Lukáš 2
1 V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.
He wode Roome biittan de7iya asay ubbay taybettana melanne sunthay xaafettana mela kawoy Awugisxoosi kiittis.
2 Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.
Hessika Qerenoosi Soore biittaa aysiya wode oosettida koyro taybuwa.
3 Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.
Hessa gisho, issi issi asi ba sunthaa xaafettanaw ba yelettida biittaa bis.
4 Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.
Yoosefikka Dawite keethaafenne yaraappe gidida gisho, Galiila Naazirete katamaappe denddidi Dawite katama gidida Yihuda Beeteleme bis.
Bishe, yelanaw wodey wurida I oychchi wothida, Mayraamira wolla xaafettanaw bis.
6 Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas
Entti yan de7ishin iw yelo wodey gakkis.
7 a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.
Ba bayra na7aa yelasu. Curqqara xaaxada imathi aqiyason bessi dhayida gisho daran mehe muziya gonggen zin77isasu.
8 Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.
He gadiyan qamma dorssa wudiya naagishe karen aqiya henthanchchoti de7oosona.
9 Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,
Godaa kiitanchchoy hassayonna yidi entta matan eqqis. Godaa bonchchoy entta yuushuwan poo7is; enttika wolqqaama yashshi yayyidosona.
10 ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.
Shin kiitanchchoy, “Yayyofite hekko asaa ubbaas gidiya gita ufayssaa mishirachchuwa ekkada yas.
11 V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.
Hessika, Dawite kataman ashsheyssi hinttew hachchi yelettis. I Godaa Kiristtoosa.
12 Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“
Zoqale na7ay curqqara xaaxettidi gonggen zin77idayssa hintte demmana; hessika hinttew malla gido” yaagis.
13 Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:
Qopponna daro salo kiitanchchoti kiitanchchuwura issife qonccidi,
14 „Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“
“Bonchchoy Xoossaas dhoqqa saluwan, saroy biitta bolla Xoossay dosiya asaas gido” yaagidi galatidosona.
15 Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“
Kiitanchchoti enttafe shaakettidi saluwa keyidaappe guye henthanchchoti, “Ane Goday nuus qonccisidabaanne hanidabaa be7anaw Beeteleme boos” yaagidosona.
16 Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.
Enttika ellesidi bidosona. Mayraamo, Yoosefanne zoqale na7aa gonggen zin77idayssa be7idosona.
17 Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.
Be7i simmidi na7abaa enttaw odettoyssa, qonccisidi he bessan de7iya asaas markkattidosona.
18 Všichni, kdo je slyšeli, se divili.
Hessa si7ida ubbay henthanchchoti odidayssan malaalettidosona.
19 Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.
Mayraama hanidabaa ubbaa ba wozanan qoppashe de7asu.
20 Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.
Henthanchchoti enttaw odettidayssada hanin be7idosona. Hessa gisho, bantta si7idabaasinne be7idaba ubbaas Xoossaa bonchchishenne galatishe simmidosona.
21 Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.
Hosppuntha qamman, qaxxaro wodey gakkin, I qanthatanaappe sinthe kiitanchchoy wothida sunthan Yesuusa geetettis.
22 Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.
Muse woga mela entta geeshshatetha wodey polettidaappe guye Yoosefaranne Mayraamira yooga na7aa bantta Godaas immanaw Yerusalaame bidosona.
Hessika, Godaa wogan, “Adde gidida bayra na7i ubbay Godaas dummattidayssa gido” geetettidi xaafettidayssa polanaassa.
24 Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.
Qassi Godaa wogan, nam77u kuraachcho woykko holle yarshshanaw efidosona.
25 V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.
He wode geeshshinne ammanora mino gidida Simoona geetettiya asi Yerusalaamen de7ees. I Isra7eeleta atotethaa naagishe de7ees. Geeshsha Ayyaanaykka iya bolla de7ees.
26 Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.
Qassi Kiristtoosa be7onna hayqqonnayssa Geeshsha Ayyaanay iyaw qonccisin eridi de7ees.
27 Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.
I he gallas Ayyaanay kaalethin Xoossa Keethi bis. Na7aa aayeranne aawara wogaa polanaw yooga na7aa Yesuusa ekkidi gelida wode,
28 Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:
Simooni mokki ekkidi na7aa idimmidi,
29 „Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,
“Godaw ne taw gelida qaala mela, ha77i ne aylliya saron moyza.
30 protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,
Ta ayfey asaa ubbaa sinthan ne giigisida,
31 kterého dáváš celému světu.
ne ashuwa be7is.
32 Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“
Hessika kawotethata ubbaas, Xoossaa ogiya qonccisiya poo7o, ne asaa Isra7eeleskka bonchcho” yaagidi Xoossaa galatis.
33 Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.
Yoosefaranne Mayraamira iyaw odettidaban malaalettidosona.
34 Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.
Simooni entta anjjis. Aaye Mayraamikko, “Hekko daro asaa wozanaa qofay qonccana mela, Isra7eelen de7iya darotas entta kunddethaasinne dendduwas Xoossan doorettis.
35 Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“
Qassi eqetteyssatas malla gidana. Ne shemppuwarakka qassi mashshi aadhdhana” yaagis.
36 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.
Qassi Aseere yaraappe gidida Faanu7ela na7iya Haanna geetettiya nabey de7awusu. Iyakka daro cimasu. Iya ba koyro azinaara laappun laythi de7asu.
I azinay hayqqin hosppun tammanne oyddu laythi gidana gakkanaw qammanne gallas pacey baynna woosaninne xooman Xoossa Keethan haggaazasu.
38 V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.
Iya he saatiyan bada Xoossaa galatasu; Yerusalaame wozetethaa naagiya ubbaas yooga na7abaa markkattasu.
39 A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.
Yoosefaranne Mayraamira Godaa higgiyan kiitettida woga ubbaa polidaappe guye Galiila biittan de7iya bantta katama Naazirete simmidosona.
40 Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.
Na7ay diccishenne minnishe bis. Cinccatethan kumis; Xoossaa aadho keehatethay iya bolla de7ees.
41 Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.
Yoosefaranne Mayraamira Faasikka Baale bonchchanaw laythan laythan Yerusalaame boosona.
42 Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.
Yesuusas tammanne nam77u laythi gidiya wode kase meezetidayssada baaliya bonchchanaw bidosona.
43 Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
Baaliya bonchchidaappe guye soo simmiya wode na7ay Yesuusi Yerusalaamen attis. Shin Yoosefaranne Mayraamira I Yerusalaamen attoyssa eribookkona.
44 Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.
I soo simmiya asaara wolla de7iya daanin entti issi gallasa oge bidosona. I baynnayssa eridaappe guye bantta dabbotanne laggeta matan koyidosona.
45 Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.
I yan dhayin koyishe guye Yerusalaame gakkanaw bidosona.
46 Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.
Heedzu gallasappe guye Xoossa Keethan asttamaareta giddon uttidi enttabaa si7ishenne entta oychchishe de7ishin demmidosona.
47 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.
Iya si7iya ubbay iya akeekaninne zaaruwan malaalettidosona.
48 Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“
Soo asay iya demmida wode malaalettidosona. Iya aayiyakka, “Ta na7aw, ays nuna hayssada oothadii? Ne aawaranne taara nena koyishe un77ettida” yaagasu.
49 Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“
Yesuusi enttako, “Tana ays koyeetii? Ta, ta aawa keethan daanaw besseyssa erekketii” yaagis.
50 Ale oni nepochopili, co tím mínil.
Shin I enttako gidabaa entti akeekibookkona.
51 Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.
Hessafe guye, enttara issife Naazirete katama bis. Enttaw kiitettishe de7is. Iya aayiya he ubbaa ba wozanan wothada naagasu.
52 S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.
Yesuusi, cinccatethan, geesaninne teematethan Xoossaa sinthaninne asa sinthan diccis.
