Lukáš 7
1 Když Ježíš skončil kázání k lidem, šel do Kafarnaum.
Now when He concluded all His sayings in the hearing of the people, He entered Capernaum.
2 Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.
Well a certain centurion's slave, who was valuable to him, was sick and about to die.
3 Důstojník se doslechl o Ježíšovi a poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a otroka zachránil.
So when he heard about Jesus, he sent elders of the Jews to Him, asking Him to come and rescue his slave.
4 Ti se vydali za Ježíšem a naléhali: „Ten muž si zaslouží tvou pomoc.
And when they came to Jesus they started pleading earnestly with Him, saying that the one for whom He would do this was worthy,
5 Má rád náš národ a dokonce nám dal postavit synagogu.“
“Because he loves our nation, and he himself built our synagogue.”
6 Ježíš s nimi šel. Když už byli nedaleko jeho domu, poslal k němu důstojník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se tolik, nezasloužím si, abys mne poctil svou návštěvou.
So Jesus went with them. But when He was no longer far from the house, the centurion sent friends to Him, saying to Him: “Lord, do not trouble yourself, for I am not worthy that you should come under my roof.
7 Jako pohan jsem se ani neodvážil jít za tebou osobně. Stačí, když řekneš slovo, a můj otrok se určitě uzdraví.
In fact I did not even consider myself worthy to come to you. Just say a word and my servant will be healed;
8 Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!‘tak jde, a řeknu-li druhému: ‚Přijď!‘tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!‘tedy to udělá.“
because I also am a man placed under authority, having soldiers under me. I say to one, ‘Go!’ and he goes; and to another, ‘Come!’ and he comes; and to my slave, ‘Do this!’ and he does.”
9 Ježíš byl těmi slovy velmi udiven a řekl svým průvodcům: „S tak velkou vírou jsem se nesetkal u žádného Žida.“
Well upon hearing these things Jesus marveled at him, and turning to the crowd following Him, He said, “I say to you, not even in Israel have I found such great faith!”
10 Když se poslové vrátili do domu římského důstojníka, byl již otrok zdráv.
When those who were sent returned to the house they found that the slave who had been sick was well.
11 Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.
Now it happened on the next day that He went to a town called Nain, and many of His disciples went with Him, also a large crowd.
12 V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.
But as He approached the town gate, mercy, a dead man was being carried out, the only son of his mother, and she was a widow; a large crowd from the town was with her.
13 Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“
When the Lord saw her He had compassion on her and said to her, “Don't cry!”
14 Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“zvolal.
And advancing He took hold of the bier and the bearers stood still. Then He said, “Young man, to you I say, get up!”
15 Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.
So the dead man sat up and began to talk! Yes, He gave him back to his mother.
16 Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“
Fear took hold of all, and they began glorifying God, saying, “A great prophet has arisen among us!” and, “God has visited His people!”
17 Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
And this report about Him went throughout Judea, as well as all the surrounding region.
18 O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.
Then the disciples of John informed him about all these things.
19 Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“
And summoning a certain two of his disciples, John sent them to Jesus, saying, “Are you the Coming One, or should we look for another?”
20 Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.
When the men had come to Him, they said: “John the Baptizer has sent us to you, saying, ‘Are you the Coming One, or should we look for another?’”
Well in that very hour He healed many from diseases and torments and malignant spirits, and to many blind He granted sight.
22 Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.
So in answer Jesus said to them: “Go and report to John the things you have seen and heard: that the blind regain sight, the lame walk, lepers are cleansed, the deaf hear, dead are raised, the poor are evangelized.
23 Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“
And, blessed is he who does not take offense at me!”
24 Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: „Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru?
Now when John's messengers had departed, He began to speak to the crowds about John: “What did you go out into the wilderness to observe, a reed being shaken by the wind?
25 Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích.
But what did you go out to see, a man clothed in soft garments? Really, those with gorgeous apparel and living in luxury are in palaces.
26 Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka.
But what did you go out to see, a prophet? Yes, I say to you, and much more than a prophet.
27 Jan je ten, o němž je napsáno: ‚Posílám svého posla před tebou, aby ti připravil cestu.‘
This is he about whom it is written: ‘Take note, I am sending my messenger before your face, who will prepare your way before you.’
28 Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan.
Further, I tell you that among those born of women there is no greater prophet than John the Baptizer; yet he who is least in the Kingdom of God is greater than he.”
29 Víte, že Janovi posluchači – a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí – přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít.
(When all the people, including the tax collectors, heard this, they declared God to be just, having been baptized with John's baptism.
30 Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění.“
But the Pharisees and the lawyers rejected the counsel of God for themselves, not having been baptized by him.)
31 Ježíš pokračoval: „Komu se tak podobají?
“To what then shall I compare the men of this generation, and to what are they similar?
32 Jsou nespokojení a náladoví jako děti, které si hrají na návsi chvíli na svatbu, chvíli na pohřeb a vzájemně si vyčítají: ‚Pískali jsme vám, a vy jste netancovali. A pak jsme vám zase smutně zpívali, a vy jste neplakali.‘
They are like children sitting in the marketplace and calling to one another, saying, ‘We played the flute for you, and you did not dance; we mourned to you, and you did not cry.’
33 Když se Jan Křtitel postil a nepil víno, říkali jste, že je fanatik,
Because John the Baptizer came neither eating bread nor drinking wine, and you say, ‘He has a demon!’
34 a když Syn člověka jí a pije, říkáte pohrdlivě: ‚Podívejte se na toho žrouta a pijana, který se přátelí i se zrádci národa a s kdejakou sebrankou.‘
The Son of the Man has come eating and drinking, and you say, ‘Just look, a glutton and a drunkard, a friend of tax collectors and sinners!’
35 Ale kdo přijme Boží moudrost, ten tomu porozumí.“
Still, by all her children wisdom is justified.”
36 Jeden farizej pozval Ježíše na oběd. Ten přišel a stoloval s ním.
Then one of the Pharisees invited Him to eat with Him, so He entered the Pharisee's house and reclined.
37 V tom městě žila také žena, která měla špatnou pověst. Když slyšela, že Ježíš je na návštěvě u farizeje Šimona, vzala alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem a šla tam.
But then, a woman in the town who was a sinner, when she found out that He was reclining in the Pharisee's house, she brought an alabaster flask of perfume,
38 Poklekla k Ježíšovým nohám, smáčela mu je slzami, utírala svými vlasy, líbala je a potírala vonným olejem.
and as she stood behind Him at His feet weeping, she began to wet His feet with her tears and kept wiping them with the hair of her head; and she kept kissing His feet and anointing them with the perfume.
39 Když to viděl farizej, který Ježíše pozval, myslel si: „Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, a nedovolil by, aby se ho taková hříšnice vůbec dotkla.“
Now as the Pharisee who had invited Him observed this, he was saying to himself, “If this man were a prophet, he would know who is touching him, including what sort of woman she is—because she is a sinner!”
40 Tu ho Ježíš oslovil: „Rád bych se tě, Šimone, na něco zeptal.“„Prosím, jen mluv, “řekl Šimon.
So Jesus reacted by saying to him, “Simon, I have something to say to you.” And he said, “Teacher, say on.”
41 „Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set stříbrných, druhý padesát.
“A certain creditor had two debtors. One owed five hundred denarii, and the other fifty.
42 Když však ani jeden z nich nemohl zaplatit, věřitel odpustil dluh oběma. Co myslíš, který z nich ho bude mít víc rád?“
And when they had no way to repay, he freely forgave them both. Now tell me, which of them will love him more?”
43 Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému více prominul.“„Správně, “řekl Ježíš.
So Simon answered and said, “I suppose the one to whom he forgave more.” And He said to him, “You have judged correctly.”
44 Pak ukázal na ženu u svých nohou a pověděl Šimonovi: „Podívej se na tu ženu. Přišel jsem do tvého domu a ty jsi mi nedal umýt nohy, jak je zvykem; tato žena mi je umyla svými slzami a vytřela svými vlasy.
Then He turned toward the woman and said to Simon: “Do you see this woman? I entered your house; you gave me no water for my feet, but she has wet my feet with her tears and wiped them with the hair of her head.
45 Na uvítanou jsi mne jako hostitel nepolíbil, ale tato žena mi nepřestává líbat nohy.
You gave me no kiss, but she has not stopped kissing my feet since the time I came in.
46 Nepotřel jsi mi hlavu olejem, ale tato žena nelitovala drahocenného oleje na mé nohy.
You did not anoint my head with oil, but she has anointed my feet with perfume.
47 Je to jako s těmi dlužníky: velký hřích je jí odpuštěn a to se projevuje na lásce, kterou mi prokazuje. Kdo si myslí, že odpuštění nepotřebuje, pak málo miluje.“
For this reason, I say to you, her many sins have been forgiven, because she loved much; but to whom little is forgiven, the same loves little.”
48 Potom se obrátil k ženě: „Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“
Then He said to her, “Your sins are forgiven.”
49 Když si ostatní hosté říkali mezi sebou: „Co je to za člověka, že si troufá odpouštět hříchy?“
The other recliners began to say within themselves, “Who is this who even forgives sins?”
50 uklidnil ji: „Tvoje víra tě zachránila, jdi pokojně domů.“
Then He said to the woman, “Your faith has saved you; go into peace.”
