Jan 8
1 Ježíš odešel na Olivovou horu.
Yesu akalota kid'onda kya mizeituni.
2 Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav.
Lubhuliku akahida kabhele mu lihekalu, ni bhanu bhoha bhakandotela; akatama ni kubhafundisya.
3 Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
Bhaandishi ni Mafarisayo bhakandeta n'dala jha akamuili bhugoni. Bhakambeka pagati.
4 „Mistře, “oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.
Ndipo bhakan'jobhela Yesu, “Mwalimu, n'dala ojhu akamuliki bhugoni, kwa kitendo kabisa.
5 Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
Henu, sheria, Musa atujobhili kubhatobha maganga bhana kama abha, ghwijobhuli juu jha muene?
6 Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu.
Bhajobhili agha ili kun'tegha tu ili kwamba bhakabhayi lijambo lya kun'takila, lakini Yesu ajhineme pasi alembili palifu kwa kikonji kya muene.
7 Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“
Bho bhijhendelela kun'kota ajhemili ni kubhajobhela, “Muene jhaajhelepi ni dhambi miongoni mwa muenga, ajhe layi wa kwanza kuh'oma liganga.”
8 Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
Akajhinama kabhele pasi, akalemba ni kikonji kya muene pasi.
9 Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám.
Bho bhap'eliki aghu bhabhokili mmonga badala jha jhongi, kujhandila jhaajhe n'seya. Mwishu Yesu alekibhu muene, pamonga ni n'dala jha ajhele pagati pa bhene.
10 Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
Yesu ajhemili ni kun'jobhela, “N'dala bhabhakutakili bhajhendaku? Ajhelepi hata mmonga jhaakutakili?”
11 „Ne, Pane, “odpověděla žena. „Já tě také neodsuzuji, “řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
Akajobha, “Ajhelepi hata mmonga Bwana.” Yesu akajobha, “Hata nene nikutakila lepi. Lotayi njela jha yobhi; kujhandila henu ni kujhendelela usibhombi dhambi kabhele.”
12 Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
Kabhele Yesu alungili ni bhanu akajobha, “Nene ndo nuru jha ulimwengu; muene jha akanikesya ibetalepi kugenda mu ngisi bali ibetakujha ni nuru jha bhusima.”
13 Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
Mafarisayo bhakan'jobhela, “Ghwikishuhudila ghwa muene bhushuhuda bhwa jhobhi bhwa bhukweli lepi.”
14 Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte.
Yesu ajibili akabhajobhela, “Hata kama nibetakwishuhudila ne muene, bhushuhuda bhwangu bhwa bhukweli. Nimanyili kwa nih'omela ni khola kwa nilota, lakini muenga mumanyilepi mahali kwa nihoma ni kwanilota.
15 Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím.
Muenga mwihukumula kimb'ele; nene nikan'takila lepi jhejhioha.
16 Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží.
Nene hata nikatakilayi hukumu jha nene jha bhukweli kwa ndabha njelepi ne muene, bali nje ni dadi jhangu jha anilaghisi.
17 A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné.
Ena, ni ku sheria jha muenga jhilembibhu kujha bhushuhuda bhwa bhanu bhabhele bhwa bhukweli.
18 Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
Nene ndo jhanikishuhudila, ni Dadi jha anilaghisye akanishuhudila.”
19 „A kde je ten tvůj Otec?“ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
Bhakan'jobhela, “Dadi waku ajhe ndaku?” Yesu ajibili, “nene munimanyilepi; ng'amuyimunimanyi nene, ngamumanyi ni Dadi jhangu.”
20 Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
Ajobhi malobhi agha ajhe karibu ni hazina pa afundisieghe mu lihekalu, na ajhe lepi hata mmonga jha an'kamuili kwa ndabha saa jha muene jhajhejhakona kufika.
21 „Opustím vás, “pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
Basi akabhajobhela kabhele, “Nikilotela; mwibetakunilonda na mwibetakufwa ni dhambi sya jhomu. Khola kwa nilota, mwibwesya lepi kuhida.”
22 „Chce snad spáchat sebevraždu?“ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
Bhayahudi bhakajobha, “Ibetakwikoma muene, muene jha ajobhili, 'khola kwanilota mwibhwesya lepi kuhida'?”
23 Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen.
Yesu akabhajobhela, “Mwihomela pasi; nene nihomela kunani. Muenga bha ulimwengu obho nene sio ghwa ulimwengu obho.
24 Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“
Henu, nabhajobhili kujha mwibetakufwa ni dhambi sya jhomu. Labda mukyerayi kujha NENE NDIYE, mwibetakufwa ni dhambi sya jhomu”.
25 „Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“naléhali na Ježíše.
Kabhele bhakayanda kunijobhela, “Bhebhe ghwa niani?” Yesu akabhajobhela, ghala ghanibhajobhili kuhomela kubhwandelu.
26 „Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji, “odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“
Nijhe ni mambo mingi gha kulongela ni hukumu juu jha muenga. Hata naha, muene jha anilaghisye ni ghwa bhukweli; ni mambo gha nighap'eliki kuhoma kwa muene, mambo agha nikaghajobha kwa bhulimwengu.”
27 Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu.
Bhanjelibhu lepi kujha alongeleghe kuhusu Dadi.
28 Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl.
Yesu akajobha, “Pamwibetakunjinula panani Muana ghwa Munu, ndipo pa mwibetakumanya kujha NENE NDO MUENE, ni kwamba nibhomba lepi lyolyoha kwa nafsi jha nene. Kama Dadi kya animanyisi, nilongela mambo agha.
29 Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“
Muene jha anitumili ajhele pamonga nani, ni muene anilekililepi ne muene, kwandabha khila mara nibhomba ghala ghaghikampendesya.”
30 Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
Wakati Yesu ijobha mambo agha, bhingi bhankieriri.
31 Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky.
Yesu akajobha kwa bhala Bhayahudi bhabhankieriri, “Pamwibetakutama mu lilobhi lya nene, ndipo pamwibetakujha bhanafunzi bha nene kueli,
32 Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
namu mwibetakujhimanya kuweli, ni kuweli jhibetakubhabheka huru.”
33 „Jsme potomci Abrahama, “ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
Bhan'jibili, “Tete ndo bhuzao bhwa Ibrahimu ni kamwe tubhwayilepi kujha pasi pa utumwa ghwa jhejhioha; ghwijobha bhuli, “Tubekubhekibhwa huru?”
34 Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu
Yesu abhajibhili, “Muaminiayi, muaminiayi, nikabhajobhela, khila jhaibetakubhomba dhambi ndo n'tumwa ghwa dhambi.
N'tumwa itamalepi kunyumba mda ghuoha; muana itamisya mda ghuoha. (aiōn g165)
36 Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“
Henu, ikajhelayi muana abhabhekili huru, mwibetakujha huru kabisa.”
Nimanyili kujha muenga ndo bhuzao bhwa Ibrahimu; mwilonda kunikoma kwandabha lilobhi lya nene lijhelepi ni nafasi kwa muenga.
Nijobha mambo ambagho nighabhuene pamonga ni Dadi jhangu, ni muenga khelakhela mwibhomba mambo ambagho mwaghap'eleki kuhoma kwa dadi jhinu.”
39 „Naším otcem je Abraham, “řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem, “odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali.
Bhajibili ni kun'jobhela, “Dadi jhitu ndo Ibrahimu.” Yesu akabhajobhela, Kama ngamujhebhana bha Ibrahimu, ngamubhomba mbombo sya Ibrahimu.
40 Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal.
Hata henu mwilonda kunikoma, munu jha abhajobhili bhukweli kujha nap'eliki kuhomela kwa K'yara. Abrahamu abhombilepi naha.
41 Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
Mbombambombo sya dadi jhinu.” Bhakan'jobhela, “Twahogolikilepi mu uzinzi, tujhenaku Dadi mmonga, K'yara.”
42 Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá.
Yesu akabhajobhela, “Ikajhiajhi K'yara ndo Dadi jhinu, ngamunigani nene, kwa ndabha nihomili kwa K'yara; wala nahidilepi kwa nafsi jha jhoni, bali muene jha anilaghisi.
43 Proč nechápete, co říkám?
Kwandabha jha kiki mukaghajhelebhwa lepi malobhi ghangu? Kwa ndabha mwibhwesyalepi kusindamala kughap'eleka malobhi ghangu.
44 Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
Muenga ndo bha dadi jhinu, syetani, na mwilonda kusibhomba tamaa sya dadi jhinu. Ajhele n'komi kuhomela kubhwandelu na ibhwesyalepi kujhema mu bhukweli kwandabha kweli jhilepi kwa muene. Pailongela bhudesi, ilongela kuhoma kiasili jha muene kwa ndabha n'desi ni dadi ghwa bhudesi.
45 Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu?
Hata henu, kwa ndabha nijobha jhajhijhela jha bhukweli, mukanikiera lepi.
Niani kati jha muenga jhaakanishuhudila kujha nijhe ni dhambi? ikajhiajhi nijobha gha bhukweli, kwandabhajhakiki mkanikiera lepi?
47 Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
Muene jha ajhe ghwa K'yara akaghapeleka malobhi gha K'yara; muenga mukaghap'eleka lepi kwandabha muenga bha K'yara lepi.”
48 „Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen, “křičeli na něj Židé.
Bhayahudi bhakan'jibu ni kun'jobhela, tujobhilepi bhukweli kujha bhebhe ndo Msamaria na ujhe ni pepo?”
49 „Nejsem, “odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte.
Yesu ajibili, nijhelepi ni pepo; lakini nikan'heshimu Dadi jhangu namu mukaniheshimu lepi.
50 Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne.
Nilonda lepi bhutukufu bhwangu; ajhe mmonga jhailonda ni kuhukumu.
Aminiayi, aminiayi, nikabhajobhela, iwapo jhejhioha jhaibetakulikamula lilobhi lyangu, ibetalepi kubhona mauti kamwe.” (aiōn g165)
52 „Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. (aiōn g165)
Bhayahudi bhakan'hobhela, “Henu tumanyili kujha ujhe ni pepo. Abrahamu ni manabii bhafuili; lakini ghwijobha, 'Ikajhiajhi munu ibetakulikamula lilobhi lyangu, ibetakubhonja lepi mauti'. (aiōn g165)
53 Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
Bhebhe ghwa mbaha lepi kuliko dadi jhitu Abrahamu jhaafuili, sivyo? Manabii pia bhafuili. Bhebhe ukibheka ghwe niani?”
54 Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha.
Yesu akajibu, “Ikajhiayi nibetakwitukusya ne muene bhutukufu bhwa nene ndo bure; ni Dadi jhangu jhaanitukuisi - jhola jha mukan'jobha kujha ndo K'yara ghwinu.
55 Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám.
Muenga mu mmanyilepi muene, lakini nene nimanyili muene. Ikajhiajhi nibetakujobha, 'nimanyilepi,' nibetakujha kama muenga, n'desi. Hata naha, nimmanyili ni malobhi gha muene nighakamuili.
56 Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“
Dadi jhinu Abrahamu ahobhwiki paibetakujhibhona ligono lya nene; ajhibhwene na ahobhwiki.”
57 „Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“smáli se Židé.
Bhayahudi bhakan'jobhela, “Ufikisilepi umri ghwa miaka hamsini bado, nabhi umbwene Ibrahimu?”
58 Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“
Yesu akabhajobhela, “Aminiayi, aminiayi, nikabhajobhela, kabla Abrahamu ahogiliki lepi, NENE NIJHELE.”
59 To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
Ndipo bhaholili maganga bhabhwesiajhi kun'tobha, lakini Yesu akifighili ni kuhoma kwibhala mu hekalu.
