Lukáš 20
1 Jednoho dne, když Ježíš mluvil k lidem shromážděným v chrámu a ukazoval jim, jak se k nim Bůh přiblížil, přišli za ním velekněží, učitelé zákona a židovští představitelé s otázkou:
Lao esa, Yesus neu nisiꞌ Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, de nanori Lamatuaꞌ Hara-lii Malolen sia ume sodꞌan. Ma malangga agama Yahudi ra malangga nara, meser agama ra, ro lasi-lasi adat ra rema raselu-bale ro E.
2 „Kdo tě pověřil, od koho máš takovou pravomoc?“
Ara ratane rae, “Seka fee hak neu Nggo de afis tao kaco mia ia? Mufadꞌe sobꞌa dei!”
3 Řekl jim: „Než odpovím, chci slyšet od vás:
Boe ma Yesus nataa nae, “Au o ae utane dalaꞌ esa boe, dei fo Au utaa nggi.
4 Kdo pověřil Jana Křtitele jeho posláním? Bůh nebo lidé?“
Taꞌo ia: hei mihine Yohanis Mana Saraniꞌ a, to? Seka fee e koasa fo sarani atahori? Lamatualain do, atahori?”
5 Tou otázkou je zaskočil a oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li Bůh, pak se nás zeptá, proč jsme mu tedy neuvěřili,
Boe ma esa-esaꞌ fee dudꞌuꞌat ma ola-olaꞌ rae, “Awee! Daꞌi hita ena ma. Mete ma tae, ‘Lamatualain mana denu’, dei fo Ana nataa nae, ‘Mete ma taꞌo naa, na taꞌo bee de hei nda mimihere Yohanis sa?’
6 a řekneme-li, že lidé, mohl by nás lid kamenovat, protože oni věří, že Jan Křtitel byl prorok.“
Te hita o nda bisa tae, ‘atahori denu’ sa, te hokoꞌ naa atahori haꞌi fatu fo mbia risa nggita. Huu ara ramahere rae, Yohanis naa, Lamatualain mana ola-olan.”
7 Nakonec odpověděli: „Nevíme, kdo poslal Jana.“
Boe ma rataa Yesus rae, “Hai nda mihine sa.”
8 Nato Ježíš řekl: „Pak nemá význam, abych vám pověděl, kdo pověřil mne.“
Ma Yesus nafadꞌe nae, “Mete ma taꞌo naa, na Au o nda nau ufadꞌe seka mana denu Au sa boe.”
9 Pak se obrátil k okolostojícím a vyprávěl jim obrazný příběh: „Jeden člověk založil vinici. Pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
Basa ma, Yesus dui atahori hetar naa ra, nekendandaaꞌ esa fai nae, “Hambu atahori esa mana sela osi anggor. Ana fee osin neu atahori ue-tao e, fo basa na ara banggi buna-bꞌoan. Boe ma ana lali nusa deaꞌ neu de leo dooꞌ sia naa.
10 Když přišla doba sklizně, poslal k vinařům svého sluhu, aby mu odevzdali podíl z úrody. Ti však posla zmrskali a vyhnali s prázdnou.
Losa fula-fai etu anggor bꞌoan ma tenu osiꞌ a denu atahori mana tao ues na esa neu simbo babꞌanggin mia mana tao osi naa ra. Te mana tao osi ra popoko atahori mana tao ues naa, de oi e baliꞌ no lima rouꞌ.
11 Majitel vinice tam poslal jiného sluhu, ale i toho zbili, vysmáli se mu a nic mu nedali.
Basa ma, tenu osiꞌ a haitua seluꞌ atahori mana tao ues na esa neu fai. Te mana tao osi ra popoko ma tao raꞌamamaeꞌ e. Basa ma ara oi baliꞌ e no lima rouꞌ.
12 Ještě třetího sluhu tam pán poslal. Toho dokonce zranili a vyhnali.
Boe ma tenu osiꞌ a haitua seluꞌ atahori mana tao ues katelun neu fai, te ara popoko raꞌahinaꞌ e ma nggari e dea neu.
13 Majitel vinice si řekl: ‚Co mám dělat? Zkusím to ještě s nimi. Pošlu tam svého syna, před ním budou mít respekt.‘
Boe ma tenu osiꞌ a dudꞌuꞌa nae, ‘Au musi tao taꞌo bee fai? Malole lenaꞌ au haitua ana susue ngga. Neꞌo ara simbo e ma fee hadꞌa-hormat neu e.’ De ana haitua ana bꞌonggin neu.
14 Ale když vinaři uviděli majitelova syna, dohodli se mezi sebou: ‚To je dědic, zabijeme ho, a vinice bude naše.‘
Te leleꞌ mana tao osi ra rita e, ma ara ola-olaꞌ rae, ‘Woi, mete dꞌei! Te lasiꞌ a haitua ana bꞌonggin nema ena. Ana mana simbo basa aman hata-heto nara. Dadꞌi ima fo ata tao tisa e leo.’ Hela fo ata soa osi a.
15 A tak se stalo. Vyvlekli ho ven z vinice a zabili ho.
Leleꞌ anaꞌ losa ma, ara lea dudꞌui e dea neu mia osi a, basa de ara tao risa e. Naa! Au ae utane, taꞌo ia: hei duꞌa na tenu osiꞌ a nae tao mana tao osi ra taꞌo bee?
16 Co myslíte, že udělá majitel s těmi proradnými nájemci? Přijde, podle zásluhy je ztrestá a vinici svěří jiným.“Posluchači pochopili, kam tím Ježíš míří, a namítali: „Co si to o nás myslíš? Tak hluboko jsme neklesli.“
Tungga Au, na ana nema tao nisa basa se, basa ma, ana fee atahori laen ra tao osi a.” Leleꞌ atahori naa ra rena Yesus olaꞌ taꞌo naa ma, ara rataa rae, “Mete ma bisa na, Lamatualain afiꞌ huku-doki hai taꞌo naa!”
17 Ježíš se na ně podíval a řekl: „Přemýšlejte o tom, co znamenají slova napsaná v Bibli: ‚Kámen, který stavitelé odhodili jako nepotřebný, se ukázal jako nejdůležitější – svorník stavby.‘
Basa ma Yesus mete naꞌateteeꞌ se, de natane nae, “Mete ma nda dadꞌi fee huku-dokiꞌ taꞌo naa sa, na, saa de Lamatuaꞌ mana ola-ola nara suraꞌ taꞌo ia: ‘Hambu fatu esa fo tukan ra nggari hendi ena, te ia naa dadꞌi rii-ineꞌ a fatu netehun?’
18 Každý, kdo ten kámen přehlíží, o něj dříve nebo později klopýtne a potluče se. Kdo ho dává jinam, než kámen skutečně patří, vystavuje se nebezpečí, že se mu celá stavba zřítí a ten kámen ho rozdrtí.“
Atahori mana naꞌatunu sia fatu naa, tantu nambalutu, huu hambu huku-dokiꞌ. Ma mete ma fatu a tudꞌa dai atahori, ana o nambalutu eto-etoꞌ boe, huu hambu huku-dokiꞌ a.”
19 Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.
Leleꞌ meser agama ra ro malangga agama ra malanggan rena dudꞌuit naa, ara bubꞌuluꞌ rae, Yesus olaꞌ nekendandaaꞌ naa neu se. Sira onaꞌ mana tao osi ra. De ara ramanasa rala seli. Boe ma ara sangga dalaꞌ fo rae humu E. Te ara ramahia atahori hetar mana hii rena Yesus nenorin. De ara lao hela E neu naa.
20 Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou.
Basa naa ma, Yesus musu nara maku-maꞌu E. Ara sangga mana makuꞌ mana bisa tao aon nara onaꞌ atahori maloleꞌ, fo reu raꞌahehengge Yesus. Ara raeꞌ a do bee fo Yesus olaꞌ labꞌan mana parenda Roma ra, fo reu kalak neu hofernor, naa fo ara denu atahori reu humu Yesus.
21 Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni.
Boe ma ara haitua mana maku-maꞌuꞌ ra reu raselu-bale ro Yesus rae, Ama Meser! Hai bubꞌuluꞌ Amaꞌ rala ndoos. Amaꞌ nda mana peko-lelekoꞌ sa, ma nda mana mete mataꞌ sa. Amaꞌ munoriꞌ a Lamatualain Dedꞌea-oꞌolan no matetuꞌ
22 Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“
De ia naa hai mae mitane dalaꞌ esa: tungga hai agama Yahudi hohoro-lalanen, na, hai bꞌae bea fee mana parenda Roma ra mane monaen a, do hokoꞌ?”
23 On však prohlédl jejich lest a vyzval je:
Te Yesus nahine dudꞌuꞌa deꞌulaka nara rae raꞌahehengge E. De nataa nae,
24 „Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“Odpověděli: „Císaře.“
“Mitudꞌu doi fulaꞌ sa dꞌei, fo Au mete sobꞌa e.” Boe ma ara ratudꞌu dꞌoiꞌ neu E. Boe ma natane nae, “Ia, seka nggambar na? ma ia, seka naran?” Ara rata rae, “Naa mane monae Keser a.”
25 On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
Boe ma Yesus nae, “Mete ma taꞌo naa, na, fee mana parenda saa fo mana parenda ra hak na. Ma fee Lamatualain saa fo Lamatualain hak na.”
26 A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí.
Rena taꞌo naa, ma ara heran bali-baliꞌ, huu ara nda raꞌahehengge rala E sa, sia atahori hetar matan. De nda rahara sa ena.
27 Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém:
Basa naa ma, hambu atahori hira mia partei agama Saduki rema fo rae raꞌahehengge Yesus. Atahori Saduki ra ranori rae, atahori mates ra nda rasodꞌa baliꞌ sia fai mateteꞌen sa. Ara rema raselu-bale ro Yesus rae,
28 „Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou.
“Ama Meser! Baꞌi Musa suraꞌ hela fee nema hita hohoro-lalaneꞌ nae: mete ma hambu touꞌ mate, te nda ma anaꞌ sa, na, odꞌin musi sao nala ina falun, fo ana bisa fee tititi-nonosiꞌ neu aꞌan mana mateꞌ a ena.
29 Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka.
Memaꞌ feꞌesaꞌan baꞌi Musa nanori taꞌo naa. Te ia naa hai mae mitane, taꞌo ia: hambu touꞌ hitu odꞌi-aꞌa, de uluꞌ a sao, ma mate hendi e te anaꞌ nese.
30 S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí.
Basa de odꞌin mana tungga e sao nala ina falu a. Nda doo sa ma, mate hendi touꞌ a fai, te nda ma anaꞌ sa boe.
31 Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní.
Onaꞌ naa boe, ana katelun. Ana sao nala ina falu a, basa ma mate te nda ma anaꞌ sa. Onaꞌ naa nakandooꞌ a losa ana muriꞌ a mate.
32 Nakonec zemřela i ona.
Boe ma ina falu naa o mate boe.
33 Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“
Naa! Ia naa hai mae mitane taꞌo ia: inaꞌ naa saon touꞌ hitu ena. De mete ma losa fai mateteꞌen, ma Lamatuaꞌ tao nasodꞌa baliꞌ atahori mana mateꞌ ra, na, inaꞌ naa dadꞌi neu touꞌ bee saon?”
Boe ma Yesus nataa nae, “Atahori masaoꞌ siaꞌ a raefafoꞌ ia. (aiōn g165)
35 Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. (aiōn g165)
Te sia sorga atahori nda sao sa ena. Ma sia naa ara nda mate sa boe. Ara onaꞌ Lamatualain ate nara sia sorga. Huu leleꞌ Lamatualain tao nasodꞌa baliꞌ atahori mates ra, Ana pili nala se fo dadꞌi Eni ana nara ena (aiōn g165)
36 Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé.
37 A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli.
Baꞌi Musa susuran dui soꞌal hau huu anaꞌ mana nenelalanggeꞌ te nda kadꞌe sa. Mia dudꞌuit naa hita tahine tae, atahori mates ra bisa rasodꞌa baliꞌ boe. Sia naa Lamatualain nafadꞌe baꞌi Musa nae, ‘Au ia, bei-baꞌi mara Lamatualain na. Naeni baꞌi Abraham, baꞌi Isak ma baꞌi Yakob. Basa se beꞌutee rakandoo neu Au losa ia nema.’
38 A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“
Tao-tao te baꞌiꞌ naa ra mate eniꞌ a fai dꞌalahulun ena. Te huu Lamatualain nae Eni feꞌe dadꞌi sira Lamatuan, naa de hita tahine tae ara feꞌe masodꞌaꞌ. De mae atahori mate ena o, ara rasodꞌa baliꞌ. Te akaꞌ atahori masodꞌa fo beꞌutee neu Lamatualain, nda atahori mates ra sa, to!”
39 Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“
Rena Yesus nataa taꞌo naa ma, hambu meser agama sa olaꞌ nae, “Ama Meser netaa na, seli tebꞌe.”
40 Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
Eniꞌ a mia leleꞌ naa ma, nda hambu atahori esa nambarani natane Yesus sa ena, huu nda hambu esa naꞌahehengge nala E sa boe.
41 Položil jim tedy otázku: „Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým?
Basa ma, Yesus feꞌe nanori atahori naa ra sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. Ma Ana natane nasafafali se nae, “Tungga dudꞌuꞌa mara na, taꞌo bee? Meser agama ra ranori rae, Kristus naa, Atahori fo Lamatualain dudꞌu eniꞌ a lele-uluꞌ a. Tungga se, Eni dadꞌi akaꞌ mane Daud tititi-nonosin. Te huu naa nda feꞌe dai sa.
42 Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů: ‚Bůh říká mému Pánu: Seď po mé pravici a vládni se mnou,
Huu lele-uluꞌ a mane Daud suraꞌ hela sia susura sosodꞌa koa-kio ra nae, ‘Lamatualain nafadꞌe neu Lamatua ngga nae, “Uma endoꞌ sia Au bobꞌoa ona ngga, sia mamana nenefee hadꞌa-hormat.
43 dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.‘
Huu dei fo Au tao musu Mara, losa ara beꞌutee mbali Nggo.’”
44 Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?“
Naa! Mia susura naa, hita tahine tae, mane Daud noꞌe Kristus nae, ‘Lamatuaꞌ’. Naa sosoan nae, mete ma atahori rae Kristus, akaꞌ mane Daud tititi-nonosin, na nda feꞌe dai sa! Huu Eni o dadꞌi mane Daud Lamatua na boe!”
45 Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi:
Leleꞌ basa atahori ramanene neu Yesus, ma Ana olaꞌ no ana dedꞌenu nara nae,
46 „Varujte se takových znalců zákona, kteří se rádi ukazují v honosných talárech a čekají, že je lidé budou na ulici uctivě zdravit. Při bohoslužbách sedají v předních řadách a vyhrazují si čestná místa na hostinách. Dlouze se modlí, aby udělali dobrý dojem. Ve skutečnosti jsou to pokrytci, kteří se nestydí vyjídat domácnosti vdov. Ti budou jednou zvlášť přísně potrestáni.“
“Hei musi besa-bꞌesa mo meser agama ra. Huu ara hiiꞌ a lao-laoꞌ ro badꞌu naru masaroromboꞌ, fo reu randaa ro atahori hetar, naa fo atahori rita se, na rae, ‘We! Sira naa, atahori moko-monaen ra, o!’ Ara hiiꞌ a sangga mamana nenefee hadꞌa-hormat sia ume hule-oꞌeꞌ ra, sia fefetas, ma sia mamanaꞌ fo atahori hiiꞌ a raꞌabꞌue.
Te besa-bꞌesa, huu ara akaꞌ peko-lelekoꞌ ina falu ra fo haꞌi rala ume nara. Te sia atahori hetar matan, ara babꞌata deꞌulaka nara no rambariiꞌ hule-oꞌe doon seli. Ara hiiꞌ a fo atahori rae sira, atahori meumareꞌ re. Te Lamatualain nahine sala nara, de dei fo Ana fee huku-dokiꞌ beran seli neu se.”
