< Lukáš 16 >
1 Ježíš vyprávěl svým učedníkům: „Jeden boháč měl správce a ten byl obviněn ze zpronevěry.
Jesu ing a hubatkhqi venawh: “Thlang boei pynoet awm nawh anih a tangka ak khoemkung ing tangka poeih pe kang hy tinawh amik kqawn ce zahy.
2 Pán si ho dal zavolat a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Předlož mi všechny účty, a jestli jsi mě podváděl, dám ti výpověď.‘
Cedawngawh a boei ing khy nawh doet hy, ‘Na kawng kang zaak ve ikawmyihna a awmnaak? Tangka na khoem ce nim huh lah, ka tangka ak koemkung na am awm hly voel hyk ti,’ tina hy.
3 Správce přemýšlel: ‚Co teď? Krumpáčem se neuživím, žebrat se stydím.
Cedawngawh tangka ak khoemkung ing ‘ikawmyihna nu ka ti lah kaw? Ka boeipa ing ka bibi awm ni qoek hly sak hawh hy. Dek deng aham awm kak tha am awm koek, thlang a venawh kut dun aham awm chak koek bai nyng.
4 Mám nápad, jak si získat přátele; snad mi pak nabídnou slušné místo, až budu propuštěn!‘
Ka sai hly taw sim hawh nyng, cawh ni bibi ani phawh awhtaw thlangkhqi ing kai ve ami im awh ami ni do hly hy,’ tihy.
5 Dal si zavolat dva dlužníky svého pána, ale s každým mluvil zvlášť. Zeptal se prvního: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘Muž odpověděl: ‚Sto džbánů olivového oleje.‘
Cedawngawh a boeipa a ik-oeih ak pukhqi ce khy hy. Lamma cyk awhkaw thlang ce khy nawh, ‘Ka boeipa a koe ik-oeih izah nu nak pu peek? tina hy.
6 Správce řekl: ‚Tady máš svůj dlužní úpis, sedni si a napiš nový na padesát.‘
Anih ing, ‘Olive situi boet zaqeet,’ tina hy. Law lah, ang tawnna ngawi nawhtaw zali na sai mai,’ tina hy.
7 Zeptal se pak toho druhého: ‚Co dlužíš mému pánovi?‘On odpověděl: ‚Sto pytlů pšenice.‘I řekl mu správce: ‚Vezmi si dlužní úpis a napiš jiný na osmdesát.‘
Cekcoengawh a pak khihnaak awhkaw thlang ce doet tlaih bai hy, ‘Nang law izah nak pu? tina hy. “Anih ing, ‘Canghum sum thongkhat,’ tina hy. Tangka ak pukung ing, ‘Nak punaak cahawn ce lo nawhtaw sum zaqeet na sai mai,’ tina hy.
8 Pán nakonec vychytralého správce pochválil, že si uměl v nouzi poradit. Nutno přiznat, že lidé, kterým jde o hmotný zisk, bývají ve svých záležitostech prozíravější než věřící, (aiōn )
Amak thym na bi ak bi tangka ak khoemkung ing cyihnaak ing bi a bi dawngawh a boeipa ing kyih am cah hy. Ve khawmdek thlangkhqi ing a mimah a ik-oeih ami sai awhtaw vangnaak khuiawh ak awmkhqi anglakawh awm cyi ngai uhy. (aiōn )
9 když jde o zajištění věčného života. Říkám vám: Na penězích lpí hodně špíny a jednou úplně ztratí hodnotu. Jestliže však jimi někomu pomůžete, proměníte je na lásku, se kterou se sejdete na věčnosti.“ (aiōnios )
Nangmih a venawh ka nik kqawn peek khqi, pyi sainaak aham khawmdek boeinaak ce hawna lah uh, cawh ni ce mihkhqi boeih a boeih coengawh, a mingmih ing kumqui awmnaak hun awh nangmih ce ani do hly khqi hy. (aiōnios )
10 Ježíš pokračoval: „Kdo je spolehlivý v drobnostech, je spolehlivý i v podstatných věcech. A ten, kdo je nečestný v maličkostech, selhává i ve věcech závažných.
U awm ik-oeih a khoehca awh ypawm na ak awm taw ik-oeih khawzah awh awm ypawm na awm hy, cehlai ik-oeih a khoehca awh ypawm na amak awm taw ik-oeih khawzah awh awm upvoet na awm hy.
11 Jste-li nepoctiví v záležitostech tohoto života, kdo může důvěřovat vaší víře v Boha? Neumíte-li správně zacházet s mizernými penězi, jak vám může Bůh svěřit věčné bohatství?
Khawmdek boeinaak awh zani ama ypawm awhtaw, u ing nu boeimangnaak tang tang ce ani khoem sak kaw?
Thlang a ik-oeih awh ypvoet na na awm coengawh taw, u ing nu nang ce ik-oeih a ni peek kaw?
13 Žádný nemůže sloužit dvěma pánům. Vždycky bude jednoho nenávidět a druhého milovat. Jednomu dá přednost a druhým bude pohrdat. Nemůžete tedy sloužit Bohu a zároveň otročit majetku.“
Tyihzoeih thlang pynoet ing boei pakkhih a bi pakkhih am bawk thai hy. Pynoet ce sawh na kawmsaw pynoet ce lungna kaw, am awhtaw pynoet ce ypna kawmsaw pynoet taw hep kaw. Khawsa bi ingkaw tangka bi am bawk hly thai qen hyk ti,’ tinak khqi hy.
14 Slyšeli to farizejové, kteří byli chtiví peněz a vysmáli se mu.
Tangka amik thintlawhnaak Farasikhqi ing ce ak awi ce a ming zaak awh Jesu ce qaih na uhy.
15 On jim však řekl: „Chcete dělat dobrý dojem na lidi svou zbožností, ale Bůh do vás vidí. Vnějším úspěchem, kterému se obdivují lidé, Bůh pohrdá.
Jesu ing a mingmih a venawh, “Thlang amik huh awh nangmih ing thlakdyng na sa qu uhyk ti, cehlai Khawsa ing nangmih ak kawlung ce sim hy. Thlang ing a phu ak tlo soeih na a taak ce Khawsa mik huh awhtaw tyih cu hy.
16 Období zákona a proroků skončilo Janem Křtitelem. Teď slyšíte radostnou zprávu, že přišlo Boží království a kdekdo si dělá nárok na vstup do něho.
Johan a khuk dy ni anaa awi ingkaw tangkakhqi ca qee ce amik khypyi hy. Cekcoengawh kawng Khawsa ram awithang ce khypyi hawh uhy, thlang boeih ing ce ak khuiawh kun aham tha lo uhy.
17 Ale nepleťte se, spíše pomine nebe a země, než by jediný z požadavků Božího zákona ztratil svou platnost.
Anaa awi awhkaw a dek zet ce ang qeng anglakawhtaw khawk khan ingkaw khawmdek ang qeng zoei bet kaw.
18 Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání ‚nezcizoložíš‘; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.
U ingawm a zu thla nawh nuk chang a lawh awhtaw samphaih hy, thlang a zuk thlak ak zunaak awm samphaih toeng toeng hy.
19 Byl jednou jeden bohatý muž, který se nákladně oblékal a každý den u něj bylo veselo a bohatě prostřeno.
Kuiqang thlang pynoet awm nawh hik thim ingkaw hi ak leek leek ing myngawi ang thoeihcam qu coengawh awm hly poepa hy.
20 U vrat jeho domu sedával žebrák Lazar. Jeho tělo bylo samý vřed.
Ak chawmkeng a keng awh Lazaru ak mingnaak kut ak dun thlang pynoet ce awm hy, a pum boeih na phoei ing bawm nawh,
21 Aby utišil hlad, čekával na zbytky ze stolu toho boháče. Psi přibíhali a olizovali mu rány.
kuiqang a caboei awhkaw ak tla awkdik aidik ce ai aham ngaih hy. Uikhqi ing ak phoei ce leek pe uhy.
22 Lazar zemřel a andělé ho přenesli k Abrahamovi. Krátce nato zemřel i boháč a pohřbili ho.
Cawhkaw kut ak dun thlang ce thi nawh khan ceityihkhqi ing Abraham a venna khyn uhy. Kuiqang thlang awm thi lawt nawh pup uhy.
23 V ohnivých mukách pozdvihl oči a uviděl v dálce Abrahama s Lazarem (Hadēs )
Hell khuina khuikha a sim cilh cilh awh ak hla nakawng Abraham ingkaw a venawh Lazaru ak awm ce hu hy. (Hadēs )
24 a prosil: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať namočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mi rty, hrozně tu v tom žáru trpím.‘
Ak khy doe na, ‘Ka pa Abraham, qeennaak ing Lazaru ce tyi nawhtaw tui awh a kutply pui seitaw kam lai ve ci law sak lah seh, vawhkaw mai awh ve khuikha cip cip hawh nyng ve,’ tina hy.
25 Abraham však řekl: ‚Vzpomeň si, jak se ti vedlo na zemi. Tobě se vždycky dařilo dobře, ale na Lazara zbylo jen to nejhorší. Nyní se má dobře on, a ty trpíš.
Cehlai Abraham ing, ‘Ka capa, na hqing khui pyt awh ik-oeih ak leek leek hu tiksaw, Lazaru taw ik-oeih che a huh ce poek lah, cehlai tuh awhtaw anih ing ngaihdingnaak hu nawh nang taw khuikha hyk ti.
26 Kromě toho je mezi námi taková propast, že ji nikdo nemůže překonat, i kdyby se snažil.‘
Vekkhqi boeih coengawh, nang ingkaw kaimih anglakawh lawk-kqawng ak dung soeih awm hy, cedawngawh vawhkawng nang a venna u awm am cet thai hy, nang a venna kawng vena u awm am law thai bai hy,’ tina hy.
27 Boháč se ještě přimlouval: ‚Otče Abrahame, pošli ho tedy do mého rodného domu.
Cawh anih ing, ‘cawhtaw ka pa Abraham, qeennaak thoeh law nyng, Lazaru ce Ka pa im na tyi cang lah,
28 Mám pět bratrů, ať je někdo varuje, aby nedopadli jako já.‘
Ka naa thlang pumha awm hyn hy. Vawhkaw khuikha simnaak a hun awh a mami lawnaak thai aham anih ing kqawn law pe cang lah seh nyng,’ tina hy.
29 Abraham odpověděl: ‚Mají přece Bibli, ať se podle ní řídí.‘
Abraham ing, ‘Mosi ingkaw tawnghakhqi ta hawh usaw ti a; cekkhqi ak awi ce ngai mai u seh,’ tina hy.
30 Boháč však odporoval: ‚Kdepak, otče Abrahame, Písmo na ně nestačí, ale kdyby tak někdo vstal z mrtvých, to by na všechno hleděli jinak.‘
Anih ing, ‘Amni, ka pa Abraham, thlak thi ak khuiawh kawng thlang pynoet oet a mingmih a venna a ceh mantaw thawlh zut kawm uh,’ tina hy.
31 Abraham odpověděl: ‚Když nedají na Mojžíšův zákon a proroky, neuvěří nikomu, i kdyby vstal z mrtvých.‘“
Abraham ing a venawh, ‘Mosi ingkaw tawnghakhqi ak awi ce a maming ngai awhtaw, thihnaak ak khuiawh kawng thlang tho nawh kqawn pe bai seiawm am ngai hly uhy,’ tina hy,” tinak khqi hy.