Lukáš 18
1 Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
And he spake a parable unto them to the end that they ought always to pray, and not to faint;
2 „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
saying, There was in a city a judge, which feared not God, and regarded not man:
3 Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
and there was a widow in that city; and she came oft unto him, saying, Avenge me of mine adversary.
4 Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
And he would not for a while: but afterward he said within himself, Though I fear not God, nor regard man;
5 ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
yet because this widow troubleth me, I will avenge her, lest she wear me out by her continual coming.
6 Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
And the Lord said, Hear what the unrighteous judge saith.
7 Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
And shall not God avenge his elect, which cry to him day and night, and he is longsuffering over them?
8 I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
I say unto you, that he will avenge them speedily. Howbeit when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?
9 Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
And he spake also this parable unto certain which trusted in themselves that they were righteous, and set all others at nought:
10 „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.
11 Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
The Pharisee stood and prayed thus with himself, God, I thank thee, that I am not as the rest of men, extortioners, unjust, adulterers, or even as this publican.
12 Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
I fast twice in the week; I give tithes of all that I get.
13 Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘“
But the publican, standing afar off, would not lift up so much as his eyes unto heaven, but smote his breast, saying, God, be merciful to me a sinner.
14 Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
I say unto you, This man went down to his house justified rather than the other: for every one that exalteth himself shall be humbled; but he that humbleth himself shall be exalted.
15 Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
And they brought unto him also their babes, that he should touch them: but when the disciples saw it, they rebuked them.
16 Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
But Jesus called them unto him, saying, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
17 kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall in no wise enter therein.
18 Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
And a certain ruler asked him, saying, Good Master, what shall I do to inherit eternal life? (aiōnios g166)
19 Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
And Jesus said unto him, Why callest thou me good? none is good, save one, [even] God.
20 Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Honour thy father and mother.
21 Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
And he said, All these things have I observed from my youth up.
22 Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
And when Jesus heard it, he said unto him, One thing thou lackest yet: sell all that thou hast, and distribute unto the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.
23 Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
But when he heard these things, he became exceeding sorrowful; for he was very rich.
24 Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
And Jesus seeing him said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
25 To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
For it is easier for a camel to enter in through a needle’s eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
26 Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
And they that heard it said, Then who can be saved?
27 On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
But he said, The things which are impossible with men are possible with God.
28 Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
And Peter said, Lo, we have left our own, and followed thee.
29 Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
And he said unto them, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or wife, or brethren, or parents, or children, for the kingdom of God’s sake,
31 Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
And he took unto him the twelve, and said unto them, Behold, we go up to Jerusalem, and all the things that are written by the prophets shall be accomplished unto the Son of man.
32 Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
For he shall be delivered up unto the Gentiles, and shall be mocked, and shamefully entreated, and spit upon:
33 Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
and they shall scourge and kill him: and the third day he shall rise again.
34 Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
And they understood none of these things; and this saying was hid from them, and they perceived not the things that were said.
35 Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
And it came to pass, as he drew nigh unto Jericho, a certain blind man sat by the way side begging:
36 Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
and hearing a multitude going by, he inquired what this meant.
37 Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
And they told him, that Jesus of Nazareth passeth by.
38 Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
And he cried, saying, Jesus, thou son of David, have mercy on me.
39 Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
And they that went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried out the more a great deal, Thou son of David, have mercy on me.
40 Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
And Jesus stood, and commanded him to be brought unto him: and when he was come near, he asked him,
41 Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
What wilt thou that I should do unto thee? And he said, Lord, that I may receive my sight.
42 Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
And Jesus said unto him, Receive thy sight: thy faith hath made thee whole.
43 V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God: and all the people, when they saw it, gave praise unto God.
