Jan 6
1 Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
After these things, Jesus went away to the other side of the sea of Galilee, which is also called the Sea of Tiberias.
2 Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
A great multitude followed him, because they saw his signs which he did on those who were sick.
3 Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
Jesus went up into the mountain, and he sat there with his disciples.
4 Bylo krátce před velikonočními svátky
Now the Passover, the feast of the Jews, was at hand.
5 a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
Jesus therefore, lifting up his eyes and seeing that a great multitude was coming to him, said to Philip, “Where are we to buy bread, that these may eat?”
6 (Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
He said this to test him, for he himself knew what he would do.
7 Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
Philip answered him, “Two hundred denarii worth of bread is not sufficient for them, that every one of them may receive a little.”
8 Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, said to him,
9 „Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
“There is a boy here who has five barley loaves and two fish, but what are these amongst so many?”
10 „Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
Jesus said, “Have the people sit down.” Now there was much grass in that place. So the men sat down, in number about five thousand.
11 Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
Jesus took the loaves, and having given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to those who were sitting down, likewise also of the fish as much as they desired.
12 Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
When they were filled, he said to his disciples, “Gather up the broken pieces which are left over, that nothing be lost.”
13 Nasbírali dvanáct košů zbytků.
So they gathered them up, and filled twelve baskets with broken pieces from the five barley loaves, which were left over by those who had eaten.
14 Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
When therefore the people saw the sign which Jesus did, they said, “This is truly the prophet who comes into the world.”
Jesus therefore, perceiving that they were about to come and take him by force to make him king, withdrew again to the mountain by himself.
16 Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
When evening came, his disciples went down to the sea.
17 Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
They entered into the boat, and were going over the sea to Capernaum. It was now dark, and Jesus had not come to them.
18 Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
The sea was tossed by a great wind blowing.
19 Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
When therefore they had rowed about twenty-five or thirty stadia, they saw Jesus walking on the sea and drawing near to the boat; and they were afraid.
20 Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
But he said to them, “It is I. Don’t be afraid.”
21 Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
They were willing therefore to receive him into the boat. Immediately the boat was at the land where they were going.
22 Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
On the next day, the multitude that stood on the other side of the sea saw that there was no other boat there, except the one in which his disciples had embarked, and that Jesus hadn’t entered with his disciples into the boat, but his disciples had gone away alone.
23 K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
However, boats from Tiberias came near to the place where they ate the bread after the Lord had given thanks.
24 Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
When the multitude therefore saw that Jesus wasn’t there, nor his disciples, they themselves got into the boats and came to Capernaum, seeking Jesus.
When they found him on the other side of the sea, they asked him, “Rabbi, when did you come here?”
26 Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
Jesus answered them, “Most certainly I tell you, you seek me, not because you saw signs, but because you ate of the loaves and were filled.
27 Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
Don’t work for the food which perishes, but for the food which remains to eternal life, which the Son of Man will give to you. For God the Father has sealed him.” (aiōnios g166)
28 „A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
They said therefore to him, “What must we do, that we may work the works of God?”
29 „Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
Jesus answered them, “This is the work of God, that you believe in him whom he has sent.”
30 „Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
They said therefore to him, “What then do you do for a sign, that we may see and believe you? What work do you do?
31 ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
Our fathers ate the manna in the wilderness. As it is written, ‘He gave them bread out of heaven to eat.’”
32 „Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
Jesus therefore said to them, “Most certainly, I tell you, it wasn’t Moses who gave you the bread out of heaven, but my Father gives you the true bread out of heaven.
For the bread of God is that which comes down out of heaven and gives life to the world.”
34 „Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
They said therefore to him, “Lord, always give us this bread.”
35 „Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
Jesus said to them, “I am the bread of life. Whoever comes to me will not be hungry, and whoever believes in me will never be thirsty.
36 a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
But I told you that you have seen me, and yet you don’t believe.
37 Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
All those whom the Father gives me will come to me. He who comes to me I will in no way throw out.
38 Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
For I have come down from heaven, not to do my own will, but the will of him who sent me.
39 A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
This is the will of my Father who sent me, that of all he has given to me I should lose nothing, but should raise him up at the last day.
40 Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
This is the will of the one who sent me, that everyone who sees the Son and believes in him should have eternal life; and I will raise him up at the last day.” (aiōnios g166)
41 Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
The Jews therefore murmured concerning him, because he said, “I am the bread which came down out of heaven.”
42 „Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
They said, “Isn’t this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then does he say, ‘I have come down out of heaven’?”
43 „Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
Therefore Jesus answered them, “Don’t murmur amongst yourselves.
44 „Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
No one can come to me unless the Father who sent me draws him; and I will raise him up in the last day.
45 Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
It is written in the prophets, ‘They will all be taught by God.’ Therefore everyone who hears from the Father and has learnt, comes to me.
46 To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Not that anyone has seen the Father, except he who is from God. He has seen the Father.
Most certainly, I tell you, he who believes in me has eternal life. (aiōnios g166)
48 Já jsem ten životodárný chléb.
I am the bread of life.
49 Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
Your fathers ate the manna in the wilderness and they died.
50 Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
This is the bread which comes down out of heaven, that anyone may eat of it and not die.
51 Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
I am the living bread which came down out of heaven. If anyone eats of this bread, he will live forever. Yes, the bread which I will give for the life of the world is my flesh.” (aiōn g165)
52 To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
The Jews therefore contended with one another, saying, “How can this man give us his flesh to eat?”
53 Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
Jesus therefore said to them, “Most certainly I tell you, unless you eat the flesh of the Son of Man and drink his blood, you don’t have life in yourselves.
54 Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
He who eats my flesh and drinks my blood has eternal life, and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
55 Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
For my flesh is food indeed, and my blood is drink indeed.
56 Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
He who eats my flesh and drinks my blood lives in me, and I in him.
57 Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
As the living Father sent me, and I live because of the Father, so he who feeds on me will also live because of me.
58 Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
This is the bread which came down out of heaven—not as our fathers ate the manna and died. He who eats this bread will live forever.” (aiōn g165)
59 To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
He said these things in the synagogue, as he taught in Capernaum.
60 Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
Therefore many of his disciples, when they heard this, said, “This is a hard saying! Who can listen to it?”
61 Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
But Jesus knowing in himself that his disciples murmured at this, said to them, “Does this cause you to stumble?
62 A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
Then what if you would see the Son of Man ascending to where he was before?
63 Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
It is the spirit who gives life. The flesh profits nothing. The words that I speak to you are spirit, and are life.
64 Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
But there are some of you who don’t believe.” For Jesus knew from the beginning who they were who didn’t believe, and who it was who would betray him.
65 Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
He said, “For this cause I have said to you that no one can come to me, unless it is given to him by my Father.”
66 Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
At this, many of his disciples went back and walked no more with him.
67 Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
Jesus said therefore to the twelve, “You don’t also want to go away, do you?”
68 Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
Simon Peter answered him, “Lord, to whom would we go? You have the words of eternal life. (aiōnios g166)
69 Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
We have come to believe and know that you are the Christ, the Son of the living God.”
70 Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
Jesus answered them, “Didn’t I choose you, the twelve, and one of you is a devil?”
71 Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
Now he spoke of Judas, the son of Simon Iscariot, for it was he who would betray him, being one of the twelve.
