< Židům 11 >

1 Víra je naprostá důvěra, že se stane to, v co doufáme, a ona způsobuje, že nepochybujeme o tom, co nevidíme.
Vera je torej zagotovilo stvarem, v katere upamo, dokaz nevidnih stvari.
2 K takové víře předků se Bůh přiznal a podal o ní svědectví prostřednictvím proroků.
Kajti po njej so starešine dosegli dober glas.
3 Vírou chápeme, že vesmír byl stvořen Božím slovem a nevznikl nějakým neznámým způsobem. (aiōn g165)
Po veri razumemo, da so bili svetovi zasnovani po Božji besedi, tako da stvari, ki so vidne, niso bile narejene iz stvari, ki se kažejo. (aiōn g165)
4 Ve víře obětoval Adamův syn Ábel lepší oběť než jeho bratr Kain a pro víru byl prohlášen za bezhříšného. Kain ho po oběti zabil, ale Ábel navzdory smrti mluví skrze svou víru dál.
Po veri je Abel Bogu daroval odličnejšo žrtev kakor Kajn, s katero je dosegel pričevanje, da je bil pravičen, ker je Bog pričeval o njegovih darovih; in po njih, čeprav mrtev, še vedno govori.
5 Pro svou víru byl Henoch ušetřen smrti, protože Bůh si ho vzal k sobě. Předtím o něm bylo vydáno svědectví, že se líbil Bohu.
Po veri je bil Henoh prestavljen, da ne bi videl smrti; in ni ga bilo najti, ker ga je Bog prestavil, kajti pred njegovo prestavitvijo je imel to pričevanje, da je ugajal Bogu.
6 To je bez víry nemožné. Ten, kdo přistupuje k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že odměňuje ty, kteří ho hledají.
Toda brez vere mu je nemogoče ugajati, kajti kdor prihaja k Bogu, mora verovati, da on je in da je nagrajevalec teh, ki ga marljivo iščejo.
7 Noe uvěřil Bohu, který mu předpověděl potopu, ačkoliv na ni v té době ještě nic neukazovalo. Poslušně začal stavět loď k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a dosáhl dokonalosti, která je z víry.
Po veri je Noe, ki je bil posvarjen od Boga, o še nevidenih stvareh, prevzet s strahom, pripravil barko za rešitev svoje hiše, po kateri je obsodil svet in postal dedič pravičnosti, ki je po veri.
8 Vírou Abraham uposlechl, když byl vyzván, aby se vypravil do země, která měla být dědičně svěřena do užívání jeho rodu. Uvěřil a uposlechl, ačkoliv nechápal, kam jde.
Po veri je Abraham ubogal, ko je bil poklican, da gre ven, na kraj, ki naj bi ga kasneje prejel v dediščino; in odšel je ven, ne vedoč kam je šel.
9 S důvěrou bydlel jako cizinec v zemi, která mu byla přislíbena. Žil se spoludědici zaslíbení – synem Izákem a vnukem Jákobem – ve stanech jako kočovník
Po veri se je mudil v obljubljeni deželi kot v tuji deželi in prebival v šotorih z Izakom in Jakobom, z njim sodedičema iste obljube;
10 a toužil po pevně založeném městě, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
kajti iskal je mesto, ki ima temelje, katerega graditelj in izdelovalec je Bog.
11 Také Abrahamova manželka Sára vírou přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas. Pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
Preko vere je tudi sama Sara prejela moč, da spočne seme in rodila otroka, ko je bila čez starost, ker je tega, ki je obljubil, precenila zvestega.
12 Proto z jednoho muže – a to už starce – vzešlo „množství lidu jako hvězd na nebi a jako nespočetný písek na břehu moře.“
Zatorej jih je izšlo celó iz enega in skoraj mrtvega, tako velika množica kakor zvezd neba in kakor peska, ki je brezštevilen ob morski obali.
13 Ti všichni zemřeli ve víře, aniž se dočkali splnění všech zaslíbení. Víra je posilovala, byla jim útěchou a pomáhala jim k vyznání, že jsou na zemi jenom cizinci a poutníky.
Vsi ti so umrli v veri in niso prejeli obljub, vendar so jih videli od daleč in bili prepričani o njih in jih sprejeli ter priznali, da so bili tujci in romarji na zemlji.
14 A kdo říká něco takového, naznačuje, že hledá vlast.
Kajti tisti, ki govorijo takšne stvari, odkrito razglašajo, da iščejo domovino.
15 Kdyby přitom měli na mysli vlast, kterou opustili, měli ještě dost času, aby se do ní vrátili.
In resnično, če bi razmišljali o tej domovini, od koder so izšli, bi mogoče imeli priložnost, da se vrnejo.
16 Oni toužili po lepší – nebeské. Proto jim Bůh připravil město a nemusí se stydět, že ho vzývali jako svého Boha.
Toda odslej si želijo boljšo domovino, to je, nebeško. Zato Bog ni osramočen, da se imenuje njihov Bog, kajti zanje je pripravil mesto.
17 Bůh vznesl na Abrahama neuvěřitelný požadavek: Přál si, aby obětoval svého jednorozeného syna Izáka, se kterým bylo spojeno zaslíbení o rozmnožení rodu. Abraham se k tomu poslušně rozhodl v přesvědčení, že Bůh má moc vzkřísit i mrtvého. Proto mu Bůh Izáka vrátil jako obraz budoucího vzkříšení.
Po veri je Abraham, ko je bil preizkušan, daroval Izaka. In on, ki je prejel obljube, je daroval svojega edinorojenega sina,
o katerem je bilo rečeno: ›Da se bo tvoje seme imenovalo po Izaku, ‹
ker je menil, da ga je bil Bog zmožen obuditi celó od mrtvih; od koder ga je po podobi tudi prejel.
20 Ve víře požehnal Izák svým synům Jákobovi a Ezauovi; on totiž věřil, že se uskuteční, co bylo zaslíbeno. Jákob měl pak dvanáct synů, z nichž nejznámější je Josef. Bratři se ho zbavili tím, že jej bez vědomí otce prodali do Egypta. Po počátečních nesnázích se tam nakonec stal místodržícím. V této vysoké funkci se dal bratřím poznat a v době hladu pozval svého otce k sobě do Egypta.
Po veri je, glede na stvari, ki pridejo, Izak blagoslovil Jakoba in Ezava.
21 Než tam pak Jákob zemřel, ve víře požehnal dvěma Josefovým synům.
Po veri je Jakob, ko je umiral, blagoslovil oba Jožefova sinova, in oboževal oprt na vrh svoje palice.
22 Když Josef umíral, ve víře připomněl svému lidu, že Bůh po staletích vyvede izraelské syny z Egypta, a vyslovil přání, aby ti, kdo se toho dočkají, přenesli jeho ostatky do Palestiny, Ta doba nastala, když se narodil Mojžíš. Jeho rodiče tehdy prožili těžké chvíle. Egyptský král totiž nařídil, aby izraelští chlapci byli hned po narození usmrceni.
Po veri je Jožef, ko je umiral, naredil omembo odhoda Izraelovih otrok in dal zapoved glede svojih kosti.
23 Ale Mojžíšovi rodiče si svého chlapce zamilovali a ve víře jej navzdory královskému rozkazu ukrývali; věřili, že je to Bohem vyvolené dítě.
Po veri so Mojzesa, ko je bil rojen, njegovi starši tri mesece skrivali, ker so videli, da je bil čeden otrok, in se niso bali kraljeve zapovedi.
24 Když Mojžíš dospěl, zřekl se postavení králova vnuka.
Po veri je Mojzes, ko je prišel v leta, odklonil, da bi bil imenovan sin faraonove hčere;
25 Rozhodl se raději trpět společně s Božím lidem, než prožívat svůj život v nevázaném veselí na královském dvoře.
raje si je izbral, da z Božjimi ljudmi trpi stisko, kakor da nekaj časa uživa zadovoljstva greha;
26 Byl si vědom, že Bůh odměňuje své věrné, a proto si vážil potupy pro Krista více než egyptského bohatství.
Kristusovo grajanje je cenil za večja bogastva kakor zaklade v Egiptu, kajti imel je spoštovanje do povračila nagrade.
27 Ve víře opustil Egypt a nebál se faraónova hněvu, neboť se pevně držel Toho, jenž je neviditelný, jako by ho viděl.
Po veri je zapustil Egipt in se ni bal kraljevega besa, kajti vztrajal je, kakor [bi] zrl tistega, ki je neviden.
28 Po dlouhém pastýřském životě se na Boží rozkaz vrátil do Egypta, aby odtud vyvedl svůj lid. Nebylo to snadné. Na zarputilý Egypt dopadala za trest rána za ranou. Došlo to tak daleko, že měli zemřít prvorození ve všech domech, jejichž veřeje nebyly potřeny krví berana na znamení, že je to příbytek člena vyvoleného národa. Tak Mojžíš ve víře v Boží slovo ustanovil velikonoční hod s obětováním beránků, aby Zhoubce nezahubil prvorozené Izraele.
Prek vere je praznoval pasho in škropljenje s krvjo, da se jih ne bi dotaknil tisti, ki je uničil prvorojence.
29 Na útěku před Egypťany Boží lid ve víře překročil Rudé moře, jako by šel po souši. A když se o to pokusili Egyptští, utonuli.
Po veri so šli skozi Rdeče morje, kakor po kopni zemlji, kar so poskušali storiti Egipčani, [pa] so bili utopljeni.
30 Po letech putování pouští, které bylo zaviněno neposlušností lidu, se Izraelci pustili pod vedením Jozue do dobývání Palestiny. Výsměšně před nimi stálo pevné Jericho. Ve víře je sedm dní obcházeli a pak jeho hradby padly.
Po veri so padli dol zidovi Jerihe, potem ko so jo obkrožali sedem dni.
31 Z obyvatel Jericha byla zachráněna jedině rodina prostitutky Rachab, která nezahynula s ostatními, protože ve víře přijala před bojem do ochrany izraelské vyzvědače.
Po veri pocestnica Rahába, ko je v miru sprejela oglednika, ni umrla s temi, ki niso verovali.
32 Co k tomu mám ještě dodat? Nestačí mi čas na vyprávění o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftáchovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
In kaj naj še rečem? Kajti zmanjkalo bi mi časa, da vam povem o Gideónu in o Baráku in o Samsonu in o Jefteju; tudi o Davidu in Samuelu ter o prerokih,
33 kteří ve víře dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosahovali toho, co jim bylo slíbeno,
ki so po veri podjarmljali kraljestva, izvrševali pravičnost, dosegali obljube, mašili gobce levom,
34 zavírali tlamy lvům, vzdorovali žáru ohně, unikali násilné smrti, v slabosti získávali novou sílu, nabývali převahu v boji a zaháněli nepřátelské armády.
gasili silovitost ognja, pobegnili rezilu meča, iz slabosti postajali močni, v boju postajali hrabri, vojske neznancev obračali v beg.
35 Někteří mrtví byli vzkříšeni a vrátili se ke svým rodinám. Jiní byli mučeni, odmítli záchranu a dali přednost něčemu lepšímu – totiž vzkříšení k věčnému životu.
Ženske so ponovno prejemale svoje mrtve, dvignjene v življenje. Drugi pa so bili mučeni, ker niso sprejeli osvoboditve; da bi lahko dosegli boljše vstajenje;
36 Byli kamenováni, rozřezáváni pilou a stínáni. Další se podrobili zkoušce posměchu a bičování, dokonce i pout a žaláře. V ovčích a kozích kůžích o hladu, v úzkostech a zubožení byli štváni po pustinách a horách, skrývali se v jeskyních a dírách. Svět jich nebyl hoden.
in drugi so imeli preizkušnjo krutih zasmehovanj ter bičanj, da, poleg tega vezi in ujetništvo.
Bili so kamnani, bili so žagani narazen, bili so skušani, bili so umorjeni z mečem. Okoli so tavali v ovčjih in kozjih kožah; bili so v pomanjkanju, užaloščeni, mučeni
(katerih svet ni bil vreden). Tavali so po puščavah in po gorah in po brlogih in zemeljskih votlinah.
39 A ti všichni ačkoliv, osvědčili svou víru, nedočkali se splnění všech zaslíbení.
In vsi ti, ki so prek vere dosegli dober glas, niso prejeli obljube,
40 Neměli totiž dospět k cíli bez nás, protože Bůh si přeje, abychom vstoupili do věčného života společně.
kajti Bog je za nas priskrbel neko boljšo stvar, da oni ne bi postali popolni brez nas.

< Židům 11 >