Lukáš 12
1 Mezitím se shromáždily tisíce lidí. Bylo jich tolik, že se málem ušlapali. Ježíš však nejprve promluvil ke svým učedníkům: „Varujte se pokrytectví farizejů. Je jako kvas, který snadno pronikne těsto.
Hlangping a thawng a sang te tingtun uh tih khat neh khat taelh uh thae. Lamhma kah a hnukbang rhoek te, “Tolrhu te na ngaithuen uh mako, te tah Pharisee kah thailatnah ni.
2 Nic se nedá navždy zatajit.
Te dongah phah la aka om te tah pumphoe mueh pawt tih a huephael te khaw a ming mueh moenih.
3 Všechno, co jste si řekli za tmy, bude jednou řečeno na denním světle. A co jste si šeptali za zavřenými dveřmi, bude voláno ze střech.
Te yueng la a hmuep ah na thui uh te vangnah khuiah a yaak ni. Imkhui kah a hna ah na thui uh te khaw imphu ah a hoe ni.
4 Jako přátelům vám radím: nebojte se těch, kteří mohou zabít jen tělo, ale víc vám udělat nemohou.
Ka paya rhoek nangmih taengah ka thui coeng. Pumsa te a ngawn uh dae, te phoeiah saithainah pakhat khaw aka khueh pawt te rhih uh boeh.
5 Jen toho se bojte, kdo má moc ukončit nejen časný život, ale rozhodnout i o vaší věčnosti: Boha mějte v úctě! (Geenna g1067)
Tedae na rhih uh te kan tueng eh. Pum te a ngawn phoeiah hell la voeih ham saithainah aka khueh te rhihuh. Ue ta, nangmih taengah anih la rhih uh ka ti loel. (Geenna g1067)
6 Jakou cenu má vrabec na vašem trhu? Pár haléřů. Vidíte, a ani na jednoho z nich Bůh nezapomene. Jak by tedy mohl zapomenout na vás?
Vahnup phiknga te pe hnih la a yoih uh moenih a? Te rhoek te pakhat khaw Pathen hmaiah a hmaai a om moenih.
7 On ví i to, kolik máte vlasů na hlavě. Proto se nebojte, vás si Bůh váží daleko víc než mnoha vrabců dohromady.
Na lu kah sam pataeng boeih a tae coeng. Rhih uh boeh, vahnup lakah muep na tiing uh ngai.
8 Říkám vám, kdo se ke mně hlásí před lidmi, toho jako Syn člověka zastoupím na posledním soudu.
Nangmih taengah ka thui, kai kawng he hlang hmaiah aka phong boeih te tah hlang capa loh anih te Pathen kah puencawn rhoek hmaiah a phong van ni.
9 Kdo mě však před lidmi zapře, k tomu se hlásit nebudu.
Tedae hlang hmaiah kai aka hnawt tah Pathen puencawn rhoek hmaiah ka huek uh tak ni.
10 Kdo urazí Syna člověka, tomu může být odpuštěno. Ale kdo uráží Ducha svatého, který působí skrze mne, tomu odpuštěno nebude.
Hlang capa te ol aka tha thil boeih te tah tholh a hlah pah pueng ni. Tedae Cim Mueihla taengah aka soehsal te tah tholh hlah pah mahpawh.
11 Až vás budou vyslýchat před úřady a soudy, nestarejte se, co a jak byste měli mluvit,
Nangmih te tunim la, boeilu rhoek neh saithainah aka khueh taengla n'khuen uh ni. Te vaengah metla na huul uh vetih ba na thui uh ham khaw mawn uh boeh.
12 protože Duch svatý vám to v té chvíli vnukne.“
Thui ham a kuek te tah amah tue vaengah Cim Mueihla loh nangmih n'thuituen bitni,” a ti nah.
13 Jeden ze zástupu ho požádal: „Pane, řekni mému bratrovi, ať se se mnou spravedlivě rozdělí o dědictví.“
Hlangping khuikah pakhat loh Jesuh te, “Saya, ka manuca te thui pah lamtah kai hamla rho ham paek,” a ti nah.
14 Ježíš mu odpověděl: „Nejsem tu na to, abych rozsuzoval vaše spory.“
Tedae Jesuh loh anih te, “Ka hlang aw, nangmih rhoi soah laitloekkung ham neh tultaelkung la u long kai n'tuek,” a ti nah.
15 Všem potom řekl: „Varujte se chamtivosti. Vždyť smysl života není v tom, aby člověk hromadil.“
Te phoeiah amih te, “Halhkanah te boeih hmuming uh lamtah cueuh. A khuehtawn om dae a hingnah pakhat khaw a cawt moenih,” a ti nah.
16 A pověděl jim k tomu příběh: „Když jeden člověk sklidil z polí velkou úrodu,
Te phoeiah amih taengah nuettahnah a thui tih, “Kuirhang hlang pakhat kah lo te cang a thawt pah.
17 přemýšlel, kam ji uložit.
Tedae amah khuiah a poek tih, 'Ka cang thaih he, ka tung nah ka khueh pawt dongah banim ka saii lah ve,’ a ti.
18 Rozhodl se, že dá zbořit staré stodoly a postaví prostornější, kam si všechno uskladní.
Te phoeiah, 'He tla ka saii eh?, ka khai te ka phae vetih a len la ka saii eh?, te ah te ka cang neh ka koe te boeih ka tung eh.
19 Těšil se, že bude mít na léta po starosti a v klidu a pohodě si bude všeho užívat.
Te phoeiah ka hinglu te, 'Ka hinglu nang, kum a sen ham koe muep na khueh coeng dongah duem lamtah, ca lamtah, o lamtah, uum laeh, ' ka ti nah ni,’ a ti.
20 Ale promluvil k němu Bůh: ‚Blázne, dnes v noci zemřeš, a komu připadne, co sis nahromadil?‘“
Tedae anih te Pathen loh, 'Hlang ang, tu khoyin ah na hinglu te nang taeng lamkah loh a lat pawn ni. Tahae kah na hmoel te uham nim a om ve?' a ti nah.
21 Ježíš uzavřel: „Tak se stane každému, kdo hromadí majetek a nestará se o to, co má věčnou hodnotu v Božích očích.“
Te dongah anih loh amah ham a tung dae a khuehtawn loh Pathen taengla a pawk puei moenih,” a ti nah.
22 Pak ještě řekl svým učedníkům: „Týká se to i Vás: Nedělejte si starosti, co budete jíst, pít a jaké šaty si pořídíte.
A hnukbang rhoek te khaw, “He dongah ni nangmih taengah ka thui, na caak uh te khaw, pum dongah na bai uh ham te khaw, na hinglu mawn sak uh boeh.
23 Život je víc než pokrm a nápoj a tělo je důležitější než šaty.
hinglu tah buh lakah, pum he khaw himbai lakah olpuei la om.
24 Podívejte se na havrany! Nesejí, nežnou, nemají spíže ani stodoly a Bůh je živí. Pro něho máte větší cenu než ptáci!
Vangak ke poek uh lah, tuh uh pawt tih at uh pawh, a im khaw, khai khaw khueh uh pawt dae Pathen loh amih te a khut. Nangmih tah vaa lakah muep na olpuei uh.
25 Kdyby se někdo z vás sebevíc snažil, může povyrůst třeba jen o jediný centimetr?
Nangmih khuiah unim aka mawn tih a hinglung te dong at khaw aka cong thil thai?
26 Když ani taková maličkost není ve vaší moci, proč se trápíte starostmi o to ostatní?
A yit dongah na coeng uh pawt atah, ba ham lae a tloe dongah na mawn uh.
27 Podívejte se, jak rostou květiny na louce. Nepředou, netkají, a přece ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak skvostně oblečen jako kterákoliv z nich.
Hmat uh lah, rhaipai ke metlam a rhoeng, thakthae pawt tih cunghmui khaw hnuk pawh. Tedae nangmih taengah ka thui, Solomon loh a thangpomnah boeih neh rhaipai pakhat banglam pataeng a bai sak moenih.
28 Když tedy Bůh tak pěkně odívá rostlinu, která jeden den kvete a druhý den uvadá, jak by se tím spíše nepostaral o vás, vy malověrní.
Tihnin ah om tih thangvuen ah hmailing khuila a phum lohma kah khopol pataeng Pathen loh a thoeihcam atah nangmih te muep na uepvawt aih mai
29 A tak se tolik nepachtěte po tom, co byste jedli nebo pili, a netrapte se tím.
Te dongah nangmih loh na caak ham neh na ok te toem uh boeh uepvawt uh boeh.
30 To bývá hlavní zájem lidí, kteří Boha neznají. Váš Otec ví, že i ty věci potřebujete.
Diklai namtom boeih loh te te a tlapuh. Tedae nangmih kah na kuek te pa loh a ming coeng.
31 Hledejte především Boží království a on vás opatří vším, co k životu potřebujete.
A ram te tlap uh dae lamtah tekah te nangmih ham han thap bitni.
32 Nebojte se, ač je vás jen malá hrstka; jste občany Božího království.
A ram te nangmih paek ham na pa a lung a tlun coeng dongah, tuping ca aw, birhih boeh.
33 Nelpěte na tom, co máte, ale dávejte to do služby a rozdávejte potřebným. To je to nejlepší, co můžete s pomíjivým majetkem udělat. Promění se v nevyčerpatelný poklad u Boha, kde ho žádný zloděj nemůže ukrást a mol rozežrat.
Na khuehtawn te yoi uh lamtah, doedannah la pae uh, aka rhuem pawh sungkoi te namamih ham saiiuh. khohrhang he vaan ah tah cueng. Te ah te hlanghuen loh muk pawt tih, keet long khaw phae pawh.
34 Člověk totiž přilne k tomu, na čem mu opravdu záleží.
Na khohrhang a om nah ah na thinko khaw pahoi om ni.
35 Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.
Na pumpu te yen tangtae la om saeh lamtah hmaiim khaw vang saeh.
36 Buďte jako sluhové, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu otevřeli na první zaklepání.
Te phoeiah yuluei kung lamkah aka bal a boeipa aka lamtawn hlang rhoek bangla na om uh mako. Te daengah ni ha lo tih a khoek vaengah anih ham pahoi a ong pa thai eh.
37 Pochválí ty, kteří budou při jeho příchodu vzhůru. Dokonce je posadí za stůl, sám si vezme zástěru a bude je obsluhovat.
Boei ha lo vaengah hmuh hamla aka hueltue rhoek tah sal yoethen ni. Nangmih taengah rhep ka thui, amih te cihin a vaep tih a ngolhlung dongah aka pongpa rhoek loh amih te a khut.
38 Dobře bude těm, které jejich pán najde bdělé, i kdyby přišel o půlnoci nebo až k ránu.
Pathum, pabae la ha pawk vaengah aka tawt te a hmuh tangloeng dongah amih tah yoethen la om uh.
39 Je přece jasné: Kdyby hospodář věděl, v kterou dobu přijde zloděj, jistě by se na něj přichystal.
Tedae he he ming uh, hlanghuen ha pawk nah khonoek te imkung loh ming koinih, a im te muk hamla hlah sut pawt sue.
40 Proto buďte připravení vždycky, protože Syn člověka přijde ve chvíli, kdy se toho nenadějete.“
Te dongah nangmih loh sikim la om uh, hlang capa tah na poek uh pawt tue ah ni ha pawk eh?,” a ti nah.
41 Petr se zeptal: „Pane, to, co říkáš, platí jenom nám, anebo všem lidem?“
Peter loh, “Boeipa, he nuettahnah he kaimih ham a? Hlang boeih ham khaw na thui a?” a ti nah.
42 Ježíš odpověděl: „Vy máte být jako dobrý správce, kterému pán dal na starost ostatní pracovníky, aby jim pravidelně rozděloval pokrm.
Boeipa loh, “Unim uepom neh aka cueih hnokhoem la aka om van? Boeipa loh anih te a imlo soah a tue a tang neh maehham aka tael la a khueh ni.
43 Pán bude spokojen s takovým správcem, kterého zastihne, že to tak poctivě dělá.
Tekah sal tah a yoethen, a saii te a Boeipa ha pawk vaengah a hmuh pah van ni.
44 Takovému pak svěří do správy celý svůj majetek.
Nangmih taengah rhep kan thui, a khuehtawn boeih soah anih ni a ngol sak eh.
45 Ale běda tomu správci, který by si říkal: ‚Můj pán se hned tak nevrátí‘a začal by špatně nakládat s těmi, kdo by mu byli svěřeni, a sám by hodoval a opíjel se.
Tedae tekah sal loh a thinko khuiah, 'Ka boeipa ha pawk ham tah koe pueng ni,” a ti. Te dongah salnu camoe te koe a boh tih a caak, a ok neh rhui.
46 Když jeho pán nenadále přijde, potrestá ho a vyhodí.
Sal kah a boei tah a lamtawn mueh khohnin neh a ming mueh a tue vaengah ha pawk koinih, anih te a tloek vetih a paihmuen te aka tangnahmuen rhoek taengla a khueh pah ni.
47 Kdo zná vůli svého pána, ale neřídí se podle ní, bude tvrdě potrestán;
Tekah sal loh a Boeipa kah kongaih a ming dae, rhuengphong pawt tih amah kongaih bangla a saii dongah a boh dahlawt ni.
48 kdo ji nezná a udělá něco, co zasluhuje trestu, nedopadne tak zle. Od toho, komu bylo mnoho svěřeno, bude mnoho očekáváno, a kdo dostal jasné pokyny, od toho bude mnoho vyžadováno.
Tedae aka ming pawt loh a saii atah nganboh a yook ham tueng te a yool ni a boh eh. A yet a paek hlang boeih te tah a taengah a yet a toem pah vetih, muep a paek hlang taengah khaw muep a hoe pah ni.
49 Zvěst o spáse, kterou jsem přinesl na zem, se bude šířit jako oheň; a jak si přeji, aby už vzplál!
Diklai dongah hmai pak hamla ka pawk coeng dongah, metla hlae oepsoeh cakhaw ka ngaih mai coeng.
50 Předtím ovšem musím projít křtem utrpení. Jak je mi úzko, než se dokoná.
Baptistma khaw nuem hamla ka om pueng tih, ka coeng hlan atah metlamnim n'nan ve.
51 Myslíte si, že jsem přišel, aby zůstalo všechno při starém? S tím nepočítejte! Zvěst o mně každého zneklidní a dokonce postaví i lidi proti sobě navzájem.
Diklai ah rhoepnah paek ham ka pawk tila na poek uh a? Moenih ta, nangmih taengah ka thui, paekboenah ham dae ni he.
52 I leckterá rodina se rozdělí do dvou táborů:
Tahae lamkah longtah im pakhat ah panga la paek uh thae vetih, panit pathum, panit pathum ah om uh ni.
53 otec se postaví proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři, dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
Pa neh capa, capa neh pa, manu neh canu, canu neh manu, mani neh a langa, langa neh mani paekboe uh ni,” a ti nah.
54 Pak Ježíš řekl zástupům: „Když vidíte, že se od západu zatahuje, čekáte déšť a míváte pravdu.
Te phoeiah hlangping te khaw, “Khotlak ah khomai a thoeng te na hmuh uh vaengah, 'Khonal ha pai ni, 'pahoi na ti uh tih pai tangloeng van.
55 Když vane jižní vítr, očekáváte horko a bývá horko.
Tuithim a hli vaengah, “Kholing ha pai ni,” na ti uh tih pai tangloeng.
56 Chytráci! Úkazy na nebi i na zemi posuzujete a umíte z nich vyvodit závěry. Jak to, že nedovedete posoudit znamení této doby?
Hlangthai palat rhoek, diklai neh vaan kah maelhmai ke soepsoei ham na ming uh tih a tue he balae tih soepsoei ham na ming uh pawh.
57 Jestliže je tu chvíle rozhodnutí, proč otálíte dát věci do pořádku?
Namamih ham khaw balae tih a dueng la lai na tloek uh pawh.
58 Je to tak, jako když tě věřitel už vede k soudu. Snažíš se s ním ještě cestou vyrovnat. Jinak tě předá soudu a skončíš ve vězení.
Na kocaelh neh boei taengla na caeh vaengah anih te a paa nah hamla longpueng ah bi saii laeh, laitloekkung taengla namah n'det ve. Laitloekkung loh namah te palik taengla m'voei vetih 'palik loh thongim ah n'hla ve.
59 Odtamtud se nedostaneš dříve, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatíš.“
Na taengah kan thui, mucih ca khaw boeih na thuung hlan atah te lamkah loh na loeih loengloeng mahpawh,” a ti nah.
