Lukáš 20
1 Jednoho dne, když Ježíš mluvil k lidem shromážděným v chrámu a ukazoval jim, jak se k nim Bůh přiblížil, přišli za ním velekněží, učitelé zákona a židovští představitelé s otázkou:
Ikatula luhiku lung'wi, u Yesu naukuamanyisa eantu mihekalu nukuaela ulukani, Eatongeli neakulu nealimu ailagilo ekalongola palung'wi neanyampala.
2 „Kdo tě pověřil, od koho máš takovou pravomoc?“
Aaligitilye, Ekumuela, kuele kwa utawalake ukitumae makani aya?”
3 Řekl jim: „Než odpovím, chci slyšet od vás:
Nung'wenso wikaasukilya akaaela, Nunene ga kumukolya iswali mbeli,
4 Kdo pověřil Jana Křtitele jeho posláním? Bůh nebo lidé?“
ubatizo wang'wa Yohana ite aupumie kilundene kang'wi muantu?
5 Tou otázkou je zaskočil a oni se mezi sebou dohadovali: „Řekneme-li Bůh, pak se nás zeptá, proč jsme mu tedy neuvěřili,
Lakini akakikolya eenso kwa enso, ekalunga, anyakulunge, lepumie kilunde, ukukolya, ite mbona shungamumukue?
6 a řekneme-li, že lidé, mohl by nás lid kamenovat, protože oni věří, že Jan Křtitel byl prorok.“
Anga kulunge aupumie kwanadamu eantu ehe akukua imagwe, kundogoelyo ehi amuhue kina u Yohana ae munyakidagu.”
7 Nakonec odpověděli: „Nevíme, kdo poslal Jana.“
Ite ekamuela kina shangaaine kuna upumie.
8 Nato Ježíš řekl: „Pak nemá význam, abych vám pověděl, kdo pověřil mne.“
U Yesu wikaaela, “Wala unene singa kumuila unyenyu kwa utawalake kituma emakani aya.
9 Pak se obrátil k okolostojícím a vyprávěl jim obrazný příběh: „Jeden člověk založil vinici. Pronajal ji vinařům a na dlouhou dobu odcestoval.
Auoe eantu mpyani eye, “Muntu ung'wi autemee mugunda wamezabibu, wikalekodisha kwa alemi amezabibu nawikalongola kesale kengeza kwa matungo ulepu.
10 Když přišla doba sklizně, poslal k vinařům svého sluhu, aby mu odevzdali podíl z úrody. Ti však posla zmrskali a vyhnali s prázdnou.
Kumatungo naapangilwe, aeumutumile umitumi kumitumi wamezabibu, kina amupe esehemu ankali yamugunda wa mizabibu, lakini ealemi neamugunda wazabibu ekamuhita, ekamususha mekono metile.
11 Majitel vinice tam poslal jiného sluhu, ale i toho zbili, vysmáli se mu a nic mu nedali.
Kuite akamutuma hange umitumi mungiza nung'wenso ekamuhita, akamutenda ibee nukumususha mekono metile.
12 Ještě třetího sluhu tam pán poslal. Toho dokonce zranili a vyhnali.
Wikamutuma hange nuakatatu nenso ekamubepya nukumuguma kunzi.
13 Majitel vinice si řekl: ‚Co mám dělat? Zkusím to ještě s nimi. Pošlu tam svého syna, před ním budou mít respekt.‘
Kuite umukola mugunda wikalunga, kutenda ule? Kumutuma ung'wane nenumuloilwe kuite akumuheshimu.
14 Ale když vinaři uviděli majitelova syna, dohodli se mezi sebou: ‚To je dědic, zabijeme ho, a vinice bude naše.‘
Lakini ealemi amizabibu naamuine, aeikoile eenso kwa enso ekalunga uyu yuyu musali, kumubulage kuite usali wakwe utule witu.
15 A tak se stalo. Vyvlekli ho ven z vinice a zabili ho.
Ekamupumya kunzi amugunda wazabibu nukumubulaga ite umukola mugunda ukutenda ule?
16 Co myslíte, že udělá majitel s těmi proradnými nájemci? Přijde, podle zásluhy je ztrestá a vinici svěří jiným.“Posluchači pochopili, kam tím Ježíš míří, a namítali: „Co si to o nás myslíš? Tak hluboko jsme neklesli.“
Uzile uzeangameza ealemi amugunda wazabibu, naukuapa antu angiza umugunda nuanso.
17 Ježíš se na ně podíval a řekl: „Přemýšlejte o tom, co znamenají slova napsaná v Bibli: ‚Kámen, který stavitelé odhodili jako nepotřebný, se ukázal jako nejdůležitější – svorník stavby.‘
Lakini u Yesu wikaagoza, wekalunga, ite ulukani uluite lukete ndogoelyo ke? Igwe naalehile eazengi latula lamumpelompelo?
18 Každý, kdo ten kámen přehlíží, o něj dříve nebo později klopýtne a potluče se. Kdo ho dává jinam, než kámen skutečně patří, vystavuje se nebezpečí, že se mu celá stavba zřítí a ten kámen ho rozdrtí.“
Kela umuntu nukugwa migulya igwe nelanso ukuunangwa ipande, ipande, lakini uyu nuekagwelwa lekumutula.”
19 Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.
Kuite eandeki neakulu amakuhani aeadumile nzela akumuamba matungo yayo yayo, alengile kina alungile empyani eye kunsoko ao. Lakini aeaogopile antu.
20 Hledali tedy vhodnou příležitost a poslali za ním své lidi. Měli předstírat upřímný zájem o jeho kázání a vyprovokovat ho k nějakému výroku, pro který by mohl být obžalován před římskou správou.
Ae amugozee nunda, ekatuma eakoelyi naeitendya kina antu neatai, ite alenge kulija ikosa kuhetubaakwe.
21 Zeptali se ho tedy: „Mistře, my víme, že tvoje učení je správné, neděláš mezi lidmi rozdíl a hlásáš Boží pravdu, padni komu padni.
Neenso ekamukolya ekalunga, mwalimu, kuine kina ukutambula, nukumanyisa imakani atai nashanga akuilwa numtu wehi, lakini uewe wemanyisa etai kukeela Itunda.
22 Řekni nám, máme platit daně římskému císaři, nebo nemáme?“
He taine usese kulepa ekodi kung'wa Kaisali ang'wi aa?
23 On však prohlédl jejich lest a vyzval je:
Lakini uyesu wikalenga umuntego wao, wekaaila,
24 „Podejte mi peníz! Čí obraz a jméno jsou na něm vyraženy?“Odpověděli: „Císaře.“
Ndagele edinali. Sula ang'wa nyenyu ekole migulya akwa? Ekalunga, ''Ang'wa Kaisali.''
25 On jim na to řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
Nung'wenso wekaaela, kuite, mupi ukaisali, ni Tunda nakwe mupii.
26 A tak se jim nepodařilo Ježíše nachytat a zmlkli, překvapeni jeho odpovědí.
Eandeki neakulu neakuhani aeagila anga uhumi wa kukosela eke nuketambue ntongeela aantu. Ekakuelwa emasukilyo akwe, nashaatambue lehi.
27 Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém:
Ang'wi amasadukayo ekamendela, awa kina etambula kina kutile anga uiuki.
28 „Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou.
Ekamukolya, ekalunga, ''Mwalimu umusa aukuandekie kina umuntu angawashilwe numunyandugu nukete umusungu nemugila anga ng'wana ite uhumile kumuhola umusungu wamunyandugu wakwe nukutuga nung'wenso kunso ang'wa kaka akwe.
29 Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka.
Aakole anya ndugu saba nung'wandyo wekatena, akasha bila kuleka anga ng'wana,
30 S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí.
Nunyu nukabele ga.
31 Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní.
Nukatatu akamuhola uu, uuuu nuasaba shanga aulikile anga ana wikasha.
32 Nakonec zemřela i ona.
Baadae umusungu nuanso, nung'wenso wikasha.
33 Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?“
Kuite kuiiuki ukutula musungu wang'wa nyenyu? kundogoelyoehi saba amutenile
Uyesu wikaaela, ''Eana aunkumbigulu etena nukutenwa. (aiōn g165)
35 Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. (aiōn g165)
Awa neagombigwe kupokela uiiuki nuashi nukingila muupanga wakalenakale shangaitena nukutenwa. (aiōn g165)
36 Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé.
Kuite shanga ahumile kusha hange, kunso etula kina esawasawa neamalaeka na ana ang'wi Tunda, Ana auiki.
37 A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli.
Lakini kuite eashi eiiuka, kuite Umusa aulagie pangwanso ku habali akehaka, pangwanso aumitangile Bwana kina Itunda wang'wa Ibrahimu ni Tunda wang'wa Isaka ni Tunda wang'wa yakobo.
38 A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří.“
Apa nuanso singa Itunda waashi, inge wa awa neapanga, kunso ehi iikie kung'wakwe.
39 Několik učitelů zákona řeklo: „Mistře, to jsi jim dobře odpověděl.“
Baadhi aantu ang'wamwalimu ilago akamusukilya, mwalimu, wasukilya Iza.
40 Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
Shanga aeagemile kumukolya emaswale nemangiza, lukulu.
41 Položil jim tedy otázku: „Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým?
Uyesu aakaela, ''kuneke eantu elunga kina ukristo ng'wa Daudi?
42 Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů: ‚Bůh říká mému Pánu: Seď po mé pravici a vládni se mnou,
Kundogoelyo Udaudi ung'wenso welunga muzabuli: Bwana aumuee ubwana ane: Ikie kumukono wane nuwakulela.
43 dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.‘
Kuite nuaeke hanza eabe ane pihe amigulu anko.
44 Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?“
Udaudi wikamitanga kristo, 'Bwana', Ite ikutuleka ule ng'wana wang'wa Daudi?
45 Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi:
Eantu ehe naamutegeeye wekaaela emanyisigwa akwe,
46 „Varujte se takových znalců zákona, kteří se rádi ukazují v honosných talárech a čekají, že je lidé budou na ulici uctivě zdravit. Při bohoslužbách sedají v předních řadách a vyhrazují si čestná místa na hostinách. Dlouze se modlí, aby udělali dobrý dojem. Ve skutečnosti jsou to pokrytci, kteří se nestydí vyjídat domácnosti vdov. Ti budou jednou zvlášť přísně potrestáni.“
Ihugushi neaandiki, Nelowa kugenda nukutugala eng'wenda nealepu, naelowa kilamusha maaluku misoko nematuntu aheshima mumatekeelo, nemaeneo aeshima mukalamu.
Nenso ga eleza inyumba ya jane, niafanya elompa matungo malepu. Awa akusengilya ehukumu nkulu kukila.
