Lukáš 15
1 Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli.
Then drew near to him all the publicans and sinners for to hear him.
2 Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: „S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!“
And the Pharisees and scribes murmured, saying, This man receives sinners, and eats with them.
3 Ježíš na to odpověděl podobenstvím:
And he spoke this parable to them, saying,
4 „Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne.
What man of you, having an hundred sheep, if he lose one of them, does not leave the ninety and nine in the wilderness, and go after that which is lost, until he find it?
5 Když ji najde, vezme ji na ramena
And when he has found it, he lays it on his shoulders, rejoicing.
6 a s radostí ji ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: ‚Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.‘
And when he comes home, he calls together his friends and neighbors, saying to them, Rejoice with me; for I have found my sheep which was lost.
7 Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti takovými, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.
I say to you, that likewise joy shall be in heaven over one sinner that repents, more than over ninety and nine just persons, which need no repentance.
8 Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde?
Either what woman having ten pieces of silver, if she lose one piece, does not light a candle, and sweep the house, and seek diligently till she find it?
9 Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.‘
And when she has found it, she calls her friends and her neighbors together, saying, Rejoice with me; for I have found the piece which I had lost.
10 Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů.“
Likewise, I say to you, there is joy in the presence of the angels of God over one sinner that repents.
11 Ježíš dále vyprávěl: „Jeden muž měl dva syny.
And he said, A certain man had two sons:
12 Mladší přišel za otcem a řekl: ‚Otče, dej mi už teď podíl z dědictví, které nám chceš jednou odkázat.‘A tak otec rozdělil svůj majetek mezi oba syny.
And the younger of them said to his father, Father, give me the portion of goods that falls to me. And he divided to them his living.
13 Po několika dnech zpeněžil ten mladší svůj podíl a odešel daleko od domova. Tam prohýřil všechno, co měl.
And not many days after the younger son gathered all together, and took his journey into a far country, and there wasted his substance with riotous living.
14 A nejenže všechno utratil; v té krajině vypukl hlad, a tak neměl co do úst.
And when he had spent all, there arose a mighty famine in that land; and he began to be in want.
15 Konečně si našel práci u jednoho sedláka. Ten ho poslal na pole pást vepře.
And he went and joined himself to a citizen of that country; and he sent him into his fields to feed swine.
16 Byl by se rád dosyta najedl alespoň sladkých lusků, kterými krmili vepře, ale nikdo mu nic nedal.
And he would fain have filled his belly with the husks that the swine did eat: and no man gave to him.
17 A tak šel do sebe a uvažoval: ‚Dělníci mého otce mají jídla více, než mohou spotřebovat, a já tu umírám hlady.
And when he came to himself, he said, How many hired servants of my father’s have bread enough and to spare, and I perish with hunger!
18 Půjdu za ním a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě
I will arise and go to my father, and will say to him, Father, I have sinned against heaven, and before you,
19 a dobře vím, že si nezasloužím, abys mne ještě nazýval svým synem. Najmi mne, prosím, jako dělníka.‘
And am no more worthy to be called your son: make me as one of your hired servants.
20 A tak se vydal na cestu k domovu. Otec ho už z dálky uviděl a plný soucitné lásky mu vyběhl naproti, objal ho a políbil.
And he arose, and came to his father. But when he was yet a great way off, his father saw him, and had compassion, and ran, and fell on his neck, and kissed him.
21 ‚Otče, ‘řekl syn, ‚zhřešil jsem proti Bohu a proti tobě, nejsem hoden, abych byl ještě tvým synem.‘
And the son said to him, Father, I have sinned against heaven, and in your sight, and am no more worthy to be called your son.
22 Ale otec nařídil služebníkům: ‚Rychle přineste nejlepší šaty, navlékněte mu synovský prsten a obujte ho!
But the father said to his servants, Bring forth the best robe, and put it on him; and put a ring on his hand, and shoes on his feet:
23 Poražte vykrmené tele a připravte hostinu. Oslavíme společně návrat mého syna.
And bring here the fatted calf, and kill it; and let us eat, and be merry:
24 Vždyť je to, jako by umřel, a zase oživl. Byl ztracen, a je nalezen.‘A tak oslavovali jeho návrat.
For this my son was dead, and is alive again; he was lost, and is found. And they began to be merry.
25 Starší syn se vracel z pole a uslyšel hluk hostiny.
Now his elder son was in the field: and as he came and drew near to the house, he heard music and dancing.
26 Zavolal si jednoho sluhu a zeptal se, co se děje.
And he called one of the servants, and asked what these things meant.
27 Sluha řekl: ‚Tvůj bratr přišel domů a otec dal porazit pěkné tele z radosti, že se mu syn vrátil zdráv.‘
And he said to him, Your brother is come; and your father has killed the fatted calf, because he has received him safe and sound.
28 Starší bratr se rozhněval a vůbec nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel ven a domlouval mu.
And he was angry, and would not go in: therefore came his father out, and entreated him.
29 Ale syn mu vyčítal: ‚Tolik let jsem pro tebe dřel, ve všem tě poslechl a co z toho mám? Nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
And he answering said to his father, See, these many years do I serve you, neither transgressed I at any time your commandment: and yet you never gave me a kid, that I might make merry with my friends:
30 A teď, když se vrátil tenhle tvůj synáček, který všechno prohýřil s děvkami, ještě mu vystrojíš hostinu.‘
But as soon as this your son was come, which has devoured your living with harlots, you have killed for him the fatted calf.
31 ‚Hochu, ‘řekl otec, ‚my jsme tu přece vždycky byli spolu a ty víš, že všechno, co mám, je tvoje.
And he said to him, Son, you are ever with me, and all that I have is yours.
32 Ale teď nemůžeme dělat nic jiného než se radovat. Vždyť tvůj bratr, kterého jsme považovali za mrtvého, žije, ztratil se a je nalezen.‘“
It was meet that we should make merry, and be glad: for this your brother was dead, and is alive again; and was lost, and is found.
