Jan 18
1 Po této modlitbě odešel Ježíš se svými učedníky do olivového háje za potok Kidrón.
Whanne Jhesus hadde seid these thingis, he wente out with hise disciplis ouer the strond of Cedron, where was a yerd, in to which he entride, and hise disciplis.
2 Zrádce Jidáš toto místo dobře znal, protože tam s Ježíšem a učedníky často chodíval.
And Judas, that bitrayede hym, knew the place, for ofte Jhesus cam thidur with hise disciplis.
3 Teď tam vedl chrámovou stráž posílenou vojenskou jednotkou; byli ozbrojení a svítili si na cestu kahany a pochodněmi.
Therfor whanne Judas hadde takun a cumpany of knyytis, and mynystris of the bischopis and of the Fariseis, he cam thidur with lanternys, and brondis, and armeris.
4 Ježíš věděl, co ho čeká. Vyšel jim naproti a zeptal se: „Koho hledáte?“
And so Jhesus witynge alle thingis that weren to come on hym, wente forth, and seide to hem, Whom seken ye?
5 „Ježíše z Nazaretu, “odpověděli. „To jsem já, “řekl jim.
Thei answeriden to hym, Jhesu of Nazareth. Jhesus seith to hem, Y am. And Judas that bitraiede hym, stood with hem.
6 Když to uslyšeli, ustoupili zpět a padli na zem.
And whanne he seide to hem, Y am, thei wenten abak, and fellen doun on the erthe.
7 „Koho hledáte?“zeptal se jich Ježíš znovu. „Ježíše Nazaretského, “opakovali.
And eft he axide hem, Whom seken ye? And thei seiden, Jhesu of Nazareth.
8 „Vždyť jsem vám již řekl, že jsem to já. Tady mne máte, ale tyhle nechte odejít.“
He answeride to hem, Y seide to you, that Y am; therfor if ye seken me, suffre ye these to go awei.
9 Tak se splnil jeho slib, že neztratí žádného z těch, které mu Otec svěřil.
That the word which he seide schulde be fulfillid, For Y loste not ony of hem, whiche thou `hast youun to me.
10 Šimon Petr vytasil meč, napadl jednoho z nich a uťal mu pravé ucho. Byl to Malchos, sluha nejvyššího kněze.
Therfor Symount Petre hadde a swerd, and drow it out, and smoot the seruaunt of the bischop, and kittide of his riyt eer. And the name of the seruaunt was Malcus.
11 Ale Ježíš řekl Petrovi: „Schovej svůj meč! Otec určil, abych trpěl.“
Therfor Jhesus seide to Petre, Putte thou thi swerd in to thi schethe; wolt thou not, that Y drynke the cuppe, that my fadir yaf to me?
12 V té chvíli se ozbrojenci Ježíše zmocnili a spoutali ho.
Therfor the cumpenye of knyytis, and the tribune, and the mynystris of the Jewis, token Jhesu, and bounden hym,
13 Vedli ho nejprve k Annášovi, tchánovi úřadujícího velekněze Kaifáše.
and ledden hym first to Annas; for he was fadir of Caifas wijf, that was bischop of that yeer.
14 Byl to právě Kaifáš, který zastával ve veleradě názor, že je prospěšnější, aby zemřel jeden člověk, než aby byl vydán všanc národ.
And it was Caifas, that yaf counsel to the Jewis, that it spedith, that o man die for the puple.
15 Petr Ježíše neopustil a sledoval ho s jiným učedníkem. Ten byl známým nejvyššího kněze, a tak se dostali za Ježíšem až na nádvoří veleknězova paláce.
But Symount Petre suede Jhesu, and another disciple; and thilke disciple was knowun to the bischop. And he entride with Jhesu, in to the halle of the bischop;
16 Petr zůstal před vraty. Jeho společník se přimluvil u vrátné, aby Petra pustila dovnitř.
but Petre stood at the dore with outforth. Therfor `the tother disciple, that was knowun to the bischop, wente out, and seide to the womman that kepte the dore, and brouyte in Petre.
17 Ta se Petra zeptala: „Nepatříš i ty mezi společníky toho člověka?“„Co tě nemá!“ohradil se Petr.
And the damysel, kepere of the dore, seide to Petre, Whether thou art also of this mannys disciplis? He seide, Y am not.
18 Protože bylo sychravo, zapálili si sluhové a strážci oheň a hřáli se kolem něho. Petr se šel také hřát.
And the seruantis and mynystris stooden at the coolis, for it was coold, and thei warmyden hem; and Petre was with hem, stondynge and warmynge hym.
19 Mezitím Annáš zahájil výslech: „Kdo s tebou chodil? Čemu jsi učil?“
And the bischop axide Jhesu of hise disciplis, and of his techyng.
20 „Mé učení je obecně známé, “odpověděl Ježíš. „Mluvíval jsem veřejně v synagogách i v chrámu. Tam má každý Žid přístup. Potají jsem nemluvil nic.
Jhesus answerde to hym, Y haue spokun opynli to the world; Y tauyte euermore in the synagoge, and in the temple, whider alle the Jewis camen togidere, and in hiddlis Y spak no thing.
21 Co se vyptáváš mne? Ptej se mých posluchačů, ti vědí, co jsem říkal.“
What axist thou me? axe hem that herden, what Y haue spokun to hem; lo! thei witen, what thingis Y haue seid.
22 „Jak to mluvíš s veleknězem?“obořil se na Ježíše jeden ze strážných a udeřil ho.
Whanne he hadde seid these thingis, oon of the mynystris stondynge niy, yaf a buffat to Jhesu, and seide, Answerist thou so to the bischop?
23 Ježíš se ohradil: „Jestli nemám pravdu, tak to dokaž. Jsem-li v právu, proč mne biješ?“
Jhesus answeride to hym, If Y haue spokun yuel, bere thou witnessyng of yuel; but if Y seide wel, whi smytist thou me?
24 Annáš potom předal spoutaného vězně Kaifášovi.
And Annas sente hym boundun to Caifas, the bischop.
25 Jak se tak Petr hřál u ohně, kdosi se ho zeptal: „Nejsi také jeden z Ježíšových učedníků?“Petr to popřel.
And Symount Petre stood, and warmyde him; and thei seiden to hym, Whether also thou art his disciple? He denyede, and seide, Y am not.
26 Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný Malchose, kterého Petr poranil, ho obvinil: „Vždyť jsem tě s ním viděl tam v zahradě!“
Oon of the bischops seruantis, cosyn of hym, whos eere Petre kitte of, seide, Say Y thee not in the yerd with hym?
27 Petr to opět popřel a vtom zakokrhal kohout.
And Petre eftsoone denyede, and anoon the cok crew.
28 Ráno odvedli Ježíše od Kaifáše k římskému místodržiteli. Židovští žalobci do jeho domu nevstoupili, aby se neposkvrnili v den svátku a nebyli tak vyloučeni z účasti na velikonoční večeři.
Thanne thei ledden Jhesu to Cayfas, in to the moot halle; and it was eerli, and thei entriden not in to the moot halle, that thei schulden not be defoulid, but that thei schulden ete pask.
29 Pilát tedy vyšel k nim a ptal se: „Z čeho toho člověka obviňujete?“
Therfor Pilat wente out with outforth to hem, and seide, What accusyng brynge ye ayens this man?
30 „Je to zločinec! Proč bychom ho sem jinak vodili, “odpověděli.
Thei answeriden, and seiden to hym, If this were not a mysdoere, we hadden not bitakun hym to thee.
31 „Tak si ho nechte a suďte podle svých zákonů, “odsekl Pilát. „Vždyť víš, že nemáme právo nikoho popravit, “bránili se Židé.
Thanne Pilat seith to hem, Take ye hym, and deme ye him, after youre lawe. And the Jewis seiden to hym, It is not leueful to vs to sle ony man;
32 Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.
that the word of Jhesu schulde be fulfillid, whiche he seide, signifiynge bi what deth he schulde die.
33 Pilát se vrátil dovnitř, nechal si Ježíše předvolat a zeptal se ho: „Ty jsi král Židů?“
Therfor eftsoone Pilat entride in to the moot halle, and clepide Jhesu, and seide to hym, Art thou kyng of Jewis?
34 „Zajímá tě to osobně, nebo v souvislosti s žalobou?“otázal se Ježíš.
Jhesus answerde, and seide to hym, Seist thou this thing of thi silf, ether othere han seid to thee of me?
35 „Jsem snad Žid, abys mohl být mým králem?“ohradil se Pilát. „Tvůj vlastní národ a tvoji představení tě sem předvedli. Čeho ses dopustil?“
Pilat answeride, Whether Y am a Jewe? Thi folc and bischops bitoken thee to me; what hast thou don?
36 Ježíš odpověděl: „Jsem král, ale nejde mi o politickou moc. Kdyby moje království bylo pozemské, moji poddaní by mne proti Židům ubránili. Má říše je jiného druhu.“
Jhesus answeride, My kingdom is not of this world; if my kingdom were of this world, my mynystris schulden stryue, that Y schulde not be takun to the Jewis; but now my kingdom is not here.
37 „Přece jsi tedy král, “konstatoval Pilát. „Sám to připouštíš, “odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se proto, abych oznámil pravdu o tomto království. Kdo miluje pravdu, ten mne poslouchá.“
And so Pilat seide to hym, Thanne `thou art a king. Jhesus answeride, Thou seist, that Y am a king. To this thing Y am borun, and to this Y `am comun in to the world, to bere witnessing to treuthe. Eche that is of treuthe, herith my vois.
38 „Co je pravda?“ukončil Pilát rozhovor a vyšel opět k Židům. „Ten člověk je nevinný, “prohlásil.
Pilat seith to hym, What is treuthe? And whanne he hadde seid this thing, eft he wente out to the Jewis, and seide to hem, Y fynde no cause in hym.
39 „Jestli ho vy považujete za zločince, udělím mu velikonoční amnestii, jak je tady zvykem. Chcete, abych vám propustil židovského krále?“
But it is a custom to you, that Y delyuere oon to you in pask; therfor wole ye that Y delyuere to you the kyng of Jewis?
40 Oni však křičeli: „Toho ne! Propusť Barabáše!“Ten Barabáš byl buřič.
Alle crieden eftsoone, and seiden, Not this, but Baraban. And Barabas was a theef.
