Lukáš 11
1 Jednou se Ježíš opět modlil o samotě. Když skončil, požádal ho jeden z učedníků: „Pane, nauč nás, jak se máme modlit. Jan Křtitel tomu své učedníky také učil.“
Hahoi, hnin touh hnin vah, Bawipa teh hmuen buet touh koevah a ratoum teh a baw hnukkhu, a hnukkâbang buet touh ni Bawipa, Jawhan ni a hnukkâbangnaw ratoumnae a pâtu e patetlah kaimouh hai na pâtu awh haw telah atipouh.
2 Ježíš mu vyhověl: „Když se modlíte, říkejte: Náš nebeský Otče, vzdáváme čest tvému svatému jménu. Ujmi se vlády, ať se děje všechno podle tvé vůle jak v nebi, tak i na zemi.
Bawipa ni nangmanaw ni na ratoum awh navah na dei awh hane teh, kalvan kho kaawm e kaimae na Pa, na min barinae awm lawiseh, na uknaeram tho lawiseh.
3 Dej nám chléb i dnes
Na ngainae teh kalvan kho akuep e patetlah talai van hai kuep lawiseh, hnintangkuem von kawk khuem rawca pou na poe haw.
4 a odpusť nám naše provinění, tak jako my odpouštíme těm, kteří nám ubližují. Chraň nás před pokušením a vysvoboď nás z moci zlého. Amen.“
Kaimae tak dawk yonnae kasaknaw, kaimouh ni ka ngaithoum e patetlah kaimae ka yonnae hai na ngaithoum haw, yon tacueknae thung kaimanaw na hrawi hanh. Tamikahawihoehe koehoi na hlout sak haw telah tet awh, atipouh.
5 Dále řekl svým učedníkům: „Představte si, že někdo z vás má přítele a o půlnoci u něj zaklepe se žádostí: ‚Prosím tě, půjč mi tři chleby,
Hathnukkhu hoi bout a dei e teh, nangmouh thung dawk tami buet touh ni a hui buet touh a tawn teh, karumsaning vah hote a hui im a cei teh, ka hui,
6 dostal jsem nenadálou návštěvu a nemám jí co podat k jídlu.‘
kahlong lahoi ka hui buet touh a tho. Ka paca hane banghai ka tawn hoeh dawkvah vaiyei kathum touh na cawi sak ei telah atipouh.
7 Přítel neotevře a nevlídně odpoví: ‚Dej mi pokoj! Nevidíš, že je zamčeno, všichni jsme v posteli a děti spí? Teď ti přece nebudu něco dávat!‘
Imkung ni kai koe hrawang hanh, takhang hai ka khan toe, ka canaw hai koung a i awh toung dawkvah ka thaw vaiteh na poe thai mahoeh telah imthungkhu hoi atipouh han.
8 Napřed odmítá, ale nakonec určitě vyhoví, když se žádající nenechá odradit, ale buší a vytrvale prosí.
Ka deingainae teh, hote tami teh a hui lah ao dawkvah, a lungpout laipalah a hei dawkvah a ngai e pueng a thaw vaiteh a poe han.
9 Podobně je tomu i s modlitbami. Proste vytrvale, a bude vám dáno, hledejte bez přestání, a naleznete, tlucte znovu a znovu, a bude vám otevřeno.
Bout ka dei ngainae teh het awh, na poe han. Tawng awh na pâphawng han. Tho takhawng awh, na takhawng pawiteh paawng pouh lah ao han.
10 Protože, kdo prosí, obdrží; kdo hledá, nalezne; kdo klepe, bude mu otevřeno.
Ka het e tami teh a poe. Ka tawng e tami teh a pâphawng. Ka takhawng e tami teh a paawng pouh.
11 Je snad mezi vámi takový otec, který by dal svému synovi kámen, kdyby prosil o chléb, nebo by mu dal hada, kdyby prosil o rybu,
Apipatet e na pa ni maw a ca ni tanga moi a hei navah tahrun moi ouk a poe boi.
12 či snad jedovatého štíra místo vajec?
Âdui a hei navah aikam moi ouk poe boi yaw.
13 Vy, hříšní lidé, nikdy nedáte dětem, co by jim uškodilo. Tím spíše váš nebeský Otec vyslyší vaše vytrvalé modlitby. Usměrní vaše přání a dá to, co vám skutečně prospívá.“
Nangmanaw ni tami kahawihoeh lah na o awh nakunghai, na canaw poehno kahawi ouk na poe pawiteh hot hlakvah nangmae kalvanlae na Pa ni ka hete taminaw hah, Kathoung Muitha hoe poe mahoeh maw telah atipouh.
14 Jednou Ježíš vysvobodil člověka ze zajetí němoty. Když lidé slyšeli, že němý mluví, divili se.
Hahoi hnin touh navah, a lawk ka a e kahrai a pâlei teh, kahrai a tâco hnukkhu lawka teh lawk a dei. Kamkhueng e taminaw teh a kângairu awh.
15 Někteří však říkali: „To máte tak: Zlí duchové ho poslouchají, protože mu kníže démonů propůjčil moc.“
Tami tangawn ni hete tami ni kahraituilinaw e bawi Beelzebub e min lahoi doeh kahraituilinaw a pâlei ati awh.
16 Jiní ho chtěli vyzkoušet a žádali ho, aby nějak prokázal svoje spojení s Bohem.
A tangawn ni, tanouk hane a ngai awh teh, kalvan lahoi e mitnoutnae a hei awh.
17 Ježíš však věděl, oč jim jde, a proto řekl: „Stát, v němž zuří občanská válka, je v nebezpečí zániku, a jsou-li v rodině neustálé hádky, nemá daleko k rozpadu.
Bawipa ni ahnimae lungthin a panue dawkvah, uknaeram hai buet touh hoi buet touh kâtaran pawiteh a kâkapek han. Hot patetlah imthungkhu hai kâpo hoehpawiteh a rawk han.
18 Podle vás tedy bojuje satan sám proti sobě.
Kai ni Beelzebub e min lahoi kahraituilinaw ka pâlei pawiteh, Setan e uknaeram bangtelamaw a kangcoung thai han.
19 Říkáte, že vyháním démony mocí satana. Ale co vaši léčitelé? Jakou mocí oni přemáhají nemoci? Na nich si ověřte, jak mne nesmyslně obviňujete.
Kai ni Beelzebub e min lahoi kahraituilinaw ka pâlei toung pawiteh nangmae na canaw ni teh apie min lahoi maw a pâlei awh han. Hatdawkvah ahnimanaw ni nangmanaw lawkcengkung lah ao han.
20 Jestliže však skrze mne pracuje Boží ruka, buďte si jisti, že k vám už přišlo Boží království.
Kai ni Cathut e kutdawn hoi kahraituilinaw ka pâlei pawiteh, nangmouh koe Cathut uknaeram a kangduenae tueng teh a pha katang toe.
21 Střeží-li nějaký statný, dobře ozbrojený muž svůj majetek, nemůže se mu nic stát,
A thakasai e ni senehmaica a puengcang kakuep lahoi amae toeim dawk ao navah, hnopainaw dawk lungtâsuenae awm hoeh.
22 ledaže by přišel někdo silnější, odzbrojil ho a majetku se zmocnil.
Hatei ahni hlak thakasai e tami a tho teh pet a tâ torei doeh ahni ni kâuepkhai e senehmaica a puengcangnaw a la vaiteh, a tawn e hnopainaw hai ayânaw a rei han.
23 Kdo není se mnou, je proti mně. Kdo mi nepomáhá, maří moji práci.
Kai hoi kaawm hoeh e tami teh kai na taran e doeh. Kai hoi cungtalah kamkhueng hoeh e tami teh kampek e doeh.
24 Když se člověk rozhodne skončit se špatným životem, opouští ho vlastně duch nečistoty. Ten hledá jiný předmět svého zájmu. Když se mu to nedaří, vrací se k člověku, kterého musel opustit.
Kakhine muitha teh a tâco hnukkhu, a kâhat nahane hmuen a tawng. A pâphawng hoeh dawkvah yampa ka onae im dawk ka ban han a titeh,
25 Vidí-li, že dům – srdce toho člověka – je sice čistý, vyzdobený, ale prázdný,
A tangtho navah, hote im teh a houng teh apicai e a hmu.
26 pozve si sedm jiných společníků, horších než je sám, a usídlí se tam. S takovým člověkem je to pak horší než na začátku.“
Hat torei teh ama hlak ka mathout e muitha a hui sari touh a hrawi teh hote tami thung a kâen awh. Hote tami teh hmaloe e hlak a hnukkhu e hoe a mathoe telah atipouh.
27 Když domluvil, jedna žena zvolala: „Šťastná ta žena, která tě porodila a odkojila.“
Hottelah a dei navah napui buet touh ni taminaw e a rahak hoi a dei e teh, Bawipa nang na ka vawn e napui hoi sanu na ka pânei e napui teh a yawhawi telah atipouh.
28 Ježíš na to řekl: „Šťastnější jsou ti, kteří slyší Boží slovo a žijí podle něho.“
Jisuh ni Cathut e lawk ka thai ni teh ka tarawi e tami doeh a yawkahawi e tami telah atipouh.
29 Lidé se scházeli u Ježíše a on k nim začal mluvit: „Jak jsou dnešní lidé zaslepení! Domáhají se na Bohu nějakého důkazu, ale nedostanou ho.
Hahoi tami muen a kamkhueng awh dawkvah, Bawipa ni hete miphun teh miphun kathout doeh. Mitnoutnae a hei navah, profet Jawnah e mitnoutnae hloilah, bangpatet e mitnoutnae hai kamnuek sak mahoeh.
30 Ninivští neviděli od Jonáše žádné zázraky, ale uvěřili, že jeho ústy mluví Bůh. Tak i já mám být pro vás dostatečným důkazem.
Jawnah ni Nineveh kho dawk e taminaw hanelah mitnoutnae lah ao e patetlah tami Capa hai hete miphunnaw hanelah ao han.
31 Královna ze Sáby neváhala podniknout dalekou cestu, aby poznala Šalomounovu moudrost. A proto ona bude jednou soudit tuto generaci pro lhostejnost, se kterou se staví k moudrosti, jež převyšuje moudrost Šalomounovu.
Lawkceng navah aka lae ram ka uk e siangpahrangnu ni hete miphun koe lah a kangdue vaiteh a sung sak han. Bangkongtetpawiteh hote siangpahrangnu teh Solomon e lungangnae lawk tarawi hanelah, talai pout koe lahoi a tho. Hete hmuen koe Solomon hlak ka talue e tami ao.
32 A tak v den posledního soudu obyvatele Ninive obviní lidi dnešní doby, protože oni tenkrát litovali svých zlých činů, když jim Jonáš kázal, a tady je přece kdosi větší, než byl Jonáš.
Lawkceng navah, Nineveh kho e taminaw teh hete miphunnaw hoi cungtalah a thaw vaiteh, hete miphunnaw a yonnae a kamnue sak han. Bangkongtetpawiteh ahnimanaw teh Jawnah ni a dei e lawk dawk hoi pankângai awh. Hete hmuen koe Jawnah hlak kalen e tami ao.
33 Žádný nerozsvítí lampu proto, aby ji strčil do kouta anebo pod kbelík, ale postaví ji tak, aby všem, kdo chtějí vejít, svítila.
Apinihai hmaiim paang navah ouk ramuk bawi hoeh, tangthung hoi hai ouk ramuk bawi hoeh. Ka kâennaw ni angnae a hmu thai nahanelah, hmaiimkhok dawk doeh ouk ta awh.
34 Světlo vstupuje do člověka okem. Je-li oko zdravé a čisté, pronikne světlo do celé bytosti; je-li zalepené špínou, je celý člověk ve tmě.
Na mit teh na takthai hanelah hmaiim lah ao dawkvah na mit ang pawiteh na tak abuemlah a ang han. Na mitmawm pawiteh na tak abuemlah a hmo han.
35 Dej tedy pozor, aby to světlo, které jsi už obdržel, nebylo zastíněno.
Na tak dawk e angnae hah, hmonae lah na coung sak hoeh nahan kâhruetcuet awh.
36 Budeš-li naplněn vnitřním světlem a nebude-li v tobě žádného tmavého koutu, pak celý tvůj život bude svítit, jako bys stál v plné záři lampy.“
Puengcang buet touh boehai hmonae cakang lah awm laipalah, na tak abuemlah ang pawiteh, hmaiim teh nangmouh a ang e patetlah na tak abuemlah koung a ang han telah atipouh.
37 Když Ježíš domluvil, pozval ho jeden farizej k sobě na oběd. Ježíš přišel a posadil se za stůl. Vynechal obřadné omytí rukou a to nemile překvapilo hostitele.
Hahoi hettelah a dei navah, Farasi tami buet touh ni bu ca hanelah a kaw teh caboi dawk a tahung.
Bu a ca hoehnahlan kut kamsin hoeh e Farasi tami ni a hmu navah a kângairu.
39 Ježíš mu řekl: „Vy, farizejové, omýváte nádobí jen zvenku a vnitřku si nehledíte. A právě tak přes všechno obřadné mytí je vaše nitro plné hrabivosti a špatnosti.
Jisuh ni Farasi nangmanaw, avanlah doeh manang, ailo na pâle awh. Athunglah teh hounlounnae, hawihoehnae hoi doeh na kawi awh.
40 Vy zaslepenci! Bohu Stvořiteli patříme se vším, co jsme i co máme.
Tamipathunaw, avan lae ka sak e Cathut ni athung lae hai sak hoeh maw.
41 Chudým dejte všechno, co máte v mísách, a pak i na vás bude všechno čisté.
Hot hlak hoe kahawi e teh, na sak thai toteh mathoenaw hah poe awh, telah na sak pawiteh hno puengpa ni na thoungsak awh han.
42 Běda vám, farizejové! Pečlivě odvádíte desátý díl ze všeho, i z máty, heřmánku a každého koření, ale nejednáte spravedlivě a podle lásky k Bohu. Je pěkné, že odvádíte desátky, ale to hlavní byste neměli zanedbávat.
Farasinaw, nangmouh teh na yawthoe awh. Bangkongtetpawiteh, songpam, songkeng hoi anhlanaw totouh, pung hra pung touh na poe awh navah, lannae hoi Cathut lungpatawnae teh banglahai na noutna awh hoeh. Apasuek dei e naw hai cettakhai laipalah, a hnukkhu dei e naw hai tarawi awh.
43 Běda vám, farizejové! Vyhledáváte čestná místa v synagogách a vyžadujete, aby vás lidé na ulicích uctivě zdravili.
Farasinaw, nangmanaw teh na yawthoe awh. Bangkongtetpawiteh, sinakok dawk ka talue e hmuen koehoi hno yonae koevah ayâ ni bari e hah lung na pataw awh.
44 Jste jako místo, kde je tajně zakopaná mrtvola. Lidé tam klidně chodí a nevědí, jak nakažlivá hniloba se tam skrývá.“
Cakathutkungnaw hoi Farasinaw, kakâsaknaw teh na yawthoe awh. Bangkongtetpawiteh ka kamnuek hoeh e phuen hoi na kâvan awh. Hote tangkom van kacetnaw ni phuen ao e panuek awh hoeh telah atipouh.
45 Ozval se jeden z učitelů zákona: „Mistře, to, co tu říkáš, uráží i nás.“
Hahoi kâlawk kacangkhaikung buet touh ni Bawipa telah pawiteh kaimouh hai yon na pen awh maw, telah atipouh navah,
46 Ježíš odpověděl: „Však ani s vámi zákoníky to není lepší. Nakládáte lidem víc, než mohou unést, ale sami s tím nehnete ani prstem.
Kâlawk kacangkhainaw, nangmouh teh na yawthoe awh. Bangkongtetpawiteh, phu thai hoeh e hno ayânaw van na patue awh. Namamouh teh kutdawn hoi boehai na tek awh hoeh.
47 Běda vám! Stavíte sice pomníky prorokům, které zabili vaši otcové, ale od svých předků se nijak nelišíte. Bůh ve své prozřetelnosti věděl, že budete pronásledovat a zabíjet jeho proroky a posly.
Nangmouh teh na yawthoe awh. Na mintoenaw ni a thei e profetnaw e phuen na sak awh.
Hatdawkvah nangmouh teh, na mintoenaw e nuencang na tarawi awh. Na mintoenaw ni profetnaw teh a thei awh toe. Nangmouh ni phuen na sak awh.
Hatdawkvah Cathut lungangnae ni profetnaw hoi gunceinaw hah ahnimanaw aonae koe patoun han. Ahnimanaw thung dawk tami tangawn teh a pacekpahlek han, tangawn teh a thei awh han.
50 Na hlavu této generace padne vina za prolitou krev všech Božích mužů od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc. Říkám vám, že vaše generace na sebe svolá trest.
Hatdawkvah, Abel e a thi koehoi a kamtawng vaiteh, thuengnae hoi bawkim rahak vah a thei awh e Zekhariah e a thi totouh, talaivan kamtawngnae koehoi palawng tangcoung lah kaawm e profetnaw pueng e a thipaling phu teh hete miphunnaw koe ka suk han.
Kai ni atangcalah ka dei e teh hete miphunnaw koe hote thipaling phu ka suk han telah kai ni ka dei.
52 Běda vám, učitelům zákona! Skryli jste klíč, kterým lze otevřít dveře pravého poznání. Sami jste nevešli a překážíte těm, kdo by vejít chtěli.“
Kâlawk kacangkhainaw, nangmouh teh na yawthoe awh. Bangkongtetpawiteh panuenae cabi teh na kuem awh. Namamouh hai na kâen awh hoeh, kâen han kangainaw hai na ngang awh, telah atipouh.
53 Když domluvil, začali na něj farizejové a učitelé zákona zle dotírat a kladli mu záludné otázky,
Hottelah taminaw koe a dei pouh navah, cakathutkungnaw hoi Farasinaw ni Bawipa dawk yon a pen thai nahanelah,
54 aby ho pro nějaký výrok mohli obžalovat.
a pawp awh teh lawk a dei e man thai nahane a tawng awh teh a konglam a cawngca a pacei awh.
