Lukáš 6
1 Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli.
In ure uwui asabar Yeso ma ra anyimo uru ubisana ahana katuma kameme wa zinu pusa uma gbangu ma bi sana me, wazunu para me atari tuwe me unu siza ma.
2 Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“
Aye anyimo anu bezi utize wagh, “barki nyanini ya wuna iwuza anime unu wui sa da aguna awuzi ane ba?”
3 Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad?
Yeso ma kabirka we magu, da ya basa imum besa Dauda ma wuzi uganiya sa ma kunna ikomo ba, me nan ananu sa ma zi nigome nan we ba?
4 Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží.
Ma ribi anyimo kura Asere, maziki imumare ya kura Asere mari ma kuri ma nya ahana aruma sa wa zi nan me, ya zi anime anu dungara utize wani wadi ri.
5 A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“
Ma gu we, “vana unubu me mani ugomo Asere asabar me”
6 Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou.
Ya cukuno u uru uwui asabar maribe anyimo udenge Asere. Uye mara ahira sa tari tina re tume ta wii.
7 Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat.
Anu nyiteke nan nanu bezi tize wa inki aje nani madi humam me unu uwui asabar me, barki wa kem imumu boo ume unu wuza imum besa da ya wuna ba.
8 On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl.
Barki anime marusa imum besa ma basa manno ma kuri magu inu nu zatu utari me, “hira tonno abanna me atii anabu” unu me manno ma hiri ma tonno.
9 Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“
Yeso ma gun we, “In zinu igizo ushi, da ya wuna uri awuzi imumu iriri nan ihuma, aburi unu nani aceki me ma wi?”
10 Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá.
Manno ma hiru we vat ma gun unu nu me, “Wito tari tuwe me” ma wuzi ani me tari tume me ti huma.
11 Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
Wanno wa kunna iriba kan, wa kuri wa titi ace wa gamira tize imum be sa wadi wuzi in Yeso.
12 V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem.
Acukuno atiye tigino me, sa ma nyene asesere anipo ma wuzi biringara. Ma ri aje iniye nigino me inu wuza ubiringa ahira Asere.
13 Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly.
Inisi sizo, matiti ahana utarsa umeme, wa eh ahira ameme, ma zauka anu kirau ina nawa re, ande sa matiti we “anu kurzizo, utize ta Asere”.
14 Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj,
Tiza ta hana ameme simon (desa ma gusa me Bitrus) nan uhenu ume me Andrawus, Yakubu, Yahaya, Philibus, Bartalamawu,
15 Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů,
Matta, Toma, Yakubu Vana u Halfa, Simon desa agusa Zaloti, Yahuda vana u Yakubu.
16 Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
Nan Yahuda vana uiskariyoti, desa ma cukuno unu re inama Yeso.
17 Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu.
Sa Yeso ma tunno usuru anipo nan we, wanno wa tonno amassa ahana katuma kame gbardang wa ra ahira me, nan anu gbardang usuru uyahudiya nan urushalima nan ageno usuro utaya nan usidon.
18 Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých.
Wa eh barki wa kunna me, wa kuru wa kem uhumuza uti koni tu weme. Ande sa wa zin inti koni dati wa kem uhumuza.
19 Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc.
Konda avi anyimo ani orime ma nyari udara ume barki ubezi uhuma ura ahira ameme ani, ma kuri ma humuza we vat.
20 Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: „Radujte se, vy chudí, protože vám bude patřit Boží království.
Manno ma hiri ahana akatuma kame me magu, “Anu kem imumu iriri shi anu dira, barki anime akura Asere ashe ani.
21 Radujte se, kdo teď hladovíte, protože Bůh vás nasytí. Radujte se i vy, kdo teď pláčete, protože jednou se budete smát.
Shi anu imumu iriri shi anu ikomo aname, barki ti inshi. She anu imumu iriri ana so ana me, barki idi zunzi.
22 Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka.
Shi anu imumu iriri ini inka anabu wa ga shi, wa bezi shi usasas wa guna tiza tishi me anu imumu iriba, bari vana unubu.
23 Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
Idi zunzi ronigino me, barki idi kem imumu iriri anyimo Asesere, barki anime a cokoro acokoro anka coo uwe me wa wuzi ana kadura.
24 Ale běda vám, bohatí, protože vy už máte svoje potěšení.
Ude ushi anu kem barki sa ya kem tiyom tishi me.
25 Běda vám, sytí, však budete jednou hladovět. Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete, protože jednou budete hořce plakat a naříkat.
Ude ushi anu itii, barki idi kunna ikomo uhana aje, ude ushi anu atizunza ya de ni idi shizi uhana aje, shi ana tizunza idi wuzi tiyom nan naso uhana aje.
26 Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.
Ude ushi inka anabu wa nonzo shi barki ane ani acokoro acokoro an ka coo uwe me wazi anu bezi rusa moco.
27 Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí.
Barki anime ingusa shi anu kunna um, hem ni inde sa ma ga shi ikuri iwuzi anu ga shi imumu iriri.
28 Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví.
Buka ni anu ati zumza tishi tize tiriri, in kuri iwuzi andesa wa wuzi shi bi ringara.
29 Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili.
De sa ma vavi we upo uginne, gamira ukure me, inka uye mazi ugudu uwe me, kati ukartime udibi uwe me ba.
30 Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky.
Nyizani ande sa wa nyara imum ahira ashi. Inka uye ma zika ire imum sa izi ishi me, kati igu ma kurzo inini ba.
31 Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy.
Vat imum be sa unyara anu wa wuzi weni, waza anime cangi.
32 Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají.
In wa hem unu nu hem uwe mani cas, nyanini igino me wa wuza? ko ana madini wa hem ina nu hem uwe.
33 Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte?
Inka i bezi imumu iriri ahira anu wuza ushi imumu iriri inicas, nyanini imumu irunta ushi uba me? Ko ana madini wa hem ina nu hem uwe.
34 A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak.
Inka ya nya ureme ahira andesa ya inko iribani wadi kurzo shi ni cas, Nyanini uhana aje ashi me? Ana madini wa nyaza ana madini ureme, wa nyara akurzo imum besa wa nya sarki ukinki u ire imum ni.
35 Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti.
In anime hem ni ina hem ushi, i wuzi we imumu iriri. Nyani we ureme kati i inki iriba uguna adi kurzo shi ba, ukalum ushi me udi cukuno gbardang. Idi cukuno ahana ani nonzo barki me i nice num ma bezi ugogoni ahira anu zutu bezi ukunna urunta ahira anabu.
36 Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.
Cukunoni anu iriba i shew barki aco ushime unu iriba ishew mani.
37 Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí.
Kati iwuzi u inko utize tini kubu, shi ada inko tize tini kuba nanshi ba, kati iwuzi moco ba, ida kuri agu shi ana moco ba, imbizo ni ana madini shi ma adi imbizo shi.
38 Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“
Nyizani aye, shi ma adi nya shi gbardan, unu yanga sa a guta ni une uni adi guti shini ikwangizo ati buna tishi me barki uyaga uge saya gusani, une uni adi gusa shine.
39 Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy.
Ma kuri ma bukuwe ure ubezi, “Urubu ma misi urubu ubina? Inka ma wuna anime, vat uwe wadi rizi anyimo uwaa, azo ane aniba?
40 Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat.
Vana ukatuma mada teki me unu bezizi ume ba, barki ani de sa makem ubezi ukem madi cukuno kasi unu bizizi ume me.
41 Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš?
Barki nyani ya wuna uhira ukunti anije nu henu uwe me, uda wa rusa uira imum be sa ira anije nu we ba?
42 Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka, ‘a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.
Barki nyanini udi gunu henu uwe, uhenu um, nan ikari imum besa ira anije nu we me, hu da wa ira imum be sa ira ani je nuwe ba? Hu unu iriba ibur tuba ukara ukunti sa ura ani je nuwe, uduku iri memeru imum besa ira ani je nuhenu uwe me.
43 Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce.
Barki ani me ure utiti uriri sa uda ke uyo ahana azensen ba, nani utiti uwice uda ke uyo ahana ariri.
44 Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny.
Barki a da ke arusa konde uya utiti ahira yoh ahana ameme. Barki anabu wada ke wa tazi ahana upom anipum nibi kana, nani wada ke wa inti mei mu wangu anyimo ikana.
45 Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají.
Una kadure ahira iraba ishew ime me madi yo ahna ariri. Una madini madi anyimo iriba izensen ime madi wuzi imum izenzen barki anyimo u inko imm iriba ime ini anyo adi buki tize.
46 Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?
Barki nya ugusam anime, ugomo Asere, ugomo Asere, 'I da tarsa shi tize tum ba?
47 Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy.
Vat desa ma aye ahira ama ma kuna tize tum ma wuza katuma ni, idi buki shi uzina ume.
Mazin kasi de sa mazinu bara akura, desa ma henze uwa pitii inka ure wa ruba, inka mei ma myinca, mada ke ma zuruko ani ba barki abara ani memmeru.
49 Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“
Barki vat desa ma kunna tize tum maga me utarsa me, mazi kasi desa ma bara akura ameme adize ahura. Inka ure wa vavi ani akura me adi rizi, urizo akura me uzin ini kara.
