Jan 11
1 Ježíšův přítel Lazar těžce onemocněl. Žil se svými sestrami Marií a Martou ve vesnici Betanii.
Lazarus dégen bir adem késel bolup qalghanidi. U Meryem we hedisi Marta turghan, Beyt-Aniya dégen kentte turatti
2 (Marie byla ta žena, která pomazala vzácnou mastí Ježíšovy nohy, jak se ještě dovíme.)
(bu Meryem bolsa, Rebge xushbuy mayni sürkigen, putlirini öz chachliri bilen értip qurutqan héliqi Meryem idi; késel bolup yatqan Lazarus uning inisi idi).
3 Bály se o bratrův život, a tak poslaly Ježíšovi vzkaz: „Pane, tvůj milovaný přítel je vážně nemocný.“
Lazarusning hediliri Eysagha xewerchi ewetip: «I Reb, mana sen söygen [dostung] késel bolup qaldi» dep yetküzdi.
4 Když se to Ježíš dověděl, řekl: „Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna.“
Lékin Eysa buni anglap: — Bu késeldin ölüp ketmeydu, belki bu arqiliq Xudaning Oghli ulughlinip, Xudaning shan-sheripi ayan qilinidu — dédi.
5 Měl velmi rád obě sestry i Lazara,
Eysa Marta, singlisi we Lazarusni tolimu söyetti.
6 ale přesto se ještě dva dny zdržel na místě, kde ho zastihla zpráva o Lazarově nemoci.
Shunga u Lazarusning késel ikenlikini anglighan bolsimu, özi turuwatqan jayda yene ikki kün turdi.
7 Teprve pak řekl svým učedníkům: „Pojďme tedy do Betanie!“
Andin kéyin u muxlislirigha: — Yehudiyege qayta barayli! — dédi.
8 Ale ti namítali: „Mistře, ty chceš do Judska? Vždyť tě tam chtěli nedávno zabít, a ty se tam chceš vrátit?“
Muxlisliri uninggha: — Ustaz, yéqindila [u yerdiki] Yehudiylar séni chalma-kések qilmaqchi bolghan tursa, yene u yerge qayta baramsen? — déyishti.
9 „Proč se bojíte, jako by už nastávala noc, “řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
Eysa mundaq dédi: — Kündüzde on ikki saet bar emesmu? Kündüzi yol mangghan kishi putlashmas, chünki u bu dunyaning yoruqini köridu.
10 Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
Lékin kéchisi yol mangghan kishi putlishar, chünki uningda yoruqluq yoqtur.
11 Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
Bu sözlerni éytqandin kéyin, u: — Dostimiz Lazarus uxlap qaldi; men uni uyqusidin oyghatqili barimen, — dep qoshup qoydi.
12 Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
Shunga muxlislar uninggha: — I Reb, uxlighan bolsa, yaxshi bolup qalidu, — dédi.
13 Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
Halbuki, Eysa Lazarusning ölümi toghruluq éytqanidi, lékin ular u dem élishtiki uyquni dewatidu, dep oylashti.
14 Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
Shunga Eysa ulargha ochuqini éytip: — Lazarus öldi, — dédi.
15 a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
— Biraq silerni dep, silerning étiqad qilishinglar üchün, [uning qéshida] bolmighanliqimgha xushalmen. Emdi uning yénigha barayli, — dédi.
16 Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
«Qoshkézek» dep atilidighan Tomas bashqa muxlisdashlirigha: — Bizmu uning bilen bille barayli hem uning bilen bille öleyli, — dédi.
17 Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
Eysa muxlisliri bilen Beyt-Aniyagha barghanda, Lazarusning yerlikke qoyulghinigha alliqachan töt kün bolghanliqi uninggha melum boldi.
18 Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,
Beyt-Aniya Yérusalémgha yéqin bolup, uningdin alte chaqirimche yiraqliqta idi,
19 a tak mnozí známí z města přicházeli těšit Lazarovy sestry v jejich žalu.
shuning bilen nurghun Yehudiylar Marta bilen Meryemge inisi toghrisida teselli bergili ularning yénigha kelgenidi.
20 Ty se dověděly, že Ježíš přichází. Marie zůstala doma,
Marta emdi Eysaning kéliwatqinini anglapla, uning aldigha chiqti. Lékin Meryem bolsa öyide olturup qaldi.
21 ale Marta mu běžela vstříc se slovy: „Pane, kdybys tu byl, bratr by jistě neumřel.
Marta emdi Eysagha: — I Reb, bu yerde bolghan bolsang, inim ölmigen bolatti.
22 Ale já vím, že ani teď Bůh neodmítne žádnou tvoji prosbu.“
Hélihem Xudadin némini tiliseng, Uning sanga shuni béridighanliqini bilimen, — dédi.
23 „Neboj se, “odpověděl jí Ježíš, „tvůj bratr bude zase žít.“
— Ining qayta tirilidu, — dédi Eysa.
Marta: — Axirqi künide, yene tirilish künide uning jezmen tirilidighanliqini bilimen, — dédi.
25 Ježíš jí řekl: „To já přináším vzkříšení a život. Ti, kdo ve mne uvěřili, ať zemřeli nebo ještě žijí,
Eysa uninggha: — Tirilish we hayatliq men özümdurmen; manga étiqad qilghuchi kishi ölsimu, hayat bolidu;
we hayat turup, manga étiqad qilghuchi ebedil’ebed ölmes; buninggha ishinemsen? (aiōn g165)
27 „Věřím, že jsi Boží Syn. Jsi Mesiáš, který měl přijít na svět, “odpověděla.
U uninggha: — Ishinimen, i Reb; séning dunyagha kélishi muqerrer bolghan Mesih, Xudaning Oghli ikenlikingge ishinimen.
28 Marta se pak vrátila domů a pošeptala své sestře: „Přišel Mistr a chce s tebou mluvit.“
Buni dep bolup, u bérip singlisi Meryemni astighina chaqirip: — Ustaz keldi, séni chaqiriwatidu, — dédi.
29 Sotva to Marie uslyšela, vstala a spěchala k němu.
Meryem buni anglap, derhal ornidin turup, uning aldigha bardi
30 Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
(shu peytte Eysa téxi yézigha kirmigen bolup, Marta uning aldigha méngip, uchriship qalghan yerde idi).
31 Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
Emdi [Meryemge] teselli bériwatqan, öyde uning bilen olturghan Yehudiylar uning aldirap qopup sirtqa chiqip ketkinini körüp, uni qebrige bérip shu yerde yigha-zar qilghili ketti, dep oylap, uning keynidin méngishti.
32 Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: „Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít.“
Meryem emdi Eysa bar yerge barghanda uni körüp, ayighigha özini étip: — I Reb, bu yerde bolghan bolsang, inim ölmigen bolatti! — dédi.
33 Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
Eysa Meryemning yigha-zar qilghinini, shundaqla uning bilen bille kelgen Yehudiy xelqning yigha-zar qilishqinini körgende, rohida qattiq pighan chékip, köngli tolimu biaram boldi we:
34 Zeptal se: „Kam jste Lazara pohřbili?“„Pojď, Pane, ukážeme ti, “odpověděli.
— Uni qeyerge qoydunglar? — dep soridi. — I Reb, kélip körgin, — déyishti ular.
35 Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.
Eysa köz yéshi qildi.
36 „Podívejte, jak ho měl rád, “šeptali někteří mezi sebou.
Yehudiy xelqi: — Qaranglar, u uni qanchilik söygen! — déyishti.
37 Jiní však namítali: „Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?“
We ulardin beziliri: — Qarighuning közini achqan bu kishi késel ademni ölümdin saqlap qalalmasmidi? — déyishti.
38 To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.
Eysa ichide yene qattiq pighan chékip, qebrining aldigha bardi. Qebri bir ghar idi; uning kirish aghzigha chong bir tash qoyuqluq idi.
39 „Odvalte ten kámen!“přikázal Ježíš. „Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu, “namítla Marta.
Eysa: — Tashni éliwétinglar! — dédi. Ölgüchining hedisi Marta: — I Reb, yerlikke qoyghili töt kün boldi, hazir u purap ketkendu, — dédi.
40 „Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?“podivil se Ježíš.
Eysa uninggha: — Men sanga: «Étiqad qilsang, Xudaning shan-sheripini körisen» dégenidimghu! — dédi.
41 Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: „Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.
Buning bilen xalayiq tashni éliwetti. Eysa közlirini asman’gha tikip mundaq dua qildi: — I Ata, tilikimni anglighining üchün sanga teshekkür éytimen.
42 Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal.“
Tileklirimni hemishe anglaydighanliqingni bilimen; lékin shundaq bolsimu, etrapimdiki mushu xalayiq séning méni ewetkenlikingge ishensun dep, buni éytiwatimen!
43 Pak zvolal: „Lazare, pojď ven!“
Bu sözlerni qilghandin kéyin, u yuqiri awazda: — Lazarus, tashqirigha chiq! — dep towlidi.
44 A Lazar vyšel. Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem. „Sundejte mu to, “přikázal Ježíš, „ať může chodit.“
Ölgüchi qol-putliri képenlen’gen, éngiki téngilghan halda tashqirigha chiqti. Eysa ulargha: — Képenni yéshiwétip, uni azad qilinglar! — dédi.
45 Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.
Meryemning yénigha pete qilip kélip, uning emillirini körgen Yehudiylar ichidin nurghunliri uninggha étiqad qildi.
46 Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.
Lékin ularning ichide beziliri Perisiylerning yénigha bérip, Eysaning qilghan ishlirini melum qilishti.
47 Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: „Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!
Shunga bash kahinlar we Perisiyler Yehudiylarning kéngeshmisini yighip: — Qandaq qilishimiz kérek? Bu adem nurghun möjizilik alametlerni yaritiwatidu.
48 Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem.“
Uninggha shundaq yol qoyup bériwersek, hemme adem uninggha étiqad qilip kétidu. Shundaq bolghanda, Rimliqlar kélip bu bizning jayimiz we qowmimizni weyran qiliwétidu! — déyishti.
49 Úřadující velekněz Kaifáš řekl: „Vezměte rozum do hrsti!
Ularning ichide biri, yeni shu yili bash kahin bolghan Qayafa: — Siler héchnémini bilmeydikensiler!
50 Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny.“
Pütün xelqning halak bolushining ornigha, birla ademning ular üchün ölüshining ewzellikini chüshinip yetmeydikensiler, — dédi
51 Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.
(bu sözni u özlükidin éytmighanidi; belki u shu yili bash kahin bolghanliqi üchün, Eysaning [Yehudiy] xelqi üchün, shundaqla peqet u xelq üchünla emes, belki Xudaning her yan’gha tarqilip ketken perzentlirining hemmisini bir qilip uyushturush üchün ölidighanliqidin aldin bésharet bérip shundaq dégenidi).
52 Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.
53 Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.
Shuning bilen ular meslihetliship, shu kündin bashlap Eysani öltürüwétishni qestlidi.
54 Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.
Shuning üchün Eysa emdi Yehudiylar arisida ashkara yürmeytti, u u yerdin ayrilip chölge yéqin rayondiki Efraim isimlik bir shehirige bérip, muxlisliri bilen u yerde turdi.
55 Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.
Emdi Yehudiylarning «ötüp kétish héyti»gha az qalghanidi. Nurghun kishiler taharetni ada qilish üchün, héyttin ilgiri yézilardin Yérusalémgha kélishti.
56 Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: „Co si myslíte o tom, že tu není?“
Shuning bilen bille shu kishiler Eysani izdeshti. Ular ibadetxanida yighilghanda bir-birige: — Qandaq oylawatisiler? U héyt ötküzgili kelmesmu? — déyishti.
57 Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.
Bash kahinlar bilen Perisiyler bolsa uni tutush üchün, herkimning uning qeyerdilikini bilse, melum qilishi toghruluq perman chiqarghanidi.
