Lukáš 1
1 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
Poiché molti hanno intrapreso ad ordinare una narrazione de’ fatti che si son compiuti tra noi,
secondo che ce li hanno tramandati quelli che da principio ne furono testimoni oculari e che divennero ministri della Parola,
3 Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
è parso bene anche, a me dopo essermi accuratamente informato d’ogni cosa dall’origine, di scrivertene per ordine, o eccellentissimo Teofilo,
4 abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
affinché tu riconosca la certezza delle cose che ti sono state insegnate.
5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
Ai dì d’Erode, re della Giudea, v’era un certo sacerdote di nome Zaccaria, della muta di Abia; e sua moglie era delle figliuole d’Aronne e si chiamava Elisabetta.
6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
Or erano ambedue giusti nel cospetto di Dio, camminando irreprensibili in tutti i comandamenti e precetti del Signore.
7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
E non aveano figliuoli, perché Elisabetta era sterile, ed erano ambedue avanzati in età.
8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
Or avvenne che esercitando Zaccaria il sacerdozio dinanzi a Dio nell’ordine della sua muta,
9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
secondo l’usanza del sacerdozio, gli toccò a sorte d’entrar Del tempio del Signore per offrirvi il profumo;
10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
e tutta la moltitudine del popolo stava di fuori in preghiera nell’ora del profumo.
11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
E gli apparve un angelo del Signore, ritto alla destra dell’altare de’ profumi.
12 Zachariáš se vyděsil.
E Zaccaria, vedutolo, fu turbato e preso da spavento.
13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
Ma l’angelo gli disse: Non temere, Zaccaria, perché la tua preghiera è stata esaudita; e tua moglie Elisabetta ti partorirà un figliuolo, al quale porrai nome Giovanni.
14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
E tu ne avrai gioia ed allegrezza, e molti si rallegreranno per la sua nascita.
15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
Poiché sarà grande nel cospetto del Signore; non berrà né vino né cervogia, e sarà ripieno dello Spirito Santo fin dal seno di sua madre,
16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
e convertirà molti de’ figliuoli d’Israele al Signore Iddio loro;
17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
ed egli andrà innanzi a lui con lo spirito e con la potenza d’Elia, per volgere i cuori de’ padri ai figliuoli e i ribelli alla saviezza de’ giusti, affin di preparare al Signore un popolo ben disposto.
18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
E Zaccaria disse all’angelo: A che conoscerò io questo? Perch’io son vecchio e mia moglie è avanti nell’età.
19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
E l’angelo, rispondendo, gli disse: Io son Gabriele, che sto davanti a Dio; e sono stato mandato a parlarti e recarti questa buona notizia.
20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
Ed ecco, tu sarai muto, e non potrai parlare fino al giorno che queste cose avverranno, perché non hai creduto alle mie parole che si adempiranno a suo tempo.
21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
Il popolo intanto stava aspettando Zaccaria, e si maravigliava che s’indugiasse tanto nel tempio.
22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
Ma quando fu uscito, non potea parlar loro; e capirono che avea avuto una visione nel tempio; ed egli faceva loro dei segni e rimase muto.
23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
E quando furon compiuti i giorni del suo ministero, egli se ne andò a casa sua.
24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
Or dopo que’ giorni, Elisabetta sua moglie rimase incinta; e si tenne nascosta per cinque mesi, dicendo:
25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
Ecco quel che il Signore ha fatto per me ne’ giorni nei quali ha rivolto a me lo sguardo per togliere il mio vituperio fra gli uomini.
26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
Al sesto mese l’angelo Gabriele fu mandato da Dio in una città di Galilea detta Nazaret
27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
ad una vergine fidanzata ad un uomo chiamato Giuseppe della casa di Davide; e il nome della vergine era Maria.
28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
E l’angelo, entrato da lei, disse: Ti saluto, o favorita dalla grazia; il Signore è teco.
29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
Ed ella fu turbata a questa parola, e si domandava che cosa volesse dire un tal saluto.
30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
E l’angelo le disse: Non temere, Maria, perché hai trovato grazia presso Dio.
31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
Ed ecco tu concepirai nel seno e partorirai un figliuolo e gli porrai nome Gesù.
32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
Questi sarà grande, e sarà chiamato Figliuol dell’Altissimo, e il Signore Iddio gli darà il trono di Davide suo padre,
33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
ed egli regnerà sulla casa di Giacobbe in eterno, e il suo regno non avrà mai fine. (aiōn g165)
34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
E Maria disse all’angelo: Come avverrà questo, poiché non conosco uomo?
35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
E l’angelo, rispondendo, le disse: Lo Spirito Santo verrà su di te e la potenza dell’Altissimo ti coprirà dell’ombra sua; perciò ancora il santo che nascerà sarà chiamato Figliuolo di Dio.
36 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
Ed ecco, Elisabetta, tua parente, ha concepito anche lei un figliuolo nella sua vecchiaia; e questo è il sesto mese per lei, ch’era chiamata sterile;
poiché nessuna parola di Dio rimarrà inefficace.
38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
E Maria disse: Ecco, io son l’ancella del Signore; siami fatto secondo la tua parola. E l’angelo si partì da lei.
39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
In que’ giorni Maria si levò e se ne andò in fretta nella regione montuosa, in una città di Giuda,
40 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
ed entrò in casa di Zaccaria e salutò Elisabetta.
E avvenne che come Elisabetta ebbe udito il saluto di Maria, il bambino le balzò nel seno; ed Elisabetta fu ripiena di Spirito Santo,
42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
e a gran voce esclamò: Benedetta sei tu fra le donne, e benedetto è il frutto del tuo seno!
43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
E come mai m’è dato che la madre del mio Signore venga da me?
44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
Poiché ecco, non appena la voce del tuo saluto m’è giunta agli orecchi, il bambino m’è per giubilo balzato nel seno.
45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
E beata è colei che ha creduto, perché le cose dettele da parte del Signore avranno compimento.
46 Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
E Maria disse: “L’anima mia magnifica il Signore,
47 a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
e lo spirito mio esulta in Dio mio Salvatore,
48 Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
poich’egli ha riguardato alla bassezza della sua ancella. Perché ecco, d’ora innanzi tutte le età mi chiameranno beata,
poiché il Potente mi ha fatto grandi cose. Santo è il suo nome
50 ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
e la sua misericordia è d’età in età per quelli che lo temono.
51 Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
Egli ha operato potentemente col suo braccio ha disperso quelli ch’eran superbi ne’ pensieri del cuor loro;
52 aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
ha tratto giù dai troni i potenti, ed ha innalzato gli umili;
53 sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
ha ricolmato di beni i famelici, e ha rimandati a vuoto i ricchi.
54 Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Ha soccorso Israele, suo servitore, ricordandosi della misericordia
di cui avea parlato ai nostri padri, verso Abramo e verso la sua progenie in perpetuo”. (aiōn g165)
56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
E Maria rimase con Elisabetta circa tre mesi; poi se ne tornò a casa sua.
57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
Or compiutosi per Elisabetta il tempo di partorire, diè alla luce un figliuolo.
58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
E i suoi vicini e i parenti udirono che il Signore avea magnificata la sua misericordia verso di lei, e se ne rallegravano con essa.
59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
Ed ecco che nell’ottavo giorno vennero a circoncidere il bambino, e lo chiamavano Zaccaria dal nome di suo padre.
60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
Allora sua madre prese a parlare e disse: No, sarà invece chiamato Giovanni.
61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
Ed essi le dissero: Non v’è alcuno nel tuo parentado che porti questo nome.
62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
E per cenni domandavano al padre come voleva che fosse chiamato.
63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
Ed egli, chiesta una tavoletta, scrisse così: Il suo nome è Giovanni. E tutti si maravigliarono.
64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
In quell’istante la sua bocca fu aperta e la sua lingua sciolta, ed egli parlava benedicendo Iddio.
65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
E tutti i lor vicini furon presi da timore; e tutte queste cose si divulgavano per tutta la regione montuosa della Giudea.
66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
E tutti quelli che le udirono, le serbarono in cuor loro e diceano: Che sarà mai questo bambino? Perché la mano del Signore era con lui.
67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
E Zaccaria, suo padre, fu ripieno dello Spirito Santo, e profetò dicendo:
68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
“Benedetto sia il Signore, l’Iddio d’Israele, perché ha visitato e riscattato il suo popolo,
69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
e ci ha suscitato un potente salvatore nella casa di Davide suo servitore
(come avea promesso ab antico per bocca de’ suoi profeti); (aiōn g165)
71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
uno che ci salverà da’ nostri nemici e dalle mani di tutti quelli che ci odiano.
72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
Egli usa così misericordia verso i nostri padri e si ricorda del suo santo patto,
73 Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
del giuramento che fece ad Abramo nostro padre,
affine di concederci che, liberati dalla mano dei nostri nemici, gli servissimo senza paura,
in santità e giustizia, nel suo cospetto, tutti i giorni della nostra vita.
E tu, piccol fanciullo, sarai chiamato profeta dell’Altissimo perché andrai davanti alla faccia del Signore per preparar le sue vie,
per dare al suo popolo conoscenza della salvezza mediante la remissione de’ loro peccati,
dovuta alle viscere di misericordia del nostro Dio, per le quali l’Aurora dall’alto ci visiterà
79 aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
per risplendere su quelli che giacciono in tenebre ed in ombra di morte, per guidare i nostri passi verso la via della pace”.
80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
Or il bambino cresceva e si fortificava in ispirito; e stette ne’ deserti fino al giorno in cui dovea manifestarsi ad Israele.
