Lukáš 12
1 Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
Inu daddakino cingilin, sa anu gbardang ya orno in nu pattla ace aweme, matunguno atize nan na ahana akatuma ka meme, wuzan seke ini imare ya Farisiya, ige be ine ini malim.
2 Nic se nedá navždy zatajit.
Abanna me iremum izoni sa ada poko ini ba ire imum ikuri izo ni sa ada rusa ini ba.
3 Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
Barki anime ire imum izoni sa idi boki ani hungi ige be sa ine ini ige be sa ada kunna ini a masaa. Imum be sa ya wuza bikum anyimo ani kira adi wuzi tize ti timi vat ti hi hira.
4 Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
In boshi aroni am, kati ikunna biyyau ba ande sa wadi huu nipum, wazome in ire imum sa wadake wa wuzi ini.
5 Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
Ceki in gbarka shi ahira de sa idi kunna biyyau bu me, kunnan biyyau bi de sa madake mahuu makuri mareki shi anyimo uraa. Ee in boshi kunnan biyyau bime. (Geenna g1067)
6 Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
In gusa a siza ahana amu nyin muni cibi in ma nini mani mare ba? Vat anime, Asere mada parke me unu inde anyimo aweme ba.
7 On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
Aname ticce sa tira ani ce ni shi me marusa ugbardang utini, kati u kunna biyyau, shi itekin imum izenze unu gongo ahira ameme.
8 Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
In boshi, vat de sa madi buki imum be sa mabuka aje anabu, van unubu madi bezi me ahira Asere.
9 Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
Abanna me vat de sa ma nyare me aje anabu, adi nyare me ahira Asere.
10 Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
Vat de ma buka tize aje a vana Asere adi kpici madini me. Abanna me vat de sa macara bibe bilau ba Asere ada kpico me mame madini me ba.
11 Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
Inki wa ayen shi aje ana tize nyani aje anu atize tini kobbo, nyani aje ana nikara, kati i kunna in ni mum be sa idi buki ine ini icukuno kadura kashi me, nyani imum be sa idi buki.
12 protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
Abanna me bibe birere bidi bezi imum be sa idi buki uginiya ugino me.
13 Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
Uye anyimo ani ori magun me unu bezizi buka uhenu tize ti hari imum be sa a cekin dura ni.
14 Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
Yeso magun me, “Hu, aveni adaki uwum in cukuno una tize tini kobbo nyani in cukuno a tii ashime?”
15 Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
Abini me, magun we “Hirani kati icukuno ana re ama roo, Abanna daki imum me im sa unu makem ini gbardang idi cukuno me ukanna uronta umeba.
16 A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
Uganiya me uni Yeso mabuki we ure ugunkuno, māgu ugunkuno, māgu, “Uruu ure unu wa nya bissana birere kang.
17 přemýšlel, kam ji uložit.
Ma bassa imum iriba māgu, indi wuzi ane ni, barki inzom inahira sa indi in bissana ba re?
18 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
Madusa magu, in rusa imumbe sa indi wuu, indi pusi tikere tum in zui tire ti dadan-dang abine ani indi inki bisana bum nan vat tirononga tum.
19 Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
In gu ini vai im, ivai im, uzin ini imuni gbardang sa a inko barki hu, ayyene udi venke, urii, usi, uzi iruba irom.
20 Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
Abanna me, Asere magun me, unu udira unicce, anyimo aniye nige me anyara ivai iweme ahira aweme. Tironga sa wa oro wa barka nice niwemen, ya veni idi zi.
21 Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Ani mani desa ma oro nicce nime imum unee mazi, in mazo me in ni imum une ahira Asere.
22 Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
Aleso magu ina kadura kameme, “Barki anime in gusa shi, kati i kunna zenze iruba ishime abanna me, imum besa idi re, nyani imum be sa idi soki apum ashime.
23 Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
Abanna me ivai iteki imare, nipum ni ti ronga.
24 Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
Irani magoron sa mada wuza ti bira, wada orso bisana. Wada zome intigere nyani ti denge tu inzo imummu, abanna Asere ma nyinza imare. Shine iteki inyim unu ira!
25 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
Aveni anyimo ashime madaki umāyi unice me madaki makinki nice ni me tiye?
26 Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
Inki daki ya rusa uwuza acee ashime imum be sa izi cingilin ba, nyanini ya wuna idi cari mu ruba mu shi me ahira ukasu utiro ronga?
27 Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
Irani iburi matiti ani jaa sa i uza azo agi i wuza katuma kaniba, i da rizizo me ba, in boshi, nyani Sulaimanu, anyimo ani nonzo mime me, daki ma soki tironga tige besa ta teki tiwume unu re ba.
28 Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
Inki Asere asoki makpe tironga tirere anime, kani me sati zi, nisizo akuri a wutini uraā, adi wu aneni madiri acce ma soki shi tironga, shi anu ukadura ka cin!
29 A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
Kati apum ashi me awu barki imum besa idi re, nyani imumbe sa idi sii, ane ani kati i in tari atipo.
30 To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
Abanna me vat anu nee wa nyara usasana uti mummu tigino, ane ani Aco ashi me marusa inyara tiroronga tigino me.
31 Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
Abanna me, nyaran nikara nu meme, tiroronga tige idi kinki shi tini.
32 Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
Kati i kunna iyyau ba, shi ana a cin-ci, ina aburu arom ani Aco ushi madi nya shi tigomo.
33 Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
Zizan imum be sa izini inya anu udira. Barkan ace-ce ashi mabadau magebe sa mada cornoba, inko ni imummu ishi me anyimo azezsere abba sa ida mara ba, ahira be sa akari wadaki wahaa ba. Ijiji idaki i cari ni ba.
34 Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
Barki ani me aba sa utamani uweme urani abine ani i ruba i weme irani.
35 Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Kaskanin ujoko utironga tishi me, ihiri itonno, i cukuno upitila ushi iciki unu raa kodi uya uwui.
36 Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
Ikuri icukuno kasi ande sa wazin ini nyariga ni una kura sa mazeze usuro akura ubuki, uganiya sa māze magbotiko udenge me a wa hiri debe-wa poki me ni.
37 Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
Anu kem uni lem ni huma arere agino me, anige besa Aco uweme madi Ee ma kem we waciki wazin in ni nyarga nu ze umeme. Kadura kani in zinu buka ushi, ma hiri ma tonno mawu we wa cuku suno ma nya we imare in nice nu meme.
38 Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
Inka sa akura uweme ma aye in niye nyani ina te niye, ma ken we wa ciki unu be. Ume ana nilem ni huma arere agino.
39 Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
Kini irusi agino me, da una akura maka rusi uganiya sa ukari ma Ee, mada ceki meakura a meme ukari maribe ba.
40 Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
Cukuno ni ini nyarga barki i tashi uganiya sa vana unu madi ze ba.
41 Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
Bitrus magun me, “Ugomo-Asere haruwani uzi nu ubo uru tigege tize me, nyani vat uru ini?
42 Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
Ugomo-Asere magu, “Uye una je mani unu inta utize, unu urusa abanga unu uge sa unakura umeme madi nyame arere a tari timeme, barki hiri we, manyawe imare iweme uganiya sa wuna?
43 Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
Unu kaba unu lem ni rere mani ure-re ugino, unuge sa unakura me madi kem unu wuza imumbe maguna ma wuzi.
44 Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
Kadura kani, mabuka shi inda nya me vat ana kadura ka Asere tari tumeme.
45 Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
Abanna me, inki maguna anyimo iruba imeme, sa kura un da ma ze debe ba; monno ma tubi ucira are-re me, ahana wa ruma nan na eh aroni ani re-re, mari masi, i huu me,
46 Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
Una akura ure-re ugino madi ze uganiya sa ure-re ma inko iriba ba, abanna me uganiya sa ma tame ba, ma kuzi me magitu magitu, makuri patti me nande sa wazo me in biyyau ba Asere.
47 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
Ure-re ugin marusa uzina una akura ameme, abanna me daki ina barka imum be sa una akura ame mema nyara ini ba. Masi u tira nan nu cobo gbardang.
48 kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
Abanna me, me sa marusa ba ma wuza imum be sa izi re ba, mada saa ti si sari gbardang ba, vat de be sa anya me imum gbardang, adi kuri anyere imum gbardang atari ti meme. Ane ani desa nyame imum gbardang i inpp uni rubu, adi nyari imum igardang ahira ameme.
49 Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
Ma aye barki in wu ura unee, manyara uda zina ma wa maki.
50 Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
Abanna me, mi izi nu zoro uge sa inzin une uni adi zorom in uni, abanna me magam ini ada zina a wuzam.
51 Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
Ibassa agi ma aye unee unu ronta? Ma guna a'a, abanna ma aye nu harzina.
52 I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
Ana me adi anu cibi anyimo akure a inde, wadi harzina, ana taru wadi wuzi ishine nan an ware, ware me wazin nishena nan ana wa taru.
53 otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
Vana nan kaco wadi wuzi ishine, nan na cee-ce, vana madi wuzi nan kaco, A ino madi wuzi ishina nan nu uca me, uca madi wuzi ishina nan ka ino, a ino uruma madi wuzi ishina nan nu ugiri me, ugiri me madi wuzi ishiine nan ka” Ino uruma me.
54 Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
“Yeso mabuki ahira ani ori” inka ya ira azezsere abee ina dizii, a'ana me idi ki igu adi rubu ureh, ani mani idiki cukuno.
55 Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
Inki updebu wa huburko u hana ukudu, idiki igu ahira azi buu, ani mani idi ke cukuno.
56 Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
Ana muruba mu bit, ya rusa imum be sa inbo, adizii nan na zezsere, abanna me, daki ya rusa ubezi imum besa izinu harsa harsa ba?
57 Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
Nyanini ya karti urasa imum be sa idi benki shi?
58 Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
Inki ihaza ani kobo nan nu uroni utize ti weme, nyara me ibarka una barki kati ma haa hu ahira unu baru utize kati ma wa anu mensi anu wa mekuwe wa haa hu udenge unu re-re, unu inta unu me mada be hu urusa ba.
59 Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
mabuka we uhira kasi u wa kana a birko uda kurzo we ikirfi unu gino me ba?
