Jakubův 3
1 Bratři, nevytýkejte tak horlivě chyby druhým, vždyť chybujeme všichni. Jestliže budeme jednat špatně jakožto učitelé, náš trest bude o to přísnější. Kdo umí zkrotit svůj jazyk, dokazuje, že je zralý člověk a umí ovládat sám sebe.
Not many [of you] teachers do become brothers of mine, knowing that greater judgment we will receive.
In many ways for we stumble all; If anyone in what he says not does stumble, this one [is] a perfect man, able to bridle indeed all the body.
3 I velkého koně donutíte k poslušnosti, jestliže mu do huby vložíte nepatrné udidlo.
(If *NO*) (now *N(K)(o)*) of the horses bits into the mouths we put (for *N(k)O*) to obey them us, even all the body of them we turn about.
4 Nebo taková loď: i když je velká a žene ji silný vítr, kormidelník ji ovládá malým kormidlem.
Behold also the ships, so great being and by winds strong being driven, are turned about by a very small rudder where (ever *k*) the impulse [of the one] who is steering (decides. *N(k)O*)
5 Jazyk je také nepatrný, a přesto může způsobit velké věci. Od malého plaménku může shořet celý les.
Thus also the tongue a small member is and exceeding things it boasts. Behold (a great *N(k)O*) fire how great a forest it kindles;
6 A jazyk je takový plamének. Zapálen hříchem může způsobit v duši člověka i v jeho okolí mnoho zla. (Geenna g1067)
Also the tongue [is] a fire, the world of iniquity (thus *k*) The tongue is set among the members of us which is defiling all the body and setting on fire the course of nature and [itself] being set on fire by hell. (Geenna g1067)
7 Člověk umí zkrotit různé druhy zvířat, ptáků, plazů i mořských živočichů,
All for kinds of beasts both and of birds, of creeping things both and things of the sea is subdued and he has been subdued by the race human;
8 ale svůj vlastní jazyk zkrotit nedovede. Co jednou vysloví zlého, vymkne se jeho vůli a šíří se to jako smrtelný jed.
the but tongue no [one] to subdue is able of men; ([it is] an unruly *N(k)O*) evil, full of poison deadly.
9 Bratři, jedním a týmž jazykem nelze chválit nebeského Otce a zároveň nenávistně útočit na lidi, jeho děti.
With it we bless the (Lord *N(K)O*) and Father and with it we curse men those according to [the] likeness of God having been made;
Out of the same mouth proceed forth blessing and cursing. Not ought, brothers of Mine, these things so to be.
11 Tak jako z jednoho pramene nevyvěrá zároveň sladká a hořká voda, tak nemůže ani z jedněch úst vycházet chvála a osočování.
surely not ever the spring out of the same opening pours forth [both] fresh and bitter?
12 Cožpak si můžete natrhat olivy z fíkovníku a fíky z vinné révy?
Surely not is able, brothers of mine, a fig tree olives to produce Or a vine figs? (thus *k*) (Nor *N(k)O*) (spring *K*) of salt (and *k*) fresh to produce water.
13 Pokládá se někdo za moudrého a zkušeného? Ať tedy prokáže svou moudrost jemným a krásným jednáním.
Who [is] wise and understanding among you? he should show out of the good conduct the works of him in [the] humility of wisdom.
14 Máte-li však v srdci plno hořkosti, závisti a sobectví, nechlubte se moudrostí, protože to se nesrovnává.
If however jealousy bitter you have and self-interest in the heart of you, not do boast [of it] and do lie against the truth.
15 Vaše myšlení neovládá Bůh, nýbrž vaše pudy a ďábel.
Not is this the wisdom from above coming down, but [is] earthly unspiritual demonic.
16 Vždyť tam, kde se objeví závist a sobecké zájmy, objeví se též nesvár a jiné zlo.
Where for jealousy and self-interest [exist], there [will be] disorder and every evil thing.
17 Moudrost pocházející od Boha je především čistá, mírumilovná, laskavá a ústupná. Je vždy milosrdná a vede k dobrým skutkům. Je upřímná a bez jakéhokoliv pokrytectví.
But the from above wisdom first indeed pure is, then peaceable, gentle, reasonable, full of mercy and of fruits good, impartial, (and *k*) sincere.
18 Bohu se líbí ti, kdo šíří pokoj.
[The] fruit moreover (*k*) of righteousness in peace is sown by those making peace.
