Lukáš 24
1 V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.
Now on the first day of the week, very early in the morning, they came to the sepulcher, bringing the spices which they had prepared, and certain others with them.
2 Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.
And they found the stone rolled away from the sepulcher.
3 Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.
And they entered in, and found not the body of the Lord Jesus.
4 Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.
And it came to pass, as they were much perplexed thereabout, behold, two men stood by them in shining garments:
5 Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?
And as they were afraid, and bowed down their faces to the earth, they said to them, Why seek you the living among the dead?
6 Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,
He is not here, but is risen: remember how he spoke to you when he was yet in Galilee,
7 že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“
Saying, The Son of man must be delivered into the hands of sinful men, and be crucified, and the third day rise again.
8 Ženy si na to skutečně vzpomněly.
And they remembered his words,
9 Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.
And returned from the sepulcher, and told all these things to the eleven, and to all the rest.
10 Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.
It was Mary Magdalene and Joanna, and Mary the mother of James, and other women that were with them, which told these things to the apostles.
11 Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.
And their words seemed to them as idle tales, and they believed them not.
12 Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.
Then arose Peter, and ran to the sepulcher; and stooping down, he beheld the linen clothes laid by themselves, and departed, wondering in himself at that which was come to pass.
13 Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.
And, behold, two of them went that same day to a village called Emmaus, which was from Jerusalem about three score furlongs.
14 Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.
And they talked together of all these things which had happened.
15 Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.
And it came to pass, that, while they communed together and reasoned, Jesus himself drew near, and went with them.
16 Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,
But their eyes were held that they should not know him.
17 ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“Zastavili se
And he said to them, What manner of communications are these that you have one to another, as you walk, and are sad?
18 a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“
And the one of them, whose name was Cleopas, answering said to him, Are you only a stranger in Jerusalem, and have not known the things which are come to pass there in these days?
19 Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.
And he said to them, What things? And they said to him, Concerning Jesus of Nazareth, which was a prophet mighty in deed and word before God and all the people:
20 A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!
And how the chief priests and our rulers delivered him to be condemned to death, and have crucified him.
21 My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.
But we trusted that it had been he which should have redeemed Israel: and beside all this, to day is the third day since these things were done.
22 Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu
Yes, and certain women also of our company made us astonished, which were early at the sepulcher;
23 a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.
And when they found not his body, they came, saying, that they had also seen a vision of angels, which said that he was alive.
24 Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“
And certain of them which were with us went to the sepulcher, and found it even so as the women had said: but him they saw not.
25 Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?
Then he said to them, O fools, and slow of heart to believe all that the prophets have spoken:
26 Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“
Ought not Christ to have suffered these things, and to enter into his glory?
27 A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.
And beginning at Moses and all the prophets, he expounded to them in all the scriptures the things concerning himself.
28 Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.
And they drew near to the village, where they went: and he made as though he would have gone further.
29 Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.
But they constrained him, saying, Abide with us: for it is toward evening, and the day is far spent. And he went in to tarry with them.
30 Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.
And it came to pass, as he sat at meat with them, he took bread, and blessed it, and broke, and gave to them.
31 A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.
And their eyes were opened, and they knew him; and he vanished out of their sight.
32 Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“
And they said one to another, Did not our heart burn within us, while he talked with us by the way, and while he opened to us the scriptures?
33 Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.
And they rose up the same hour, and returned to Jerusalem, and found the eleven gathered together, and them that were with them,
34 Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“
Saying, The Lord is risen indeed, and has appeared to Simon.
35 A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
And they told what things were done in the way, and how he was known of them in breaking of bread.
36 Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“
And as they thus spoke, Jesus himself stood in the middle of them, and says to them, Peace be to you.
37 Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.
But they were terrified and affrighted, and supposed that they had seen a spirit.
38 Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?
And he said to them, Why are you troubled? and why do thoughts arise in your hearts?
39 Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“
Behold my hands and my feet, that it is I myself: handle me, and see; for a spirit has not flesh and bones, as you see me have.
40 Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.
And when he had thus spoken, he showed them his hands and his feet.
41 Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
And while they yet believed not for joy, and wondered, he said to them, Have you here any meat?
42 Podali mu pečenou rybu a plástev medu
And they gave him a piece of a broiled fish, and of an honeycomb.
43 a on to s nimi snědl.
And he took it, and did eat before them.
44 Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“
And he said to them, These are the words which I spoke to you, while I was yet with you, that all things must be fulfilled, which were written in the law of Moses, and in the prophets, and in the psalms, concerning me.
45 A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
Then opened he their understanding, that they might understand the scriptures,
46 Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.
And said to them, Thus it is written, and thus it behooved Christ to suffer, and to rise from the dead the third day:
47 A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.
And that repentance and remission of sins should be preached in his name among all nations, beginning at Jerusalem.
48 Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.
And you are witnesses of these things.
49 A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“
And, behold, I send the promise of my Father on you: but tarry you in the city of Jerusalem, until you be endued with power from on high.
50 Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.
And he led them out as far as to Bethany, and he lifted up his hands, and blessed them.
51 Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.
And it came to pass, while he blessed them, he was parted from them, and carried up into heaven.
52 Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.
And they worshipped him, and returned to Jerusalem with great joy:
53 Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.
And were continually in the temple, praising and blessing God. Amen.
