.
A hnukkâbangnaw ni hete bangnuenae teh bangmaw a dei ngai telah Bawipa a pacei awh.
10 Ježíš odpověděl: „Bůh vám dopřává, abyste porozuměli jeho záměrům se světem. Ostatním jsou dána podobenství: vidí, a přece mnozí nic nepoznají, slyší, a nakonec většinou nepochopí nic.
Jisuh ni nangmouh teh Cathut uknaeram hrolawk hah panuethainae na poe awh. Alouke taminaw teh, a hmu awh ei nout thai hoeh nahanelah, a thai awh ei a panue thai hoeh nahanelah ahnimouh koe bangnuenae lahoi ka dei pouh.
11 Tomu podobenství je třeba rozumět takto: Zrno je Boží řeč k lidem.
Hote bangnuenae teh hettelah ao. Cati teh Cathut e lawk doeh.
12 U mnohých se mu daří tak jako zrnu, které padlo na cestu. Ti Boží slovo vyslechnou, a pak přichází ďábel a to, co slyšeli, jim ze srdce sebere, jen aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
Lam dawk kabawt e cati teh, a lawk a thai eiteh, yuemnae, hloutnae dawk a pha thai hoeh nahanelah Kahraimathout ni a tho teh, a lung thung e Cathut lawk hah, oun a lawp ti dei ngainae doeh.
13 U těch druhých se daří slovu jako zrnu, které padlo na skalnatou půdu. Ti Boží slovo vyslechnou, radostně je přijmou, ale nedovolí, aby v jejich životě zapustilo kořeny. Nějakou dobu vydrží věřit, ale když přijdou zkoušky, odpadnou.
Talung van ka bawt e cati dei ngainae teh, a lawk thai navah lunghawicalah hoi tang a dâw ei, a lung thung a tangpha a payang hoeh dawkvah, Cathut lawk kecu dawk, runae hoi rektapnae a kâhmo toteh tang a rawp ti ngainae doeh.
14 U jiných je to jako se zrnem, které padlo do trní. Ti rozumějí Božímu slovu, ale nedozraje v nich a nepřinese užitek; každodenní starosti, snaha něco vlastnit a honba za požitky je udusí.
Pâkhing um ka bawt e cati, tie a dei ngainae teh Cathut lawk a thai teh, talai hno dawk lungpuennae, hnopai ni dumyennae hoi, alouke hnonaw noenae lungthin ni a katek dawkvah a paw paw thai hoeh ti ngainae doeh.
15 A konečně u některých je to jako se zrnem, které padlo do úrodné půdy. Ti slyší rádi Boží slovo, opatrují je v připraveném srdci a upřímně mu věří. Ti pak přinášejí trvalý užitek.
Talai kahawi dawk ka bawt e cati tie a dei ngainae teh, thoungnae hoi lannae lungthin hoi Cathut lawk a thai teh lungsaw lahoi pou a hringkhai tie a dei ngainae doeh.
16 Nikdo nerozsvěcuje svíci proto, aby ji přikryl nádobou nebo strčil pod postel, ale proto, aby ji postavil na svícen. Jenom tak posvítí na cestu těm, kdo vcházejí.
Hmaiim paang e teh hlaam hoi ouk ramuk boihoeh. Ikhun rahim hai tat boihoeh. Ka kâen e taminaw ni angnae a hmu thai nahanelah hmaiimkhok dawk doeh ouk paang awh.
17 Všechno, co je skryté, bude jednou vyneseno na světlo a vše, co se úzkostlivě tají, vyjde najevo.
A hmonae koe kaawm e pueng koung a kamnue han, ramuk lah kaawm e naw pueng koung kamawng han.
18 Zamyslete se nad tím, jak nasloucháte Božímu slovu! Kdo je bere vážně, porozumí víc a víc, ale kdo je bere na lehkou váhu, přijde nakonec i o to, co si myslí, že má!“
Hatdawkvah nangmouh ni na thai e lawknaw kâhruetcuet awh. Ka tawn e tami teh bout poe sin lah o han. Ka mathoe e tami teh a tawn e ca patenghai la pouh lah ao han telah a ti.
19 Ježíšova matka a jeho bratři pro něj přišli, ale nemohli se k němu dostat pro nával lidí.
Hatnavah a manu hoi a nawnghanaw teh Bawipa koe a tho awh. Kamkhueng e tami apap poung dawkvah Jisuh koe phat thai awh hoeh.
20 Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí ti něco říci.“
Tami tangawn ni na manu hoi, na nawnghanaw ni na kâhmo han na ngai awh teh alawilah a kangdue awh telah atipouh navah,
21 Ježíš jim odpověděl: „Moje matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a řídí se podle něho.“
Ahni ni Cathut e lawk ka thai ni teh ka tarawi e taminaw doeh kaie ka manu, ka nawngha atipouh.
22 Jednoho dne nastoupil Ježíš se svými učedníky na loď a řekl jim: „Přeplavíme se na druhý břeh jezera.“
Hnin touh hnin vah, Jisuh teh a hnukkâbangnaw hoi cungtalah long dawk a luen awh teh tui namran lah cet awh sei ati awh teh a cei awh.
23 Cestou usnul. Vtom se na jezero přihnala větrná bouře. Vlny se vysoko zvedaly, loď se plnila vodou a hrozilo, že se potopí.
Tui dawk a cei awh navah, Bawipa teh a i. Hatnavah tûilî a tho dawkvah long dawk tui yikkawi teh runae a kâhmo awh.
24 Učedníci Ježíše vzbudili a volali: „Pane, Pane, utopíme se!“Ježíš vstal, poručil větru a utišil vlny.
A hnukkâbangnaw ni Bawipa teh a pâhlaw hnukkhu, Bawipa, Bawipa maimanaw rawknae koe pha a han toe atipouh awh navah, ahni ni, tûilî hoi tuicapa a yue teh a roum sak.
25 V nastalém tichu se zeptal učedníků: „Kde zůstala vaše víra?“Byli celí vyděšení a udivení a říkali si mezi sebou: „Kdo to jen může být, že ho i vítr a vlny poslouchají?“
Ahni ni na yuemnae na maw na ta awh, telah a pacei navah, ahnimanaw ni hete tami teh bangpatet e tami nama aw. Tui hoi tûilî patenghai kâ a poe bo teh, ahnimouh ni a lawk a ngai pouh bo aw telah buet touh hoi buet touh a kâpankhai awh.
26 Plavili se dále do gerasenského kraje, který leží na protějším břehu než Galilea.
Galilee ram tui namran lah kaawm e Kerasen ram dawk a pha awh.
27 Sotva Ježíš vystoupil na břeh, přiběhl k němu muž z Gerasy, posedlý démony. Již delší dobu pobíhal nahý, potloukal se bez domova a přespával v prázdných skalních hrobech.
Jisuh teh a oung lah a luen navah, atueng moi kasawlah kahraituilinaw ni a man e tami, angki hai kho hoeh, im dawk hai awmhoeh, phuen koe ouk kaawm e Kerasen tami buet touh ni Jisuh teh a dawn.
28 Když uviděl Ježíše, zaječel, vrhl se před ním na zem a křičel: „Co ode mne chceš, Ježíši, synu Nejvyššího Boha? Nech mne na pokoji!“
Bawipa a hmu navah a tabo teh, Lathueng Poung Cathut Capa Jisuh, nang teh kai hoi bangmaw na kâkuet. Kai na rektap hoeh nahanlah pahrennae kahei telah a hramki laihoi a dei.
29 Ježíš přikázal démonu, aby toho muže opustil; záchvaty jej totiž týraly už dlouhou dobu. Lidé ho svazovali na rukou řetězy, na nohy mu nasazovali okovy, ale on měl takovou sílu, že všechno zpřetrhal. Pak se skrýval v pustinách.
A deingainae teh, Jisuh ni kakhine muitha tami thung hoi tâcawt telah kâ a poe toung dawk doeh. Hote tami teh kahrai ni ngailawi a tek toung dawkvah, ahni teh a khok roi dawk hlong a buet pouh awh, sumbawtarui hoi a katek awh ei soumsoum a tapo teh hlong hai rekrek a hem teh kahrawngum lah, kahrai ni ouk a hrawi.
30 Ježíš se ho zeptal: „Kdo vlastně jsi?“On odpověděl: „Nás je spousta.“Byl totiž posedlý mnoha démony.
Jisuh ni na min apimaw ti teh a pacei navah, hote tami teh kahraituilinaw ni a tek dawkvah ransahupui telah atipouh.
Hathnukkhu hoi kahrainaw ni ka dungpoung e hmuen koe pâlei hane kâ a poe hoeh nahanelah a kâhei awh. (Abyssos g12)
32 Vybrali si stádo vepřů, které se páslo nedaleko na stráni. Když Ježíš dovolil,
Hote hmuen koevah, vok moikapap teh a paca awh. Hote voknaw thungvah na kâen sak loe telah a kâhei awh navah Jisuh ni kâenh atipouh.
33 démoni opustili muže a zmocnili se vepřů. Stádo se splašilo a hnalo se po srázu rovnou do jezera, kde utonulo.
Hatnavah, kahraituilinaw tami thung hoi a tâco awh teh vok thung vah a kâen awh. Voknaw teh pango dawk a tâto awh teh, talî dawk a kâphum awh teh, koung a due awh.
34 Když to viděli pasáci vepřů, utekli a ve městě i na vesnicích vyprávěli, co se stalo.
Vok ka khoumnaw ni a kâhmo e hno hah khopui khote koe lah a yawng awh teh a dei awh.
35 Lidé se chtěli na vlastní oči přesvědčit a přišli k Ježíši. U jeho nohou seděl onen muž uzdravený a oblečený, Bylo na něm jasně znát, že má zdravý rozum. Nejvíce lidmi otřáslo vyprávění očitých svědků, jakým způsobem byl ten člověk uzdraven.
Tami moikapap teh hote hno khet hanelah a tho awh. Jisuh koe a tho awh nah kahraituilinaw ni a man e tami teh hni a kâkhu teh lung kacaicalah hoi Jisuh e khok koe a tahung e hah a hmu awh navah a taki awh.
Kahraituilinaw ni a man e tami a damnae kong hah kahmawtnaw ni alouke taminaw koe patuen a dei pouh awh.
37 Zmocnil se jich takový strach, že prosili Ježíše, aby jejich krajinu opustil. A tak vstoupil na loď a plavil se zpět.
Karasen ram dawk e taminaw pueng ni a taki awh dawkvah ahnimouh koehoi tâco hanelah Bawipa koe a kâhei awh. Bawipa hai long dawk a luen teh a ban.
38 Muž, kterého Ježíš uzdravil, prosil, aby ho vzal s sebou. Ježíš odmítl a rozloučil se s ním se slovy:
Kahraituilinaw pâlei pouh e tami ni kai hai nang koe kâbang van han telah a kâhei.
39 „Jdi domů a vypravuj, jak veliké věci s tebou Bůh učinil.“Muž poslechl, odešel a všude vyprávěl, jaké dobrodiní mu Ježíš prokázal.
Jisuh ni nama im cet nateh, na imthungnaw koevah, Cathut ni nang koe pahrennae a sak e hah dei loe titeh a ban sak. Ahni ni a cei teh Jisuh ni a lathueng a sak e naw pueng kho thung a dei pouh.
40 Na druhém břehu zatím čekal na Ježíšův návrat zástup lidí.
Jisuh teh a ban navah, taminaw pueng ni Bawipa ngaihawi laihoi a dawn awh.
41 Byl mezi nimi také představený synagogy Jairus. Padl Ježíšovi k nohám a prosil, aby šel k němu,
Hatnavah, sinakok ka uk e Jairus tie Bawipa koe a tho teh a khok koevah a tabo.
42 že jeho jediná, dvanáctiletá dcerka umírá. Cestou se na Ježíše tlačili lidé ze všech stran.
Kum hlaikahni touh nueng ka phat e canu buet touh a tawn e meimei a due dawkvah, Jisuh a im vah tho hanelah a kaw teh a tho navah, taminaw teh Bawipa koe a kâen awh.
43 Byla tam i jedna žena, která již dvanáct let trpěla krvácením, a ačkoliv nechala u lékařů již celé své jmění, nikomu se nepodařilo ji uzdravit.
Hatnavah a kum hlaikahni touh thung thikui ni teh a hnopai pueng tâsibawi koe koung a pâbaw khai teh ka dam thai hoeh e napui buet touh teh,
44 Ta se zezadu dotkla třásní Ježíšova pláště a hned ucítila, že její nemoc přestala.
a hnuk lahoi a hnai teh a hni pawi a tek navah a tek tahma a thikuinae teh tang a dam.
45 Ježíš se zeptal: „Kdo se mne to dotkl?“Nikdo se nepřiznával a Petr řekl: „Pane, vždyť je kolem tebe tolik lidí a ti se na tebe tlačí.“
Jisuh ni apimaw kai na tek, telah a pacei navah taminaw pueng ni a kâtang awh. Piter hoi a huinaw ni, Bawipa, tamihupui ni nang na kânep e hah kai apinimaw na tek khuet na ti vaw telah atipouh awh.
46 Ježíš na tom však trval: „Někdo se mne úmyslně dotkl, pocítil jsem, že ze mne vyšla síla.“
Jisuh nihai, tami buetbuet touh ni kai na tek toe. Ka tak dawk hoi bahu a tâco e ka panue telah atipouh.
47 Když žena viděla, že se to nedá tajit, přišla celá rozechvělá k Ježíši a padla na kolena. Přede všemi lidmi mu vyprávěla, proč se ho dotkla a že se v tom okamžiku uzdravila.
Hote napui ni ka kâhrawk thai mahoeh ti a kâpanue dawkvah, a pâyaw laihoi a tho teh bang patet e kong dawk maw a tek ti hai thoseh, tang a damnae kong hai thoseh, taminaw e hmalah a tabo teh a pâpho.
48 Ježíš jí řekl: „Tvoje víra tě uzdravila. Jdi pokojně domů.“
Jisuh ni, ka canu na lungpuen hanh. Na yuemnae ni na dam sak toe, lungmawngcalah hoi cet leih atipouh.
49 Zatímco Ježíš mluvil, přišel kdosi k Jairovi a sděloval mu: „Tvoje dcera zemřela, už Ježíše neobtěžuj.“
Telah atipouh navah, sinakok ka uk e im dawk hoi tami buet touh a tho teh, nange na canu a due toe. Saya teh tarawk hanh lawih atipouh.
50 Ježíš to slyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a tvoje dcerka bude zachráněna.“
Jisuh ni a thai navah, taket hanh awh. Yuemnae buet touh dueng mah tawn awh. Telah na tawn awh pawiteh rucatnae dawk hoi na hlout han telah sinakok ka uk e koe atipouh.
51 Když došli k Jairovu domu, vzal s sebou Ježíš dovnitř jen Petra, Jana, Jakuba a rodiče dívenky.
Im dawk a pha navah, Piter, Jawhan, Jem hoi napui ca e a manu hoi a na pa hloilah apihai a kâen hoeh nahanelah a cakâ.
52 Tam už nad ní všichni plakali a naříkali. Ježíš řekl: „Neplačte, vždyť neumřela, ale spí.“
Taminaw pueng ni a khuikakhai awh navah, Jisuh ni kap hanh awh. Camo teh dout hoeh, ka ip e doeh, atipouh.
53 Hořce se mu vysmáli, protože věděli, že dívka skutečně zemřela. Ježíš všechny poslal ven,
Napui ca a due e hah ahnimanaw ni a panue awh dawkvah, Bawipa teh a panuikhai awh.
54 vzal ji za ruku a zvolal: „Dítě, vstaň!“
Hote taminaw alawilah koung a tâco sak hnukkhu, camo e a kut a kuet pouh teh, camo thaw leih telah a kaw.
55 A ona hned začala dýchat a vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu.
Hatnavah ahnie muitha teh a thung bout a kâen dawkvah camo teh tang a thaw. Hahoi rawca poe hanelah kâ a poe.
56 Rodičů se zmocnil úžas a radost. Ježíš jim však nařídil, aby nikomu nevyprávěli, co se stalo.
Hattoteh a manu hoi napanaw teh a kângairu awh. Hatei, hete hnonaw heh api koehai dei hoeh hanelah lawk a thui.
