Jakubův 4
1 Co působí vzájemné hádky a boje mezi vámi? Není to snad ctižádost, která vás ovládá? Po mnohém toužíte, a přece nic nemáte.
你們中間的戰爭是從那裏來的？爭端是從那裏來的？豈不是從你們肢體中戰鬥的私慾來的嗎？
2 Chcete mít totéž co druzí – i za cenu, že je ničíte, ale nemůžete toho dosáhnout. Bojujete a pletichaříte, zatímco byste se měli modlit.
你們貪戀，若得不到，於是便要兇殺；你們嫉妒，若不能獲得，於是就要爭鬥，起來交戰。你們得不到，是因為你們不求；
3 A pokud se modlíte, nic nedostáváte, protože prosíte ze špatných pohnutek, abyste uspokojili sami sebe.
你們求而不得，是因為你們求的不當，想要浪費在你們的淫樂中。
4 Podobáte se nevěrné ženě, která koketuje s nepřítelem svého muže. Cožpak nechápete, že když chcete být zadobře kde s kým, odcizujete se nutně Bohu? Znovu vám říkám, že nemůžete být lidmi blízkými Bohu, pokud toužíte po přízni tohoto světa.
淫亂的人啊！你們不知道：與世俗友好，就是與天主為仇嗎？所以誰若願意作世俗的朋友，就成了天主的仇敵。
5 Myslíte si snad, že Bůh, který si nás stvořil pro sebe, může souhlasit s tím, že koketujeme s jeho nepřítelem?
『天主以嫉妒愛慕他在我們內所安置的神靈，』或者你們以為聖經的這句話是白說的嗎？
6 Boží láska je však přece větší než naše zpronevěra. Vždyť Bible praví: „Bůh se staví proti pyšným, ale nad pokornými se smilovává.“
但他還賜更大的恩寵呢，為此說：『天主拒絕驕傲人，卻賞賜恩寵於謙遜人。』
7 Proto se před Bohem v pokoře skloňte. Postavte se na odpor ďáblu a on od vás uteče. Přibližte se k Bohu a Bůh se přiblíží k vám.
所以，你們要服從天主，對抗魔鬼，魔鬼就必逃避你們；
8 Očistěte si ruce, hříšníci, a dejte svá srdce cele Bohu, nerozhodní.
你們要親近天主，天主就必親近你們。罪人們，你們務要潔淨你們的手；三心兩意的人，你們務要清潔你們的心！
9 Uvědomte si svou ubohost, zarmuťte se a plačte nad sebou. Při tomto poznání není čas na smích a radost, ale na pokání.
你們要感到可憐，要悲哀，要哭泣；讓你們的喜笑變成悲哀，歡樂變成憂愁。
10 Ponížíte-li se takto před Bohem, on vás pozvedne.
你們務要在上主面前自謙自卑，他必要舉揚你們。
11 Bratři, nesnižujte se a nesuďte jeden druhého. Kdo to dělá, staví se nad zákon. Místo aby ho plnil, hraje si na soudce.
弟兄們，你們不要彼此詆毀。詆毀弟兄或判斷自己弟兄的，就是詆毀法律，判斷法律；若是你判斷法律，你便不是守法者，而是審判者。
12 Je jen jeden zákonodárce a soudce – Bůh. Jenom on může udělit milost, nebo odsoudit. Na jaké místo se to stavíš, když soudíš bližního?
只有一位是立法者和審判者，就是那能拯救人，也能消滅人的天主；然而你是誰，你竟判斷近人？
13 Slyším, že někteří říkáte: „Co nejdřív se přesuneme do toho či onoho města, budeme tam asi rok pracovat a vyděláme si spoustu peněz.“
好！現在你們說：「今天或明天，我們要往這城和那城去，在那裏住一年，作買賣獲利。」
14 Jak můžete vědět, co se stane zítra? Vždyť náš život se podobá ranní mlze, která se objeví a za chvíli zase zmizí.
其實，關於明天的事，你們還不知道；你們的生命是什麼？你們原來不過是一股蒸氣，出現片刻，以後就消失了。
15 Měli byste spíše říkat: „Jestli si to bude Pán přát a zachová-li nás při životě, uděláme to či ono.“
你們倒不如這樣說：「上主若願意，我們就可以活著，就可以作這事或者那事。」
16 Ale vy mluvíte jen o vlastních plánech a chvástáte se jimi.
可是現在，你們卻猖狂自誇，這樣的自誇，都是邪惡的。
17 Takové sebejisté řeči jsou hřích. O tom všem, co jsem vám dosud napsal, platí: Kdo ví, co má činit, a neřídí se podle toho, má hřích.
所以人若知道該行善，卻不去行，這就是他的罪
