Jan 8
1 Ježíš odešel na Olivovou horu.
but Jesus went to the Mount of Olives.
2 Brzy ráno se do chrámu vrátil, sedl si tam a začal učit shromážděný dav.
At break of day however He returned to the Temple, and there the people came to Him in crowds. He seated Himself;
3 Za chvíli k němu znalci zákona a farizejové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře.
and was teaching them when the Scribes and the Pharisees brought to Him a woman who had been found committing adultery. They made her stand in the centre of the court, and they put the case to Him.
4 „Mistře, “oslovili Ježíše, „tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.
"Rabbi," they said, "this woman has been found in the very act of committing adultery.
5 Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?“
Now, in the Law, Moses has ordered us to stone such women to death. But what do you say?"
6 Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu.
They asked this in order to put Him to the test, so that they might have some charge to bring against Him. But Jesus leant forward and began to write with His finger on the ground.
7 Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!“
When however they persisted with their question, He raised His head and said to them, "Let the sinless man among you be the first to throw a stone at her."
8 Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
Then He leant forward again, and again began to write on the ground.
9 Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám.
They listened to Him, and then, beginning with the eldest, took their departure, one by one, till all were gone. And Jesus was left behind alone--and the woman in the centre of the court.
10 Znovu se vzpřímila zeptal se ženy: „Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?“
Then, raising His head, Jesus said to her, "Where are they? Has no one condemned you?"
11 „Ne, Pane, “odpověděla žena. „Já tě také neodsuzuji, “řekl Ježíš. „Jdi, ale už nehřeš!“
"No one, Sir," she replied. "And I do not condemn you either," said Jesus; "go, and from this time do not sin any more."]
12 Jindy Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude tápat ve tmě, ale bude mít světlo na cestu života.“
Once more Jesus addressed them. "I am the Light of the world," He said; "the man who follows me shall certainly not walk in the dark, but shall have the light of Life."
13 Nato mu farizejové řekli: „Mluvíš stále jen sám o sobě. Kdo to potvrdí?“
"You are giving testimony about yourself," said the Pharisees; "your testimony is not true."
14 Ježíš jim odpověděl: „Říkám jen pravdu, i když se týká mne samotného. Já vím, odkud jsem přišel a kam jdu, ale vy to nevíte.
"Even if I am giving testimony about myself," replied Jesus, "my testimony is true; for I know where I came from and where I am going, but you know neither of these two things.
15 Vy mne posuzujete nesprávně – jen podle svého zdání. Já tak nesoudím.
You judge according to appearances: I am judging no one.
16 Můj úsudek odpovídá skutečnosti, protože není jen můj, ale i Boží.
And even if I do judge, my judgement is just; for I am not alone, but the Father who sent me is with me.
17 A když se dva svědci shodnou ve výpovědi, vaše zákony považují takové svědectví za platné.
In your own Law, too, it is written that the testimony of two men is true.
18 Nemluvím tedy o sobě jen sám, ale svědčí o mně i Otec, který mne poslal.“
I am one giving testimony about myself, and the Father who sent me gives testimony about me."
19 „A kde je ten tvůj Otec?“ptali se farizejové. Řekl jim: „Když neznáte mne, nemůžete znát ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i jeho.“
"Where is your Father?" they asked. "You know my Father as little as you know me." He replied; "if you knew me, you would know my Father also."
20 Tato slova Ježíš řekl v blízkosti chrámových pokladen, kde byla stráž. Přesto ho nezatkli, protože ještě nepřišel čas, kdy se to mělo stát.
These sayings He uttered in the Treasury, while teaching in the Temple; yet no one arrested Him, because His time had not yet come.
21 „Opustím vás, “pokračoval Ježíš. „Budete mne hledat, ale bude pro vás pozdě. Zemřete v zajetí svých hříchů a tam, kam jdu, nebudete moci přijít.“
Again He said to them, "I am going away. Then you will try to find me, but you will die in your sins. Where I am going, it is impossible for you to come."
22 „Chce snad spáchat sebevraždu?“ptali se mezi sebou. „Proč by jinak říkal, že za ním nemůžeme přijít tam, kam jde?“
The Jews began to ask one another, "Is he going to kill himself, do you think, that he says, 'Where I am going, it is impossible for you to come'?"
23 Ježíš jim řekl: „Já jsem od Boha, vy jste ze světa, který je Bohu odcizen.
"You," He continued, "are from below, I am from above: you are of this present world, I am not of this present world.
24 Proto zemřete v hříchu, když mi neuvěříte.“
That is why I told you that you will die in your sins; for, unless you believe that I am He, that is what will happen."
25 „Tak nám tedy řekni, kdo vlastně jsi!“naléhali na Ježíše.
"You--who are you?" they asked. "How is it that I am speaking to you at all?" replied Jesus.
26 „Už jsem vám to jasně řekl. Jsem ten, za koho se od začátku prohlašuji, “odpověděl. „Ale o vás bych mohl říci mnoho, co vás odsuzuje. A není to můj úsudek. Každé mé slovo pochází od toho, který mne poslal. On je pravda sama.“
"Many things I have to speak and to judge concerning you. But He who sent me is true, and the things which I have heard from Him are those which I have come into the world to speak."
27 Nikdo v té chvíli nepochopil, že Ježíš mluví o Bohu.
They did not perceive that He was speaking to them of the Father.
28 Proto na vysvětlenou dodal: „Poznáte mne, až mne přibijete na kříž, teprve pak si uvědomíte, že všechno, co jsem vám říkal a co jsem udělal, nebylo ode mne, ale od mého Otce. To on mne naučil všemu, co jsem vám řekl.
So Jesus added, "When you have lifted up the Son of Man, then you will know that I am He. Of myself I do nothing; but as the Father has taught me, so I speak.
29 Je stále se mnou. Neopouští mne, protože dělám jen to, co mu je milé.“
And He who sent me is with me. He has not left me alone: for I do always what is pleasing to Him."
30 Po těch slovech mnozí v něho uvěřili.
As He thus spoke, many became believers in Him.
31 Těm Ježíš řekl: „Držte se mých slov a budete opravdu mými učedníky.
Jesus therefore said to those of the Jews who had now believed in Him, "As for you, if you hold fast to my teaching, then you are truly my disciples;
32 Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
and you shall know the Truth, and the Truth will make you free."
33 „Jsme potomci Abrahama, “ozvali se. „Nikdy jsme nebyli otroky, proč tedy říkáš, že budeme osvobozeni?“
"We are descendants of Abraham," they answered, "and have never at any time been in slavery to any one. What do those words of yours mean, 'You shall become free'?"
34 Ježíš jim řekl: „Nemyslete si, že jako potomci Abrahamovi to máte u Boha jisté. Každý člověk je otrokem hříchu
"In most solemn truth I tell you," replied Jesus, "that every one who commits sin is the slave of sin.
Now a slave does not remain permanently in his master's house, but a son does. (aiōn g165)
36 Musíte se stát svobodnými členy Boží rodiny, a to vám může darovat jedině Syn. Nabízím vám takový dar, ale vy ho odmítáte a chcete se mne zbavit. Nedorozumění mezi námi je v tom, že nemáme stejného Otce.“
If then the Son shall make you free, you will be free indeed.
You are descendants of Abraham, I know; but you want to kill me, because my teaching gains no ground within you.
The words I speak are those I have learnt in the presence of the Father. Therefore you also should do what you have heard from your father."
39 „Naším otcem je Abraham, “řekli jednomyslně Židé. „Byl by vaším otcem, “odpověděl jim Ježíš, „kdybyste ho svými životy následovali.
"Our father is Abraham," they said. "If you were Abraham's children," replied Jesus, "it is Abraham's deeds that you would be doing.
40 Chcete mne zabít, přestože vám říkám pravdu, kterou mi sdělil Bůh. Abraham by tak nejednal.
But, in fact, you are longing to kill me, a man who has spoken to you the truth which I have heard from God. Abraham did not do that.
41 Projevujete se jako děti svého skutečného otce.“To je rozhněvalo a jízlivě mu odsekli: „Nenarodili jsme se ze smilstva jako ty. Kdo myslíš, že je naším otcem? Kdo jiný, než Abrahamův Bůh! Nezpronevěřili jsme se mu.“
You are doing the deeds of your father." "We," they replied, "are not illegitimate children. We have one Father, namely God."
42 Ježíš však namítl: „Kdyby Abrahamův Bůh byl opravdu vaším otcem, milovali byste mne. V něm je můj původ. Nepřicházím sám od sebe, ale on mne k vám posílá.
"If God were your Father," said Jesus, "you would love me; for it is from God that I came and I am now here. I have not come of myself, but He sent me.
43 Proč nechápete, co říkám?
How is it you do not understand me when I speak? It is because you cannot bear to listen to my words.
44 Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.
The father whose sons you are is the Devil; and you desire to do what gives him pleasure. He was a murderer from the beginning, and does not stand firm in the truth--for there is no truth in him. Whenever he utters his lie, he utters it out of his own store; for he is a liar, and the father of lies.
45 Kdo z vás mne může usvědčit z hříchu? Nikdo! Proč mi tedy nevěříte, když říkám pravdu?
But because I speak the truth, you do not believe me.
Which of you convicts me of sin? If I speak the truth, why do you not believe me?
47 Kdo je opravdu Božím dítětem, ten rád přijímá Boží slovo. Vy je odmítáte, a to dokazuje, že z Boha nepocházíte.“
He who is a child of God listens to God's words. You do not listen to them: and why? It is because you are not God's children."
48 „Vždyť to říkáme, jsi odrodilec a blázen, “křičeli na něj Židé.
"Are we not right," answered the Jews, "in saying that you are a Samaritan and are possessed by a demon?"
49 „Nejsem, “odpověděl jim Ježíš klidně. „Já Otci vzdávám čest, ale vy mu ji upíráte, když mne nepřijímáte.
"I am not possessed by a demon," replied Jesus. "On the contrary I honour my Father, and you dishonour me.
50 Nemyslete si, že toužím po slávě a velikosti. Mne chce oslavit Bůh. Odsoudí každého, kdo mne odmítne.
I, however, am not aiming at glory for myself: there is One who aims at glory for me--and who judges.
In most solemn truth I tell you that if any one shall have obeyed my teaching he shall in no case ever see death." (aiōn g165)
52 „Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!“posmívali se. „Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti. (aiōn g165)
"Now," exclaimed the Jews, "we know that you are possessed by a demon. Abraham died, and so did the Prophets, and yet you say, 'If any one shall have obeyed my teaching, he shall in no case ever taste death.' (aiōn g165)
53 Myslíš si snad, že jsi významnější než náš otec Abraham a větší než proroci? Co to ze sebe děláš? Vždyť ti všichni zem-řeli!“
Are you really greater than our forefather Abraham? For he died. And the prophets died. Who do you make yourself out to be?"
54 Ježíš jim odpověděl: „Kdybych se chválil sám, má slova by neměla žádnou váhu, ale chválí mne můj Otec, kterého uznáváte za svého Boha.
"Were I to glorify myself," answered Jesus, "I should have no real glory. There is One who glorifies me--namely my Father, who you say is your God.
55 Nikdy jste ho však nepoznali, ale já ho znám dobře. Kdybych to zapřel, byl bych stejný lhář jako vy. Opravdu ho dobře znám a ve všem ho poslouchám.
You do not know Him, but I know Him perfectly; and were I to deny my knowledge of Him, I should resemble you, and be a liar. On the contrary I do know Him, and I obey His commands.
56 Jakou radost by měl váš otec Abraham, kdyby se dočkal mého příchodu. Už tehdy věděl, že přijdu, a jak se z toho radoval.“
Abraham your forefather exulted in the hope of seeing my day: and he saw it, and was glad."
57 „Teď jsi se projevil. Není ti ani padesát, a pamatuješ Abrahama?“smáli se Židé.
"You are not yet fifty years old," cried the Jews, "and have you seen Abraham?"
58 Ježíš odpověděl: „Žil jsem dávno před tím, než se narodil Abraham.“
"In most solemn truth," answered Jesus, "I tell you that before Abraham came into existence, I am."
59 To rozpálilo jejich hněv a chtěli ho ukamenovat. V rozruchu, který nastal, se Ježíš vytratil z chrámu.
Thereupon they took up stones with which to stone Him, but He hid Himself and went away out of the Temple.
