Jan 14
1 „Nebuďte smutní, věříte v Boha, věřte i ve mne.
Non turbetur cor vestrum. Creditis in Deum, et in me credite.
2 U mého Otce je domov pro všechny. Odcházím, abych vám připravil místo.
In domo Patris mei mansiones multae sunt. si quo minus dixissem vobis: Quia vado parare vobis locum.
3 Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl.
Et si abiero, et praeparavero vobis locum: iterum venio, et accipiam vos ad meipsum, ut ubi sum ego, et vos sitis.
4 Znáte cíl i cestu.“
Et quo ego vado scitis, et viam scitis.
5 „Pane, nevíme, kam jdeš, “namítl Tomáš, „jak bychom mohli znát cestu?“
Dicit ei Thomas: Domine, nescimus quo vadis: et quo modo possumus viam scire?
6 Ježíš mu na to řekl: „Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne.
Dicit ei Iesus: Ego sum via, veritas, et vita. nemo venit ad Patrem, nisi per me.
7 Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho.“
Si cognovissetis me, et Patrem meum utique cognovissetis: et amodo cognoscetis eum, et vidistis eum.
8 „Ukaž nám Otce a budeme spokojeni, “řekl Filip.
Dicit ei Philippus: Domine, ostende nobis Patrem, et sufficit nobis.
9 Ježíš ho pokáral: „Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?
Dicit ei Iesus: Tanto tempore vobiscum sum: et non cognovistis me? Philippe, qui videt me, videt et Patrem. Quomodo tu dicis: Ostende nobis Patrem?
10 Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce.
Non creditis quia ego in Patre, et Pater in me est? Verba, quae ego loquor vobis, a me ipso non loquor. Pater autem in me manens, ipse fecit opera.
Non creditis quia ego in Patre, et Pater in me est?
12 V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci.
Alioquin propter opera ipsa credite. Amen, amen dico vobis, qui credit in me, opera, quae ego facio, et ipse faciet, et maiora horum faciet: quia ego ad Patrem vado.
13 Tam se postarám o to, aby vaše modlitby v zájmu mého díla došly naplnění. Tak bude oslaven Otec i Syn.
Et quodcumque petieritis Patrem in nomine meo, hoc faciam: ut glorificetur Pater in Filio.
Si quid petieritis me in nomine meo, hoc faciam.
15 Milujte mne a nebude vám zatěžko mne poslouchat.
Si diligitis me: mandata mea servate.
Et ego rogabo Patrem, et alium paraclitum dabit vobis, ut maneat vobiscum in aeternum, (aiōn g165)
17 Bude to Boží Duch, který vás povede k pravdě. Lidem, kteří dají jen na své smysly a pocity, zůstane skryt. Vám nebude cizí, protože bude s vámi a ve vás.
Spiritum veritatis, quem mundus non potest accipere, quia non videt eum, nec scit eum. vos autem cognoscetis eum: quia apud vos manebit, et in vobis erit.
18 Vrátím se k vám a nenechám vás opuštěné.
Non relinquam vos orphanos: veniam ad vos.
19 Zanedlouho mne svět ztratí z očí, ale vy mne budete vidět očima víry a budete mít podíl na mém životě.
Adhuc modicum: et mundus me iam non videt. Vos autem videtis me: quia ego vivo, et vos vivetis.
20 Pak budete prožívat skutečnou jednotu se mnou.
In illo die vos cognoscetis quia ego sum in Patre meo, et vos in me, et ego in vobis.
21 Svou lásku mi dokážete tím, že mne budete poslouchat. A kdo mne miluje, zachová si Otcovu lásku. I já ho budu milovat a dám se mu poznat.“
Qui habet mandata mea, et servat ea: ille est, qui diligit me. Qui autem diligit me, diligetur a Patre meo: et ego diligam eum, et manifestabo ei meipsum.
22 „Pane, proč tě smíme poznat jen my a ostatní ne?“zeptal se Juda.
Dicit ei Iudas, non ille Iscariotes: Domine, quid factum est, quia manifestaturus es nobis teipsum, et non mundo?
23 „Kdo mne miluje oddanou láskou, také můj Otec mu vyjde vstříc; přijdeme k němu a budeme u něho.
Respondit Iesus, et dixit ei: Si quis diligit me, sermonem meum servabit, et Pater meus diliget eum, et ad eum veniemus, et mansionem apud eum faciemus:
24 Kdo mě nemiluje, nedbá na moje slova a pohrdá Bohem.
qui non diligit me, sermones meos non servat. Et sermonem, quem audistis, non est meus: sed eius, qui misit me, Patris.
25 Řekl jsem vám vše, co jsem vám tu na zemi měl říci.
Haec locutus sum vobis apud vos manens.
26 Až odejdu, Otec vám pošle Ducha svatého, který mne zastoupí. Ten vás všemu naučí a bude vám připomínat, co jsem vám kdy řekl.
Paraclitus autem Spiritus sanctus, quem mittet Pater in nomine meo, ille vos docebit omnia, et suggeret vobis omnia, quaecumque dixero vobis.
27 Odkazuji vám svůj pokoj. Dávám jiný pokoj, než slibuje svět, a tak se nebojte a nedejte se zastrašit.
Pacem relinquo vobis, pacem meam do vobis: non quomodo mundus dat, ego do vobis. Non turbetur cor vestrum, neque formidet.
28 Vždyť jsem řekl: odcházím a zase přijdu. Milujete-li mne, pak se z mého odchodu budete radovat spolu se mnou. Vždyť odcházím k Otci, který je větší než já.
Audistis quia ego dixi vobis: Vado, et venio ad vos. Si diligeretis me, gauderetis utique, quia vado ad Patrem: quia Pater maior me est.
29 Odhalil jsem vám to, co se stane, abyste uvěřili, až se mé předpovědi splní.
Et nunc dixi vobis prius quam fiat: ut cum factum fuerit, credatis.
30 Nezbývá už mnoho času k rozmluvě, protože přichází zlý vládce tohoto světa. Proti mně však nic nezmůže, protože se podřizuji Otcově vůli. Činím to z lásky k Otci a na svědectví světu. Pojďme, přátelé!“
Iam non multa loquar vobiscum. venit enim princeps mundi huius, et in me non habet quidquam.
Sed ut cognoscat mundus quia diligo Patrem, et sicut mandatum dedit mihi Pater, sic facio. Surgite, eamus hinc.
