Židům 3
1 Proto se, bratři Bohem povolaní a Bohu oddaní, snažte poznávat Ježíše, který byl Božím vyslancem na zemi a nyní je naším zástupcem u Boha.
Zatorej sveti bratje, soudeleženci nebeške poklicanosti, preudarite Apostola in Vélikega Duhovnika naše veroizpovedi, Kristusa Jezusa,
2 Nezpronevěřil se Bohu, který jej ustanovil. Byl věrný jako Mojžíš, který se staral o Boží lid.
ki je bil zvest tistemu, ki ga je določil, kakor je bil tudi Mojzes zvest v vsej njegovi hiši.
3 Ale Ježíš převyšuje Mojžíše, jako tvůrce převyšuje své dílo. Vždyť on jako Bůh stvořil vše.
Kajti ta človek je bil štet za vrednega večje slave kakor Mojzes, ker kdor je hišo zgradil, ima večjo čast kakor hiša.
Kajti vsaka hiša je zgrajena po nekem človeku, toda kdor je zgradil vse stvari, je Bog.
5 Mojžíš byl pouze svědek toho, co pověděl Bůh. Byl věrný služebník Božího lidu.
In Mojzes je bil resnično zvest v vsej njegovi hiši kot služabnik, za pričevanje o teh stvareh, o katerih naj bi se pozneje govorilo;
6 Kristus však jako Boží Syn je naším Pánem a zůstane jím, jestliže si až do konce zachováme pevnou jistotu a radostnou naději.
toda Kristus [pa] kot sin nad svojo lastno hišo; katerega hiša smo mi, če trdno držimo zaupanje in se trdno veselimo upanja do konca.
7 Proto nás Duch svatý napomíná: „Když dnes zaslechnete jeho hlas,
Zatorej (kakor govori Sveti Duh: »Če boste danes zaslišali njegov glas,
8 nezatvrzujte se ve vzdoru proti němu jako Izraelci při zkoušce na poušti,
ne zakrknite svojih src kakor v izzivanju, na dan preizkušnje v divjini,
9 kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mne pokoušeli.
ko so me vaši očetje skušali, me presojali in štirideset let gledali moja dela.«
10 To pokolení se mi zošklivilo a řekl jsem: ‚Nerozumí sami sobě, ani nechápou mé cesty.
Zato sem bil užaloščen s tem rodom in rekel: »Vedno se motijo v svojem srcu in niso spoznali mojih poti.«
11 Proto jsem v hněvu přísahal, že nedosáhnou odpočinku, který jsem jim připravil.‘“
Tako sem prisegel v svojem besu: »Ne bodo vstopili v moj počitek.«)
12 Dejte si tedy pozor, bratři, aby se ve vás neuhnízdilo zlo a nevěra, které by vás odváděly od živého Boha.
Pazite bratje, da ne bi bilo v katerem izmed vas hudobno srce nevere v umikanju od živega Boga.
13 Zkoumejte se každý den, dokud je k tomu příhodná chvíle, aby se někdo z vás nezatvrdil zaslepující a mámivou svůdností hříchu.
Temveč vsakodnevno drug drugega spodbujajte, dokler se imenuje: »Danes, « da ne bi kdorkoli izmed vas zakrknil zaradi zapeljivosti greha.
14 Máme podíl na všem, co náleží Kristu, když setrváme do konce v počáteční důvěře. Ale vraťme se ke slovům:
Kajti postali smo Kristusovi soudeleženci, če začetek našega zaupanja neomajno držimo do konca;
15 „Když dnes zaslechnete Boží hlas, nezatvrzujte se vzpurně proti němu.“
dokler je rečeno: »Če boste danes zaslišali njegov glas, ne zakrknite svojih src kakor v izzivanju.«
16 Kdo se to vlastně vzbouřil, když zaslechl Boží hlas? Ti, které Mojžíš vyvedl z Egypta.
Kajti nekateri, ko so slišali, so izzivali; čeprav ne vsi, ki so prišli po Mojzesu iz Egipta.
17 A koho měl Bůh v ošklivosti po čtyřicet let? Ty neposlušné, kteří pak zahynuli na poušti.
Toda nad kom je bil štirideset let užaloščen? Mar ni bil s temi, ki so grešili, katerih trupla so popadala v divjini?
18 Přísahal jim, že nedosáhnou odpočinku, který jim připravil. Nemohli ho dosáhnout pro nevěru.
In katerim je prisegel, da naj ne bi vstopili v njegov počitek, če ne tem, ki niso verovali?
Tako vidimo, da niso mogli vstopiti zaradi nevere.
